Doppelleben 23.

Jen neochotně jsem se brouzdal trávou, jež mi sahala až téměř po kolena. Byla ještě trochu vlhká od ranní rosy, ale nevadilo mi to. Měl jsem na sobě žabky a rosa příjemně chladila, což bylo bezpochyby uklidňující vůči mým rozdrásaným nervům.

„Ahoj, miláčku,“ usmál jsem se a nechal se něžně políbit. Chtěl jsem se s Chrisem sejít někde venku, na volném prostranství, přičemž z něj vypadlo, že on se se mnou chtěl sejít také. Byl jsem zvědavý, co má na srdci, ale zároveň jsem se trochu bál, jelikož z jeho výrazu čišela ustaranost.

„Ahoj,“ zašeptal a pevně mě objal v pase. „Musím s tebou mluvit, Bille.“

„Co se stalo?“

„Pojďme si sednout, hm?“ pohladil mě po tváři a jemným stiskem mého pasu mě pomalu vedl směrem k lavičkám opodál. Sotva jsem se posadil, Chris si s mírným odstupem sedl vedle mě, ale jemně mě chytil za ruku. V tu chvíli mi bylo jasné, co bude následovat, co mi řekne a mrzelo mě, že jsem nezačal mluvit první, ale už se to nedalo vzít zpátky.

„Asi vím, co mi chceš říct.“

„V tom případě poslouchej o to pozorněji, protože ti chci říct všechno, Billy,“ měkce se usmál, až se mu kolem očí vytvořily vějířky. Krátce jsem kývnul a soustředil se, abych slyšel každý detail. „Poznali jsme se v lednu, nečekaně a zvláštním způsobem, ale bylo to kouzelné. Zažili jsme spolu nádherné tři měsíce, kdy jsem tě miloval, i když jsem ti to třeba neřekl. Velmi často jsem na tebe myslel, a přestože jsem v tebe měl naprostou důvěru, něco se mezi nás vkradlo. Neříkám, že mě podvádíš, to bych si nikdy v životě nedovolil říct. Ale něco se mezi námi změnilo, především kvůli tomu, jak se změnil tvůj vztah s Tomem. Rozhodně ti to nezazlívám, vím, že je pro tebe důležitý a nechtěl bych, abys se mnou měl dobrý vztah na úkor Toma. Tak to být nesmí,“ něžně se usmál a já provinile sklonil hlavu. Kdyby jen věděl…

„Každopádně jsme se odcizili, cítím, že už to mezi námi není jako dřív a nechci nám dělat nějaké marné naděje. Vím, že se to nezlepší, spíše zhorší, jelikož brzy začnete jezdit na turné, času bude méně a méně. Myslím, že by bylo lepší ukončit to, Bille,“ tiše zašeptal.

„Víš, že tě také miluji, Chrisi, že ano?“ přisunul jsem se k němu a pevně sevřel jeho ruku.

„Vím, Bille,“ pohladil mě po tváři. „A právě proto je čas konce teď, než přijde to nejhorší, víš? Chci předejít tomu trápení, které by nás čekalo.“

„Jsi skvělý muž, Christiane a já si přeju, abys našel někoho, kdo by ti mohl dát víc než já.“

„Dal jsi mi mnohem víc, než si myslíš, miláčku a já nikdy nebudu litovat času, který jsem mohl strávit po tvém boku,“ s úsměvem mě políbil na čelo. Hbitě jsem se k němu přitiskl a pevně ho objímal.

„Miluju tě,“ zašeptal jsem.

„A já tebe,“ lehce kývnul a naposledy mě vroucně políbil. „Měl bych jít,“ pomalu se zvedl. „Rozhodně se ještě uvidíme,“ krátce mi zamával a zmizel mezi nedalekými stromy.

Unaveně jsem se opřel o lavičku a zadíval se do jasného slunce. Po tvářích mi začaly líně stékat slané slzy opuštění. Ať jsem chtěl udělat cokoli, vědomí, že se k Chrisovi nebudu moci přitulit, mě trochu zabolelo, a já si přál, aby věci nebyly tak komplikované a já s Chrisem mohl být. Ale jeho rozhodnutí jsem si vážil a musel uznat, že ve všem, co řekl, měl pravdu, to jsem nemohl popřít, ani kdybych chtěl a byla jen otázka času, kdy bychom se rozešli a později by to bylo skutečně bolestivější.

Cítil jsem, že k mým slzám se přidaly i teplé jarní dešťové kapky, za což jsem byl vděčný, protože déšť skvěle maskoval mé slzy, tudíž nebyla znát má zranitelnost. Když se déšť stával naléhavější, líně jsem vstal a znovu se brodil vysokou trávou, tentokráte s jasným cílem – dostat se co nejdříve domů.

***

Domů jsem přišel skrz na skrz promočený, jelikož se z deštíku stala silná bouřka. Okamžitě jsem ze sebe začal svlékat oblečení a jen v boxerkách vběhl do koupelny, kde jsem na sebe ve sprše pustil horkou vodu. S přivřenýma očima jsem se opřel o stěnu sprchového koutu a nechal ze sebe smývat veškeré myšlenky na uplynulou hodinu.

Cuknul jsem sebou, když se dveře otevřely a dovnitř vstoupila osoba, ale bylo mi jasné, že je to Tom, a tak mě to nijak nerozhodilo. Nechal jsem ho, aby mě pevně objal a vtiskl polibek na čelo.

„Víš to?“ zašeptal jsem.

„Mluvil jsem s Andym a ten mluvil s Christianem,“ přikývl.

„Dobře. V tom případě víš, že jsem volný.“

„Chci, aby to bylo tvé rozhodnutí.“

„Je, Tomi. Chtěl jsem udělat to samé, jen z jiných důvodů. Prostě mě překvapilo, že to skončilo, nic víc, dobře?“ jemně jsem ho pohladil po tváři.

„Jsi si tím jistý?“ opatrně se odtáhnul.

„Ano, jsem, jen… Jen mě pevně drž, prosím,“ zamumlal jsem. S němým kývnutím se pousmál a znovu mě pevně přitisknul do svého náručí. Objímali jsme se dlouho a silně, zatímco mi Tom do mokrých vlasů vtiskával nejjemnější polibky.

„Možná bys teď měl být sám.“

„To je to poslední, co bych chtěl, Tomi. Chtěl bych, abys zůstal se mnou,“ naléhavě jsem ho políbil a natisknul se na něj. „Chci, abys neodcházel.“

„Zůstanu s tebou, miláčku,“ zašeptal a vyzvedl si mě do pasu. Okamžitě jsem obmotal nohy kolem jeho boků, zatímco Tom rty přitiskl na můj krk, kde mi udělal značku, že jsem už jen jeho, a mně to vůbec nevadilo. Přidal jsem se do hry vášně, kterou rozpoutal, a v tom okamžiku jsme byli jedno velké klubko vášnivých pohybů. Naše ruce se nezastavily, žádostivě jsme se líbali a nedočkavě se připravovali na nadcházející okamžik.

„Bože můj, miluju tě, Tomi,“ zasténal jsem do polibku, když do mě až po okraj vstoupil.

Svými rty se opřel o mé rameno a vtiskával na něj drobné polibky, zatímco do mě pomalu přirážel. Rukama jsem mu zajel do vlasů, zaklánějíc hlavu. Byl jsem si jistý, že každý sex s Tomem bude ten nejlepší na světě, protože jsem věděl, že mě miluje a nehodlá se mě vzdát. Teď už jsem si tím byl jistý.

***

„Nech toho!“ se smíchem jsem odstrkoval Tomovy ruce, jež se mě snažily zlechtat. Za normálních okolností by mi to nevadilo, ale vzhledem k tomu, že jsem se urputně snažil sejít schody, mi to problémy způsobovalo.

„Nekaboň se,“ uštědřil mi malý políček, a to mě naštvalo. Hbitě jsem po něm chňapnul, ale stihl uniknout a já se za ním rozběhl.

„Tome!“ křikl jsem a jako idiot za ním běhal po celém domě.

„Bille!“ dál se rozpustile smál, ale zastavil a já přistál přímo v jeho náručí. „Kdybych věděl, že to dopadne takhle, zastavil bych hned,“ ušklíbl se.

„Blbečku,“ zahučel jsem, ale hlouběji se zavrtal do jeho náručí. Provokativně mě štípnul do boku ještě jednou a raději si mě přidržel, abych mu znovu nechtěl utéct. Na znamení protestu jsem tiše zavrčel, zatímco mě rty líbal po celém obličeji.

„Něco jsem pro tebe udělal, Bille,“ mělce zašeptal.

„Vážně? A co?“

„Rozešel jsem se s Carrie. Dnes ráno odjela.“

Zíral jsem na Toma, který se na mě jemně usmíval a nemohl uvěřit, že se náš vztah posunul až do místa, kde jsme zůstali jen my dva. Vážně to bylo skutečné? Vážně existovala skutečnost, že máme šanci být spolu?

„Miluju tě, Tomi.“

„Stejně, jako já tebe,“ pousmál se a naše rty spojil v dalším dokonalém polibku.

autor: Saline A.