autor: Majestrix & Little Muse
Oslava
„Dům Vave bude poctěn, pokud se vážený Dům Ubria dostaví na naši oslavu Lorda Toma a jeho Leb Ha, která se bude konat v plesovém sále v Sídle Vave. Celou noc budeme podávat nejlepší vína a delikátní jídla uvařená šéfkuchaři tohoto velkého města. Prosím odpovězte, co nejdříve to bude možné, abychom vám mohli rezervovat místo v Měsíčním Pokoji. Přeji hezký den.“
Bill zamrkal, aby zůstal vzhůru a natáhl se pro pohár se sladkou vodou vedle obrazovky. Poslal to a pořádně si lokl, snažil se uklidnit své unavené tělo. Ještě pět pozvánek a bude mít hotovo, nemohl být šťastnější. Andreas ho opustil už před hodinami tak unavený, že by se mohl složit klidně i na zem, spát a bylo by mu to jedno. Bill se snažil nemyslet na čas a nedívat se z oken. Cítil za zataženými závěsy východ slunce a hlava se mu motala únavou, ale samozřejmě, že bude nastávající hodinu dál dělat pozvánky.
S úlevným vydechnutím si Bill uvědomil, že skončil, a chtěl zalézt do postele, když pocítil podivné zatahání. Podíval se zpátky na seznam Domů a měl pocit, že jeden chybí. Ale tohle byl seznam, který Lord David sám vytvořil, tak proč by to měl Bill takhle cítit? Když přešel k posteli, Bill cítil, jak ten pocit roste, dokonce viděl, jak ho ruka táhne zpátky k Infonexu. S povzdychnutím se vrátil k židli a připravil další zprávu.
Komu? Neměl ponětí.
„Dům Vave bude poctěn, pokud se vážený Dům…“ na chvíli se zamyslel, než mu naběhlo nepozvané jméno, „…Lutor dostaví na naši oslavu Lorda Toma a jeho Leb Ha, která se bude konat v plesovém sále v Sídle Vave. Celou noc budeme podávat nejlepší vína a delikátní jídla uvařená šéfkuchaři tohoto velkého města. Prosím odpovězte, co nejdříve to bude možné, abychom vám mohli rezervovat místo v Měsíčním Pokoji. Přeji hezký den.“ Bill poslal zprávu a zamračil se. Nikdy neslyšel Toma mluvit o Domě Lutor, ani o nich neslyšel.
Nebude to katastrofa; Infonexus vrátí každou zprávu, která bude mít neexistující adresu. Bill zazíval a tentokrát nebojoval se zavírajícími se víčky. Potřeboval uklidňující koupel a něco do žaludku, něco jiného než sladkou vodu, ale jediné, pro co měl teď Bill oči, byla postel. Rozepl si sponu a sundal ze sebe róbu, zapadl do postele, s make-upem a učesaný.
~*~
Bill byl překvapen, když Lord Abner přijel včas, ty nejlepší látky v závěsu za ním, byl tak překvapený, že ho málem objal nadšením, kdyby si nevzpomněl na to, jak ho vždycky krejčí až moc přeměřoval. Andreas se díval, jako by to cítil a opravdu mu nešlo schovávat úšklebek, když se Lord Abner na Billa doširoka usmál a mávl rukou na truhlu, která se mu vznášela po boku.
„K vašim službám, můj Pane,“ řekl a trochu se poklonil, Andreas se zazubil. Bill do něj vrazil loktem a přinutil se usmát.
„Jeho pobláznění tebou je příčina, proč se na nás jako jediný nevykašlal,“ řekl Andreas Billovi do ucha přes rameno. „Buď na něj hodný. Nemáme čas plánovat natož šít.“
Bill trochu přikývl a přistoupil blíž, podal krejčímu ruku a trochu usykl, když mu ji krejčí zvedl ke rtům a políbil ho na její hřbet. Cítil, jak se Andreas ušklíbl.
„Jsem tak rád, že jste přijel, Lorde Abnere,“ usmál se Bill, stáhl zpátky svou ruku. „Nikoho jiného bychom pro takovou událost ani nechtěli.“ Malý kompliment nikdy nikomu neublížil. Bill úplně viděl, jak by Tom teď vstoupil a viděl ho, jak povzbuzuje krejčího k svádění. To by byl opravdu důkaz jeho oddanosti.
Ale tentokrát tu Tom nebyl, aby mu pomohl.
„Jsem ten nejlepší,“ řekl Lord Abner žertovně.
„Budu požadovat oblek pro svého manžela,“ informoval ho Bill. „A předpokládám…“ pošoupl se pod pohledem krejčího, polkl a promnul si ruce, „i něco pro mě. Abychom ladili, samozřejmě.“
„Přirozeně,“ souhlasil. „Rád si vás znovu přeměřím.“
Andreas si za jeho zády odkašlal a Bill by ho nejradši praštil.
„Přemýšlel jsem o, um… něčem zlatém,“ pokračoval Bill, díval se už dovnitř truhel.
„Překrásné, ano,“ souhlasil Lord Abner, očima hloubavě přejížděl po Billově postavě. „Móda z Pentapolis, předpokládám?“
„Ano.“
„Nevím, co mám pro tuto sezónu ve zlaté,“ postěžoval si, předklonil se, aby mohl začít hrabat v nejbližší truhle. „Ale nejdřív,“ řekl, znovu se narovnal a usmál se na Billa. „Odpusťte mi. Ale bojím se, že jsem ztratil vaše míry. Budeme muset začít s tím.“
Bill zaskřípal zuby, zaťal ruce v pěst a mrazivě se usmál. „Přirozeně,“ vydral ze sebe.
~*~
Stoly byly konečně uspořádané, Lord Abner byl skoro hotový s oděvy, a byl jeden před Leb Ha. Ještě před několik dny by si Bill pamatoval, jaké to je, dobře se vyspat; posledních pár dní v noci nespal víc než jen dvě hodiny. Tohle byl začátek pro bolesti hlavy a hlubokou únavu; ale všechno tohle stálo za to.
Ukázat jim, že on tohle zvládne. Že si zaslouží druhou šanci.
Bill nahlas vydechl a rozhlédl se po sále. On a Andreas už na stoly dali ubrusy, takže zbývalo jen pověsit na stropy nějakou tu elegantní látku. Každý sluha, kterého zastavil, mu řekl, že má něco důležitého na práci a že nemůže pomoci. Samozřejmě, věděl, že za tím stojí Lord Jorg, ale nic neříkal. Ten muž tak moc chtěl, aby to nezvládl, a jelikož byly pozvánky už poslané, bude teď nemožné cokoliv odvolat a zachovat si svou tvář.
A tak bude trochu podvádět a použije magii. Když bylo takhle pozdě, tak mu ani nic jiného nezbývalo. Bill zvedl ruce a soustředil se; s nedostatkem spánku se bude muset opravdu hodně soustředit, aby se žádná látka ani trochu neroztrhla. Pomalu vypustil svou magii a vydechl, když naplnila pokoj a zvedla role látky. Časem všechno správně viselo, Bill byl trochu zadýchaný, ale s dobrým pocitem. Už to byla nějaká doba, co naposledy zvedal magií něco tak těžkého. Dobré vědět, že nebyl až tak ze cviku. Bill couvl, aby se podíval na svou práci, když zaslechl tiché klapání. Andreas stál ve dveřích do sálu a udiveně se po místnosti rozhlížel.
„Vypadá to, jako by tu hořelo,“ řekl tiše.
„Přesně to jsem chtěl. Jsem rád, že to vypadá dobře.“ Vydechl úlevou Bill, otočil se ještě, aby si prohlédl ostatní zlatou výzdobu. „Máš nějaké novinky?“ zeptal se unaveně, když začal otevírat krabice na stole s krásnými křišťálovými světélky.
„Byl jsem ve Vinárně. Tisíce lahví vína už jsou zde ve sklepení a připravené na zítra.“
„To je báječné. O věc méně, co se může pokazit.“ Blonďák maličko ztuhl a Bill si změny v jeho postoji všiml. „Co se děje?“ zeptal se rychle.
„…Lord Kirk. Žádá si s tebou mluvit.“
„Řekni mu, že nemám čas, může mi nechat zprávu, nebo ti říct, cokoliv potřebuje.“ Mávl Bill rukou a začal se znovu věnovat krabicím.
„Chce s tebou mluvit osobně.“
Bill se zastavil a snažil se nekousat si ret. „Zmínil se, o co jde?“
„Ne. Opakuje jen, že tě potřebuje vidět.“
„Samozřejmě.“ Bill si otřel ruce o svou čistě šedou róbu a narovnal se. „Nejspíš pro nás nemůže pracovat.“
~*~
„Lituji toho,“ řekl Lord Kirk lehce.
„Rozumím,“ odpověděl Bill. „Nemohl jste něco takového předvídat.“
„Jste mnohem rozumnější, než mi bylo řečeno, že jste.“ Lord Kirk vypadal vyděšeně, že mu tento komentář uklouzl, Bill se modlil ke Ka’va pro sílu a snažil se to ignorovat.
„Vavřínový věnec, byl jste schopný ho dokončit?“
„Ne, nebyl.“
„Ale vždyť to není květina, je to sotva list.“ Bill byl teď velmi rozzlobený. Naposledy dělal Leb Ha korunu pro svého otce, když mu bylo osm let. Od té doby si vždy našetřil dost peněz na květináře z Diopolis, aby si ji nechal udělat.
„Rozumím, Lorde Bille, ale nemohu to udělat. Omlouvám se.“
„Samozřejmě,“ zamumlal Bill. „Děkuji, Lorde Kirku.“
„Bylo mi potěšením.“
Bill ukončil hovor a díval se na prázdnou obrazovku. „Žádné květiny,“ řekl tiše.
„Chceš, abych našel někoho jiného?“
„Takhle pozdě? Leb Ha je zítra. Ne, budeme muset přežít bez květin.“ Bill si opřel obličej do dlaní a snažil se nebrečet. Nenechá všechnu jeho a Andreasovu těžkou práci jít do kytek, a to se nezmiňujíc o potupě pro Dům Vave. To by prostě nešlo.
„To bude opravdu nezvyklé.“ Pohrával si Andreas s něčím za ním a Bill přikývl.
„Souhlasím, ale nenaděláme nic. Kvartet, který Lord Abner navrhl, zavolali?“
„Ano,“ přikývl blonďák nadšeně, „zavolali. Rádi tu práci vezmou.“
„Díky Marvolu,“ zašeptal Bill. „Udělali jsme výzdobu, o květiny tady už nejde, a poslali jsme pozvánky, našli jsme jinou skupinu a víno už přijelo. Ještě něco zbývá, než půjdu zpátky do Sálu vše dokončit?“
Andreas se podíval na datapad a zamračil se. „Ještě zbývá jídlo.“
Bill přikývl. „O to se postarám zítra. Prosím, tlač trochu na Lorda Abnera. Nemůže to přijet až po poledni. Budu vařit.“
Andreas se zastavil. „Bille, já taky umím trochu vařit, ale ta delikátní jídla, která se normálně podávají na takových událostech, jsou-„
„Ano, já vím,“ přerušil ho Bill, „až moc na mé schopnosti.“ Povzdychl si. „Stále jsem nějaké malé detaily nedomyslel, ale najdu způsob, aby všechno vyšlo.“
autor: Little Muse & Majestrix
překlad: LilKatie
betaread: Janule
original
Dneska, jak vidíte, je tu jen část čtrnáctého dílu, a to jen proto, že jsem LilKatie vyloženě ukecala, aby se po vašem minulém „komentování“ na to nevykašlala a aspoň kousek dílu přeložila. Měla málo času, a vůbec se jí nedivím, že se jí do toho ani nechtělo, když viděla váš zájem minule. Nechci vám planě vyhrožovat, ale jestli se pod povídkou neobjeví víc komentářů, nejspíš to půjde čím dál pomaleji, a bude to asi poslední, co pro vás LilKatie kdy přeloží, tak se prosím vás trochu vzpamatujte. Vysvětlovala jsem vám to už, ne?
Doufám, že si ti, co si díl jen přečtou a kašlou na komentování, uvědomují, že pokud takhle budou pokračovat, budou to oni, kdo způsobí, že nikdo už si žádný další skvělý překlad nepřečte. Každý týden je vidět, kolik lidí povídku čte, a to jen za jeden den, jsou ještě další, kteří ji čtou třeba v pondělí, takže číslo je určitě vyšší než 60, tipuju tak 80 – 90. Výmluvy na čas nebo školu jsou nesmyslné, víte to dobře vy i já, ta minuta, kterou trvá napsat dvě věty k povídce, nikoho nezabije. A že nevíte, co pořád psát? Cokoliv, co vás v díle zaujalo a máte k tomu nějakou poznámku. Pokud toho nejste schopni, nechápu, jak můžete rozumět čtenému textu. Berte to jako varování, příště už žádné přijít nemusí a na další díl si můžete taky počkat měsíc, dva, tři… J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 18
teda jako…okamžitě chci dokončení téhle kapitoly!!! Miluju tuhle povídku a moc mě mrzí, že si aspoň tuhle kapitolu nedočtu celou…prosím…dopřeložte to co nejříve!!!
no jsem zvědavá jak to Bill zvládne. Má toho opravdu hodně.
To by mi bolo hrozne ľúto, keby som musela čakať, tak slh na dalšie dieli ak by este niake boli.
Billa mi je teraz hrozne ľuto, aj keď spravil chybu toto si od Lorda Jorga nezaslúži, začínam sa báť, že sa bát že Bill sa únavou zloží. Som zvedavá ako ta oslava skonči a ako to vezme Tom.
A som veľmi zvedavá na Andyho s Billove varenie.
Dakujem za preklad.
Komentář si schovávám až na poslední kapitolu 🙂 ale tohle nejde jen tak neokomentovat… Vůbec se mi nelíbí, jak Billa všichni odmítají. Vím, že udělal chybu a Tom kvůli tomu moc trpí, ale je přeci v lidských silách mu odpustit. Chudák Bill zařizuje všechno sám na poslední chvíli, ale i tak věřím, že se mu to všechno povede a udělá na Toma dojem, vždyť se tolik snaží. Hrozně se mi líbilo, jak každý den nosil Tomovi tác s jídlem, i když na druhou stranu jsem cítila Billovu zoufalost a bylo mi z toho smutno. Když přinesl Tomovi jídlo a on tam měl tu děvku, myslela jsem, že mě to položí. Tohle bych já nejspíš neustála, a vlastně jsem se vůbec nedivila tomu, co se stalo Billovi…
Jsem opravdu zvědavá, jak se to bdue dál vyvíjet 🙂
Perfektní
Miluju to 🙂 doufám, že to Tom konečně ocení
[4]: naprosto s tebou souhlasím jo a děkuju za překlad 🙂
[1]: midnight, to myslíš vážně tohle? Ty se mi snad jenom zdáš… máš dojem, že je povinnost Katie překládat povídky z angličtiny? Ano? Pak bychom to tu mohli udělat jako placené stránky, ne?
Bože… místo toho, abys ocenila, že je tu aspoň něco, tak si ještě dupeš, co okamžitě chceš… být překladatelka, naseru se tak, že už si další část nikdy nepřečteš. Trochu uvažuj, než něco napíše, prosím. J.
vůbec se mi nelíbí , jak hážou Billovi klacky pod nohy…a on se zlatíčko tak snaží…věřím, že to zvládne..držím mu palečky….a Tomovi, aby se …aby mu odpustil…
díky Lil za překlad 🙂
Malinkej jak se snaží:) no doufám,že ta oslava dopadne dobře!A taky doufám,že to Toma dojme jakou mu to dalo práci:-/ Doufám a moc prosím o další pokračování a děkuju za překlad..téhle povídky by bylo škoda:(
Bill to určite zvládne,teraz dá do toho všetko,aby dokázal že Tomovi aj takýmto spôsobom svoju lásku….
ďakujem za preklad LilKatie♥
Jorg je pěknej šmejd, klidně nechá zkazit Tomovo Lad ha (teď nevím, jestli to mám dobře, ale myslím, že každou chvíli usnu :D) a mám takovej neblahej pocit, že to jméno sídla co Bill řekl, bude toho super chlapce, co podváděl Toma. Jestli je mé tušení správné, chudák Bill. Celkem se i bojím, že se Tom naštve, že to udělal naschvál a pošle ho do kláštera a to nikdo z nás určitě nechce. Ach bože, to je zase dilema. Děkuju LilKatie, že tu povídku děláš takovou jakou ji děláš a doufám, že se všichni polepšíme a díky tvému překladu se dostaneme až k poslednímu dílu, který stejně hystericky obrečím, protože si nedovedu představit neděli večer s něčím jiným, než s osudy Sídla Vave :). Takže ještě jednou obrovské díky.
Strašne ma rozčuluje toto nekomentovanie 🙁 Ja túto poviedku milujem !!! ♥ ♥
Well , I can't concentrate on this amazing part because Jorg still makes me really angry ! Sweet cute Bill just strives with Andreas …. I hope Tom's Leb ha will be perfect and Jorg leaves Bill alone . Girls :), I can't imagine Sundays without A broken hallelujah 🙂 ♥
Milujem túto Billovu tvrdohlavosť,len tak ďalej dokáž Jorgovi ako sa v tebe mýli!!!!!
Prave jsem dorazila, jet lag jak prase, mozek nefunkcni, oci jak angorak, ale hned to prvni co udelam po vybaleni je, ze se mrknu na twcblog, protoze vim, ze se mela posilat tato kapitola ABH a protoze sama vim, co se v ni uda, cekala jsem kupu komentaru….. komentaru pribylo, ale bohuzel z jinyho duvodu…. je mi to lito, opravdu moc, protoze tato povidka je velice krasna, emotivni, dejove nabita, napsana a prelozena vic nez dobre…. proc je to ksakru tak tezke prihodit sem vetu, dve, aby autorky vedely, ze je o ni zajem??? Protoze zajem o ni jednoznacne je, po vyhruzkach komentare vzdy pribydou… to si ji holky opravdu nechcete precist az dokonce?
LilKatie, nedivim se ti holka, ze te prechazi chut. Kazdy, kdo si aspon jednou neco prelozit sam zkusil, moc dobre vi, jaka je to drina a casove narocna zalezitost. Ty jsi toho uz naprekladala tolik a mas muj obdiv. To ti ale asi moc nepomuze, kdyz zbytek ctenarek, krome tech par zapalenych, co to komentuji, na to zvysoka kasle. Sama to nechapu, protoze komentovat je vzdy co. Vydrz holka, aspon pro tech par, co to opravdu ocenuji; vim, slaba utecha, ale zabalit to pred finisem po tak dlouhem maratonu nervu a emoci by byla skoda… ale chapu te, to opravdu ano.
(Tento komentar neni vlastne ani komentar, spise jen vylev nad tim, jaka by to byla skoda, kdyby tento pribeh diky nasi linosti, sobeckosti a neschopnosti spojit si dve a dve dohromady, zmizel a zustal nedoprekladany…. ja napisu "poradny" komentar az na konci tohoto dilu, kdy dojde k te sokovce – snad moc neprozrazuji dopredu:-)….)
Veľminapínavé, len tak ďalej 😉
Moc hezký díl, jsem moc ráda z Billa, jak je vyrtvalý a nenechá Tomova tátu, aby mu to překazil 🙂
Malej, tolik se snaží, je mi z toho do breku, protože tohle musí hnout i s volem přece. Jestli se něco pokazí, tak to asi nepřežiju:-((
Já se strašně moc omlouvám, že většinou nekomentuju, ale prostě to nejde. Můžu to odeslat třeba stokrát, ale pořád jen-vyplněný součet je nesprávný. Ať je to náš počítač, rodičů, nebo mobil…. :/ Tak snad se to dneska pošle, protože tuhle povídku miluju!!!
[19]: Tenhle problém jsem měla před nedávnem a nebyla jsem jediná, je fakt, že občas si blog.cz dělá co chce, nebo vlastně pořád mají nějaký problémy:-/
[19]:Ja jsem tva volani "o pomoc" sama v navstevni knize parkrat zahlidla. Je to pech, ze ti, co komentovat chteji, nemuzou, protoze se jim to nedari:-( Melo by se to nejak vyresit, sakra. Ja si myslela, ze to ma neco spolecnyho s prohlizecem, protoze se mi vzdy i pres ty hlasky o souctu nebo vyprseni doby vzdy komantar poslat podarilo, ale zjevne to tak neni. Skoda no… i kdyz si myslim, ze ten apel na komentovani plati spise pro ty, kteri nekomentuji nikdy …
Je to prostě skvělý ♥ Strašně moc si chci dočíst druhou část, mrzelo by mě, kdyby tu nebyla, ale rozhodně Lil.Katie chápu. Nejsem svatá a nekomentuju vždycky každý díl, někdy si to kopíruju, protože nemám čas to tu přečíst a dočtu si to později na papíře, takže pak prostě zapomínám komentovat 🙁 Budu se snažit psát komentáře, neumim si představit neděle bez tohohle… Vážně nechápu ty, kteří to čtou a nikdy nic nenapíšou, to mi přijde prostě hrozný…
[19]: taky se mi to někdy stává, ale většinou když chvilku počkám, tak mi to pak jde 🙂 zajímalo by mě, co s tím admini dělaj, že se to tak posírá.
Já jen doufám, že se Tom dozví, co Jorg udělal a že si začne Billa pořádně vážit za to, že to nevzdal a snižil se!