autor: Iwča
Psalo se 17. století a já, hrabě z urozeného rodu, jsem mohl mít cokoliv jsem chtěl. Měl jsem tu nejkrásnější manželku v celé monarchii. Moje panství mi mohl pomalu i král závidět a moji služební mi byli oddání jako nikomu. I poddaní mě milovali. Měl jsem všechno.
Opravdu všechno? To nejdůležitější jsem vážně postrádal – krásného muže po svém boku.
Ano, byl jsem hříšník a věděl jsem, že skončím v pekle, ale copak jsem tomu mohl nějak zabránit? Neexistovala žádná žena, ani ta moje, která by mě dokázala uspokojit. Ale nemohl jsem jen tak jít a říct to. Kdybych měl štěstí, dostal bych doživotní žalář…
Jenže ta potřeba byla každým dnem větší a větší. Potkávat tolik krásných mužů; na ulicích, na chodbách mého panství, v hospodách… všude. A přitom jsem ani jednoho nemohl oslovit, ani jednoho si vzít domů, a konečně dostat to, po čem moje tělo už tolik let touží. Ano, držel jsem to v sobě, tak dlouho, a dokonce i úspěšně. Až do té doby, než přišel on…
*
Bylo dobré období, jak pro Pána, tak pro celou monarchii. Proto se Thomas rozhodl přijmout nějaké nové služebné. Nejen kvůli sobě, ale hlavně kvůli nim. On měl peněz až až, tak proč je nedat někomu, kdo je opravdu potřebuje. Dokonce se rozhodl, že tentokrát své nové služebnictvo vybere sám. Seděl za svým stolem a prohlížel si všechny, co chodili a prosili o práci. Někteří měli hodně dětí, někteří měly nemocné matky a všichni měli jedno společné – potřebovali peníze. Bylo opravdu těžké jim říkat ne.
„Další, prosím,“ vydechl Tom unaveně, byl tu už od rána a zdálo se, jako by se ta řada jen zvětšovala.
„Dobrý den, pane,“ pípl tiše černovlasý mladík skloněný k zemi před pánovou velikostí.
„Tak proč byste chtěl pracovat u mě? A co vlastně umíte?“ zeptal se Tom přímo a podíval se konečně před sebe. Jen ohromením vydechl, když se na něj mladík plaše podíval. Takovou krásu snad nikdy neviděl. Černé vlasy se rozprostíraly po mladíkových ramenech, medově hnědé oči na něj upřímně koukaly a mladíkova bílá pleť jeho krásu jen podtrhovala. Tom se musel držet, aby něco neřekl, jen se až bolestivě kousl do rtu.
„J-já… dobře uklízím a umím poslouchat. Nemám… nemám kde být, tak mě napadlo, že to zkusím u vás, pane,“ zamumlal černovlásek a znovu sklonil zrak k zemi.
„Kolik je ti? A jak se jmenuješ?“
„17, pane. A jsem Bill… William.“
„Dobře, Bille. Jdi s Anikou, ukáže ti pokoj, kde budeš spát, a řekne ti, jak to u mě chodí. Až tohle skončí, chci, abys za mnou přišel.“
*
Já vím, já vím. Bylo to tak strašně… hloupé. Choval jsem se naprosto špatně. Nic jsem o něm nevěděl, byl tak moc mladý a… a já si nemohl pomoct. Měl jsem pocit, že on byl ten, kterého jsem hledal snad celý život. Tak nádherný, křehký… zamiloval jsem se do něj. Hned v tu chvíli, kdy se naše oči setkaly. A od té chvíle jsem doufal, že by on možná mohl taky pocítit to, co jsem cítil já. Další uchazeče o práci jsem rychle odbyl, pár jsem jich ještě přijal do kuchyně, a pak jsem co nejrychleji šel k sobě, převléknul jsem se a čekal, až přijde. Bill… William.. anděl.
*
Bill byl opravdu nesvůj, když klepal na dveře od pokoje svého nového pána. Nechápal, proč si ho pozval k sobě. Navíc, proč si pozval jen jeho. Netrvalo dlouho a Tom dveře otevřel, sjel Billa pohledem a znovu měl co dělat, aby se k jeho dokonalému vzhledu nijak nevyjádřil.
„Pojď dál, Bille,“ pokusil se mile usmát. Bill kývnul a se sklopenou hlavou vešel, neodvážil se svému pánovi koukat do očí.
„Co pro vás můžu udělat, pane?“
„Řekni mi něco o sobě. Vlastně všechno. Říkal jsi, že nemáš kde být, správně? Chci znát tvůj příběh,“ kývnul, aby podpořil význam svých slov, „a taky mi připravíš koupel. Pojď za mnou,“ dodal a šel do koupelny, Bill hned za ním. Tom mu ukázal svou vanu a tak nějak mu poradil, co udělat. Po chvíli už byla horká koupel připravena. Tom se bez menšího studu svlékl a vlezl do vany. Musel se pousmát, když si všimnul Billova pohledu na jeho tělo. Že by přece jen měl nějakou šanci?
„T-takže…,“ Bill se podíval, lehce narudlý, na Toma.
„Takže povídej. Já poslouchám,“ přikývl Tom s úsměvem a upřeně se na černovláska díval. Ten sice nechápal, proč se o něj pán tak zajímá, ale uposlechl jeho výzvu a začal vyprávět.
