Doppelleben 12.

„Co to bude, mladý pane?“ zářivě se na mě usmál kadeřník sotva se ke mně přitočil. Bez jediného slova jsem mu předložil obrázek mého plánovaného účesu a zadíval se na svůj odraz v zrcadle. Vlasy mi splývaly kolem obličeje a já se zoufale snažil uchovat vzpomínku mého vzhledu.

„Výborný nápad, bude to jednoduché na údržbu,“ uznale pokýval hlavou a přes ramena mi přehodil ochranný plášť.

Bolestně jsem zavřel oči, když se nůžky v rukou kadeřníka začaly sebejistě pohybovat. Když použil potřebný holicí strojek, pěsti jsem sevřel tak pevně, až mi zbělaly klouby, ale v hlavě jsem si neustále připomínal, proč a kvůli komu to dělám.

Vzpomínky na to, jak mi Tom vzrušeně sténal do ucha, jak jsem krásný, když mám dredy, mě jen utvrzovaly v tom, že jednám správně, že se jich teď zbavuju.

„Je hotovo,“ radostně zvolal kadeřník a věnoval mi zářivý úsměv. Zjevně byl se svým výtvorem spokojený mnohem víc než já sám.

„Skvělá práce, jste šikovný. Určitě vás doporučím,“ vřele jsem se usmál, na stůl mu hodil mnohem víc bankovek, než by po mně žádal, a spěšně jsem odcházel k nám domů s brýlemi zaraženými na obličeji a límcem od kabátu vyhrnutým až pod nos.
V zoufalé snaze být neviditelný jsem několikrát nešetrně strčil do kolemjdoucích, tak jsem se spěšně omlouval, zatímco jsem dál pokračoval v chůzi.
Vděčně jsem za sebou zavřel dveře, když jsem konečně stanul na prahu našeho domu, ale vzápětí jsem se přikrčil, jelikož za mými zády šokovaně vydechl Tom.

„Co to máš s vlasy?“

„Nechal jsem se ostříhat,“ otočil jsem se a bojovně vystrčil bradu.

„Ale proč? Já jsem ty vlasy miloval!“

„V tom případě už znáš důvod,“ odsekl jsem. Bleskově jsem se kolem něj protáhl a odešel se napít, z rychlé chůze mi úplně vyschlo v krku.

„Páni, Bille, sluší ti to!“ překvapeně se usmála Carrie, sotva mě spatřila. „To je vlna, že?“

„Ano, je. Děkuju, jsi milá,“ zářivě jsem se usmál a spokojeně usrkl ze svého kokosového džusu.

„Nemůžu uvěřit tomu, že ses ostříhal, Bille!“ strnule se opřel o rám dveří Tom.

„Ani nemusíš, Tome. O nic se tě neprosím, prostě to ber tak, jak to je,“ pronesl jsem ledově chladným hlasem. „A mimochodem, do půl hodiny přijde Chris, tak mu pak prosím otevři, Tome. Děkuju!“ poplácal jsem ho po zádech a odkráčel do svého pokoje.

***

„Christiane, ahoj!“ skočil jsem mu do náručí hned, jak se objevil v mém zorném poli.

„Ahoj, zlato,“ jemně mě políbil. „Neuvěřitelně ti to s tím novým účesem sluší. Neodkázal jsem si to představit, když jsi mi ukazoval ty návrhy, ale rozhodně jsi udělal dobře.“

„Tys o tom věděl?“ naštvaně zamumlal Tom, stále stojící u dveří.

„Samozřejmě,“ přikývl sebejistě a otočil se na Toma. „Bill mi o tom řekl už v pátek, po tom vystoupení v televizi.“

„Pátek,“ zamumlal Tom. „Tak proto?“ otočil se na mě.

„Nech to být, Tome, prosím. Nemusíš vědět o všem, co dělám.“

„A on ano?“ naštvaně vykřikl.

„Je to můj přítel!“ odsekl jsem.

„A já bratr!“

„Měl bys jít za Carrie.“

„Bille, jestli tu jde o tohle, tak se omlouvám, nemohl jsem tušit, že přijede a zničí to všechno. Věř mi, že mě to mrzí.“

„Jdi už, Tome!“

„Bille, prosím!“

„Fajn, tak jdeme my,“ unaveně jsem odsekl a odtáhl nechápajícího Christiana do svého pokoje.

Okamžitě se posadil na postel a mě si stáhl na svůj klín. Dlaněmi mě hladil po zádech a rty zkoumal můj krk.

„Jsi neuvěřitelně nádherný, Bille,“ zašeptal a vášnivě mě políbil. Zabořil jsem ruce do jeho vlasů, přičemž jsem se lehce houpal na jeho klíně, který se začal probouzet.

„Jsem neuvěřitelně rád, že jsi tu se mnou, Chrisi. Tvé polibky léčí mou špatnou náladu a já bych si tak moc přál, abys tu dnes zůstal i přes noc.“

„Cokoliv si budeš přát,“ znovu mě dravě políbil.

Cítil jsem jeho ruce, jak putují pod mým tričkem, i rty, které se sunuly z mého obličeje na krk. Jazykem obkresloval mou vzrušením viditelnou tepnu a já rychle přemýšlel, jestli jsem zamknul dveře, protože člověk nikdy neví, kdy se Tom uráčí rušit, ale ve chvíli, kdy mi Chris svlékl tričko a mezi rty vsál mou bradavku, mi to bylo úplně jedno. Bylo by mi to jedno, i kdyby si to do mého pokoje nakráčela máma, protože tohle je přesně ta chvíle, kdy člověk neumí a ani nedokáže říct ne.

„Pro Kristovy rány!“ zasténal jsem hlasitě, když jazykem dorazil k mým kyčlím a prohnul se v zádech tak silně, že jsem málem skončil na podlaze. „Chrisi, jestli teď přestaneš, vlastníma rukama tě uškrtím!“ syčel jsem mu divoce do rtů, zatímco mě na posteli položil na záda a svlékl si tričko. Zaskučel jsem při pohledu na jeho tělo a okamžitě se k němu, krotký jako velikonoční beránek, přitulil.

„Nikdy neodejdu, Bille,“ zašeptal mi do ouška, které jemně sál.

„Nikdy tě nenechám odejít,“ přislíbil jsem.

Rty mě líbal po celé horní polovině těla, přičemž neopomněl rukou dráždit i tu spodní. Křečovitě jsem zaryl nehty do jeho zad, když jsme byli oba nazí a Chris se o mě něžně třel. Byl jsem vzrušený na maximum, bylo mi naprosto jasné, že mé tělo za okamžik exploduje, ale silou vůle jsem tu chvíli oddaloval, co to šlo.

„Uvolni se, Bille, nepotlačuj to,“ zavzdychal mi do ucha a pevně rukou sevřel můj penis

„Já chci… s tebou,“ přidušeně jsem koktal a v jeho zádech svými nehty vyryl vážně hluboké rány.

„O mě se nestarej, tady jde o tebe a já vím, že už brzy budeš,“ líně pohyboval dlaní v mém klíně, zatímco jazykem vášnivě plenil má ústa. Ochotně jsem mu vycházel vstříc, dokud jsem divoce netrhnul boky proti jeho ruce a tělem mi neprojela vlna ochromení. Vysíleně jsem dopadl do peřin a děkovně ho políbil.

„Můžeš si se mnou dělat, cokoliv jen budeš chtít,“ rukou jsem mu z čela odhrnul zpocenou ofinu, a poté mu jemně škrábal záda.

„Chtěl bych být hodně hluboko v tobě, Bille. Tak hluboko, že mě budeš prosit, abych nikdy nepřestal,“ zastřeně mi sténal do ucha.

„Oh,“ naprázdno jsem polkl a s čirým údivem na něj zíral. „Jo. Jo, to je přesně to, co potřebuju,“ rozmrkal jsem svůj moment překvapení a prudce přirazil boky proti jeho. Už jen pouhá představa toho, že mě pomiluje až do bezvědomí, že ze mě vyšuká duši, mě vzrušila na úplné maximum.

„Gel je?“ zúžily se mu zorničky vzrušením.

„V nočním stolku,“ zaúpěl jsem.

„Vždy připraven,“ zářivě se usmál a hbitě potřel svůj klín, načež prsty pronikal do mého těla.

Bylo to rychlé, divoké, ale velmi jemné, a já doufal, že v podobném tempu bude i nadcházející sex. „Dobře, můžeme?“ rychle se přesvědčil. Když jsem kývnul, vrazil to do mě tak tvrdě, že jsme málem prorazili zeď čelem postele.

„Chrisi!“ zakřičel jsem hlasitě při dalším hlubokém přírazu a nepochyboval jsem, že Německo se pod mými výkřiky otřásalo silným zemětřesením.