Bill se zájmem sledoval televizi. Začínal pomalu nesnášet německou MTV za to, jak často tam Toma viděl. Už se podezřele často objevoval i na ostatních hudebních kanálech, proto svou pozornost věnoval už spíš jen zahraničním telenovelám, a po nocích, většinou po sprše, když chodil po bytě jen s omotaným ručníkem kolem pasu, sledoval i erotické kanály. Pravdou bylo, že už to bylo skoro půl roku, co viděl naposledy Toma a co spolu měli sex. A Billovi to chybělo, nebo lépe řečeno to nutně potřeboval. Nikdy si nemyslel, že by mohl takhle strádat po sexu, možná proto, že sex před Tomem ještě neměl, ale porno mu přineslo taky nějaké to uspokojení, i když to nebylo tak dobré, jako by to sám praktikoval.
Černovlásek si otřel oči, když mladá zrzka v televizi vyznala lásku svému protějšku a políbili se. Někdy mu situace v televizi připadaly jako z jeho vlastního života, když byl s Tomem. Myslel si, že by ho mohl doopravdy milovat, ale jak by mohl? Neznali se ani dlouho, byl to pro něj někdo, koho odjakživa neměl v lásce. Lehce se nad tím ušklíbl a zakroutil hlavou, vypnul televizi. Ale poslední dobou musel přemýšlet nad věcmi ještě víc než první týdny, jelikož na jeho stolku v obýváku ležel malý letáček, který mu před pár dny došel v červené obálce ze zahraničí. Konkrétněji z Německa. Měla to být pozvánka na až směšně drahou show právě jeho Toma. Dostal k tomu i vlastnoručně psaný dopis od Toma, který samozřejmě nečetl. Říkal si, proč by se tak zbytečnou věcí namáhal, když mu mohlo být jasné, co je uvnitř.
…
„Soustřeď se na ten text,“ zavrčel už naštvaně Tomův manažer a založil ruce. Nelíbila se mu celá situace, co se Tom snažil provést, už jen proto, že se na celou situaci, kterou si vymyslel, nesoustředil.
„Soustředím se,“ zaskučel Tom a zavrtěl se na malé točivé židli. Vydechl a znovu zahrál akord na kytaře, kterým měl začít. Snažil se přehrát jenom melodii, když ne slova písničky, kterou Bill kdysi pojmenoval „In die nacht“.
„Tome?“ usmál se Bill a omotal ruce kolem Tomova pasu. Natiskl se zezadu na něj, držel v ruce list popsaného papíru. Tom se usmál a černovláska pohladil po paži.
„Hm?“ broukl jednoduše a vzal Billovi papír. Bill se nijak nebránil, naopak se ještě víc usmál, když si Tom začal text pročítat. Sledoval, jak jeho oči bloudí mezi slovy napsanými na papíře. Hladil ho u toho po břiše, byl zvědavý, jaká bude Tomova reakce.
„Skládáš texty?“ usmál se Tom, když Billův text dočetl.
„Tahle je pro tebe. Mám jich hodně, ale… Tahle je jiná,“ kývl Bill a pousmál se. Opřel se spánkem o Tomovo rameno a víc se k němu přitiskl.
„Jak… Jiná?“
„… O nás.“
O dvě hodiny později a o ještě více popálené polštářky prstů od strun, Tom konečně zapnul obal od kytary a svezl se na židli. Všichni byli už dobrou hodinu pryč, ale on chtěl cvičit. Nebylo to o tom, že by hrát neuměl. To on uměl, jen chtěl Billovi předvést něco dokonalého, co mluví o nich dvou. Podle něj byli spolu dokonalí, tak proč ne? Navíc text složil Bill, o to, to pro něj mělo větší význam. Líbilo se mu, jak umí Bill vyjádřit tolik pocitů v pár slovech. Samozřejmě ne všechny pocity, byly i ty, které mohl cítit jen, když byl blízko něj… A to se mu mělo brzy splnit – aspoň v to doufal, i když věci často viděl pesimisticky, u Billa to nešlo. Doufal by, i kdyby šance na úspěch snad byla nulová.
autor: Sch-Rei
