Who am I? 41. (1/2)

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne


BILL

Po dobré půl hodině jsem vyšel z ložnice ven. Rozhodl jsem se, že to zkusím znovu. Tom seděl v tureckém sedu na zemi v obýváku s nějakou krabicí. Opatrně jsem k němu došel. Bál jsem se říct cokoli.

„Tome?“
„Hm?“ řekne jen a vytáhne z krabice nějaké album.
„Chci se ti omluvit. Vím, že omluva to nevrátí ani to nesmaže, ale je na místě. Neudělal jsem to schválně, to ti přísahám.“ Je mi víc než jasné, že mi nebude věřit, ale nemám důvod mu v tomhle lhát. Akorát bych si přihoršil. I když to víc už snad ani nejde.
„Hmm…“ To je jediná jeho odpověď. Když otevře album, začne si prohlížet fotky.
„Odpusť, prosím,“ pošeptám a sehnu se k němu. I když očekávám, že mě buď odstrčí nebo odežene.
„Zapomeň na to…“ zavrtí hlavou.
„Na to nejde zapomenout. Naštval jsem tě.“
„Pokud jsi to neudělal schválně, budu ti muset věřit. Koneckonců… naštval jsi nejvíc sebe, když jsi to viděl,“ pokrčí rameny.
„Nijak jsem to nepročítal, ale pár čísel mě přímo trklo. A to jsem byl hodně v šoku. Přemýšlel jsem o tom,“ pošeptám a přisednu si vedle něj.

„Bille, nechci se bavit o penězích,“ povzdechne. Otočí stránku a chvíli si obrázek prohlíží. Pak zase přetočí. Nevím, co je to za fotky.

„Smím se podívat?“ šeptnu tiše a maličko se k němu nahnu. Teď se ptáš, idiote. Natočí mi album, abych dobře viděl.
„Tady…“ ukáže na fotku. „…mi bylo asi 17. Tohle je Tony,“ dopoví tiše. Když se zadívám, na obrázku je Tom. Měl světlé dredy a byl vážně o dost mladší. Měl ještě trochu dětské rysy. Vedle něj stál světlovlasý kluk s brýlemi. V ruce drželi každý flašku vodky a něčemu se děsně smáli. Prohlížím si to poměrně dlouho. Najednou nevím, co na to říct. Vím, jak ho tahle vzpomínka a všechno kolem Tonyho bolí.
„Tomi,“ pošeptám tiše. Jen ho něžně obejmu kolem ramen. Přišoupne se až ke mně a dál listuje stránkami. Byla tam spousta fotek Toma s Tonym i s jinými přáteli. Každého mi ukazoval a vyprávěl mi spoustu historek. Rád jsem ho poslouchal. Jeho historky byly vždy jako živé.

„Ne… Neříkej mi, že jsi tohle ty,“ ukážu na fotku tak ročního dítěte. Ty očíčka mluví za vše. Začne se smát a snaží se rychle album schovat.

„Nee, počkej,“ chytnu jej. Podívám se na tu fotku znovu. „Byl jsi kouzelný už tehdy. Tak roztomilý. Ty tvářičky, ručičky, zářivý hnědý oči… Aww, chci tě mít ještě jednou, ale ve formě miminka.“ Když o tom tak přemýšlím… Tom bude mít jednou nádherné děti, pokud po něm zdědí všechnu tu krásu.
„Byl jsem děsný dítě,“ vrtí pobaveně hlavou. „Tyhle fotky mi dali Kaulitzovi. Musely být ještě z doby, kdy jsem žil se svojí pravou mámou,“ řekne tišeji. Začne vytahovat další album.
„Aha,“ pošeptám. Nechci to nějak víc rozebírat. Není to pro něj zrovna radostné téma. Pohodlněji se usadím a čekám, co mi ukáže teď. „Byl jsi nádherné dítě. A zůstalo ti to. Až na to, že je z tebe muž,“ pohladím jej po rameně a pak sjedu rukou po zádech.
„Kecko,“ dá mi pusu na tvář a otevře album.

Chvilku listuje, až se zastaví. Byla to fotka z nějaké oslavy. Tom byl ještě malý. Seděl u stolu a na hlavě měl barevnou oslavencovu čepičku. Culil se a sfoukával svíčky. „Tady mi bylo šest.“ Nahnu se víc nad to. Začnu se jen culit, když se na to dívám o něco déle.

„Já nemám slov.“
„Tohle je moje máma a tohle táta… myslím Kaulitzovi,“ ukáže mi je oba.
„Vypadají mile.“
„Někdy tě s nimi seznámím,“ pousměje se a listuje dál. „Hah!“ zasměje se najednou a vecpe mi album do náruče. „To byl můj první souboj. Dělal jsem karate.“
„Tys dělal karate?“ podívám se na něj překvapeně. Potom hned sklopím pohled na fotografii.
„Jo. Na střední jsem hrál i basket,“ zasměje se. Zase listuje, až se zastaví. Je to někde u moře. Tom tam sedí jenom v plavkách na kameni a dívá se někam do dáli, jako by netušil, že ho někdo fotí. Hned další fotka je Toma s jeho rodiči. Tady mu mohlo být už nějakých 18.

„Jsem hrozně rád, že mi to ukazuješ,“ řeknu po chvíli. Vždy jsem přemýšlel o tom, jak vypadal, když byl maličký, v pubertě. Chtěl jsem vidět, jak s ním šel čas. Nahnu se víc nad album a zaměřím se pohledem na fotku, kde je už starší. Nemůže být moc stará.

„O nic nejde,“ odvětí a přetočí stránku. Povzdechne a dost dlouho na fotku kouká. Je to v nemocnici. Tom sedí u Tonyho lůžka. „To byla poslední fotka,“ zašeptá. Podívám se na tu fotku a poté na něj. Chytnu ho něžně za bradičku, přetočím si ho k sobě, aby se na mě podíval.
„Vzpomínej jen na to hezké, ne na tuhle poslední fotku. Mysli na ty předešlé. Určitě by si to přál, Tomi,“ pošeptám a opatrně ho obejmu. Bolí mě to za něj. Nechci, aby se tím trápil, ale tohle neovlivním. Tony pro něj musel být zatraceně důležitý. Položí mi hlavu na rameno a popotáhne. Po chvíli ucítím na krku mokré kapičky. Nechci, aby plakal. Tak nerad vidím jeho oči uplakané. Vezmu opatrně fotoalbum a odložím ho.
„Pššš,“ obejmu ho oběma rukama a natočím se k němu. Začnu ho jemně hladit po hlavičce.
„Nechci přijít i o tebe… nikdy,“ pošeptá. Cítím tak divný pocit. O mě přece nepřijde. On moc dobře ví, že jsem tu a jen jeho.
„Neplakej, prosím,“ snažím se ho utišit. „Nepřijdeš. Moc dobře víš, že jsem tady pořád pro tebe. A vždy budu.“
„Vždycky?“ popotáhne.
„Vždycky,“ semknu ho v objetí pevněji. Nic na světě není 100%, ale já vím, že ať se mezi námi stane cokoli, budu ho v hloubi srdce vždy milovat.

„A odpusť mi to s tím kontem, prosím.“ Pořád mě hlodá svědomí. A asi dlouho bude. Jo, když je někdo blbej…

„Asi bys k němu stejně měl mít taky přístup.“
„Proč myslíš?“
„No… peníze máme společný, ne?“ odtáhne se a otře si obličej, ale já mu ruku odstrčím a otřu mu ty slzy sám.
„V tom případě nechám svoje peníze převádět k tobě na účet, okay?“
„Dobře. Aspoň se v tom nevyznáš a nebudeš si stěžovat,“ zasměje se. Konečně slyším jeho smích. Ale za jakou cenu, že?
„Zblázním se z tebe, víš o tom?“ chytnu ho za ruku.
„Jo, vím,“ pousměje se. „A teď mi můj Bill dá pusu, hm?“
„Chceš od svého Billa pusu?“ usměju se. Nemyslel jsem si, že by se mnou mluvil. A už vůbec jsem si nemyslel, že tímhle způsobem. Samozřejmě jsem za to moc rád, ale překvapuje mě to. Čekal jsem další hádku.
„Dlouhatááánskou,“ zaculí se a špulí na mě rtíky.
„Mmm,“ pokývám hlavou a chytnu ho za tvářičky. Něžně ho políbím. Usměje se a polibek mi oplatí. Po tváři mu sjedu a chytnu ho za týl.

„Pojď ke mně,“ šeptne do polibku. Vezme mě za boky a přitáhne si mě do klína. Poslušně se na něj posadím a obejmu ho kolem krku.

„Jsem u tebe.“
„Ještě,“ vydechne tiše a natiskne si mě až na sebe. Omotá mi paže kolem pasu.
„Mmm, umačkáš mě a já tebe,“ usměju se. Zavřu oči a sklopím hlavu. Užívám si jeho přítomnosti. Začne mi krk zaplavovat jemnými polibky. Jen spokojeně oddechnu a nechávám se laskat. Občas ani nemám šanci něco dělat. Vždy se na to hned vrhne, ale mně se to zatraceně moc líbí.
„Proč to umíš tak dokonale?“
„Proč ty máš tak dokonalou kůži?“ oplatí mi s tichým smíchem a jazykem mi přejede po tepně. Nahlas oddechnu.
„Proč máš tak dokonalý jazyk a rty?“ usměju se.
„Proč seš ty celý tak dokonalý?“ pošeptá. Otře si mě o sebe a hlasitěji oddechne.
„Ne, nejsem,“ zaprotestuji, ale natisknu se na něj ještě víc.

Odšoupne rukou krabici a pomalu mě položí na záda na zem. Rukama mi zajede pod triko, a když mi ho přetáhne přes hlavu, skloní se a začne mě líbat na hrudi. Tak tomu se říká usmiřování. Je to chvilka, co mě nechtěl ani vidět ani slyšet, a teď se tu opět mazlíme.

„Tome,“ vydechnu okamžitě. Přivřu oči a rukou mu vjedu do copánků, později ale sjedu až na jeho záda. Přichytí mě za boky a jazykem obkrouží moji pravou bradavku. Nechám ho. Až po chvilce ho chytnu za hlavičku a donutím ho ji zaklonit, aby se mi podíval do očí.
„Vysvětli mi to… Cítíš to? To zvláštní napětí a šílený pocit? Tolik tě miluju,“ dívám se mu hluboko do očí.
„Cítím to pokaždé, když jsi se mnou,“ odpoví a mělce vydechne pod mým náruživým pohledem.
„Já taky. Připadám si potom ale tolik chtivý a zvrácený.“
„Máme celou neděli jenom pro sebe,“ olízne si rty a svůdně se usměje. Bříšky prstů mi přejede po podbřišku. Zakroutím se pod tím dotykem a usměju se. I kdybych sebevíc nechtěl, vždycky mu podlehnu.
„Já vím, miláčku,“ semknu rty k sobě. Znovu se ke mně skloní a začne mě líbat v oblasti pupíku.
„To lechtá!“ namítnu se smíchem. Zajede mi špičkou jazyka do pupíku a trošku zakmitá.
„Aaaa,“ zaškubu sebou. Začnu se smát ještě víc. S úsměvem mě na pupík políbí a jazykem mi dělá mokrou cestičku mezi prsními svaly, až zabrousí k mé pravé bradavce. Zavřu oči a propnu celé tělo.
„Já… mm…“ Skousne ji jemně mezi zuby a zatahá.
„Sss,“ usyknu krátce. Zvednu trochu hlavu a podívám se na něj.

Já nepochopím zřejmě do smrti, jak je tohle možné. Jak se mnou tenhle kluk dokáže tohle dělat. Vždyť já šílím! Začne špičkou jazyka jezdit po bobulce ve svých ústech. Pečlivě se na to soustředí. Když bradavku vypustí, mokrými polibky se pomalinku přesune k druhé. Začne si hrát s piercingem uvnitř a protáčet ho. Pak ho vezme mezi zuby a zatahá.

„Auhh,“ zakňučím. Sevřu dlaně v pěst. Skousnu si spodní ret a po chvilce vydechnu jeho jméno. Jen nahlas oddechnu a zase se položím. Snášet to je velice těžké. Dívat se na to už vážně nedokážu. S tichým vydechnutím ji opustí a trošku povyleze. Opět mě líbá na hrudi, až sklouzne jazykem do krční jamky.
„Ne, ne,“ vydechnu roztouženě a chytnu si ho za tvářičky. Vytáhnu si ho o něco výš a vyhledám si jeho rty. Nedokážu se jich nikdy nabažit. Nikdy jich nebudu mít dost. Jemně mě políbí, ale poté mi hlavu vyvleče. Začne jezdit svými rty po mé klíční kosti, až mi s citem skousne kůži. Je to neuvěřitelná slast. Cítím tak zvláštní teplo. Rozlévá se mi po celém těle a zaplavuje mě. Nedokážu ani přemýšlet, souvisle mluvit ani dýchat.

„Ještě…“ oddechnu. Přejede mi zuby po rameně, až znovu nasaje kůži a skousne o něco silněji. Pohladím ho po hlavě. Druhou rukou mu sjedu po zádech. Jenomže si ten malý svůdník nedá pokoj. Znovu se přesune do krční jamky a začne okusovat jemnou kůži kolem. Snažím se tomu odolávat, klidně dýchat a nevzdychat, ale nejde to. Po chvilce cítím poměrně silné mravenčení v podbřišku. Není divu, když se pustil do mého nejcitlivějšího místa. Pro malou útěchu mě začne kolem líbat, až sklouzne dovnitř a začne mi tam dělat opět mokrá kolečka. To mi moc nepomohl.

„Ahh, já už nemůžu!“ zavzlykám. Cítím se až trapně, jak rychle mě dokáže vzrušit, ale tohle jednoduše ovládnout nejde. Stačí mi pár jeho doteků a malý Trümper se hned hlásí o pozornost.
„Co nemůžeš?“ zašeptá nechápavě a pozvedne hlavu. Mračím se. Jsem příliš soustředěný na to, co dělá.
„Vydržet tuhle slast,“ pošeptám a chtivě ho políbím na bradu. Nad tím se potěšeně usměje.

Jistě, jen se směj. Ty tady neumíráš slastí a blahem. Trošku mi zakloní hlavu a skousne mi ohryzek. Jen tiše zabručím. Rukou ho tisknu víc a víc na sebe. Jazykem mi sjede po krku a nadzvedne se. Dělá mi dlouhou mokrou stopu až k pupíku, přes který jen přejede a sune se stále níž a níž. Ihned pokrčím nohy. Prohnu se lehce v zádech a naprosto se mu oddám. Ruce pohodím volně za hlavu. Začne mi na podbřišek vkládat mokré polibky. Při každém dalším mlasknutí se sune víc a víc zleva doprava. Nic nedělám, protože to nemá smysl. Jsem unesen.

„Laskáš mě rád?“ zašeptám.
„Hmmm,“ zamručí na souhlas a přejede mi jazykem po podbřišku, až zavadí o lem boxerek.
„Já tě… ahmm, chci taky laskat,“ oddechnu a roztáhnu nohy od sebe, ale jako kdyby má slova nevnímal. Začne ze mě stahovat tepláčky. Oh, bylo na čase. Junior chce ven! V čemž mu ještě pomůžu. Nadzvednu trošku pánev.

Když je ze mě stáhne, složí je a položí na opěradlo na křeslo. Přitáhne si mě blíž k sobě a začne mě líbat na vnitřní straně levého stehna. On asi vážně chce, abych se mu tady složil, zkolaboval a dostal k tomu všemu ještě infarkt. Se zakňučením začnu nohy roztahovat ještě víc. Je to automatické. Potřebuji ze sebe už to vzrušení dostat. Leze výš k tříslům. Jen mě políbí přes boxerky na penis a přesune se na druhou nohu. Opět mě začne líbat na stehně, zatímco mi mne prsty podkolení jamku.

„Tomi,“ vzdychnu a rukou si sjedu do rozkroku. Je to až k nevydržení. Mám obavy, že se přestanu za chvilku ovládat. Položí si ruku na moji a začne mi tisknout mojí rukou penis a varlata.
„Mhhh, ano, Tome,“ zakloním hlavu a tisknu víc. Začnu vyjíždět rukou nahoru a dolů. Přimáčkne ještě víc a intenzivně mě mojí rukou hladí přes penis.
„Víc, prosím!“ druhou rukou si začnu stahovat boxerky. Ihned mi s nimi pomůže. Doslova je ze mě serve. Oddechnu úlevou a hned si chytnu penis do dlaně. Pevně jej zmáčknu. Lehkým pohybem si stáhnu předkožku a palcem si přejedu po obnaženém vlhkém žaludu. Představa, že se bude dívat, mě vzrušuje snad ještě víc. Tom mi začne vtiskávat polibky v tříslech.

„Budeš se… dívat?“

„Chceš, abych se díval?“ odpoví otázkou a vsaje mi varlata do svých vlhkých úst. Prohnu se v zádech znovu, tentokrát s hlasitým vzdychnutím.
„Oh, joo…“ vydechnu nahlas. Jsem asi zvrácený, ale tohle jsem potřeboval. Myslel jsem, že už zešílím. Dokáže mě tak vydráždit, že bych křičel. Jemně mi varlata skousne a začne se s nimi v ústech doslova líbat, jak intenzivně si s nimi hraje jazykem. A já pokračuji. Jednoduše si začnu honit, přičemž si pořád dráždím špičku. Za stehna si mě přitáhne až natěsno k sobě a když mě trochu nadzvedne, začne jazykem dráždit můj otvor. Nahlas vykřiknu a stisknu si penis ještě víc. Nedokážu popsat, jak se teď cítím. Nadzvedne mě ještě víc a rukama mě drží. Snaží se jazykem zajet hlouběji do mě. Když se mu to povede, úplně se zmítnu a zakroutím se pod ním. Snaží se s ním uvnitř kmitat a hlasitě funí. Začne mě roztahovat prsty.

„Chci tě v sobě, prosím. Chci se s tebou zase milovat, lásko,“ zasténám. Rukou přitlačím a stisknu si i varlata. Přestane, vytáhne ze mě jazyk a pomalu mě položí.

„Opravdu?“ nakloní se nade mě.
„Opravdu. Jinak bych to neříkal,“ pošeptám a stáhnu ho na sebe. Možná vypadám jako nadržený králík, ale s ním to ani jinak nejde. Mám pořád chuť se ho dotýkat, líbat jej, milovat se s ním. Kdybychom se milovali 3x denně, nebude mi to vadit. Nikdy ho nebudu mít dostatek. Navíc ten pocit je tak neskutečně dobrý! Je to naprosto dokonalý. Vždy v našem milování objevím něco nového, nepoznaného a nezaměnitelného. Vždy to chci zažít znovu, ale pokaždé přijde to něco nového a já nemám šanci se tomu ubránit. Chci víc. Chci jeho.

2 thoughts on “Who am I? 41. (1/2)

  1. Tyjo nádherný díl….wau…neskutečně žhavej!!! 😀 ♥! tohle jejich usmiřování je nejlepší 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics