„Jde to opravdu hodně vidět?“ šeptnu.
„Ne, vlastně… Nejde to moc poznat, není to tak zlé, neboj.“ Začne mě hladit po zádech. Jako by se mě snažil uklidnit. Jo, to… někdy doopravdy… vlastně vždycky umí.
„Tak dobře. Ale stejně ji zabiju,“ zamručím nespokojeně. Odpovědí mi je jenom polibek na rty a další pohlazení ve vlasech. Spokojeně vydechnu. Kdyby mi někdo řekl, že zažiju něco tak moc krásného… Nevěřil bych mu. Je neuvěřitelné, co všechno Tom vyvolává za pocity. Vzrušení, touhu… Ale hlavně zamilovanost.
„Miluju tě.“ Pohladím. Obkresluju nehtem linii svalů. Cítím, jak mi vydechne horký vzduch na krk, kde se otřou i jeho rty.
„Je mi… je mi to opravdu líto.“ Tiše, spokojeně zasténám. Strašně moc mě tohle vzrušuje. Ostatně… Jako všechny Tomovy doteky.
„Co ti je líto? Že tě miluju?“ zasměju se a políbím ho na rty. Jedu polibky níž, dostanu se ke krku. Přisaju se mu na něj.
„Ne, ne… To… To s tím Andreasem,“ šeptne a vydechne. Dlaní sjede na můj bok a lehce ho promne a pohladí. Udělám mu na něm malý flíček a olíznu ho. Kývnu. Nechci na to myslet. Určitě ho Andy zneužil. Nebo… Že by se domluvil s Bonnie? To si ještě zjistím.
Pomstím se jim. Oběma. Usměju se a znovu se mu ke krku přisaju. Tentokrát jinam. Spokojeně zamručí a z boku, kde má dlaň mi sjede na zadek a pohladí mě tam. Olíznu si rty a pohladím ho po tváři. Olizuju mu jemnou kůži na krku.
„Nadržený prasátko.“ Vsaju mezi rty tepnu.
„Nejsem,“ zašeptá a zadek mi stiskne, olízne si rty a za zadek si mě na sebe začne klínem tisknout.
„Ani malinko.“ Otřu se mu o klín. Pche. Prej že není nadržený. Je. Strašně moc. Ale ne… Opravdu mi to vůbec nevadí. Usměju se a víc se na něj natisknu. Tvrději se otřu a zakloním hlavu, abych mu viděl do tváře. Hraně, táhle zasténám. Nakloní se ke mně a špičkou jazyka mi přejede po spodním rtu, vydechne mi proti němu a lehce skousne. Dlaní mi přejede po pase a pak zase zpátky na zadek. Klínem přirazí proti mému. Zatnu mu prsty do boků a usměju se. Otřu se mu nosem o krk.
„Stejně jsi nadržený prasátko. Jinak by nestál.“ Vypláznu na něj jazyk. Pohladí mě po mém klíně a přitlačí tam dlaň, nechá ji tam položenou.
„Aspoň víš, co se mnou děláš,“ zasměje se potichu. Zasténám. Tohle je… Úžasný.
„No, to ono samo,“ nevinně se uculím. Usměje se a zesílí tlak proti mému klínu a políbí mě dlouze, něžně na krku. Pohladím ho po tváři a spokojeně přivřu oči. Začnu se o něj znovu pravidelně třít. Přirazí proti mně a ztěžka vydechne. Zamručí mi u ucha, které políbí.
„Chtěl bys do mě?“ usměju se.
„Chtěl,“ vydechne a pohladí mě po zadečku.
„Tak pojď,“ usměju se na něj a olíznu si rty. Po kolikátý dneska? Nevím… A ani mě to nezajímá. Miluju to. Strašně moc. Tom něco zamručí, ale poznám v tom úsměv. Pomalu mě přetočí tak, abych ležel na zádech, a pohladí mě po zadku, trošku mi od sebe roztáhne nohy, vtěsná se mezi ně. Co chce…? Ucítím něco vlhkého… teplého… Nad mým zadkem. Tomův jazyk. Dělá jím malé cestičky dolů. Dlaně položí na moje půlky a trošku stiskne, až se jazykem dostane na můj… vstup. Roztáhnu nohy od sebe a přivřu oči. Strašně moc se těším, až v sobě ucítím Toma. Je to vždy tak moc… Krásný. Opravdu to miluju. Šťastně vydechnu. Sex je krásný, ale tohle snad ještě víc. Mám zavřené oči a jen se soustředím na Tomův jazyk. Hladí mě, a jazykem se pomalu dostává do mě. Pracuje zároveň se rty, sem tam se jeho řasy otřou o mou kůži. Zasténám a zatnu mu prsty do ramen. Takhle ze začátku… A je to dokonalý. Zakloním hlavu. Na chvilku stáhne jazyk a s pár mlaskavými zvuky mě na vstup políbí. Pak hned zase zapojí jazyk, který se ocitne kousek ve mně. Zasténám a zvednu k němu hlavu. Držím se na rukou. Och… Jak tohle mně dokáže krásně udělat dobře.
