autor: Bína
Tom
„Vstávej.“ Okamžitě jsem se posadil na postel a rozhlídl se.
„Andy?“
„Nic si nepamatuješ?“
„No moc ne.“
„To je dobře.“
„Co se stalo?“
„No tak zaprvé musíme do školy. Pohni, a za druhé jsi byl totálně ztrapněn, ale věřím, že to využiješ ve svůj prospěch.“ Ztrapněn? Ach, bože. Jasně už si vzpomínám.
„Všichni na mě koukají.“ Schoval jsem ještě víc obličej pod čepici, ale moc to nepomáhalo.
„Divíš se?“
„Andreasi! Máš být můj kámoš, né se mi smát.“
„Nesměju se. Jen prostě to je divný. Ty a stydět se.“ Vkročil jsem do třídy a všechny pohledy padly na mě. Jen jeden se na mě nedíval. Bill. Ted mě to neuvěřitelně mrzí. Asi proto, že jsem si to odskákal i já. Sedl jsem si na místo a chtěl zmizet. Poprvé, co si tuhle pozornost neužívám. Zazvonilo a učitelka vstoupila do třídy. Musím říct, že se značně špatnou náladou.
„Tome, Bille. Okamžitě běžte do ředitelny.“ Zvedl jsem se a společně s Billem vyšel ze třídy.
„Ehm, Bille. Já se ti chtěl omluvit. Nebylo to ode mě zrovna dobré a dostal jsem za to dostatečně za vyučenou.“ Zpražil mě pohledem a pokračoval dál. Ach jo, tohle jen tak nevyžehlím, ale proč mě tolik zajímá, co si myslí? Došli jsme až k ředitelně a společně vstoupili.
„Pánové, posaďte se. A vysvětlete mi to prosím. Nějak nechápu, proč se dva mladí lidé válejí polonazí na gauči a-“ nestačil to doříct, protože zakročil Bill.
„Pane řediteli, já se chci omluvit. V první řadě jsem tam neměl chodit, a potom jsem neměl,“ zadíval se na mě, „neměl jsem chodit s cizím člověk nahoru. Usnul jsem, on mě svlékl, a poté odložil na stůl. Je to moje vinna.“ Koukal jsem na Billa a nemohl uvěřit svým uším. On mě kryje?
„Bille, zklamal jste mě. Nečekal jsem, že budete tak nerozvážný, ale protože se to stalo mimo školu, nemůžu vám nic udělat.“
„Pane řediteli, Bill za nic nemůže.“ Sklopil jsem pohled k zemi.
„Nemůže?“
„Ne. Víte, já na něj byl naštvaný, protože mě udeřil odpoledne. Já si to zasloužil, ale včera jsem si to nemyslel, tak jsem ho vylákal na té párty do jednoho z pokojů a hodil mu prášek na spaní do pití. Když usnul, svlékl jsem ho a položil na ten gauč. Vím, že to byla chyba a vím, že za to budu potrestán, ale Bill za nic nemůže.“ Cítil jsem, jak mě Bill propaluje pohledem, ale nepodíval jsem se na něj.
„No, Tome, překvapil jste mě. To, že jste se přiznal, vám vyneslo pár bodů navíc. A Bille, vy nemáte prsty v tom, co se stalo Tomovi?“ Ach, ne. Nechci, aby se to Bill dozvěděl.
„Co se mu stalo?“
„No, existuje ještě jedno video. Na něm je Tom svázaný, nahý na postely.“ Slyšel jsem Billovo zalapání po dechu.
„Já… já… to jsem nevěděl. Kdo ti to udělal?“ Zvedl jsem oči a zadíval se do těch jeho. Dlouho chvíli jsme na sebe hleděli, než si ředitel odkašlal.
„Ehm.“
„Jedna… jedna tvá kamarádka. Chtěla tě pomstít. Rozumím jí. Zasloužil jsem si to.“
„Zasloužil?“ Bill vyletěl ze židle a najednou stál nade mnou. Nevěděl jsem, že je tak vysoký.
„Nikdo si tohle nezaslouží. Ani ty za to, cos udělal mně.“
„Bille, posaďte se. Tome, jste si vědom toho, že budete mít dvojku z chování, a to můžete být rád. Nadále budete dva týdny po škole, Tome.“
„Ano, pane řediteli.“ Přikývl jsem a chystal se k odchodu, ale to by tady nesměl být Bill.
„Pane řediteli, myslím si, že by si Tom zasloužil dvojku z chování, ale ty dva týdny po škole? Co kdyby to byl týden a byli bychom tu oba?“ Vykulil jsem oči. Co to ten vůl dělá?
„Dobře. Začínáte dnes. Nashledanou.“
„Nashledanou.“ Odpověděli jsme zároveň a vyšli ven.
„Bille, to jsi nemusel.“
„Já vím, ale dlužím ti to. Dopadl jsi hůř než já.“
„Děkuju.“ Usmál jsem se na něj a už mlčky jsme došli do třídy.
autor: Bína
betaread: Janule
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 17
Ty fotky i to video bych chtěla vidět 😀 Těšim se na další díl 🙂
Tak to aj ja. Tak veľa zvratov, vážne netušim ako sa to može vyvíjať.
Tyjo musim říct,že mě úplně překvapilo,jak to Bill vzal.To jsem vážně nečekala..
No a jinak..:D budou spolu týden po škole hmmmmm uvidíme,jak se to bude vyvíjet 😀 😀 😀 Ale vážně netušim,jak se to bude dál vyvíjet..
tak další povedenej díl moc pěkný 🙂 miluju tuhle povídku 🙂 musim si jí číst pořád dokola
já tu povídku žeru 😀 hrozně se těším na další díl. já se tu tlemím a nevím čemu 😀 a Bill je můj hrdina
Jo tak tohle je hustá povídka a já můžu říct jenom honem dáál Bíno :))
Pekné zvraty.. no ale aspoň ten večer už doriešili, teraz som zvedavá, čo sa bude diať ďalej 😀