„Hnusnej hajzle! A prej, že mě miluješ,“ zakřičím a ušklíbnu se. Dám mu facku na druhou tvář. Zavrčí, ale nic neřekne, jenom se na mě podívá. Z jeho očí… Nemůžu nic vyčíst. Nic. To se ode mě nechá jenom tak bít? Nic neřekne? Vydechnu a kouknu na něj. Nechci ho mlátit. Asi. Nedokážu být na něj zlý.
„Já… Promiň. Ale naštvalo mě to,“ vydechnu a nastavím tvář. Čekám, že mi to oplatí.
„Promiň,“ šeptne a svoje koleno opře o zeď těsně vedle mě. Zamrkám a zavrtím se. Zajímalo by mě, za co se omlouvá. Jestli za to, co udělal, nebo za to, co se udělat chystá. Ale… co chce udělat?
„Co chceš dělat?“ Kouknu mu do tváře. Nejistě si skousne ret a nakloní se ke mně. Nejdřív se mi jenom podívá do očí a pak na rty, kam mě políbí. Víc se na mě natiskne a rukama mě pohladí na bokách. Nic víc… neřekne. Přivřu oči a spokojeně vydechnu. Pohladím ho. Je to… Zvláštní. Neoplatí mi to, co jsem mu udělal? Vrátím mu polibek.
„Je mi… Je mi to moc líto,“ zašeptá a prohrábne mi vlasy. Rty mi z mých přejede na krk a svým tělem se otře o mé. Přikývnu a usměju se. Pohladím ho po tváři.
„Jen mi slib, že to už neuděláš…“ Myslím, že slib stačí. Vydechne mi na krk.
„Slibuju,“ šeptne a lehce mi skousne kůži. Konečky prstů se začne dobývat pod lem mého trička. Má celkem studené, ale tak moc příjemné prsty. Uvolním se a nechám ho, aby se mě dotýkal. Zabořím no do jeho krku a dám mu jednu dlaň na záda. Hladím ho. Začne ze mě pomalu sundávat ten můj… obleček všude možně se mě při tom dotýká, a laská mi svými rty ty mé a střídavě i krk. Přetáhnu mu přes hlavu tričko a usměju se. Je zvláštní, že na to dostal zase najednou chuť. Nevadí. Je to moc dobré.
„Myslíš, že jsem jí ublížil hodně?“ šeptnu.
„Myslím, že se ti teď bude obloukem vyhýbat,“ ušklíbne se a sundá ze mě poslední kousek oblečení. Sjede si mě pohledem a vydechne mi proti rtům, na které mě políbí. Jenom doufám, že ho zase nechytne ta nálada. Byla by to škoda. Otřu se mu rty o krk. Vypadá to tak, že teď to bude dobré… A budeme to dělat tady, ve stoje. Blbost. Vždycky je to dobré. Teď to bude určitě ještě lepší. Tak. Svléknu mu kalhoty i s boxerkama. Sjedu jeho tělo pohledem. Je takhle nádherný. Zvlášť ještě víc, když je tu jen tlumené světlo. Pohladí mě dlaní z vnitřní strany stehen a jednu nohu mi omotá okolo jeho pasu. Zatahá mě zuby za spodní ret. Přiloží mi na rty dva prsty. Pousměje se na mě a políbí na tvář, kde chvíli rty nechá. Kovová ozdůbka mě přitom na kůži chladí. Poslušně pootevřu pusu a nechám si od něj dvěma prsty zajet do pusy. Spokojeně vydechnu. Tohle se mi líbí. Moc líbí. Znovu přivřu oči a rty olíznu. Pomalu, pak je začnu sát. Spokojeně se usmívám a hraju si s nimi. Položím mu dlaň na bok, hladím ho tak. On mě naopak hladí po noze, kterou mám okolo jeho pasu, a laská mě rty na krku, tře se svým tělem o to mé. Vyndá z mé pusy svoje prsty a políbí mě. Něžně, dlouze… Piercem se mi otře o spodní ret.
„Miluju tě,“ zašeptá a vydechne. Znovu se svým tělem otře o mé. Je to tak… nevím. Moc dobré. To všechno, co se právě děje. „Věříš?“ optá se, když prsty doputuje k mému vstupu a jedním do mě zajede. Spokojeně vydechnu.