„Miluju tě. Moc,“ zasténám. Ocitne se ve mně skoro celý jeho jazyk, tak… tak rychle. Cítím, jak s ním ve mně začne pohybovat, jak si dopomáhá i rty a hladí mě jednou rukou všude, kam dosáhne. Zavře oči. Nevím, jestli je to dobrý… Ale přirazím proti němu. Tiše sténám jeho jméno. Nemusí každý vědět, co děláme, i když si to… Asi domyslí. Pohladím ho po hlavě.
„Mmmh,“ zamručí Tom, pousměje se a odtáhne trošku hlavu. Vymění svůj jazyk za dva prsty, ale okolo vstupu mi saje rty kůži, nebo po ní jezdí jazykem, zatímco do mě přiráží prsty, kroutí je. Stáhnu se a na prsty se sám přirazím. Kroutím boky a hlasitě vykřiknu. Nejde se tomu… bránit. Za dobu, co spolu spíme, cítím, že je to lepší a lepší. Skousne mi kůži na stehně a opatrně přidá ještě třetí prst. Nejdřív s nimi opatrně a pomalu pohybuje, než pohyby začne zrychlovat. Nemám sílu se dívat dolů. Cítím, že tvrdnu… A to by pravděpodobně nedopadlo dobře. Ten pohled by mě zajisté odrovnal. Hlasitě zasténám. Tom se mi přisaje rty na kůži a volnou rukou mi pomalu přejede po penisu. Jako kdyby mě… Zkoušel provokovat. Jo, tak tohle on umí. Prudce do mě přirazí prsty, až skoro nadoraz. Vykřiknu a trhaně se nadechnu. To bylo… Přesně na bod. Ještě mnohem lepší. Ale… Taky si s ním příště pohraju. Ať se těší.
***
(Tom)
I když proti své vůli, byl jsem dotáhnut Billem do školy, což jsem jakž takž přežil. Odpočítávám každou minutku, než budu moct jít domů. Tenhle nudný ústav je den ode dne nudnější a nudnější… Nebo se mi to zdá? Bill vypadá v náladě, ale já jsem totálně utahaný. Nemám tušení vlastně z čeho. Teď poslední dny jsem se prospal… Konečně. Ale i tak… Únava. Třeba mi to rychleji uteče, když budu myslet na to, co bude po škole. Jo, to je dobrý nápad. Ale co se divím? Já jsem byl vždycky jeden chytrý nápad vedle druhýho. I když moje výsledky, co se školy týče, na to moc nevypadají. Zakroutím hlavou. Takže… Vana plná pěny… Jo, veget. Možná bych se večer mohl podívat na jedno to péčko od Andrease. Billovi jsem to už nabízel, ale nepřišlo mu to moc po chuti. No co, na takový věci se přece můžu dívat sám, ne? Když jsem mohl před Billem, můžu i teď. Jen potom už nemusím svoje nadržený myšlenky uspokojovat rukou, ale rovnou si to na Billovi vybít. Ušklíbnu se. Budu ho muset potom seznámit s dnešním podvečerním programem.
Koukám se znuděně po třídě, pohled se mi zastaví u blonďáka. Nakrčím obočí. Nikdy si nezapisoval poznámky, ale teď něco smolí zuřivě na papír. Heh, zajímalo by mě, co to bude. Beztak to bude nějaký holce ze třídy, jestli k němu půjde na návštěvu. Zakroutím nad tím hlavou. Tohle nemá cenu řešit. Andy je prostě takový… A to se nezmění. Pohladím Billa po stehně a zavřu oči. Je to tak moc nezáživná hodina.
„Tome, půjdeš ty i Bill do klubovny po škole? A.“
Potichu se nad tím zakřením. Proč mi to připadá tak vtipné? Nevadí. Pokrčím rameny. Myslím, že Bill tak jak tak souhlasit bude, měl bych se ptát? Dejme tomu, že to bude překvapení, tak vezmu do ruky propisku a napíšu Andymu odpověď. Jednoduchý a stručný souhlas.
autor: Catherine & Sch-Rei
Jsem zvědavá na další díl 🙂
Hezké jsem též zvědavá na další díl… CO zase Andreas vymyslí…:)