*
Bože… Byl jsem tak strašně… vzrušený a tvrdý! A to jenom z pohledu na jeho ústa, na jeho dokonalé tělo, které prosvítalo z té bílé košilky, co měl na sobě… Byl doopravdy jako anděl. Naprosto dokonalý. Kdybyste na něm hledali chybu, tak nemáte šanci nějakou najít. Ležel jsem tam a ze všech sil se snažil nic neudělat. Nic mu neříct nebo se ho nedotknout. Byl přece tak mladý a byl to můj sluha a… a. Cokoliv jsem se snažil si říct a zastavit se tím, bylo k ničemu. Byl až moc krásný na to, abych odolal.
*
„…a tak jsem se rozhodl jít k vám a zkusit tady štěstí.“
„Jsi nádherný. Bille… bože, jsi tak moc krásný,“ už to v sobě nemohl držet ani minutu. Věděl, že to neměl říkat, ale prostě si nemohl pomoct.
„C-co prosím?“ Bill šokovaně zamrkal a podíval se na svého pána pořádně. Asi se přeslechl.
„Pojď ke mně. Prosím, Bille. Chci, abys šel ke mně,“ už ani nepřemýšlel, co říká. Jen chtěl to andělské stvoření co nejblíž u sebe.
„A-ale pane… vaše žena a… jsem muž a…,“ snažil se najít všechny výmluvy na to, jak špatné a nepřípustné bylo, aby vlezl do vany ke svému pánovi.
„Bille… já ti nařizuju, abys to udělal.“
Černovlásek jen přikývl a velice, velice pomalu se svlékl do naha. Ještě nikdy ho takhle nikdo neviděl, kromě jeho matky. Cítil se naprosto nepříjemně, obličej celý rudý.
„Pojď za mnou…,“ zopakoval Tom svou výzvu, když pozoroval mladíkovo obnažené tělo. Byl teď v jeho očích ještě víc dokonalý. Bill znovu jen jemně přikývl a opatrně si vlezl do vany za Tomem, co nejdál to šlo. Tom nečekal ani chvilku, chytil ho a přitáhnul si ho naopak co nejblíž, prsty mu přejel po tváři.
„Dokonalý…,“ vydechl a přitáhl si ho ještě trochu blíž, aby mohl svoje rty položit na jeho.
autor: Iwča
betaread: Janule
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 16
:O .. uchvátil mě hned první dílek 🙂 příjde mi to teda nějak rychlé a asi tam příjde nějaká zápletka, která jim znepříjemní vztah, ale doufám, že na konci zůstanou spolu! :)) těším se na pokračování 🙂
Zatial sa mi to páči a další diel, si určite prečítam. Som zvedavá, čo sa bude diať, aj keď mi príde , že Tom to zobral troška z hurta.
hmm zajímavé:)
No do háje. ♥ Totálně mě to dostalo. Už jen podle toho úvodu psaného kurzívou… Já mám hroznou slabost jak pro středověká témata, tak pro téma "chudáčků homosexuálů", když to tak nazvu. A je to sexy a díky Billovi tak moc sladký. Snad bude další díl dříve než za týden. 🙂
no páni!!! hustej nápad a mě se to líbí už od prvního dílu…. jen tak dál
Nikdy jsem moc neholdovala povídkám z dřívějších dob, (možná proto, že dějepis nebyl můj oblíbený předmět..? :D) ale tohle…! Mě něčím zaujalo a rozhodně si počkám na další díl 🙂
Vyzerá to sľubne teším sa na pokračovanie….
Fiha…to jde kvapem. Jsem z toho az rozhozena. Asi jsem jeste necetla povidku kde by uz v prvnim dile bylo neco takoveho. Je to prijemna zmena. Jen se obavam jak na to Bill bude reagovat. Protestovat asi nebude. Uz jen proto aby mel kde zustat. Citim z toho trable. Je to moc nebezpecne na to v jakem prostredi a dobe se to odehrava. Ale jsem tvor zvedavy takze uz se tesim na pokracko. Ta nesmelost na Billovi je naprosto kouzelna. Kdo by v takovem pripade dokazal odolat? asi nikdo.
to je vážně úžasný x) přesvědčilo mě to číst dál x)
Já jsem si to teď přečetla a normálně tady sedim a zírám na monitor,jak vyvoraná myš. Úplně mě to uchvátilo. Tomovi se nedivim,že to nevydržel.Na Billovi mě fascinuje jeho neposkvrněnost,roztomilost. Je to prostě dokonalé. Moc se těšim na další díl!
Zaclo to pekne prekotne… znaji se pet minut a uz jsou spolu ve vane… ovsem ja si vubec neztezuji :-)))! Uvod to byl kazdopadne slibny 🙂
Mi se desne libi dobovky, kde maji oba kluci jmena prizpusobene tomu casu, ve kterem se ma pribeh odehravat. Takze tveho Thomase a Williama naprosto ocenuji. Ono na duvernejsi osloveni Tom a Bill prijde asi az pozdeji, zejo, a jen v jistych situacich:-)))!?
Taky se mi libilo jak prokladas primy dej a Tomovy uvahy, to, jak to sam komentuje. Moc pekne. No a z mladinkeho, placheho Billa a starsiho, zadostiveho Toma cloveku nemuze jinak nez simrat v brise….
Jsem zvedava na dasli dil!
to je užasná povídka!! pokračuj !