„Věřím, taky tě miluju. Strašně moc, lásko.“
Ztěžka vydechne, když se klínem otře o moji nohu a přidá i druhý prst, políbí mě. Oplatím mu to a usměju se na něj. Uvolním svaly a spokojeně vydechnu. Olíznu mu kov ve rtu jazykem. Chvilku prsty různě pohybuje nebo je kroutí. Několikrát mě u toho políbí na rty nebo na krk, než prsty vyndá, spokojeně se na mě pousměje s tím, že se ke mně sám nasměruje. Vydechne mi na rty a pomalu do mě přirazí. Pořádně se na něj tisknu, hladím ho. Uvolňuju se pod všemi doteky, zasténám. Tom mě vezme za boky, kde mě hladí, a začne do mě nejdřív jenom pomaleji přirážet. Otře se svým nosem o můj a vydechne mi tiše na tvář. Políbím ho a usměju se. Zasténám a pohladím ho po tváři. Pousměje se na mě a políbí mě do koutku rtů, mezitím zrychlí tempo přírazů a přes rty mi přejede špičkou jazyka. Pootevřu víc rty, aby tam mohl jazykem vniknout. Otírám se o něj. Prudce do mě přirazí, nazpět se o můj penis začne třít břichem. Hlasitě vykřiknu. Přesně tak, jak to mám rád. Nejdřív něžně, pak tvrdě. Olíznu si rty a zakloním hlavu. Přechytí si moji nohu pohodlněji a tu druhou trošku od sebe roztáhne a jednou rukou i mě zvedne za zadek. Prudce mě políbí na krk a rychle, sem tam tvrdě do mě přiráží. Moje noha mu každou chvilku z boků padá. Prudce sebou škubnu a víc nohu stisknu. Kousnu ho do krku. Je to tak, jak jsem i přál. Tvrdý, ale při tom něžný.
Táří mi odhrne pár vlasů z tváře a potichu mi zasténá u ucha. Tvrdě se otře břichem o můj penis a políbí mě něžně pod ucho. Zakloním hlavu a otřu se rty o jeho krk. Zasténám jeho jméno a stáhnu se. Vím, jak moc to miluje. Vyjde z něj zamručení zlomené vydechnutím. Tvrdě přirazí a skousne mi spodní ret, po kterém pak přejede jazykem. Otevřu víc rty, aby mezi ně jazykem mohl vklouznout. Zasténám, začnu ho s ním proplétat. Laská mi rty a mezitím si hraje s mým jazykem a kovovou věcičkou, co se o jeho jazyk tře. Tlumeně mi vydechne do pusy a prudce přirazí. Vypadá to, že už… Ale… Nic neřekne?!
Vždycky mi oznámí, že už se k vrcholu blíží, dneska mlčí jako hrob. Zasténám a olíznu mu ucho. Stáhnu se, když cítím, jak se začne do mého těla uvolňovat. Ztěžka vydechne a opře se čelem o to mé. Líbne mě krátce na rty a se zamrkáním mi koukne do očí. Mezitím se mě ještě po těle různě opatrně dotýká. Cítím, že se mu trošku chvějí ruce. Nevím, jestli vlastně… se mu někdy po tom chvěly. Ale to je jedno. Očividně si to užil, což je důležité. Ale co já? Neudělám se? Políbím ho a mlčím o tom. Buď mě udělá, nebo ne. To poznám. Zamrkám, když se na mě Tom usměje a začne si pomalu klekat přede mě na zem. Dlaněmi mě začne hladit po stehnech a jazykem mi projede pupíkem. On mi chce… Oh. Jestli opravdu… Tohle… Tohle mi Tom dlouho nedělal. Podepřu více pánev, zapřu se. Je mi úžasně už jen z představy, že budu v jeho puse. Pohladím ho po hlavě. Přivřu oči, abych si to více užil. Pohladí mě po podbřišku a jazykem mi přejede po špičce penisu, přivře oči a chytí mě u kořene. Tiše zasténám. Soustředím se jen na Toma, ale na chodbě slyším hlasy a dobývání se na dveře. Oh, bože. Musí nás všude někdo pronásledovat? Jestli to zase bude Bonnie, přísahám, že ji zabiju. Tom vypadá, že to nevnímá. Se zavřenýma očima se věnuje jenom mému klínu, rty něžně laská moji špičku a jazykem mi jezdí po celé délce.
„Mmm…“ zamručí. Zasténám. Rád bych se soustředil jen na Toma, ale nejde to.
„Hej, pst. Vydrž, budeš až sténat.“
Kurva, kdo koho uspokojuje? Protočím oči a hlasitě zasténám, abych na sebe upozornil víc. Tom si mě ponoří celého do pusy, až skoro vážně do krku a začne pomalu pohybovat hlavou a do toho pracovat jazykem. Nevypadá, že by byl moc znepokojený tím, co se děje za dveřmi, naopak… asi to nevnímá, zajímá ho jenom činnost, kterou dělá. Zasténám a Toma pohladím. Probudím se zpátky do reality, když slyším ránu na zem a Tomovo nadávání.
autor: Catherine & Sch-Rei
Páni, hezký dílek…:)! Musím říct, že jsem ráda, že se tak nějak usmířili, i když to vypadalo, že jsou na válečné stezce…:) ale dobře to dopadlo..:) No ale jsem zvědavá, co se stalo, jako by někdo vyrazil dveře nebo tak…? No jsem zvědavá na další díl:)
Hezkej díl =) … ten konec 😀 rána na zem a Tomovo nadávání , že by je přistihli při tom ..? 😀 😀 Těšim se na pokračování =))
Dobrý konec zajímalo by mě na co nadává 😀