autor: cynical_terror
Máme tady poslední kapitolu Malin, tak doufám, že jste si povídku pořádně užili, byla krásně letní, a jako vždy od téhle autorky, perfektní. Díky, flixo, že ses do ní pustila, až díky tvému skvělému překladu jsem zjistila, jaký povídkový poklad to vlastně je. J. :o)
Mikrovlnka cinkla, ale Tom byl chycený ve změti svých myšlenek, ať už byl kdekoliv, byl ztracený někde ve své hlavě. Na sobě měl dlouhé tričko a čisté boxerky, protože ty, co měl předtím, si znečistil.
Udělal se do nich, s Billem.
Vyndal z mikrovlnky talíř s pizzou a snažil se ten obrázek z hlavy vytěsnit. Celá situace byla vážně absurdní. Déšť ustal, elektřina naskočila a jejich maličký svět, který si na pohovce spolu vybudovali, byl pryč.
Ale Tom mohl stále cítit Billovo horké, svíjející se tělo pod sebou.
Brzy už dusal po vrzajících schodech směrem do pokoje pro hosty k Billovi. Déšť a vítr s sebou přinesly studenou frontu, takže mohl Tom klidně spát v pohodlí rozkládacího gauče. Možná by si vzal i deku, ve vzduchu byl cítit blížící se konec léta.
Dnes večer se ale nechystal spát sám.
Tom drcl do dveří pokoje a otevřel si je nohou, jeho ruce byly plné kouřící pizzy. Bill byl otočený ke dveřím zády, stál vedle postele ve svých červených trenýrkách a trošku se protahoval, když se oblékal do jednoho z Tomových starých triček. Tom málem upustil talíř.
Billovy vlasy byly zastrkané v nízkém culíku, otočil se k Tomovi. „Doufám, že ti to nevadí,“ řekl s červení ve tvářích.
Myslel samo sebou to tričko. Tomovi to nevadilo, ale nevěděl ani, co přesně. Něco v jeho hrudi se zatřepetalo a nemohl si pomoct, ale začal si představovat Billovo útlé tělo pod bavlněnou látkou.
Nemohl si pomoct, ale myslel na to, že Bill vypadá, jako by byl při něčem přistižen.
Nemohl si pomoct, ale pomyslel si, že je to něco, co dělávají děvčata.
A také to dřív holky dělávaly, choulily se po sexu do Tomova trička.
V bříšku ho bodlo zvláštním, toužebným vzrušením. Najednou mu v hlavě jasně docvaklo, že spolu vlastně něco jako sex měli. Sex v pravém slova smyslu to nebyl, ale Tom se cítil unavený a uspokojený, jako kdyby ano. Být tak blízko natisknutý na Billa, bylo mnohem víc jako sex, než jakákoliv jeho poslední zkušenost.
Tom vytlačil všechno ze své hlavy, zalezl do postele s Billem a položil už skoro vlažnou pizzu mezi ně. Bill jedl svůj díl pomalu, vybíral z něj vrchní ingredience a drobil po celé přikrývce. Tom držel svou pizzu u úst a sledoval ho.
„Děkuju,“ řekl konečně Bill a vybíral feferonku ze svého dílku.
Tom se usmál. „Nedalo to zase tolik práce, mikrovlnka jí udělala většinu za mě.“
„Nemyslel jsem tu pizzu,“ byla Billova tichá, trochu stydlivá odpověď.
Tom těžce polkl. „Oh. Um.“
„Myslel jsem, že to bylo moc hezké. Ty jsi moc hezký,“ řekl Bill. Utřel si pusu a odvrátil pohled od Toma. Celá chvilka byla hodně zvláštní, jako by to nebyli oni.
„Jsem hezký?“ zeptal se Tom.
Bill zčervenal a Tomovo bříško se zkroutilo. Proč je Bill tak starostlivý a něžný? Proč si na sebe vzal Tomovo triko, klopí oči a červená se? Tom si uvědomil, že se mu to tak nelíbí. Bill se k němu nechová jako k bratrovi. Nedokázal z hlavy vytlačit otázku, proč je Bill tak obezřetný.
Tom smetl drobečky, které byly mezi nimi. „Chováš se divně,“ řekl Tom. „Nosíš moje tričko.“
„A jak bych se měl chovat?“ V Billových očích byly vidět pod rozpaky i trocha hněvu. „Udělal jsi mi to.“
Tom tuhle odpověď očekával, ale i přesto nevěděl, co na to říct.
„Já jen…“ řekl Bill a podíval se jinam. „Co je špatné na tom, být teď trochu milý?“
Tom zatřásl hlavou. „Nic, jen je to zvláštní.“
Bill odložil svou pizzu a povzdechl si. „Okay. Chceš, abych odešel… nebo?“ Bill chtěl slézt z postele, položil nohu na zem, ale Tom se k němu vymrštil a chytil ho za ruku.
„Nechoď,“ řekl stydlivě. „Už dlouho jsi na mě nebyl opravdu milý, víš? Měli jsme… odstup.“
„Naše životy jsou zaneprázdněné,“ řekl Bill. V Tomově sevření se uvolnil a opřel se o jeho tělo. „Nejsem milý na nikoho.“
„Jsi milý na mámu,“ řekl Tom a Bill se usmál, jeho koutky vylétly nahoru. Po páteři mu projel zvláštní pocit z toho, jak se Bill usmíval, a nedokázal pořádně pochopit, proč má najednou takovou potřebu políbit svého bratra. Snažil se ovládnout. „A jsi milý na Gustava.“
Bill se usmál ještě zářivěji. „To proto, že je pořád tak náladový, potřebuje trochu potěšit.“
„Na mě milý nejsi, když jsem náladový,“ řekl Tom. Sledoval, jak Billovy rty formují slova, slova, která si našla cestu do Tomovy pusy v náhlém, zoufalém políbení. Bill zakňučel, když ho Tom líbal a jejich těla se na sebe natiskla, zapadala k sobě.
Když se od sebe odtáhli, Billův úsměv byl plachý. „Naštveš se, kdykoliv jsou na tebe lidi milí, když jsi rozmrzelý,“ zamumlal Bill. „Myslíš si, že je to sarkasmus.“
Tom si utřel rty; Bill ho znal až příliš dobře. „No, teď už vím, že není.“
„Dobře.“
Tomovy prsty se zapletly do Billových vlasů, přitáhl si bratrovu tvář co nejblíže té své. „Chtěl bys…“
„Hmm?“
Tom se k němu sklonil víc, už už se ho dotýkal a přesouval se nad něj (a vzal by si ho, rozhodně by to bylo lepší než předtím, protože teď byli oba téměř nazí), ale zezdola se ozvalo hlasité bušení a oba od sebe odskočili.
„Dveře,“ řekl Bill a stiskl jeho ruku. Otočil hlavu od Toma a jejich moment zmizel.
„Nejspíš pan Kroner,“ řekl Tom a vstával. „Vrátím se.“
Bill přikývl, skrčil nohy pod sebe a schoval své tělo pod Tomovo obrovské triko. Vypadal tak mladě. Tom si vzpomněl, jak Bill vždycky spával v Gordonově tričku, když byli malí, jak pod ním nikdy nic nenosil a pohoršoval sousedy.
Tom se usmál a dotkl se Billova hrdla konečky svých prstů, šimral s nimi až na Billovu klíční kost. „Nehýbej se.“
„Okay.“
Tom cítil zvláštní pocit, když od Billa odcházel, cítil se najednou tolik připoutaný ke svému bratrovi, k jediné osobě ve svém životě, bez které by ho nechtěl žít. Vždycky ho to k Billovi táhlo, ale najednou to pocítil ve svém bříšku a zabolelo to.
Seskákal schody dolů a podíval se kuchyňským oknem, viděl až dolů ke klikaté příjezdové cestě, venku trochu mrholilo. Byl tam malý červený sporťák, Tom se zastavil, přišel blíž k oknu a zíral ven.
To nebylo auto pana Kronera. Kousl se do rtu. Vypadalo to jako…
Připlížil se ke dveřím, které byly hned vedle kuchyně, vystrčil hlavu do malého okýnka a zalapal po dechu. Georg, Gustav a Raquel stáli u dveří, v Georgově ruce uviděl krabici s pivem.
Před několika dny by je Tom s nadšením přivítal. Bylo by skvělé vidět kluky a strávit nějaký čas s Raquel. Už dlouho ji neviděl.
Ale teď…
Tomovi bodlo trochu u srdce a Gustav zabušil znovu na dveře. Chtěl být s Billem sám. Tom si v tichosti sedl na zem.
„Asi jsou někde venku,“ slyšel říkat Georga. „Určitě tady nevydrželi být zavřený.“
„Nevidím ani žádný rozsvícený světla,“ řekl Gustav. „Whoa, na tyhle nešlapej. Promiň, že jsme tě sem táhli takovou dálku, Raquel.“
„To je dobrý,“ odpověděla. Její hlas nezněl tak, jak si Tom pamatoval, asi proto, že teď zněla smutně, a pokaždé, když spolu byli, hodně se nasmáli a flirtovali. „Ani mi neodpověděl na moje poslední textovky.“
„Je to blbec,“ zasmál se Georg. „Bill ho nejspíš donutil jet do města nebo tak něco. Tak je uvidíme později, no.“
Ještě chvilku si povídali a Gustav zkusil zabušit ještě jednou. Tom, který si přišel spíš jako dítě, než na svůj věk, zůstával přikrčený dole a snažil se radši ani nedýchat. Brzy se jejich hlasy začaly vzdalovat a uslyšel nastartování motoru. Počkal, dokud se Georg nerozjel autem dolů po silnici (určitě se vytahoval před Raquel) a teprve pak vstal.
S cvaknutím otevřel vstupní dveře; nebylo ani zamčeno. Mohli sem přijít a načapat jeho a Billa. Srdce mu bušilo v uších a kopl do sítěných dvířek, aby se otevřely. Na rohožce byla malá krabička s malinami, žádná kartička, nic.
Tom ji zvedl a zamkl oboje dveře.
Byl na půli cesty po schodech nahoru, když si uvědomil, že nese maliny. Voněly trpce a přezrále, hodil si jednu do pusy a červená šťáva se rozpustila na jeho rtech. Držel další mezi prsty, a když vešel do pokoje, našel Billa stát.
Nadzvedával si zrovna tričko a odhaloval tak mírně svalnatou postavu. Byl bledý, v poslední době na sluníčku moc nepobyli, a už vůbec ne tady. Pořád to byla jen práce, práce a zase práce. Moc opálení ze světel z pódia nebudete.
Bill nechal sundané triko dopadnout na podlahu, stál přesně před oknem, slunce pomalu zapadalo, paprsky se prodíraly dovnitř skrze mezery mezi žaluziemi, aby osvětlovaly Billovu neobyčejnou siluetu. Neotočil se k Tomovi, takže ani nevěděl, že ho jeho bratr pozoruje. Anebo to věděl, ale bylo mu to jedno.
Jeho lopatky se pohnuly, ostře se vyboulily proti jeho kůži, když si sundával své spodní prádlo, Tom pocítil závrať, bolestný chtíč v podbřišku a rozdrtil bobulku ovoce mezi prsty. Chtěl ji ochutnat v ústech, stejně tak jako chtěl ochutnat Billa.
„Bille.“
Bill se prudce otočil a pomalu vystoupil z prádla, co měl kolem kotníků. Pramen vlasů se zachytil na jeho rtech a řekl: „Kdo to byl?“
Tom vešel bez pozvání do pokoje a Bill se ani nepohnul. Tom sledoval jeho boky a zápěstí, části Billa, ke kterým se chtěl sehnout a líbat je. „Půjdeš se sprchovat?“
Bill přikývl. „Dost jsme se spolu zapotili. Kdo tam byl?“
Tom zvedl krabičku malin. „Pan Kroner. Dal nám tohle za tu nalezenou krávu.“ Pohnul se k Billovi o kousek blíž a Bill se posadil na kraj postele, trochu se nahrbil a Tom už jeho boky nemohl sledovat.
„Pan Kroner jezdí Georgovým autem?“ zeptal se Bill. Tomovy tváře zrůžověly a Bill vztáhl ruku, aby ho uchopil za lem jeho boxerek. „Pojď sem.“ Tom byl stržen přímo k Billovi, zastyděl se, když si uvědomil, že je jeho tvrdé vzrušení přímo před Billovým obličejem.
„Byl to… oni tu byli s ní…“ Tom se zamotával do slov. „Promiň, nejspíš jsi je chtěl vidět. Nebo tu mít někoho dalšího. Nebo něco podniknout. Nebo…“
Bill naklonil hlavu dopředu, opřel se s ní o Tomovo břicho a vydechl na něj horký vzduch. Slunce bylo stále níž a místnost začala šednout. Bill vzal malinu z krabičky a strčil si ji do pusy. Tom cítil proti svému břichu jeho žvýkání a zachvěl se vzrušením.
Klesl na kolena a položil ruce na Billova nahá stehna. „Zlobíš se?“
„Jo,“ řekl Bill. „Nejspíš.“ A pak se jeho ruce zapletly do Tomových dredů a jejich rty si k sobě našly cestu. „Zbláznil jsem se,“ řekl Bill po krátkém polibku. „Oba jsme se zbláznili.“
Jejich polibek se prohloubil, byl sladký od malin a vlhký od jejich jazyků, které se začaly okamžitě proplétat. Tom chtěl Billa znovu mít. Zatlačil ho na posteli na záda a přilehl na něj. Když se jejich ústa rozdělila, Tom pokračoval v polibcích po Billově bradě.
„To ty mě doháníš k zbláznění,“ řekl Tom. „Znám tě celý svůj život a vždycky jsi mě doháněl k šílenství.“
„K tomu tu bratři jsou,“ vydechl Bill. Tom přitlačil na Billovy boky a Bill zavrněl.
„Tohle není to, od čeho bratři jsou,“ řekl Tom. „Zkazí se to tímhle mezi námi?“
„Nechci o tomhle mluvit,“ řekl Bill. Zvedl hlavu k dalšímu polibku, který mu Tom milerád dal, tentokrát pomalý a hluboký. Tomovi se opravdu zkroutily prstíky na nohou jako ve filmech, kde byla láska hlavním tématem.
I tady to byla vždycky láska. Každý to věděl. I jejich rodiče to věděli. Láska na první pohled. Byli osudově spojeni už ve chvíli, kdy se narodili. Prožívali ji tedy spolu, protože museli a protože neměli jinou cestu.
A tak co když se to teď všechno nakonec pokazí?
Tomovi to bylo jedno, teď Billa měl. Bill přeci nelíbá jen tak někoho. Bill líbá jeho. Tomovo srdce se dmulo pýchou.
„Buď na mě hodný,“ řekl Tom ochraptěle do polibku. Bill obtočil ruce kolem Toma a posunul se, jeho vzrušení se otřelo o to Tomovo.
„Nemůžu být hodný, když ty… oh…“ Bill se prohnul v zádech, jestli tohle rychle nezastaví, brzy bude po všem. Budou se o sebe zase třít a vyvrcholí.
Což by bylo krásné, ale Tom byl nabitý emocemi až k prasknutí. Odtáhl se a dotkl se Billovy tváře. „Nemůžeš beze mě žít, že ne?“
Billovo obočí se svraštilo.
„Buď milý,“ řekl. „No tak, Bille.“
Bill se nafoukl, ale usmál se. „Umřeš ty, umřu i já, Tome.“
„A?“
„Sakra, já nevím,“ řekl Bill. Přivřel víčka a Tom jako by roztál. „Šíleně mě vzrušuješ.“
„Co bych měl udělat?“ Tom si klekl a podíval se na Billovo nahé, nestydatě roztažené tělo. Byl drobný a štíhlý a Tom ho chtěl přidržet dlaněmi za boky.
„Co lidé dělají, když jsou…“ Bill otočil hlavu. „Zamilovaní?“
Tom se pousmál, napůl štěstím a napůl v panice. „Um.“ Naklonil se dopředu a políbil Billův hrudník a olízl jeho bradavku. Bill se zachvěl a Tom to udělal znova. „A…“ Pokračoval v rozdávání polibků až k jeho břichu a poslouchal Billova překvapená vypísknutí.
Bill je do něj zamilovaný. Nemůže bez Toma žít.
Tom si nikdy nemyslel, že by se mohl zamilovat, a kdyby ano, nikdy by nečekal, že to bude takové. To je to, co to je, že? Je zamilovaný. Musí to být ono. Roztřásl se po celém těle a chtěl začít dělat věci, o kterých si nikdy nemyslel, že by je udělal.
Jednou z těch věcí bylo spát s klukem. Tom chtěl s Billem sex. Možná by na to Bill říkal něco jiného, ale Tom ho chtěl.
Další věc, kterou se Tom chystal udělat. Nezeptal se Billa, ani sám sebe. Nedokázal ani pořádně myslet. Dotýkal se svou tváří Billova penisu, pak otevřel ústa a jemně olízl jeho špičku.
Bill se napjal a vyšel z něj dlouhý vzdech. „Ach bože, už jsi někdy…“
„Ne,“ řekl Tom a olízl ho znovu. Nepříjemně se nad Billem hrbil a nemohl najít příjemnější polohu, ale pokračoval v olizování. Bill chutnal slaně a jeho kůže byla vařící. Nejspíš byl zpocený, ale Tomovi to nevadilo.
Dotkl se strany bratrovy erekce dvěma prsty, ne zcela ještě připravený ji celou uchopit, a olizoval ji kolem prstů. Bill začal proti jeho ústům více tvrdnout, špička jeho vzrušení byla staženou předkožkou odhalena.
Tom věděl, že takhle to normálně holky nedělaly, ale nebyl ještě odhodlaný vzít si Billa celého a zkusit na něm všechny ty věci se svou pusou. Vlhčil jeho penis stále víc, přidržoval jeho boky a pomyslel si, ‚Sakra, tohle je láska.‘
Billovi tohle jemné dráždění nevadilo, kroutil se do přikrývek, naříkal a potil se.
Pokoj potemněl a Bill zatáhl za Tomovy dredy, když vzal konečně jeho špičku penisu do pusy. Bylo to až bolestně pomalé, Bill zvlhl prvními příznaky touhy a Tom se připravoval ochutnat.
Převaloval tu vlhkost na svém jazyku, a bylo to dobré. Jeho dlaně vklouzly pod Billova zpocená záda a hladily je.
„Oh… ty mě zabiješ,“ zasténal Bill.
Tom přejel jazykem po Billově penisu a začal ho sát. Jeho prsty ho jemně třely nad zadečkem a Billovy nohy se obtočily kolem Tomovy hlavy.
Byl si jistý, že dělá rozhodně prapodivný orální sex, ale když slyšel Billovy zoufalé zvuky, co vydával, věděl, že to přeci jen dělá dobře.
„Oh ne,“ vzdech Bill. „Oh! Tome. Já…“
Tom uchopil Billův zadek pevněji, nadzvedl si ho a nechal Billův penis vklouznout hlouběji do pusy. Bill se udělal a Tom vše spolykal rychleji, než začala být chuť příliš intenzivní.
Nechal Billa uniknout ze svých úst a těžce oddechoval do jeho boků. Bill se pod ním celý zapocený třásl.
„Bylo to…?
„Jo, bylo to to nejlepší mučení,“ řekl zadýchaný Bill. „Oh, sakra, Tome.“
Tom pozvedl hlavu a shlédl na bratrovo tělo. Byl rudý v obličeji a měl rozcuchané vlasy, což Toma rozzářilo hrdostí. Odtáhl se od něj. „Chceš pusu?“
Bill na něj udělal obličej. „Tome!“
Tom se zasmál, vsunul ruce pod jeho hlavu, popadl ho a políbil. Bill nejdříve předstíral, že se brání, ale pak Toma nechal. A tak se líbali a líbali a líbali…
„To nebylo tak zlé,“ řekl Bill. Odpočívali spolu na posteli. „Bylo to divný, když jsi ho, um, měl v puse?“
„Trochu. Ale stálo to za to.“ Přitočil se k Billovi. „Jsem tak tvrdý, až to bolí, Bille. Mohl bych…“ Začal se třít proti Billově noze.
„Nejdřív si sundej boxerky.“
Tom si je stáhl a Bill se k němu také přitočil. „Dělej to proti mně.“
Tom rychle přikývl a začal se pohybovat do Billova tepla. „Můžu…“ natlačil se na Billa, „…se udělat na tebe?“
„Ano,“ řekl Bill.
„A chceš se osprchovat?“ Zasténal, když se začal Bill pohybovat ve stejném rytmu.
„Teď ne,“ řekl Bill. „No tak, Tomi, víc.“
Tom zatnul zuby a třel se svým penisem o Billovo bříško, sklouzl dolů k Billovu boku, přímo na jeho tetování a zanaříkal. Bill přehodil nohu přes jeho bok a udělal ten nejsladší zvuk, jaký kdy Tom slyšel.
Vystříkl na Billovo tetování, kousajíc se do rtu, aby byl tak tichý jako předtím Bill.
„Ještě není tak pozdě,“ zazíval Bill a Tom se rozvalil na postel. Jeho oči se ztěžka zavřely.
Oba usnuli čelem k sobě.
Tomovi se zdálo, že spolu našli maliny. I ráno mohl cítit jejich chuť.
***
Téměř celý další den strávili uklízením sklepa. Remcali a kňourali, když se dali do zametání starých a rozvrzaných dřevěných schodů.
V pozdní odpoledne, i když neměli práci ještě dokončenou, si sedli na verandě s několika pivy a narychlo udělanými sendviči. Bill se opíral o Toma a dlouze se napil.
„Měli bychom sem jezdit častěji,“ řekl.
„Vážně?“ zeptal se Tom.
„Jo, je tu ticho a klid. Jen ty a já.“
„Spíš by to bylo já, ty, babička a děda,“ opravil ho Tom.
„Ah, ale můžeme se podělit o pokoj, jako když jsme byli malí,“ řekl Bill a dotkl se Tomova zápěstí. „Mohli bychom se jen tak poflakovat.“
Tom se zasmál a obtočil ruku kolem Billa, aby si ho přitáhl blíž. „Jo, to bychom mohli. To bychom mohli i dnes v noci.“
Bill zabroukal v souhlasu. „Víš, že jsem našel maliny, mohli bychom jít nějaké nasbírat, když jsme tamty dnes ráno snědli.“
„Už je mi z malin špatně,“ řekl Tom rezolutně. „Chci jen sedět tady na verandě a popíjet. Celou noc. Možná bych mohl přinést kytaru.“
„Možná bychom mohli pracovat na nějaký písničce.“
„Možná.“
„Možná bychom se tu mohli tak poflakovat.“
„Možná.“
„Možná bych tě mohl vykouřit.“
Tom položil svou lahev s pivem. „To rozhodně.“
***
Tom si přehodil pouzdro s kytarou přes záda a ještě jednou se ohlédl do pokoje pro hosty. Bill už byl dole a objímal jejich prarodiče a loučil se. Auto, které je mělo zavést zpět do civilizace, je už očekávalo.
Bude je čekat práce na novém albu a mají se dnes večer sejít s kluky.
Podíval se na čistě povlečenou postel a jeho tváře začaly hořet. Museli všechno povlečení vyprat, udělali tu včera pořádný bordel. Po tom jejich popíjení se tu váleli ve víru vášně celou noc. Tom dostal svůj slíbený orální sex a pak si hrál s Billovým zadečkem.
Tom při té vzpomínce zasténal. Podle toho, jak se to Billovi líbilo, se brzy určitě dostanou i mnohem dál.
Vytřepal vzpomínání pryč a pokračoval po schodech dolů. Rozhodně nechtěl být vzrušený, až bude babičku objímat.
Loučení bylo krátké, ale láskyplné a oba bratři vyšli z domu. Toma píchlo u srdce. Ještě nikdy předtím nebyl zamilovaný, takže si nebyl jistý, jestli je to normální. Bill udělal pár kroků před ním a Tom na něj zavolal: „Bille, počkej.“
„Co?“
Tom odložil batoh a kytaru. „Pojď se mnou. Jen na chvilku… Jen…“
I Bill odložil batoh a beze slova uchopil Tomovu ruku. Běželi společně za dům, jako to dělávali, když byli malí, a Tom Billa zatáhl k šeříkovým keřům. „Ach ne, sem ne,“ zanaříkal Bill.
Tom si ho přitáhl a Bill narazil do jeho boku. „Bože. Budeš mě milovat, až se vrátíme, Bille?“
„Co?“
Tom ho uchopil pevněji. „Pořád mě… Budeš mě pořád milovat?“
Bill sklonil hlavu a velmi tiše řekl: „Pořád tě miluju, ty jeden idiote.“
Tom se usmál a otřel si oči, rychle, dřív než by si stihl Bill všimnout. „Dobře, taky tě miluju. Um. A můžu se tě… pořád dotýkat?“
„Tome,“ řekl Bill ostře. Zamračil se, odtáhl se od něj, klekl si a začal odtahovat větve. Uvnitř keříků to vypadalo stísněně jako vždycky. Vplazil se dovnitř a Tomovi to zabralo celých pět vteřin, než ho následoval a natěsnal se tam taky.
„Bille, co tady uvnitř děláme?“ zeptal se a vymotával několik zlomených větviček z vlasů.
Bill vypadal nesměle. „Můžeš se mě dotýkat kdykoliv chceš.“ Naklonil se dopředu a políbil Tomovy rty. „Když se schováme jako teď. Pod přikrývkami třeba.“
„Pozdě v noci,“ řekl Tom. Znovu se políbili.
„Nebo opravdu brzy ráno,“ dodal Bill.
Další polibek už byl vážný, jeden druhého objímali, jejich kolena se odírala v té špíně a Bill pomalu klesal do šeříků.
„S tebou hvězdy nevidím,“ řekl Bill, líbajíc Tomův krk.
„Co?“
„S tebou nemůžu vidět vůbec nic,“ řekl. „Často nevím, kde jsem nebo kam jdu.“
„Bille, ty nejdeš nikam, ne ode mě,“ řekl Tom.
„Takže, je to všechno skutečné?“ Bill měl na tváři ten pohled, který měl Tom tak rád. Byl sladký.
Tom na to neodpověděl. Bill ho políbil tak prudce, že už Tom ani nevěděl, že to byla otázka.
V šeříkových keřích dokončili to, co začali již před mnoha lety. Byla sezóna malin, léto pozvolna přetávalo v podzim, a Bill s Tomem pomalu přetávali jeden do druhého.
autor: cynical_terror
překlad: flixo
betaread: Janule
Ta povídka je naprosto famozní. Mrzí mě, že to bylou pouze šest dílů, ale všech šest dílů stálo za to a tenhle poslední byl naprosto nádherný! Mám ráda povídky od autorky a doufám, že se tu brzy zase nějaká ukáže… na 100% si vždycky vzpomenu na ně dva, až na jaře půjdu kolem šeříků 😉
Absolutně dokonalý. Nemám slov. Naprosto mě tenhle styl psaní udivuje a mám k takovým autorům naprostý respekt! Vážně úžasná povídka! 🙂
ted jsem si to precetla cely a myslim, ze jsem umrela. a rozhodne to byla ta nejhezci smrt na swete. boze, to je tak krasny. wazne, hrozne uplne moc <3
skoda, ze tech dilu nebylo wic 🙂
Oh , perfektná poviedka fakt sa mi hrozne páčila 🙂
Je to opravdu jedna z nejnádhernějších povídek, co jsem kdy četla!!
Júúúúj :)Na môj vkus krátke , ale aj tak úúúúplne dokonalé (vždy som dostala chuť na maliny pri čítaní ).
Keď Tom neotváral Géčkam , plesala som šťastím . Strašne som nechcela aby ich vyrušili.. našťastie sa Tom zachoval tak ako som chcela ♥ naozaj pekné
opravdu nádherná povídka.. dokonalý nápad a něžný, reálnější děj…. krása<3
nemůžu si odpustit, abych vám, drahým čtenářkám, nepoděkovala za čtení i komentáře. 🙂 i přesto, že c_t nestála o překládání komentů, mě udělaly obrovskou radost. ♥
byla to rozhodně skvělá zkušenost a já si jí snad zase někdy ráda zopakuju.
Opravdu přenádherná povídka!
Naprosto jsem si ji zamilovala 🙂 ráda se k ní budu vždy vracet. Zkrášlila mi léto 🙂
Tak toto bolo naozaj nádherné :)… táto časť bola skvelá, samozrejme ako všetky ostatné. Naozaj nemám slov, ku koncu som až mala slzy v očiach. Proste sa mi to strašne páčilo :)… Toto bola naozaj perfektná poviedka. Milujem príbehy ktoré sa odohrávajú v lete a toto bolo krásne letné a tá atmosféra v príbehu bola skvelá, všetko bolo skvelé, Bill a Tom, maliny… ách 🙂 strašne ďakujem za skvelý preklad 🙂 som rada že som mala možnosť si tento príbeh prečítať 🙂
Úžasná povídka <3 Děsně jsem si jí zamilovala 🙂 Díky moc za překlad 🙂
Přenádherná povídka! Přečetla jsem ji jedním dechem 🙂
Nádherná nádherná nádherná 🙂
Nádherná povídka…:) Musím říct, že to bylo opravdu nádherné…:) Děkuji za překlad a rozhodně se k ní ještě někdy vrátím….:)
Od teraz už nikdy nedokážem nemyslieť na maliny bez Toma a Billa 🙂 je to úžasný príbeh. Nádherný a horúci ako to leto ktoré spolu prežili. Ďakujem za prekrásny preklad.
Pááni já miluju tuhle autorku! 🙂 Jsem opravdu šťastná, že jsi nám jí přeložila!.. Je to neskonalý poklad!.. Ten její styl psaní je vážně úžasný!!.. Ty slova, věty.. a činy co dvojčátka dělají jsou tak láskyplné až se mi z toho svírá srdíčko! :))
Celou povídku jsem si teď přečetla a je vážně skvělá!♥ Tuhle autorku vážně miluju a když jsem viděla, že je to od ní povídka, kterou jsem ještě nečetla, tak jsem se do toho okamžitě pustil a vážně se mi moc líbila 🙂 Líbilo se mi to, že kluci byli na samotě, kde pomalu nikdy nebyl a měl klid a spoustu času pro sebe 🙂 Celé to na mě působilo tak něžně 🙂
A mockrát děkuji za překlad!♥ ♥
Krásna poviedka. Pri malinách si na ňu vždy spomeniem 🙂
Už podruhé dočteno 🙂 Ta povídka je tak krásná, až mě z ní bolí u srdce 🙂
I na mě tahle povídka působí stále stejně. Mám pusu připitoměle roztáhnutou od ucha k uchu a myslím, že dnes mi z tváře ten úsměv jen tak nezmizí 🙂
strašně miloučká povídka 🙂 nemůžu k tomu víc říct, jsem z toho tak rozněžněná, že si musím dát čokoládu. nejlépe s malinami :))
Jedním slovem… Nádhera!
Zaujímavá poviedka. Na začiatku to vyzeralo všelijako, ale našťastie spomienky pomohli obnoviť staré pocity a uvedomiť si nové. Ďakujem za preklad.