Who am I? 46.

TOM

Pomalu dojdu k východu a sleduji nápis nad dveřmi vyznačující ‚Exit‘. Povzdechnu a zastavím přímo mezi dveřmi. Co když ho ztratím už navždy? Co když ho tímhle odchodem opět raním? Dobře, možná mi ublížil, ale neudělal to schválně. Byl naštvaný a já sám vím, jaké říkám hlouposti ve stavu, kdy jsem přímo nepříčetný. Měl vztek a prostě mu to vyletělo. Nemyslí si to, Bill takový není. Kdyby si to nemyslel, neříkal by mi, jak mě stále miluje, a neplakal by pro mě. Miluje mě. A já miluji jeho. Tak v čem je problém? Už jsem mu odpustil. Nechci bez něj být, neumím bez něj být. Každá buňka v mém těle mě k němu táhne zpátky, jenom mozek odporuje. I když… už odporuje méně. Zřejmě si je vědom, že mi ubližuje a mému srdci taky. Proto už se pomalu snaží neprotestovat. Otočím se a zakroutím nad sebou hlavou. Vedu tu rozhovory sám se sebou. Jsem fakt magor. Celkem spěšnou chůzí se rozejdu kolem všech těch regálů zpátky tam, kde Bill původně stál. Jenomže ho nemůžu najít, protože tam už není. Musí být tedy jinde.

„Bille,“ zavolám po tom menším skladu, kde se rozlehne můj hlas tišší ozvěnou, ale poté je všude naprosté ticho. Neslyším ani jeho kroky, ani dech.

„Hm?“ ozve se najednou kdesi za mnou. Zaslechnu tiché kroky. Otočím se, ale tam nikdo není.

„Kde jsi?“ rozejdu se pomalu uličkou a pohledem pátrám mezi krabicemi.

„Tady,“ šeptne skoro neslyšně. Je někde u mě, ale nikde jej nevidím.

„Kde tady?“ rozhlédnu se kol dokola. „Tohle už není vtipný,“ rozesměju se. „Asi jsem slepý.“ Kroutím hlavou a nadzvedávám krabice, zdali se neschoval někam mezi ně. Jsem paranoidní no.

„Ale směješ se,“ řekne. Zaslechnu, jako by se šoupal.

„A to mám brečet?“ zasměju se a odhodím prázdnou krabici. Založím si ruce v bok. Určitě mě odněkud sleduje a má z toho ohromnou srandu. Tak proč neudělat divadélko. Sprásknu ruce k sobě a vzhlédnu jako k bohu. „Bože můj, co budu bez mého Billa dělat? Proměnil se mi v ducha,“ zavolám tragicky přes sklad. Najednou mě nade mnou zaujme tmavá postava. Přimhouřím oči proti světlu na stropě a zadívám se na horní příčku většího regálu. Bill tam sedí a nohy mu visí volně dolů. Usměju se.

„Tady jsi.“

„To si uklidíš,“ ukáže dolů na tu krabici. „A pokud mám být duch, tak tedy zmizím.“ Já ho střelím. To jako za ním mám vylézt? Já? Fajn.

„Opovaž se!“ varuji ho a začnu lézt nahoru k němu. Oh, nesnáším výšky. Grrr. „Už lezu, lásko! Jdu tě zachránit!“ směju se, abych zakryl svůj nemalý strach. Miluju, když jsme tak dětinští, ale tohle je i pro mě nadlidský výkon. To se začne smát taky. Stoupne si, ale ohne se. Rozejde se po regále dál.

„Nelez sem, já si k tobě dojdu,“ zasměje se. Celý regál se začne podezřele viklat ze strany na stranu. Nééé! Já spadnu! Pomoc! Já věděl, proč sem nelézt. Nesnáším výšky, nesnáším!

„Stůj!“ vyjeknu a přichytím se pevněji horní příčky. Dýchej, dýchej.

„Opatrně slez. Já slezu dolů taky. Bude to tak bezpečnější,“ šeptne a udělá jen jeden krok, aby regál vyrovnal. Zhoupne se mi i s celým regálem žaludek. Namáčknu se na postranní tyč a pevně ji obejmu. Jen obezřetně s rozšířenými zorničkami pozoruji Billa. To se nebojí? Pomalu se rozejde po regálu ke mně.

„Slez po těch schůdcích.“

„Já spadnu,“ pípnu a přimáčknu si na tyč i obličej. Kdyby se to alespoň tak nekývalo, jak po tom leze, sakra.

„Ty se bojíš?“ řekne tiše a smutně se na mě koukne. „Neměl jsi sem vůbec lézt. Pomůžu ti, hm?“ Dojde až na konec, otočí se ke mně zády. Jen se zapře a sleze níž. Chytne se tyče, ale jen jednou rukou. Sleze jednou nohou ještě níž a chytne mě kolem zápěstí. Zbláznil se?! Ty rozestupy jsou dost velké.

„Ne, nechytej mě. Já spadnu!“ vyjeknu a přichytím se ještě pevněji.

„Já tě teda sundám,“ sleze o další kousek. Jen se na něj vystrašeně podívám. Vypadá lehce, jak leze dolů. Ale vážně to jen tak vypadá. Polknu a dál se tisknu k tyči.

„Uvolni se a uklidni se, neklouže to. Vlastně jen ta tyč, které se držíš. Jsi jen metr od země.“ Cože?! Tolik?! Jak to dořekne, zaslechnu, jak doskočil na zem. Po chvilce ucítím jeho ruce nad boky, pevně mě chytí. „Nedovolím, abys spadl, a pokud spadneš, tak na mě. Pojď, pomaličku, Tomi,“ uklidňuje mě. Začne mě tahat dolů, ale to se přichytím ještě pevněji.

„Né! Já spadnu!“ začnu vřískat a snažím se vyškrabat zpátky nahoru.

„Nespadneš, slibuju ti to. Pomalu jednou nohou sešlápni a jednou rukou se chyť níž. Já tě držím.“

„Vážně?“ pípnu. Podívám se dolů. Bože můj, taková výška! Ihned zas pohled odvrátím dřív, než mě popadnou mdloby.

„Vážně,“ chytne mě ještě pevněji na důkaz toho, že mě nepustí. Raději zavřu oči. Začnu teda opatrně nohou šmátrat o něco níž.

„Ještě kousíček,“ šeptne. Povystrčím jazyk a snažím se ještě o kousek níž nahmatat další příčku. Konečně ji ucítím, tak došlápnu.

„Tak a teď ještě jeden krok a jsi na zemi, ale to už si tě sundám.“ Chytne mě pevněji a vážně mě sundá dolů. Tiše vyjeknu ve chvíli, kdy pod nohama nic neucítím, ale nechám se jím držet. Páni, to je silák. Se nezdá. Ucítím, jak si mě na sebe skoro až položí a drží mě.

„Pšššt,“ zašeptá tiše a pak mě postaví na nohy. Hned vydechnu a otřu si pot z čela.

Otočím se k Billovi.

„Páni, to bylo dobrodružství,“ zasměju se udýchaně.

„Nevěděl jsem, že se bojíš až tak výšek,“ broukne Bill tiše. Jeho tvář je nečitelná.

„Vždyť jsem byl aspoň tři metry nad zemí,“ namítnu. „Kdo by se nebál.“ Ale to mě Bill chytne za ruku, přitáhne mě k sobě a čelem otočí k tomu regálu.

„Je to vysoké tři metry. Byl jsi tak půl metru nad zemí, Tomi.“ Do háje. Ucítím, jak rudnu. Prohlížím si ten regál seshora až dolů a naopak.

„No, když ono se to tak děsně viklalo,“ zamračím se.

„Nic se nestalo, ano?“ broukne mi do ouška a pak se odtáhne. „Hlavně, že jsi na zemi a v pořádku.“

„Hm,“ zabručím a obrátím se čelem k němu. Poškrabu se na nose a pozoruji ho. Byl jsem tak mimo, že jsem úplně zapomněl, proč jsem vlastně přišel. Co jsem mu to chtěl? Že ho miluju? To už ví… Hmmmm…

„Proč ses vlastně vrátil?“ šeptne a opře se o další regál, který je za ním. Oh, ta telepatie.

„No… něco jsem ti chtěl říct, ale teď mi to úplně vypadlo,“ přiznám a dál se mračím nad usilovným přemýšlením. Určitě musí být slyšet, jak mi rachotí závity v mozku.

„Aha,“ šeptne. Olízne si rty a přešlápne. Miluju, jak si nervózně olizuje rty a kouše je. Mám chuť ho vždycky zlíbat až by upadnul, jenomže bych ho upadnout nenechal, tak bych ho chytil a líbal dál.

„Každopádně…“ přistoupím k němu a pokrčím rameny, „jsem rád, že tu jsem s tebou.“

„I když lezeš po výškách, hledáš mě, přehazuješ krabice?“ pošeptá tak nevinně. Musím se usmát.

„To je jen to nejmenší. Už jsem zvyklý, že život s tebou mi přináší samý extrém. Je to jako na horské dráze. Rychle a každou chvíli někde jinde. Buď dole, nebo nahoře,“ uchechtnu se.

„Přál bych si, abys byl v rovnováze a cítil se hlavně dobře,“ sklopí pohled.

„Jenomže to by mě brzy přestalo bavit,“ oponuji mu. Vezmu ho lehce za bradu a trošku mu pozvednu hlavu, aby se na mě díval.

„Nechci ti působit bolest, trápení, ani smutek…“ oddechne a zahledí se mi do očí.

„Já to vím, Bille. To je také důvod, proč se k tobě stále vracím,“ pošeptám a přiblížím se k němu. Chci ho líbat a cítit ho u sebe. Přeji si, aby mi zase patřil.

„Ale…“ svěsí zase hlavičku, „…já se bojím, že se jednou už nevrátíš a…“ Ani to nedořekne a zaboří mi hlavu do trička.

„Pšššt,“ začnu ho ihned utěšovat hlazením po zádech a vlasech. „Bille, podívej se, kam až jsme se dostali. Já jsem byl vrah a ty striptér. Už jsme překonali tolika problémů, tohle také zvládneme. Neboj se.“ Vlípnu mu polibek do voňavých vlasů a přivinu si ho víc k sobě, čehož využije, a hned se ke mně začne tisknout.

Je tak krásné ho zase cítit u sebe. Znovu mohu vnímat, jak se ke mně tiskne, dožaduje se mé pozornosti a vyzařuje z něj teplo a tolika lásky. Bál jsem se, že už to neucítím.

„Já se bojím, moc se bojím. Smůla se nám lepí oběma na paty a vždy se objeví něco, co se nás pokusí rozdělit. Vždy udělám něco, co všechno zkazí, ale já… chci, abys něco věděl,“ zvedne hlavu a koukne se mi do očí. Ani se neoddaluje. „Ať se stane cokoli… naprosto cokoli, nikdy tě nepřestanu milovat.“ Ah, můj bože. Ucítím, jak mi začne zrychlovat puls.

„To já přece už dávno vím,“ pošeptám. Zkrátka už to nevydržím. Uchopím do levé dlaně jeho obličej a hladově ho políbím. „Potřebuju tě cítit,“ vydechnu a už si žádám další polibek.

„Myslíš, že já tebe ne?“ vydechne a políbí mě také. Pravou rukou ho přichytím za bok a přitáhnu si ho až k sobě. Začnu mu intenzivně sát horní ret a mačkat ho na sebe, jak to jenom jde. Tak moc ho potřebuju. Spokojeně zavrní a začne mě líbat. Vpíjí se mi do rtů s takovou něžností a bázlivostí, že to nelze popsat. Tiše oddechuje nosem. Jen sem tam zafuní na znamení spokojenosti a blaha. Rukou mě chytne za týl a opře se víc o regál, natiskne si mě na sebe. Je tak něžný. Z jeho polibků a jejich naléhavosti je cítit tolik lásky. Vyjedu mu rukama po těle až do podpaždí a sunu se mu po rukách stále výš, načež si je omotám kolem krku.

„Miluju tě, miluju,“ oddechne a dál mě líbá. Jen kývnu na souhlas, abych nemusel rušit to krásné mlaskání našich rtů, a sjedu mu rukama na zadek. Vezmu ho za něj a nadzvednu. Jakmile ho držím, nabídne mi svůj jazyk. Přejede mi s ním opatrně po špičce mého, a dychtivě mě políbí. Posadím ho na nižší regál a vtěsnám se mu mezi stehna. Ihned jazyk také zapojím, obkroužím ten jeho a začnu ho hluboce líbat. Slabě vzdychne a stiskne mě mezi stehny. Začne si s mým jazykem víc pohrávat. Začnu se o něj jen zlehka třít a tiše vzdychat. Nevím, jestli je nejlepší se tady navzájem vzrušovat. Možná ani nechce, aby to zašlo někam dál. Obejme mě pevněji kolem krku. Po chvíli ale jednu jeho ruku ucítím pod tričkem, což je pro mě dobré znamení. Nejradši bych z nás strhal hadry, ale je tu celkem chladno a asi by mi omrznul zadek. Přesunu se rukou do jeho rozkroku a začnu prsty rozepínat knoflík od kalhot. V ten okamžik mě přestane líbat a vydechne mi na rty horký dech.

„Tady…?“

„Hmm,“ zamručím vzrušeně na souhlas. Přesunu se prsty k zipu. „Můžu?“

„Můžeš, jen… mě to překvapilo. Vlastně, neptej se,“ oddechne a znovu mi zaútočí na rty. Úlevně vydechnu a rozepnu zip. Poté rukou vklouznu do jeho kalhot a dlaní mu začnu tisknout penis. Hmm, už je tak horký a pomalu tvrdne. Miluju to.

„Mhhh, mhhh,“ vydechne splašeně a zamračí se.

„Mhmm,“ zamručím tiše, trochu do něj šťouchnu tváří a opět ho začnu líbat. Mezi prsty začnu mnout Billova varlata. Začne mi to drze oplácet a jazykem se snaží dostat co nejhlouběji do mých úst. Trochu se povysune, abych k němu měl lepší přístup, a vrtí se. Pousměju se nad tím a začnu je silněji masírovat. Nechám vklouznout jeho jazyk hluboko do mých úst a nechávám ho, aby si hrál tak, jak chce on. Pro mě je hlavní, že ho můžu cítit a jsem za to tak rád.

BILL

Nevím, co dělat. Pokud v tomhle budeme pokračovat, zajde to daleko, tím jsem si jistý. Obávám se, že cesty zpět už asi ani není. Proto ho dál líbám a nechávám ho, aby mě laskal. Nemůžu popřít, že mi to nechybělo. Ale stalo se toho tolik. Dnešní den je vážně plný překvapení. Nečekal jsem, že by přišel, že by se ke mně choval tak hezky a že bychom se tu mazlili. Mám strach, že tímhle všechno zkazíme. Možná by bylo nejlepší, kdybychom začali pomaličku a od začátku. Ale já miluju jeho a on miluje mě. Nedokážu se tomuhle ubránit. Potřebuju ho u sebe. Mám pořád tendenci mu dokazovat, jak moc ho miluji. Zatraceně, nakopal bych se za to všechno do zadku a smazal to. Nikdy nebudu mít čisté svědomí za to, co jsem mu řekl. Ale ten brouček mi to odpustil, ještě mě utěšuje, chodí za mnou a teď…

„Tomi,“ vydechnu a chytnu ho za ruku, kterou mi dělá takovou slast. Tiše zafuní a podívá se na mě. Přestane mě na okamžik líbat. Podívám se mu do očí a vydechnu. Možná se teď odtrhne a odejde znovu.

„Copak?“

„To nic,“ oddechne a zavrtí hlavou. Začne mi sát a kousat rty, zatímco se rukou dostane pod mé boxerky. Snaží si trochu udělat prostor.

„Nemusíme pokračovat, pokud nechceš,“ pošeptám a zvednu mu hlavičku. Sice bych chtěl víc, chtěl bych s ním téměř cokoli, ale nutit ho nechci.

„Ale já chci. Chci být zase v tobě,“ vzdychne tiše a usilovně se ze mě snaží stáhnout kalhoty i boxerky, ale nejde mu to.

„A já tě uvnitř chci zase cítit,“ šeptnu mu do ouška, a hned ho na něj políbím. Jemně ho od sebe odstrčím a seskočím dolů.

„Tady nám to půjde těžko,“ pousměje se, ale začne ze mě stahovat spodní díl oblečení.

„Na zemi je prostoru dost,“ ušklíbnu se. Jakmile ho ze mě stáhne, začnu mu rozepínat pásek. „Bude nám zima, pořádná zima…“ Jestli nás někdo uslyší, konkrétně Martha, myslím, že omdlí nebo bude mít infarkt.

„Tak se zahřejeme o sebe,“ pošeptá mi do ucha a vsaje mi do úst ušní lalůček. Skousnu si spodní ret a vzdechnu.

„Chci tě zahřát. Chci, abys hořel vzrušením,“ pošeptám.

Nad tím se mi tiše zasměje do ouška a pak začne mezi zoubky tahat můj lalůček. Slastně oddechnu a rukou se mu vkradu do rozkroku. Rozepnu mu v rychlosti džíny a zajedu mu pod ně. Když z něj samy spadnou, natiskne se ke mně. Jen se nad tím lehce pousměju. Jeho rty mě začnou šimrat na krku a čelisti. Miluju to, jak mě laská. Ovšem i já si ho rád hýčkám. Nechám jej mě zaplavovat polibky. Zakloním trošku hlavu, aby ke mně měl lepší přístup. Chytnu ho za lem boxerek a stáhnu mu je. Rovnou si vezmu jeho penis do ruky a slabě po něm několikrát přejedu. Je vzrušený v takovém okamžiku a to se mi tak líbí.

„Bille,“ vydechne tiše a stiskne mi boky. Otře se mi nosem o čelist a začne mě jemně líbat na klíční kosti.

„Miluju to tvoje tělo. Každičký jeho záhyb. Věř mi, že bych ho nejraději zkoumal milimetr po milimetru a na každičký tenhle kousíček bych ti vtisknul alespoň jeden vlhký polibek,“ pošeptám mu a stáhnu mu předkožku. Jakmile mám možnost, přejedu bříškem prstu po špičce a zakroužím na ní. Tak hezky vlhne.

„Mmhmm,“ zakňučí tiše a začne se ke mně víc lísat. Jemně nasaje kůži na mém rameně, načež ji políbí.

„Jsi tak krásný, nádherný, naprosto dokonalý,“ strčím nosem do jeho a vybídnu ho tak, aby zvedl hlavu. Jakmile tak udělá, vpiji se mu do rtů. Prstem přitlačím. Zatne prsty do mých boků a znovu zakňučí. Začne se na mě tisknout a líbat mě, jen lehce do toho zapojuje jazyk.

Oplácím mu to, jak to jen jde, přičemž se mu snažím přivodit alespoň malou slast. Proto obejmu prsty kolem jeho mužství a začnu s nimi rychleji, a hlavně intenzivněji přejíždět po celé délce penisu. Vezme mi obličej do dlaní a začne mě líbat dychtivěji, přičemž mi tiše kňučí a vzdychá přímo do pusy. Vždycky byl něžný, ale zdá se mi, že tentokrát je ještě mnohem víc. Je strašně opatrný, jako by se bál. Volnou rukou ho pohladím po tváři. Dám mu několik něžných polibků a trošku se odtáhnu.

„Milování s tebou je něco tak nepopsatelně dokonalého. Nedokážu to nazývat sexem,“ šeptnu a rty se sesunu na jeho krk.

„Miluju tě, moc tě miluju, Bille,“ pošeptá a vzdychne pod mými náruživými polibky. Natiskne si mě na sebe. Chvíli mě jen hladí po zadku, ale sune se stále víc a víc k prostředku. Nakonec vjede prsty mezi půlky a jen mě hladí po otvoru. Zachvěji se nad těmito dotyky.

„Já tebe taky, lásko,“ skousnu mu kůži na krku. „Chci se s tebou milovat, moc.“ A to už se Tom sune dolů. Klekne si přede mě a uchopí do ruky můj penis. Začne po něm rytmicky přejíždět, až si ho nakonec vloží do úst a ocucá mi špičku.

„Ohh,“ zprudka vydechnu a natisknu se na regál. „Sakra, sakra…“ Nedokážu popsat, co se mnou jeho dotyky dělají. Zvlášť po tomhle všem. Mám pocit, jako bych měl explodovat každou vteřinku. Vypudí mě a začne mi olizovat a cumlat varlata. Hladí mě dlaní po stehně, až se přesune na zadek a začne mě po něm hladit.

„Broučku,“ vydechnu dychtivě a zajedu mu do copánků. „Já… pojď ke mně už.“ Semknu rty k sobě, ale on mě neposlechne. Stáhne mi předkožku a začne mě horlivě kouřit. Prstem se mi otírá o otvor, až do mě zajede. Odpovědí je můj hlasitý vzdech. Roztáhnu od sebe trošku nohy. Tohle nevydržím dlouho. Hned do mě zajede dál, když mu umožním víc prostoru. Druhou rukou si začne dopomáhat při kouření. Zmítá se mi v klíně a silně saje můj žalud. Prstem uvnitř mě kroutí.

„Tome!“ skoro vykřiknu a zkroutím se. Zaryji si nehty do stehna. Nechápu, jak se to všechno semlelo. Vždyť odcházel, a teď najednou… Bože, my dva bez sebe být snad ani nesmíme. Pomalu ze mě prst vytáhne a za neustálého kouření mi provleče ruku mezi nohama. Poté, co si nasliní dva prsty, začne se do mě s nimi dostávat. Zuby mi přejede po penisu a dál mi ho intenzivně mačká u kořene a kmitá jazykem po špičce uvnitř svých vlhkých úst. Umí tak dokonale kouřit. Jako by si to vážně vychutnával.

„Prosím, Tome, prosím,“ zakňučím. Stisknu mu copánky u hlavy. Skoro sjedu po regálu na zem. Nohy se mi chvějí, nechtějí mě nést. Zakroutí prsty uvnitř a začne trochu přirážet. Jako kdyby tušil, natáhne se pro své kalhoty a položí je pode mě, kdybych vážně upadl. Musím se nad tím usmát. Ještě chvilku ho nechám, ale potom ho zastavím.

„Dost,“ řeknu. Nechci, aby uspokojoval pořád jen mě. Já chci uspokojit i jeho. Chci, aby si i on užil. Nechápavě ke mně vzhlédne a stále mi cumlá při tom žalud. Pomalu ze mě vytáhne prsty. Vypadá tak roztomile, jak mě cumlá. Pohladím ho po tvářičce. Odtáhnu se, čímž penis nechám vyklouznout z jeho úst. Sehnu se k němu a jednoduše ho položím na ty kalhoty, které tam rozprostřel. Dám pod něj ještě moje a kleknu si k němu. Začnu ho líbat, chytnu si ho za boky a natlačím se na něj. Polibky mi hned začne oplácet a snaží si mě na sebe nějak usadit, aby mi byl co nejblíže. Stále mě hladí po celém těle a tiše vzdychá. Neznám krásnější chvilku, než když jsem s ním a smím se ho dotýkat a on zase mě. Nemám slova pro popsání okamžiků strávených s ním.

„Tak strašně po tobě toužím,“ zakňučí.

„Tak si mě vezmi. Jsem tvůj,“ pošeptám. Líbí se mi, jak je něžný a citlivý. Býval takový vždy, ale tentokrát není nijak divoký. Vše si vychutnává do poslední kapičky. Posadí si mě do klína a obejme mě kolem pasu. Jenom si mě o sebe začne třít a jemně mě líbat v krční jamce, jak to mám rád. Zakloním hlavu, čímž krk víc napnu. Nahlas oddechnu a rukama mu přejedu po hrudi. Zajedu mu pod tričko a vyhrnu mu ho až k bradavkám. Začnu mu je mezi prsty třít.

„Chceš do mě?“ zeptám se po chvilce.

„Chceš se se mnou milovat?“ odpoví otázkou a slastně zakňučí.

„Strašně moc,“ semknu k sobě rty, a pak si je olíznu. To jediné mu stačilo. Sjel mi rukou k zadku a nasměroval do mě svůj penis. Přidržel ho a otíral se mi obnaženou špičkou o otvor. Nechával to udělat mě, aby mi nezpůsobil bolest.

„Neboj se.“ Jednou rukou se mu zapřu o rameno a pomalu na něj dosednu. Přivřu oči a skousnu si spodní ret. Nemám strach, že to bude bolet. Jen cítím obavy z toho, že se to jemu nebude líbit.

„Pšššt,“ začne mě hladit po zádech a líbat mě na krku, aby utlumil počáteční bolest.

„To nic. Je to dobré,“ vydechnu a dosednu na něj úplně. Semknu k sobě pevně oční víčka a natisknu se na něj. Jeho dlaně začnou klouzat po mých bocích a zádech, jako by se mě tím snažil zahřát, protože tu je opravdu docela zima. Jeho polibky mi zaplavují krk. Nesnaží se hýbat, nechává to jen na mně. Je tak něžný a oddaný.

„Já vím, že se opakuji, ale strašně tě miluju,“ pošeptám. Po chvilce na něm začnu vyjíždět nahoru a dolů.

„Já tebe taky, Bille,“ vzdychne tiše. Sjede mi rukou na zadek a lehce mě přidržuje.

„Je to pro tebe pohodlné, netlačí tě něco, nebo já? Nejsem příliš těžký?“ ujišťuji se.

„Nikdy jsi nebyl, lásko,“ usměje se pobaveně a dlouze mě políbí. „Tak pojď.“ V pravidelném tempu se na něm začnu pohybovat. Rukama ho přitom hladím po hrudi. On mě jednou přidržuje za zadeček a druhou mě s citem drží za krk. Snaží si mě držet ve své úrovni. Mezi steny mě líbá, přičemž se mi dívá do očí, i přesto že je sám občas slastí přivře. Bylo zvláštní, jak jsme najednou oba byli opatrní po tom, co se stalo. Snažím se, aby se mu to líbilo, abych měl iniciativu jen na sobě a jeho tak co nejvíc uspokojil. Začal jsem maličko zrychlovat. Když se dostal opravdu hluboko do mě, stáhnul jsem se a uvnitř ho tak úplně sevřel, aby to cítil co nejvíce.

„Je to… dobré?“ vzdychnu. Kňučením souhlasil. Tisknul si mě k sobě a při každém mém pohybu mi dával svým sténáním najevo, jak moc se mu to líbí. Byl jsem za to neskutečně rád. Nedokážu a ani si to bez něj nechci představit. Zrychlil jsem ještě víc. Občas jsem ho nechal vyklouznout. Několikrát jsem se zadečkem otřel o jeho žalud, a pak si ho do sebe opět zasunul. Tom mě chytil za boky a přirážel si mě na sebe. Snažil se mě líbat na krku, ale po většinu času jen sténal. Najednou se trochu pohnul a přirazil mi přímo na prostatu. Už přesně věděl, kde je. Skoro jsem vypísknul. Dosedl jsem znovu na to místečko a vykřikl jeho jméno. Nedokázal jsem se utišit.

„Miláčku,“ oddechnu nahlas a tisknu se k němu. Zatlačím ho dozadu, čímž ho položím. Rukama se zapřu vedle jeho ramen a pokračuji. Stáhl si mě na sebe a sám do mě začal přirážet. Snažil se strefovat do mého bodu slasti, ale sám občas zajel až po kořen a když jsem ho sevřel, hlasitě zasténal. Pomalu začal zrychlovat. Neudržel jsem se a začal nahlas vzlykat a sténat. Dosedával jsem na něj, svíral ho. Jen ztěžka jsem se na to zmohl, ale začal jsem ho líbat na klíční kosti a krku. Nešlo mi teď o sebe, ale jen o něj. Chtěl jsem pro něj to nejlepší, aby si to užil jako nikdy jindy. Ale bylo to perfektní i pro mě. Líbilo se mi to. Byl jsem na prahu slasti a šílenství.

„Ohhh,“ začal jsem zrychleně oddechovat. Jakmile do mě vždy až na doraz přirazil, stáhnul jsem se. Pak jsem vždy povolil a nechal ho, aby přirazil znovu. Tlačil mě na sebe a ryl mi nehty do zad a zadku. Naše horká těla se o sebe třela při každém pohybu. Tom se pode mnou celý chvěl a sténal mé jméno. Zarážel se do mě tak hluboko, jak to jenom šlo. Bylo to tak nádherné a nepopsatelné. Myslím, že jsme si spolu milování nikdy víc neužili. Zavřel jsem oči a začal ho líbat. Potřeboval jsem jeho rty. Potřeboval jsem co nejvíce jeho. Také mě líbal a vždy jsme nastejno zasténali, protože hluboce přirazil, což dělalo dobře nám oběma. Tlačil mi pánev proti své, takže se mi penis intenzivně třel o jeho bříško. Snažil jsem se ho líbat pořád, ale vážně to nešlo. Ta slast byla silnější než my.

„Co… co když se ti udělám na to… tričko?“ řeknu snad až bázlivě.

„Ne, to ne,“ zasténal a zafuněl. Snažil si ho ihned vytáhnout, co nejvýš to šlo.

„Ne, ne, nedělej to. Já to neudělám,“ chytnu ho za ruku a znovu proti němu dosednu, tentokrát celkem tvrdě. „Ah!“ skoro až nepřítomně se podívám do zdi naproti sobě a nechám pootevřené rty. Zůstal hluboko uvnitř mě, načež mě nadzvedl a opět pustil, čímž se zarazil neuvěřitelně daleko.

„Bille,“ zasténal a zvrátil hlavu. Splašeně dýchal a v penisu mu cukalo. Proto jsem ho uvnitř sebe sevřel. Jakmile jsem ho pustil, začal jsem v kratičkých intervalech dosedat na jeho vzrušení. Nedokázal jsem ani myslet. Soustředil jsem se jen na to, co právě děláme, jak je to dokonalé a k jaké slasti mě to dohání. Kňučel a kousal si ret. Najednou proti mně přirazil a vyvrcholil. Hlasitě zasténal a plnil mě svým spermatem. Jeho penis uvnitř mne rychle tepal a stejně tak rychle se zvedala jeho hruď, když lapal po dechu. Nahlas jsem zasténal, protože přirazil přímo na mou prostatu. Když se udělal, ještě jsem po něm několikrát vyjel. Potom jsem se na něj položil a rozdýchával to společně s ním. Jsem rád, že to bylo tak silné, dlouhé a perfektní. Tomu říkám milování.

„A co ty?“ vydechne nechápavě.

„Mmm, jsem spokojený,“ pošeptám a přitisknu se k němu. Vtiskávám mu něžné polibky na hruď.

„Ale já ne,“ namítne. „Nadzvedni se.“ Začne rukou šmátrat pode mnou, až mi sjede na penis a uchopí ho.

„Počkej, počkej,“ vydechnu a dám mu ruku stranou. Pomalu ho ze sebe nechám vyklouznout a spokojeně se usměju. Lehnu si vedle něj. Fakt bych mu nerad ušpinil to čisté tričko. Tohle někdy ani nejde ovládnout. Přetáhne mě na kalhoty, aby mě nestudila ta podlaha, a skloní se ke mně. Začne mě líbat na krku a jazykem krouží v krční jamce, zatímco mi ho rukou rychle honí. Rukama mu vyjedu po zádech až na krk.

