Okamžite jsem vyskočil a hledal skleničku s růží všude po pokoji. I tam, kam se neměla jak dostat. Ale po růžičce jako by se země slehla. Začínalo to být čím dál divnější a já se rozhodl, že rozluštím záhadu zmizelé růže, snů a Fantoma Opery…
*
Ráno jsem se nedospale vypotácel z postele směrem ke kuchyni. U jídelního stolu seděla máma a Bill. Gordon už odešel do práce.
V lednici jsem popadl mléko a ve vedlejší skříňce oblíbené cereálie a misku. Když jsem šel ke svému místu se zásobou jídla, ukradl jsem Billovi noviny. Propálil mě nenávistným pohledem, ale když jsem ho ujistil, že mu je vrátím hned, jak si pročtu titulky a prohlédnu obrázky a inzeráty, přestal.
Nezúčastněně jsem procházel inzeráty. Už nějakou dobu si sháním brigádu. Vlastně si ji sháním od té doby, co se začal Bill tahat s těmi svými přáteli. Nechtěl jsem už dál trávit všechna odpoledne o samotě. A navíc, peníze se vždycky hodí. Zrovna si šetřím na motorku.
„Číšník, hajzlbába, roznašeč novin, sběrač odpadků v městském parku, sekretářka se zaměřením na vaření kafe. Co to ksakru je?!“ rozčiloval jsem se nad nabídkou brigád.
Pořád to bylo stejné. Stále ty samé, nezáživné nabídky. Už jsem to chtěl vzdát a vrátit noviny Billovi, když vtom mě upoutal nadpis inzerátu, nad kterým jsem před chvílí ohrnoval nos. Nějak jsem ho nepřečetl celý.
„Hledáme mladé talenty s vytříbeným vkusem na dobrá vína a dostatkem ochoty pro práci číšníka nebo barmana v baru v Národní opeře. Dobrovolníci se můžou spolehnout na vysoké výplaty a na možnost peněžních odměn za dobře vykonanou práci navíc a přesčasy. Zájemci nás mohou kontaktovat telefonicky nebo přes internetovou schránku, jejíž adresu naleznete na stránkách Opery, a domluvit si schůzku,“ přečetl jsem nahlas inzerát a hlasitě vyjekl. „Tohle je něco pro mě!“
Bill:
„Myslel jsem, že něco takového dělat nechceš,“ zamumlal jsem zaraženě. Tom se na mě široce usmál a v očích mu tančily neposedné jiskry. Tvářil jsem jako malé dítko těšící se nad dárky, které mu rodiče tajně podstrčili pod vánoční stromek, a přitom mu tvrdili, že přišel Santa a dal je tam.
„Bezva,“ zabručel jsem a vstal od stolu. V obýváku jsem popadl školní batoh a urychleně opustil dům. Máma za mnou ještě něco volala, ale já jsem se nezastavil. Jediné, co jsem potřeboval, bylo být sám a nechat si projít všechno hlavou.
Moje kroky okamžitě zamířily prvně do garáže, kde na podstavci, který pro ni vyrobil Gordon, stála moje kráska. Dostal jsem ji k posledním Vánocům, a ještě nikdy jsem si na ni nemusel stěžovat, i když moc dobře vím, že je z bazaru. Jen díky ní si můžu dovolit trávit většinu času v Opeře, která je od našeho domu pěkný kousek cesty.
Pohladil jsem ji po lesklém laku, který jsem prakticky každou sobotu přelešťoval. Mám rád, když ji můžu vystavovat na obdiv. Ale zase… kdybych ji neměl, tak Tom možná tolik netouží po penězích, aby si taky jednu pořídil. Zachmuřeně jsem se od ní oddálil a rozhodl se jít do školy jednou zase radši pěšky…
autor: Helie
Úžasné. Co víc dodat. Zajímalo by mě, proč se vlastně Bill tak přetvařuje. Jaksi mi to ještě moc nedochází, vždyť jeho rodina by mohla vědět, že je to génius a píše opery.
Jinak se už moc těším na další díl 🙂
Je to nádherné..:) Jako vždy…:) Tk krásně napsané..:) Nedivím se Billovi, že mu vadí, že tam chce jít Tom pracovatl..:D Taky by mi to vadilo..:D 🙂 Jsem moc zvedavá, jak to bude dál..;) Těším se na další..;)) **
Moc hezký díl.To musí být pro Billa vážně síla tahle novinka,že tam Tom chce jít pracovat..no..jsem zvědavá,jestli se tak nakonec stane a jak to případně Bill vydýchá a zvládne. Jen..jak jsem tak pochopila,tak oni se mají hodně rádi,ale muselo se asi něco stát,když Bill utíká do toho jeho světa opery,kde je sám.Něco se mezi nima asi muselo stát..nebo..já vážně nevím.Jsem teď z toho trošku zmatená :)Moc se těším na pokračování.
nebo mě taky napadlo,že Tom si přijde sám…opuštěnej,protože s nim Bill netráví tolik času,jako předtim,než se stal Fantomem Opery..,ale proč tomu tak je..tak to nevim.Prostě..nejde mi do hlavy,proč Bill nechce,aby to někdo věděl ,že je on ten Fantom..a nepochopila jsem,jak to myslel,že je to pro Tomovo dobro.
:)No každopádně se těšim na další díl a až zjistim na tohle všechno odpovědi .Tuhle povídku fakt žeru! :o)):D 😀
[1]:
[4]: Souhlasím, také jsem z toho zatím zmatená, ale velmi se těším, až se začně ukazovat, jak to všechno je 🙂 Povídku jsem si moc oblíbila!
To je překrásný! Naprosto úžasný! A taky se nám to už začíná pořádně vyvíjet. Doufám, že Tom tu brigádu v Opeře dostane… To by bylo úžasný!!! No, už se nemůžu dočkat dalšího dílu 🙂
Děkuju holky =) moc si vašich komentářů vážím =)
[3]: Řekla bych, že se mezi nimi nic nestalo… spíš se Bill prostě zamiloval (to bylo tuším zmíněno 1. dílu)… a myslím, že sama víš, co s člověkem dokáže udělat taková neopětovaná láska 😉 každý s tím máme zkušenosti =) Nevím, možná se to ještě nějak převrátí, ale od začátku jsem to myslela spíš takhle 😉
[7]: taky mě to napadlo.
každopádně je to úžasný :)moc ráda to čtu 🙂
do háje, Bille, přestaň si hrát na sarkastického a bu´d místo toho rád, že se jednoho hezkého dne s bráškou sejdeš v zákulisí Opery 🙂
no páni, zmínka o Labyrinthu mě nadchla… viděla jsem ho jen jednou, ale i když bych si ho ráda pustila podruhé, bojím se toho. ten film je tak krásný, ale přitom tak děsivý!!!
[8]: To jsem skutečně ráda =)
[9]: Já na Labyrinthu vyrůstala, i když už do něj nejsem takovej blázen jako Bill, že bych si chtěla písničky z něj nechat zahrát na pohřbu 😀 Ale byla doba, kdy jsem to uměla odcitovat slovo od slova jak v češtině, tak v angličtině :D:D
tak jsem dočetla skluz, prostě nestíhám a tak nechávám komenty alespoň u posledního dočteného dílu. :/
to téma se mi zatím moc líbí, obzvlášť zapůsobí, když v povídce autorka odhaluje taky něco o sobě. 🙂 Labyrint jsem viděla snad…už ani nevím kolikrát. 😀 spočítat se to nedá. písničky byly jednoduše geniální, do dneška je mojí nejoblíbenější postavou Ludo. 😀 a Brian Crain? děláš si legraci? od něj jednoznačně miluju Rain. 🙂 a běžím si jí pustit. 😀 asi se teď pro mě stane hlavní tématickou písničkou k tvé povídce. 🙂