Doppelleben 16.

autor: Saline A.

Bylo půl deváté ráno, když jsem se proplížil tichým domem až k Tomovu pokoji, jelikož jsem měl jistotu, že Carrie v tuhle dobu bude dávno v práci.

„Tome?“ zamžoural jsem do ztemnělého pokoje. Když jsem spatřil postavu neklidně oddechující na rozlehlé posteli, pomalým krokem jsem se k němu došoural a posadil se na samotný okraj.

Chvilinku jsem ho pozoroval, než jsem ho jemný stisknutím paže vzbudil. „Tome, chtěl jsi se mnou mluvit, později už nebude kdy, máme schůzku s Davidem.“
„Uhm, jo, jasně,“ zakoktal se a v posteli se vytáhnul do sedu. „Já… hrozně mě mrzí, co se tenkrát stalo, Bille. Vážně jsem nechtěl, byl jsem trochu rozhozený i z těch novin.“
„Novin?“ nechápavě jsem se nakrčil.
„Vaše fotografie byly na každé titulní stránce, nevíš o tom?“
„Ne, nevím. Nikdo mi nevolal, na nic se neptali. Ale to je fuk, nevadí mi to. Ať si to vědí, nechci Chrise skrývat,“ zamumlal jsem. „O čem jsi chtěl mluvit?“
„O nás, ale moc mi to neulehčuješ,“ hluboce si povzdychl a pohled zavrtal do peřin. „Nechci, abychom se pořád hádali.“
„Myslíš, že mě to baví? Navíc se hádáme kvůli tomu, že mám někoho rád a ty nejsi schopný to akceptovat. Já také akceptuji, že žiješ s Carrie,“ netrpělivě jsem vstal a přešel k oknu. „Přemýšlel jsem o nás, Tome a zjistil jsem, že mi náš vztah nevyhovuje. Bezpochyby jsem s tebou zažil sexuální vztah plný nespoutané vášně, ale tohle já nechci, víš? Já toužím po tom, aby se ke mně po sexu někdo přitulil a řekl mi, že jsem výjimečný. Nechybělo mi to, dokud mi tohle všechno nedal Chris.“

„Všechno ti můžu dát, Billy. Chci ti dát všechno, o čem tu mluvíš, chci tě udělat nejšťastnějším člověkem na světě,“ naléhavě ke mně přešel a vzal do dlaní mou hlavu, přičemž vyděšeně sledoval mé slzy, stékající mi po tváři.

„Já nechci ubližovat Chrisovi.“
„Takhle ubližuješ nám oběma. Dej mi šanci dokázat ti, že jsem schopný tě milovat,“ mělce zašeptal a něžně slíbával jednotlivé slzy.
„Tomi,“ vzlyknul jsem a přisál se na jeho rty, které jemně útočily na ty mé. „Jak poznám, že jsi schopný mě milovat?“
„Poznáš to, nemusíš se bát,“ pousmál se a dlaněmi kroužil po mých ramenou. „A už neplakej, Billy.“
Krátce jsem kývnul a nechal se směřovat do ještě stále vyhřáté postele.

„Už mi neublížíš, že ne?“ pohladil jsem ho po tváři, když jsem dopadl do peřin a Tom na mě zlehka dolehl.

„Nikdy ti nechci ublížit,“ znovu mě jemně políbil.

Drsnými bříšky prstů labužnicky přejížděl po mém těle, snažil se do sebe vtáhnout každičký detail a rty jemně laskal můj krk. Neohlížel se na to, že je úplně tvrdý a na maximum vzrušený. Chtěl, aby to všechno bylo moje a já si to náležitě užíval, slastí jsem se prohýbal v zádech a nehty mu zarýval do vypracovaných zad.

„Tomi,“ táhle jsem zasténal, když do mě vklouznul dvěma prsty natřenými gelem. Se zářivým úsměvem se nade mě naklonil, a zatímco mě líbal, prsty pronikal do mého těla. „Už jsem připravený.“
„Určitě?“
„Jsem si jistý,“ přitiskl jsem ho na sebe a s dlouhým polibkem ho do sebe nechal vstoupit.
Tom se rukama opřel vedle mé hlavy a prsty zabořil do mých vlasů. Pronikal do mě něžně a líně, na nic nespěchal, užíval si tu chvíli stejně jako já. Občas mě políbil, občas rukou přejížděl po mých nohách, ale stále mi do ucha šeptal nejrůznější láskyplná oslovení.
„Tohle je to, co jsem ti chtěl dát v pátek, když se vrátila ona,“ zašeptal smutně.
„Dal jsi mi to teď,“ pousmál jsem se a vášnivě ho políbil. Zasténal mi do úst a uvolněně vyvrcholil v mém těle. Zhroutil se na mě a pevně mě objal. Nevycházel ze mě, snažil se uchovat tenhle okamžik navždy. „A dal jsi mi mnohem víc.“

„Já vím, že jsem nikdy nemluvil o tom, co cítím,“ vyšel ze mě, nepouštěje mě z objetí. „Nikdy nepřestanu litovat, že jsem s tebou dostatečně nemluvil, protože mi dochází, že jsme ztratili spoustu času. Chci, abys věděl, že tenhle zážitek je to nejkrásnější, co jsem zažil, když nepočítám pohled na tebe. Nedokážeš si představit, jak úžasný pohled je na tebe, když vylezeš ze sprchy, z postele, z pódia,“ něžně mě hladil po tváři.

„Proč jsi mi tohle neřekl dřív, Tome?“
„Bál jsem se. Vím, že nerad rušíš daná pravidla a nechtěl jsem, abys musel něco měnit, nehledě na to, že jsem na to přišel až nedávno – když jsem byl nemocný a tys byl se mnou ve dne v noci, staral ses o mě. Až tehdy jsem zjistil, jak moc důležitý pro mě jsi. Samozřejmě jsi pro mě byl velmi důležitý i předtím, ale není to Carr, kdo mi chybí, když odejde. Chybí mi to, že neležíš vedle mě ty. Chybí mi tvé polibky, které mi věnuješ, Tvůj úsměv, který rozzáří celou místnost, chybí mi tvé vlasy, kterými se tak rád prohrabuju.“

„Ach Tome,“ povzdychl jsem si a vtiskl mu krátký polibek na rty. „Ty víš, že tě mám moc rád, viď? To, co jsem ti minule řekl, jsem nemyslel vážně, jen jsem byl vážně naštvaný, protože jsem nevěděl, proč se to všechno děje. Teď už vím, jak to je, tudíž se na to zase budu moci dívat jinak. Už vím, že žárlíš, což jsem vlastně milé,“ pousmál jsem se. „Ale musíš si uvědomit, že je tu Chris, a že je to můj přítel. Souhlasil jsem s tím, že ti dám šanci ukázat mi, že jsi schopen mít rád a dávat to najevo, ale než se rozhodnu, tak bys měl přestat být tak nevrlý a nepřátelský vůči němu, protože, i když bych třeba dal přednost tobě, rozhodně bych s ním zůstal v kontaktu, je mi stejně blízký jako Andreas.“

„To samozřejmě chápu, ale znáš mě. Jsem tvrdohlavá palice a nechtěl jsem si připustit, že existuje někdo, kdo mě může zastoupit, koho bys třeba mohl mít rád více než mě.“
„NIKOHO nemám raději než tebe, Tomi,“ láskyplně jsem s ním propletl jazyk. „Jsi všechno, co jsem já a všechno, co proudí skrze mé žíly,“ zašeptal jsem. Odpovědí mi byl horlivý polibek, přičemž mě k sobě co nejsilněji přivinul.
„A já nemám raději nikoho víc než tebe. Dokonce se ze mě kvůli tobě stává romantik!“ zasmál se.
„Asi mi teď neuvěříš, ale romantický Tom je vážně sladký.“
„To abych ti nosil kytky, že?“ pobaveně nakrčil obočí.
„Rozhodně by to bylo milé, ale nic takového od tebe nežádám. Takové věci mají přicházet samovolně, od srdce. Fackovat tě nebudu, když nic nedostanu.“
„Ale výročí je něco jiného.“
„Výročí?“ překvapeně jsem k němu zdvihl pohled. „My máme výročí?“
„Chtěl bych ho mít,“ s úsměvem kývnul.
„Tak uvidíme,“ zasmál jsem se a zavrtěl se. „Myslím, že budeš muset převléct povlečení, jinak Carrie pozná jisté nekalosti.“
„To je fuk,“ políbil mě na čelo. „Víš, že je to asi poprvé, co nespíme v našem pokoji?“
„Och, nepamatuješ si žhavé noci v tourbusu?“ skousl jsem jeho ušní lalůček.
„Och,“ pootevřel ústa do pravidelného „O“ a zíral na mě. „Tyhle noci bych málem zapomněl!“ povalil mě pod sebe a se zářivým úsměvem mě políbil.

„NEDÍVÁM SE!“ vtrhl do pokoje Andreas s rukou před očima. „Ale měli byste vědět, že se sem řítí Christian, do deseti minut je tady,“ vyhrkl.

„Do háje!“ vykřikl jsem a rychle vyskočil z postele, obmotán jednou z peřin. „Musím se sebou něco dělat!“
„Klid!“ ohnal se po mně jemně Tom a přistoupil ke mně, berouc mou hlavu do dlaní. „Jdi do sprchy, já ho pošlu za tebou, ano?“
„Dobře,“ otupěle jsem kývnul.
„Děkuju,“ jemně mě políbil, než mě popostrčil směrem ke koupelně.
Andreas nás naštěstí vůbec nekomentoval a já mu za to byl nesmírně vděčný.

autor: Saline A.

betaread: Janule

3 thoughts on “Doppelleben 16.

  1. Krásna kapitola. Len prečo si po tomto vyznaní stále chcú nechať aj Carrie a Chrisa? Nech ich pošlú preč:(
    Andreas je perfektný :)môže zostať 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics