Milovat nebo nenávidět 11.

autor: Bína

Tom

Ozvalo se hlasité bouchání do dveří.

„Oblíkej se!“ Okamžitě jsem na sebe začal házet oblečení, ale to mě už Bill táhl z bytu ven oknem.
„Bille, co se děje?“
„Musíme pryč!“ Utíkal jako zběsilej dolů do garáží. Sotva jsem vběhl za ním, někdo po nás začal střílet.
„Tady je! Chrisi!“ Jediný co jsem vnímal, byly kulky letící kolem Billa, kterej mě táhl pryč. Vběhli jsme do uličky, která vedla k další uličce. Jedny z řadových domů, je to tu nekonečné.
„Tudy!“ Zatáhl jsem Billa jiným směrem a táhl ho za sebou. Nemůže pořád zachraňovat jen on mě. Na konci jsem viděl malou branku a za ní je ostrá zatáčka doprava, pár schodů a jsme u střech. To nám poskytne malou výhodu. Jenže u té branky se ocitli 3 chlapi s bouchačkama. No co dodat, mířili na nás. Branku jsem vykopl svým super kopem, a tím tak trochu povalil i ty tři hromotluky. Protáhl jsem Billa kolem a šinul si to po schodech. Ani nevím odkud, ale přilítla mi pěst do ksichtu. Moje ovládání bylo pryč. Pustil jsem se do onoho neznámého. Po pár sekundách ležel na zemi a my utíkali dál.

Zapomněl jsem jen na jednu drobnost. Ta střecha tam končí!

„Bille?“
„Skočíme.“
„Co?“ Chytl mě za ruku a rozeběhl se. Pád byl tvrdý. Hodně.
„Bože, Bille, jsi v pořádku?“
„Jo, pojď.“ On mě málem zabije a teď mě táhne kdovíkam. Dotáhl mě až před jeden klub. No řekl bych, že to je spíš striptýz bar. Bill na nic nečekal, vpadl dovnitř.
„Potřebuju mluvit s Antonym.“ Promluvil směrem k barmanovi, ten jen ukázal na dveře za barem.
„Ty tu počkej.“
„Ale Bille.“
„Žádný ale. Počkej!“ Vlepil mi malou pusu na tvář a zašel za ony dveře. Paráda. Moje předpoklady byly správné, je tu malé podium a na něm tančí dvě dívky. Okolo je pár chlapů, ale je tu spíš prázdno.

„Dáš si něco?“ Promluvil na mě barman.

„Ne, díky.“
„Hele ty se znáš s Billem?“
„Jo… my jsme… ani nevím, co jsme.“ Jen se chápavě usmál.
„Máš štěstí. Bill je skvělej nebo aspoň byl, než odešel. Teď nevím.“
„Je skvělej. On tu někdy byl?“ Ježiši, on tady pracoval?
„Jo, ale né jako ony,“ podíval se na dívky, „pracoval pro šéfa, jeho pravá ruka, i když všichni vědí, že všechno řídil Bill.“
„Takže on tu byl šéf?“
„Ještě pořád je. Antony si na něj jen hraje, když Bill odešel, nic tady nefunguje.“ Chápavě jsem přikývl. Takže Bill je šéfem bordelu. Zajímavý.

„Řekni mi o Billovi ještě něco.“
„Já Billa znám od začátku. Když mu bylo 14, zabloudil sem. Viděl kluky s rychlými auty a zalíbilo se mu to. Hanz ho vzal pod svá ochranná křídla a naučil ho všechno. Říkalo se, že Bill jezdí líp než on, ale nikdy spolu nezávodili. Stali se nejlepšími kamarády. Hanz a jeho bratr Chris se nesnášeli. Když Hanz ukradl Chrisovi peníze, Chris se naštval a zastřelil ho. Bill to zjistil a rozjel se za Chrisem. Jenže nešťastnou náhodou nezabil Chrise, ale jeho přítelkyni. Tím se z Billa a Chrise stali úhlavní nepřátelé. Nějaký čas proti sobě bojovali, a pak měl Chris autonehodu, při které zemřel. Billův táta všechno zjistil, nemohl se smířit s tím, že jeho hodnej chlapeček zas tak hodnej není. Sebral ho a odstěhovali se do Španělska, ale jak se zdá vrátili se.“

Takže Bill někoho zabil? Bill? A ten Chris, co je mrtvej, je ten, co nás teď chce zabít? Oh, skvělý, už jsem si myslel, že duchové neexistují. Bill se objevil ve dveřích s takovým tlustším chlápkem, podali si ruce a rozloučili se. Beze slova mě Bill chytl a táhl do garáží za klubem.

„Bille?“
„Tome, teď ne.“
„A kdy? Pořád jen před něčím utíkáš.“ Otočil se čelem ke mně.
„Víš co? Nikdo se tě neprosil, abys chodil se mnou. Řekl jsem ti, že máš odejít, že pojedeš za rodičema, ale ty ne. Bylo to tvoje rozhodnutí!“
„Jo bylo, protože jsem chtěl být s tebou, ale jak se zdá, každej o tobě ví víc než já. Už mě přestává bavit to tvoje tajnůstkaření. Někdo mě chce zabít, ale ty mi nic neřekneš!“
„Oh, vážně chceš něco vědět o mně? Myslím, že Mark ti všechno řekl.“ Oh, slyšel to?
„Aspoň někdo mi o tobě něco řekne, když né ty!“
„A co chceš vědět? Že jsem si posral celej život? Že teď budu utíkat až do konce života?“
„Chci vědět, co se ti stalo a proč? Proč mi nechceš nic říct!“
„Ježiši, Tome, pochop, kdybych ti to řekl, už nikdy bys mě nechtěl vidět!“
„Bille, já tě miluju! Chápeš?“ Přitáhl jsem ho k sobě a hladově políbil.

Drze jsem ho posadil na kapotu auta a přitáhl blíž k sobě. Zapletl mi prsty do copánků a hrál si s nimi nebo za ně tahal. I tenhle malý pohyb mi v tu chvíli přišel vzrušující. Tlačili jsme klíny proti sobě, ale ta vrstva oblečení i Billovi začala vadit a začal se starat o mé kalhoty, jedním trhnutím rozepl pásek a kalhoty ledabyle spadly ke kotníkům. Napodobil jsem ho a hodlal ho zbavit toho přebytečného hadru, ale zabralo mi to trochu více času vzhledem k tomu, že si pán seděl, ale proč ztrácet čas? Rovnou jsem mu stáhl i boxerky.

„Páni, na nic nečekáš.“
„Protože jsi tak neodolatelnej.“ Rukou zajel do mých boxerek.

„Tomi, chci, aby sis mě vzal. Prosím.“ Přejel mi jazykem po ušním lalůčku a jemně skousl. „Ošukej mě.“ Zašeptal.
„Řekni to… ještě jednou.“
„Ošukej mě, Tomi.“ Stáhl mi boxerky a otřel se svým penisem o ten můj.
„Bille, já… co když udělám něco špatně?“
„Neboj se.“ Seskočil z kapoty a natáhl se do auta, po chvíli už seděl naproti mně a svůdně se usmíval. Rozdělal tubičku s gelem a začal mi ho natírat po penisu. Zavzdychal jsem a dál si užíval jeho dotyk. Najednou mě přetočil pod sebe, čímž on teď stál a já ležel.
„Co… co chceš dělat?“ Ďábelsky se usmál a sedl si na mě. Zadečkem se třel o moje vzrušení, přičemž zakláněl hlavu a vzdychal. Předklonil se ke mně a jazykem se probojoval do mých úst. Nohama přidržel moje boky a začal na mě sedat. Pomalu jsem do něj pronikat, to mi působilo dokonalou slast, on je tak těsný.

„Ah, Billi.“

„Mmm.“ Přirazil a dosedl na mě úplně. Začal se pohupovat nahoru, dolů a přirážet.
„Oh, oh…“ Chytl jsem ho za boky a pomáhal mu. Sex s holkou je oproti tomuhle nic. Po chvíli jsme dokonale přiráželi pánvemi proti sobě. Zakláněl hlavu a vzdychal, my oba.
„Ještě, Tomi, prosím znovu.“ Znovu jsem přirazil a on znovu vykřikl. Následoval další a další příraz, pohltilo mě velice známé teplo. Tak příjemné, tak návykové, tak dokonalé.

autor: Bína

betaread: Janule

5 thoughts on “Milovat nebo nenávidět 11.

  1. no ta povídka je od začátku taková celá uspěchaná, všechno se děje hrozně rychle a hlavně asi každej normální člověk, kdyby mu někdo provedl to co Tom Billovi nebo naopak Bill Tomovi, by byl dlouho nasranej a dotyčnýho by nesnášel…to je ale jen malej detail, nejvíc mě zaráží jak je Tom v pohodě a všechno dělá bez sebemenší námahy, vzhledem k tomu, že má průstřel ramene…ale jinak to neni vůbec špatný =o)

  2. Nečakala som, že by Bill niekoho zabil. A tá Tomova akcia na začiatku – jeho super kop 😀 a musím celkom súhlasiť s Nayfess, že je to dosť uponáhľané, ale inak pekné 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics