Zvědavě, a hlavně překvapeně koukám na Andrease s dortem. Celou dobu jsem jenom seděl na sedačce a koukal okolo. Chvilku jsem si povídal jen tak s Vickie o blbostech. Je to vážně fajn holka, nic jako Bonnie. Jen by mě zajímalo, kde je Bill. Napadají mě nepěkné věci při pomyšlení na to, že byl s Andym. Znám ho, ale… Jestli mě doopravdy bere tak, jak říkal, tak by mi to snad neudělal. Andymu věnuju jeden úsměv. Tak nějak až teď si to začnu uvědomovat… Osmnáctka, oh.
„Mně bylo odjakživa naděleno jenom ve velkém,“ zasměju se a pokrčím rameny. Ano, tohle mělo znít úchylně.
„A… Andy? Kde je Bill?“ optám se a zamrkám.
„Bill?“ zasměje se a podívá se na dort. Mlčí a jen se tajuplně usmívá.
„Všechno nejlepší, lásko,“ slyším Billův hlas a na tváři cítím… Polevu z dortu? Zamrkám a podívám se na… Na Billa? Oh! Překvapeně se zasměju a koukám skoro hypnotizovaně na toho černovláska, co mi právě skoro vyskočil z dortu. Musím se usmívat… Bill má být moje velké překvapení? Bezkonkurenční. Pomůžu mu z dortu ven a pořád si ho sjíždím pohledem. Usmívá se na mě.
„Doufám, že se ti to líbí,“ šeptne mi u ucha natěšeně. Nevnímám potlesk a překvapený smích všech lidí, kteří se na Billa dívají.
„Netušíš jak,“ usměju se na něj nadšeně a políbím ho na rty. Takže… Kvůli tomu šel Bill za Andym? Popravdě, něco takového jsem opravdu… Nečekal. Najdu pohledem blonďáčka. Usměju se na něj. Chytím Billa opatrně za pas. Jo, tak tohle… Aw, sluší mu to. Moc.
„Sluší ti to, lásko,“ zašeptám, když se mu nakloním k uchu. Natočí se ke mně bokem a otře se mi o něj svým tělem. Pod tričkem cítím na holé kůži doteky jeho prstů.
„To jsem opravdu moc, moc, rád,“ vydechne mi na rty, na které mě následovně políbí. Trošku se ušklíbnu, oplatím mu polibek. Rukou sjedu z jeho pasu na zadek. Oh, Bill má… Uh. Tohle se mi líbí čím dál tím víc. Musím si ho… Pořád prohlížet. Celé tělo, obličej. Takhle se mi… opravdu líbí. Olíznu si rty. Bill mi je taky olízne, na chvilku mezi ně vjede jazykem. Jen tak je uvnitř polaská.
„Nepřijde ti to moc laciný?“
„Mmm…“ vydechnu trošku zamyšleně a sjedu ho pohledem. Malinko? Ale i tak mu to kurevsky sluší. Možná proto, že… Je to u něj něco trošku nového.
„Moc ne,“ ušklíbnu se, ale zasměju. „Líbí se mi to.“
Vidím na něm, jak si viditelně oddechne. Obejme mě kolem ramen a pozici z boku vymění za pozici vepředu, přede mnou.
„To jsem moc rád. Z toho jsem měl největší strach.“
„Zlato, pojď se teď už opravdu bavit, ano?“ usměje se na mě a zamrká. Dívá se mi do očí. Nakrčím nos. Záleželo by jak bavit. Ale… Fajn. Bill má pravdu. Vydechnu a přikývnu.
„Dobře…“ pousměju se. Je mi osmnáct… Oslavím to. Se všema, ale především s mým Billem.
„Tak pojď. Najdeme si něco dobrého k pití,“ proplete se mnou prsty a táhne mě ke stolu, kde jsou vyrovnané různé flašky s alkoholem.
Brrr. Ušklíbnu se na každou tu problémovou flašku, ale zároveň mám skoro na každou z těch tekutin chuť. Jenom doufám, že tohle i s pitím dopadne dobře. Pousměji se a po jedné flašce sáhnu. Potřebuji zahnat blbý myšlenky, tohle by bylo dobrý řešení. Moment… Mám blbý myšlenky? Zazubím se, ale spíš tak sám pro sebe. Ne, nemám blbý myšlenky. Bill si taky jednu vezme. Usměju se, když si kontroluje, jestli je ještě originálně zavřená. Nevím, proč mi to přijde roztomilý, že je… Opatrný? Jo, je opravdu hodně opatrný a dává si na pití bacha, aby to nedopadlo zase špatně. Ale… Dneska si ho hodlám pěkně pohlídat. Jo, jo. Dneska na něj budu dávat pěkně pozor, už se nic nesmí pokazit. Vůbec nic. S Andreasem je všechno v pořádku, s Billem taktéž a Bonnie nevypadá na to, že by se jí chtělo příliš do něčeho zasahovat a něco kazit. I když… Znám ji. Nevadí, prostě si ho ohlídám a bude to fajn… snad.
„Pojď, Tomi. Hačneme si,“ zasměje se mi černovlasej ďáblík u ucha a schválně strčí svůj zadek do mého klína. Cítím, jak mi na slabiny záměrně tlačí. Ušklíbnu se. Mmm… Začíná mě zase popadat chuť ho někam zatáhnout a… Zasměju se tomu. To jsem se ani ještě nenapil. Ale tak… Je mi jasné, že mi ho tady každý okukuje, ale… Ne, že by mi to prozatím nějak vadilo, vím, že je Bill jenom můj. Kdyby s tím měl někdo problém, tak mu ho pomůžu milerád vyřešit. Zakroutím hlavou a posadím se na sedačku. Stáhnu si Billa zase na klín. Přitiskne se na mě sám víc a dá mi jednu ruku kolem ramen. Jo… Tohle se Tomimu líbí. Moc líbí. Usměju se, když si přiloží flašku ke rtům. Vypadá tak… hodně moc bezbranně. Takových věcí by se někdy dalo využívat. Dobře, přiznávám, začínám mít nemravné myšlenky.
„Co bys chtěl celý večer ještě dělat?“ řeknu mu potichu u ucha, na které ho políbím. Jednu ruku položím na jeho zadek. Mmm… Popravdě jsem nikdy netušil, že by nějaký kluk mohl mít tak perfektní, úžasný, krásný a hlavně pohodlný zadek. No, Bill ano.
„No… Nevím jak ty… ale já bych opravdu moc rád vyzkoušel to… však ty víš,“ řekne tiše a zaboří pohled do země. Zamrkám a usměju se. Zvednu jedno obočí. Měl bych vědět, co teď Bill myslí?
„Vím?“ šeptnu a za bradu zvednu jeho pohled tak, aby se mi mohl dívat do očí. Pousměju se na něj. Ale na druhou stranu… Umí být někdy… Ne, ne, vlastně skoro pořád, totálně roztomilý. To se mi na něm líbí. Jen už to není takový neviňounký nenápadný stvoření jako na začátku. Ale to vůbec nevadí, naopak.
„Chtěl jsem zkusit kouřit,“ vydechne mi na rty, na které mě políbí. Opře si své čelo o moje a ruce mi dá kolem ramen obě dvě. Vydechnu a taky ho políbím. Dobře, asi Billovi nemůžu nic zakazovat, to je fakt. Jenom nechci, aby… jej, to je jedno. Obejmu ho okolo pasu a ještě jednou políbím.
„Nejsem tvoje máma, viď. Takže… Jestli chceš,“ pokrčím rameny. Nemůžu mu to zakázat, jenom proto, že se mi to nelíbí, vlastně je to… čistě jeho věc. Usměje se na mě a sjede jednou rukou na moji velkou kapsu. Jen tak ji osahává, jakoby hledal krabičku v ní.
„Děkuju. Máš… Něco u sebe?“
„Hledej,“ ušklíbnu se. Ale stejně… I tak se mi to moc nechce líbit. Bojím se, že začne dělat i další blbosti než jenom tohle. To už by nebyla jenom jeho věc, kdyby sklouzl do něčeho horšího, když jsme spolu… Zakroutím hlavou. Nebudu přemýšlet nad něčím, co zatím nehrozí. Raději si otevřu flašku a přiložím si ji ke rtům. Napiju se a zase ji zavřu.
„Hahaha. Hrozně vtipný,“ zasměje se a zakroutí pobaveně hlavou. Vytáhne z jedné mojí velké kapsy krabičku cigaret a zapalovač. Jednu si nabídne a strčí ji do pusy. Připálí si. Povzdechu si, ale trošku se pousměju. Sleduju ho. Tak mě napadá, že Bill teď dokonale vypadá jako bezkonkurenční k-… Zakroutím hlavou a potichu se zasměju. Dobře, raději budu myslet na něco jinýho. Bill přece není kurva, že.
autor: Catherine & Sch-Rei
úžasný honem dááál 🙂
Myslím si, že dám Billovy po puce, žiadne cigarety nubudú. Teda ja s tým nesúhlasím.
Rychlo ďalej.
Aj tak mu to nebude chutit a povie Tomovi, ze ta jeho je lepsia. Takze rychlo dalej.