„Ale… ale to nemusíš… mhh…“

„Já chci,“ usměje se. Sleze dolů, přichytí mě u kořene a vlastními rty mi stáhne předkožku. Začne mi silně sát žalud jako by ho snad chtěl spolknout. Úplně pod ním ztuhnu a prohnu se v zádech. Na okamžik tak strnu a jen nahlas oddechnu. Rukou si sjedu po těle až na podbřišek. Začne mi v dlani silně mačkat varlata a druhou rukou mě impulzivně mačká u kořene. Cítím, jak špičkou jazyka objíždí celý můj žalud. Škrábu se, tahám se druhou rukou za vlasy, abych tolik nevřískal a nesténal, ale nejde to. Projevuji se, jak to je možné v těchto podmínkách – ve skladu.

„Prosím, já už… aah…“ Obemkne prsty těsně pod žaludem a prudkými pohyby po něm přejíždí a mačká ho. Stále mi saje špičku a druhou mi mačká varlata. Začnu sebou trošku škubat. V krku mám úplně sucho. Zmítnu se a zakloním hlavu dozadu. Jsem v úplné křeči.

„Miluju tě, slyšíš?! Miluju!“ vzlykám. Znovu ho nasaje a prudce zapohybuje rukou.

„Už!“ stačím vykřiknout, poté se moje tělo dostane do třesu a silného orgasmu. Tom se to snaží všechno polknout. Stále pohybuje rukou a silně mi mačká varlata, abych to ze sebe dostal. Po spánku mi sjede slza. Je to naprosté šílenství, extáze. Pořád mi hruď splašeně vystřeluje vzhůru a z mého hrdla se derou hlasité vzdechy. Celý se třesu a škubu sebou. Nic silnějšího jsem snad nezažil. Jak to se mnou bože můj jen dělá? V tomhle je něco tak zvláštního. Mám pocit, že omdlím. Dostával ze mě poslední kapky a stíral ze mě sperma, co nestačil pobrat. Nemohl jsem popadnout ani dech. Po těle mi stékal ledový pot. Zakryl jsem si rukou obličej. Nasál do sebe naposledy můj penis a povylezl ke mně výš. Opatrně na mě dolehl a konejšil mě jemnými polibky. Bezvládně jsem přes něj přehodil ruku a tisknul ho na sebe, co to jen šlo. Pootevřel jsem rty a vydýchával se. Ještě párkrát mě líbnul na krk, až se natáhl ke kapse svých kalhot. Co tam loví?

„Děkuju,“ pošeptám a otevřu oči. Nic na to neřekl. Vytáhl krabičku cigaret, jednu si zapálil a znovu se ke mně přitiskl, přičemž klidně kouřil. V tichosti jsem si ho prohlížel. Děje se něco? Že si zapálil, mi nepřijde nijak divné, ale ani nepromluvil. Už pravidelně vydechoval a hladil mě bříšky prstů po rameně. Potáhl z cigarety a po chvilce kouř vydechl.

„Mrzne mi zadek,“ šeptne.

„Já se zvednu, hned,“ řeknu tiše a čekám, až se zvedne, abych se zvedl taky. Zřejmě si teď říká, jakou kravinu udělal. Asi toho lituje.

„To nevadí,“ potáhne znovu z cigarety. „Nemůže někdo přijít?“ Zadívá se na mě. Asi jsem vážně paranoidní, ale on mi přijde odtažitý.

„Mohl celou dobu, ale když Martha viděla, že za mnou jdeš, snad sem nepůjde,“ vysoukám se z pod něj a hned si vezmu svoje kalhoty a boxerky. „Oblékni se, ať mi nenastydneš.“ To ‚mi‘ jsem měl nejspíš vynechat. Líně se tedy zvedl a s cigaretou mezi rty si začal oblékat boxerky. Když si zapnu knoflíček u kalhot, podívám se na něj.

„Jsi naštvaný?“

„Proč bych měl?“ zeptá se nechápavě a sebere ze země kalhoty. Dojdu k němu a chytnu ho za boky.

„Ale… to nic. Jen… bylo to nádherný.“ Jsem fakt paranoidní.

„Jo,“ pousměje se a začne si je oblékat. Když se oblékne, chytnu ho a přitáhnu k sobě. Nic neříkám, jen se mu dívám do očí. Celkem dlouho si ho jen prohlížím. Je tak nádherný. Je to můj Tom, kterého miluji. A musím udělat vše proto, abych ho získal zpět. Až potom ho opatrně obejmu a zavřu oči.

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne