„Nechcete toho třeba… prosím nechat?“ optám se a zvednu obočí. Bonnie ale místo odpovědi zase Billa kopne do choulostivého místa, jen o něco prudčeji než předtím. Oh… Jestli to takhle bude pokračovat… bude Bill asi impotentní… Bolestně vykřikne. Na jeho místě bych se svalil vedle, ale on… Ne? Zakňučím. Pořád do ní buší.
„Neprovokuj, kurvo,“ sykne a pokouše ji zase na krku. Škrábe ji na hrudníku, do kůže zarejvá nehty. Nevím, jestli ji to bolí. Protočím panenky. Musí být přece nějakej způsob, jak je od sebe odtrhnout, ne? Nemůžou se tady pořád rvát, v žádném případě ne. Ne, když tak všichni koukají. S povzdechem vezmu Billa okolo pasu a stáhnu ho na sebe tak, abych ho od blondýny odtrhnul. Pevně ho chytnu.
„Dobře, to stačí…“
„Ne!“ rozmáchne rukama a snaží se mi vykroutit.
„Tome, ty se do toho vůbec nemontuj!“ zavrčí Bonnie a povalí mě i Billa na zem. Heh, super. Už jsem tady i já.
„Smiř se s tím, že nedokážeš nikoho uspokojit!“ sykne jí Bill do ucha a zase škubne s její hlavou.
„Kurva, jak se do toho nemám motat?! Podívej se, do prdele, co tu děláte,“ zavrčím. Proč já? Já se na to taky můžu vykašlat, že ano. Taky mi to může bejt všechno jedno, jistě že ano. Zvednu se na loktech, ale jejich vahou jsem povalený zase zpátky na záda. Zafňukám a kouknu ke dveřím. Vidím Andyho pobavený výraz. Zamračím se na něj a probodnu ho pohledem.
Slyším hlasitý mlasknutí a Billův spokojený smích.
„Tome, rád bych ti pomohl, ale nechci pod nimi skončit,“ zasměje se blonďák ze dveří.
„Já tady zestárnu,“ povzdechnu si a kouknu nahoru do stropu. Slyším pobavené smíchy ode dveří, povzbuzování ať už Bonnie nebo Billa. Ušklíbnu se.
„Jistě, všichni se tady pozabíjejte, ignorujte mě, dělejte si, co chcete, že ano… Komu by to mělo vadit, pfff, mně určitě ne, že jo. Vytrhejte si vlasy, vyškrábejte si o-“ samomluva mě okamžitě přejde, když dostanu pořádnou ránu kolenem do rozkroku.
„Thomasi, kurva, už drž hubu,“ zavrčí Bonnie a chytne Billa pod krkem, přitiskne mu hlavu na můj obličej. Přidušeně bolestně zaječím. Oh… Mám pocit, jako bych právě přišel o tu nejcennější část mého těla.
„Tak tohle si odneseš!“ zastane se mě Bill a prudce Bonnie shodí. Cítím jen duté bušení hlavou do podlahy a Bonniin křik. Trošku se nadzvednu. Oh… Bill jí zase drtí prsa? Jako by jí je záviděl, heh.
Ještě jednou bolestně zafňukám a skousnu si ret. Jo, tohle vážně bolí, moc, moc bolí.
„Čubko,“ syknu potichu a začnu se pomalu zvedat. Posadím se na postel a chytnu si klín. Bože, proč zrovna tam dolů? Proč ne radši… něco jiného. Na tohle ho mám až moc rád, sakra, než aby se mu takhle ubližovalo. Povzdechnu si. Kouknu zase na Bonnie a Billa. Blondýna se pokusí Billa zase kopnout do rozkroku, ale nepovede se. Místo toho mu ale dá facku… Nejdřív z jedné strany, pak z druhé… Skousnu si pevněji ret, jak vidím, že se Billovi otočí hlava úplně na bok. Bonnie se ušklíbne. Slyším zakřupání, když Bill hlavu otočí… Do normální polohy. Nemůže už toho sakra nechat? Oh… Uhodí silně Bonnie do tváře a vylítne jí z pusy… Zub? Vykřikne a chvilku… se nic neděje. Blondýnka si přikryje pusu dlaní. Probodne Billa nenávistným pohledem a vytrhne mu plnou dlaň vlasů. Já jenom trošku zaraženě koukám. Když vidím, co vidím, tak i tak říkám, že už mě vlastně skoro nic nebolí.
„Ty jsi taková…“ zasyčí Bill nenávistně a za hlavu se chytí. Jo, tohle muselo… opravdu hodně bolet. Zvednu se a kouknu na Billa, kterému se lesknou slzy v očích. Vezme vlasy z Bonniiný ruky smutně se na ně dívá. Kopne ji kolenem do břicha. „Já tě tak moc nenávidím!“ vzlykne a prameny vlasů hladí.
Vydechnu a jdu k Billovi. Sehnu se k němu, podívám se mu do tváře. Já jen… Je mi ho líto. Ne jenom pro toto, celkově. Zamrkám, možná trošku zaváhám, ale pohladím ho po tváři. Bonnie už nic nedělá, jenom se zpod Billa vysouká.
„Bille?“
„Tomi… Jsem hodně plešatej?“ vzlykne a přitulí se mi k nohám. Zakroutím hlavou a kleknu si. Přitáhnu si ho k sobě, pohladím ho po vlasech. Není to… Nijak moc zlý. Ale jistě že… Ženský se neumí prát nijak jinak, než trhat oblečení a vlasy. Zakroutím nad tím hlavou.
„Je to dobrý,“ řeknu potichu a líbnu ho na čelo. Vypadá to tak… Že ho moje odpověď uspokojí? Vtiskne mi vlasy do dlaně a začne se rozhlížet kolem sebe. Zvedne se a vezme mezi prsty štítivě tričko blondýny. Jemnou látku roztrhne.
„Bonnie!“ zavolá a zasměje se. Ukáže jí dvě půlky trička. „Nějak se ti to… roztrhlo.“
Našpulím rty a zakroutím hlavou. Že já jsem si něco o těch vlasech a oblečení vůbec myslel. Ne, Bill přece není baba, že. Možná se tak chová, ale baba z něho není. Slyším jenom, jak Bonnie zavrčí. Jistě, je mi jasný, co se bude dít. Proč musí být Bill takový provokatér? Zvednu se. Bonnie jde rychle k Billovi, ale já ji rukou zarazím.
„Nemyslíš, že to stačilo?“
„Kurva, roztrhl mi tričko!“ zaječí po mně. Protočím oči. No bože.
„Si sežeň jiný, hm?“ Ona se… Ušklíbne? A sjede mě pohledem. Nechápu…
„Dej mi svoje.“ Zvednu jedno obočí. Pche… To jistě.
„Tom nebude půjčovat nic takový čubce, jako jsi ty!“ zafuní naštvaně Bill. Zní jako… Rozzuřenej býk. Začne tričko víc trhat
„No tak, Tomi,“ řekne potichu sladce a olízne si rty. Přejede mi prstem po tváři. Protočím oči a odstrčím její ruku pryč. Ale… Ušklíbnu se. Přejedu pohledem z Bonnie na blonďáka, co stojí s ostatními mezi dveřmi.
„Ať ti tričko půjčí Andy, hm? Předtím jste se k sobě měli,“ pokrčím rameny. Blonďáček nechápavě zamrká. Kouknu na Bonnie a pak na Billa a zase na Bonnie.
„Ta se měla ke každýmu,“ zasměje se Bill hnusně.
Zasměju se a zakroutím hlavou. Odstoupím od Bonnie a jdu radši k Billovi. Jenom… Ať se na sebe zase nevrhnou, myslím, že tohle už vážně stačilo. Jo. Olíznu si rty a založím ruce na hrudníku.
„Kdo vyhrál?“ slyším z davu hlasy. Protočím oči a ušklíbnu se. Vydechnu. Stejně by mě zajímalo, proč se Bill tak na Bonnie vrhnul. Je to… zvláštní. Bonnie se sebere a cestou drapne Andrease za tričko a odtáhne ho pryč. Blonďák dá jenom ruce do kapes a nechá se táhnout pryč. Zakroutím hlavou. Toho kluka já… Absolutně nechápu.
Bill mě chytne stejně tak, jako byl před chvílí chycen Andy, a taky mě táhne za sebou. Vytáhnu obočí. Kam… chce jít? Ani nepípnu a nechám se… Radši. Nechci skončit jako Bonnie, mám svoje zuby rád. Jenom… Mlčky jdu poslušně za ním. Možná tuším, proč to. Jen… Viděl to? To s Andreasem? Já… Vždyť tam přece nebyl, nevím o tom, že bych ho tam viděl přece… Dotáhne mě do kumbálu a donutí si sednout na židli.
„Proč si se s ním líbal?!“ štěkne po mně. Sklopím pohled do země. Takže to viděl. Musel to vidět. Povzdechnu si. Jak mu to mám ale vysvětlit?
„Nelíbal. On jenom… Líbal mě, sakra,“ řeknu potichu a pokrčím rameny. Vlastně… Říkám pravdu. Jo, Andreas líbal přece mě.
„Samozřejmě! Ubožáku!“ zakřičí a dá mi facku. On… Bill… Opravdu mě bouchnul? Zamrkám a zvednu k němu pohled. S pootevřenou pusou si dlaň přiložím na to místo, kam mě uhodil. Nechápavě na něj koukám. Ne tak nechápavě jako nevěřícně.
autor: Catherine & Sch-Rei
Zase se tam toho hodně událo, akorát nemůžu říct, jestli se mi sled událostí líbí či ne…:) Ale rozhodně nepřestávejte psát..:)
Honem dááál 🙂
Konecne je po bitke. A teraz si to ešte vybaviť s Tomom!!!