„Dnešní noc bude žhavá, myšáčku. Koťátko si chce pohrát,“ zapředl přítulně, smyslně vsál jeho lalůček mezi své pootevřené rty.
Dočkal dnešní noci a chtěl si ji užít, ten pocit, že opět patřil jen jemu. Nejen večer, celou noc, až do svítání. Byl jeho.
Jeho tělo bylo nehybné, klidně spočívalo v nadýchaném, hebkém saténu, nevědomě se vystavovalo dráždivým dotekům chtivých dlaní a dravým polibkům, jež naplňoval chtíč. Nevnímal jeho slova, nic z toho, co mu před chvílí vzrušeně šeptal do ucha. Tiše se nadechl a upřel pohled do prázdného místa před sebou, v jeho mysli vířilo tisíce myšlenek, všechno to, co se během posledních chvil stačilo stát.
Nikdy nebyli příliš bohatí. Ne dostatečně na to, aby mohli žít tak jako jiní. To, co bylo pro ostatní samozřejmost, pro ně bylo vzácností. Vážili si maličkostí víc než kdokoli jiný. Jejich životy nikdy nebyly příliš lehké, uskromňovali se a omezovali i v těch nejnutnějších potřebách, snažili se vyrovnat s nenávistí lidí v jejich okolí, jež na ně oba pohlíželo jako na špínu, tu nejchudší vrstvu ze všech. Jako spodinu, do které patřili.
Jeho matka pracovala celé dny a celé noci za pár zanedbatelných peněz, jen aby je oba uživila. Několikrát se ocitli na samém dně, snažili se a čekali na lepší zítřky, jež měly přijít. Sužoval je hlad i zima a oni jen doufali, žili několik dní ve strachu a nejistotě, co s nimi bude dál. Malá střecha nad hlavou byla tím jediným, posledním, co jim patřilo.
A přesto měli jeden druhého. Spolu se mohli bát, spolu se mohli těšit z každé pěkné maličkosti, jež někdy v jejich životech zasvitla jako jasný paprsek slunce. Ani jeden z nich nikdy na nic nebyl sám. Všechno dělali společně, pomáhali si a byli tu pro sebe v těch nejtěžších chvílích, kdy se všechna naděje zdála zbytečnou. Pokud měli sami sebe, byli těmi nejšťastnějšími lidmi na světě, nezáleželo na jejich chudobě, na pohrdání a posměchu ostatních. Měli pro koho žít, koho milovat.
A teď… jeden z nich měl odejít. Opustit je. Měl tu zůstat sám, bez nikoho. Nemoc mu měla vzít jeho maminku, jediného člověka, kterého kdy měl, a jíž tolik miloval. Ten jediný smysl jeho života měl ztratit. Pro nic jiného nežil, nikoho neměl tolik rád, nikdo jiný mu nebyl oporou. Měl se dívat na to, jak se ztrácí a chřadne, umírá mu před očima. Co horšího jej ještě mělo potkat?
Léčba byla tím jediným, co by jim ještě mohlo pomoci. Pokud by lékaři zakročili včas, nádor by se dal vyoperovat a všechno by bylo v pořádku. Věděl, že na tom bude trvat a nezáleželo, kolik to bude stát. Jeho maminka pro něj byla tím nejdražším, co kdy měl, její život se nedal dostatečně vyvážit ničím. Žádná cena za její život pro něj nebyla dostatečně velká.
„Co to má znamenat?!“
Hlasitý, ostrý hlas šlehl tichem jako bič, přetrhl nekončící síť jeho myšlenek.
„Co to má znamenat?!“
Silná, opakující se slova dozněla k jeho uším, donutila jej vzhlédnout k tváři muže, k tomu chladnému pohledu, z nějž nyní sršely blesky. Pohlédl do jeho rozhněvané tváře a shlédnul dolů, na dlouhou, štíhlou ruku, spočívající v jeho klíně. V klidném, spícím klíně.
„Omlouvám se, j-já…,“
„Seru ti na nějaké tvoje omluvy, nezajímá mě jediná z nich! Co myslíš, že budu dělat s tvým povadlým pérem, co?!“ zakřičel, jeho tváře nabraly sytě rudý nádech narůstajícího hněvu.
Odklonil se od něj a sesbíral z podlahy jeho svršky, jež na ni ještě před chvílí v návalu vzrušení pohodil. Otočil se a hodil je na nahé tělo chlapce, jeho vztek byl silný, až příliš na to, aby si jen na okamžik povšimnul slz, jež se třpytily v hnědých čokoládových očích.
„Seber se a vypadni, okamžitě! Vypadni!“
Otočil se a zhluboka nadechl, trpělivě čekal, dokud se zrcadly neroznesly tiché, nesmělé krůčky odcházejícího chlapce.
Přistoupil blíž ke kruhové posteli a přehodil přes své odhalené, stále vzrušené tělo hebkou látku saténu. Opustil místnost otevřeným vchodem a sestoupil po schodech dolů, jeho kroky snad automaticky zamířily k pootevřeným dveřím, do nichž se opřela jeho dlaň.
Překročil práh a vztáhl prsty k malým, sotva viditelným značkám, chabé osvětlení v mžiku ozářilo dlouhý, luxusní bar hned, jakmile se jich jen lehce dotkl. Vstoupil plně do místnosti a otevřel velký chladicí box, vytáhl tu nejdražší značku brandy, již ve své sbírce měl.
Odstranil uzávěr a nalil do drahé skleničky z broušeného skla, rychle do sebe hodil celý její obsah dřív, než vztáhl ruku po zlatém pouzdérku, uchopil mezi prsty jednu z cigaret, zapálil ji a silně potáhl.
Nervózně přecházel po místnosti a potahoval, rychle odklepával sotva se tvořící popel na podlahu, ruku založenou v bok.
Ještě nikdy se mu tohle nestalo. Milenců měl stále velký dostatek, všichni mu leželi u nohou, stačilo málo, jen zvednout prst, jen navrhnout jednu nemravnou nabídku z jeho strany a oni prosili, přáli si, aby on byl tím, kdo ukojí jejich chtíč. Dokázal vzrušit každého z nich, aniž by se jich dotýkal či na jejich kůži vkládal horké polibky. Jeden jediný smyslný pohled, jenž k nim vyslal, a měl je tam, kde chtěl.
A najednou… najednou tu byl někdo, kdo odolal jeho svodům, kdo se nenechal polapit do sítí vášně a smyslnosti. Někdo, kdo mu nepodlehl, koho nechaly jeho dráždivé doteky chladným. První muž, kterého nevzrušil. Jak nezvyklé a ponižující to bylo.
Silně potáhl z cigarety a zamyšleně kouř vydechl. Možná nebyl jediným jeho milencem. Kdyby ano, vzrušil by jej tak jako vždy, když s ním trávil společnou chvíli. Možná jej vzrušoval někdo jiný. Nevěděl o nikom, a to jej užíralo, neznal nikoho, koho by jeho milenec kromě něj mohl mít. Avšak byl si jistý, že za tím stál někdo třetí. Jak jinak by mu jeho Tommy-boy dokázal odolat? Jistě teď šel za někým jiným, do cizí postele.
Odklepl přebytek popele a típl nedopalek, jenž byl následován další z mnoha hříšných nikotinových tyčinek, jež mu jeho pouzdérko nabízelo. Usadil se v pohodlném, měkkém křesílku, zapálil cigaretu a nalil si druhou, plnou skleničku brandy. A za ní další, další a další…
autor: Rachel
Ha!A Bill má nervy..tvl to to houstne..podle mě Bill aspoň trochu žárlí.Toma mi je moc líto…ach jo.Bill si teď bude myslet,že má Tom někoho jinýho,ale ono v tom je něco úplně jinýho.doufám,že mu Bill pomůže…teda ,jestli se to někdy dozví.Jsem zvědavá,co teď Bill bude dělat…jestli "toho třetího" bude z Toma nějak tahat…nebo co bude. Šíleně se těšim na další díl..chtěla bych ho co nejdřív,Šíleně to tam teď zhoustlo..
Skvělej díl.
S tímhle dílem se něco pohnulo. Hned, jak se Bill rozčílil mi bylo jasné o co se jedná. Silně to urazilo jeho ego, bylo mi jasné, ještě, než jsem si to přečetla, že se mu to s nikým jiným nestalo. Ale zase je tady to, že ho nenapadlo, že Tom by mohl mít starosti nebo někdy je člověk prostě tak moc unavený a zničený, že na takové věci nemá náladu a jeho prostě nenapadlo nic jiného, než, že by mohl mít někoho jiného kromě něj. Bill je vážně náruživec, myslí na to snad 24 h denně. No určitě ho to užírá, protože je strašně majetnický, bere teď Toma jako nějaký svůj majetek, něco, co si koupil a teď mu to patří. Ještě si nemyslím, že by v tom byly nějaké hlubší city. Takže jsem zvědavá, jak to bude řešit. U něho bych se nedivila, kdyby nechal Toma jednoduše sledovat. Ale měli dohodu a pořád mají, takže kdyby se nad tím zamyslel, jaký je Tom poslušný a poctivý, tak by mu snad došlo, že by tohle Tom nikdy neudělal. Navíc ne jen tak, bez toho, aniž by toho dotyčného "neexistujícího" třetího miloval. No jsem zvědavá, jestli mu to příště bude Tom nějak vysvětlovat a nebo jak to vlastně bude. Těším se na další dílek 😉
… až se sťal jak zákon káže 🙂
A Tom teď na Billa bude mít slušnou páku 🙂
Jo jooooo… to musí být pro SEXY Billa fakt dost hnusný probuzení, když mu muselo takhle najednou dojít, že není na světě jen on a jeho choutky…:-)
Přesně tohle jsem si myslela že se stane. Tomovi umírá maminka a asi má mít chuť na sex, že. Ale to že by Billa napadlo že Tom může mít taky svoje problémy, a že nemůže pořád myslet na sex s ním, to ne! Sakra ten mě rozčílil..ať se už nad sebou zamyslí! Pořád doufám že když se dozví co se stalo Tomové mamince že nějak změkne a pomůže jim..kéž bych měla pravdu..
Koťátko Bill sa veľmi rýchlo zmenil v dravú šelmu,nemám z toho dobrý pocit,ale dúfam že sa nejakým spôsobom dozvie o Tomovej mame a to už bude čas počúvať svoje srdce.
Konecne doslo k nejakemu zlomu a doufam, ze se timto ted zacne dej posune do nove dejive roviny, kdy se ti dva zacnou sblizovat, poznavat se, asi si nebudou ze zacatku moc rozumet, kdyz je ten Bill takovy sobec a egoista, ale aspon se to zacne prohlubovat, a ne porad jen ten sex, ktery Billovi zatemnuje mozek a nema tam misto na nic jinyho… aspon tedy doufam, ze se to ted budu udavat timto smerem.
Mimochodem, jestli si ted Tom chce svou "naklonnosti" k Billovi na mamincinu operaci vydelat, tak to se chlapec nejspis usexuje k smrti, jestli za sve dosavadni sluzby dostal 1,000 eur, tak na takovou operaci mozku…. radsi ani nedomyslet, nejmin 50x krat tolik??? Leda ze by si Billa omotal kolem prstu a ten mu tu sumu sam dal, nebo se Bill dozvi pravdu, pohne se v nem svedomi a Tomovi pomuze???? Jsem opravdu zvedava.
tak to si Tom dovolil.. pomyslných pár facek pro Billa. 😀
jsem absolutně napnutá, jestli si to zkusí Tom nějak vyžehlit, protože urazit Billovo ego se rovná téměř sebevraždě. určitě by mu to měl nějak vysvětlit. tedy..snad se Bill uklidní a bude poslouchat. nepřekvapuje mě, že ho hnedka napadlo, že v tom bude někdo třetí. teď to má Tommy-boy vážně na mále. :/
ale vídím v tom jako modrozelenka konečně posun v ději a budu tajně doufat, že tenhle zlom povede k nějakému sblížení. 🙂
Ten trubiroh ľadový sa mohol aspoň spýtať čo sa stalo. Bože môj ešte nikdy som nebola na Billa tak napálená.