No one is innocent II – I will love you forever 38.

„Mh,“ zamručí na souhlas a začne mi sát kůži na krku. Prohnu se a slastně, hlasitě vykřiknu. Zakloním hlavu.
„Kurva, je tak velkej!“

Kůži mi skousne, přejíždí po ní rty, piercem, jazykem nebo ji střídavě saje. Silně mě přirazí o zeď.

„Jsi úžasný. Velký, tvrdý, horký…“ zasténám mu do ucha a hlasitě vykřiknu. Hlasitost Toma vzrušuje ještě víc, tak proč toho nevyužít? Budu tak hlasitý, jak bude potřeba. Vždy a všude… Cítím se opravdu strašně krásně a uvolněně… Dělá to sex nebo droga? Netuším. Každopádně to je příjemné. Hodně moc příjemné. Ztěžka vydechne. Odstrčí mi z klína ruku a sám mě vezme do ruky, kterou rozpohybuje.

„Já…“ Nestihnu ani doříct větu. Pche, nevadí no. Udělám se pod Tomovými doteky. Ještě aby ne, že. Jsou šíleně dobré, příjemné a prostě všechno. Stáhnu se co nejsilněji kolem jeho údu.

„Mh,“ vydechne hlasitě a pevně mi chytí boky, ale ne tak pevně, aby mi je zase drtil. Po pár dalších přírazech se do mě Tom udělá.

„Bylo to úžasné,“ vzdychnu mu uvolněně do ucha a obejmu ho. Položím si hlavu na jeho rameno. Přivřu oči a líbnu ho na krk. Nadržené prasátko,“ ušklíbnu se. Heh. Teď jsem to byl sice já, ale to je fuk, ne? Prostě Tom je nadržený… a tečka. Ale opravdu mi to nevadí. Naopak.

(Tom)

Pousměju se a zakroutím hlavou. V konečném závěru jsem stejně ten nadrženej já. Hah. Prohrábnu mu vlasy a políbím na čelo. Sjedu i s ním na zem, navlíknu si boxerky, opřu se zády o stěnu a přitáhnu si ho k sobě. Vydechnu. Tady ti z toho museli mít Vánoce. Vyhledám pohledem… Hm?

„Kde je Andy?“ optám se nechápavě.
„Odešel už ze začátku představení.“

„Proč odešel?“ optá se můj černovlásek a zavrtí se mi na klíně.
„Asi jste ho moc vzrušili,“ pokrčí rameny Fabian. Mheh… Spíš bych řekl, že odešel, protože se na to nemohl dívat, když ke mně cítí to, co cítí. Ale tak… Třeba se mýlím.
„Hlavně, že vám se to líbilo. Máte… Pěkné stany v kalhotách,“ pokračuje Bill v provokaci. Našpulím rty. Možná budu příště víc přemýšlet.
„Neříkal, kam jde?“ zamrkám. Asi bych s ním o pár věcech měl znovu mluvit.

„Kurva… Oh,“ vběhne do místnosti udýchaný Andreas. Vytáhnu obočí. Proč má proboha v ruce igelitku a přes rameno brašnu s kamerou? Rozhlíží se po místnosti, zastaví pohled na mně a na Billovi. „Nemohli jste ještě vydržet? Chtěl jsem vám udělat film. Natočit vás,“ plácne sebou na gauč. Nechápavě pootevřu pusu a sjedu ho pohledem. Cože… Co? Zakroutím hlavou a zamrkám. Jo, ten peroxid mu už chudáčkovi asi vymaloval v hlavě na blond

Tašku, kterou drží, hodí Billovi. Ušklíbne se jak na mě, tak na něj. Ne, opravdu ho v nějakých věcech… nechápu.
„Prostě ať se do toho Bill navleče a dáte si druhý kolo,“ řekne jednoduše. Kouknu do tašky. Je tam… Nakrčím nos. V tašce je zase jakejsi… Obleček? Novej? Andreas mě začíná nějak moc překvapovat. Plácnul se přes kapsu a koupil věc pro Billa. Beztak si to chce natočit pro sebe a večer se na to dívat… Vytáhnu kus latexu. Černorůžovej kousek. Je to hodně krátký, jen co je pravda. Kouknu na něj.

„Nejsi nemocný, blonďáčku?“ ušklíbnu se mírně nechápavě. Jo, Andymu přeskočilo. Nebo přeskočilo mně, což je už taky možný. Doma nadržení rodiče, co si to za bílého dne rozdávají na kuchyňský lince, když odpočívám v obýváku, nadržený poslední dobou skoro pořád Bill, moje nadržený geny, a teď už i blonďáček s ujetejma nadrženostma? Jo, brzo mi rupne v bedně. Je skoro léto. Asi na ně leze… Opožděné jaro. V duchu se tomu musím ušklíbnout.
„Ne, měl bych? Není nad to, mít své vlastní porno, ne? Tak šup, ať si to oblékne. Ty si mezitím rozmysli, kde a jak to budete dělat.“

„Nebudu ho pro tvé potěšení šukat,“ ušklíbnu se a vydechnu. No to jistě. Aby si nad Billem po nocích leštil bambus. To víš, že jo, kamaráde.

„Aleee. Nebude to dokonalý? Budeš moct Billa šukat, a zároveň se na to dívat. No taaaak. Prosím, když se s tím tak táhnu. Bude se vám to líbit. Oběma. Uvidíš. Musím nějak začít filmařskou kariéru.“

Andreas má filmařskou kariéru? Heh… To by mě zajímalo odkdy. Zajímavé je, že dosud jsem o ní nevěděl.
„Tomi, chtěl si koukat na péčko, ne? Tak se podíváme na naše, ne?“ zasměje se Bill a olízne mi tvář.

„Chtěl jsem se na porno dívat, ne ho točit,“ zafňukám a protočím oči. Dobře, Billovi se to možná zamlouvá, ale byla taky doba, kdy… To je jedno, nevadí.

„Fajn, až Tomi dostane náladu, ať se ozve!“ zavrčí na mě Andreas a vytrhne mi z ruky tašku.

„Andy.“ Našpulím rty. Teď na mě bude naštvaný? Ne, ne, ne. Žádné takové. „Nebuď hned naštvaný, hm?“

„Já nejsem naštvaný. Jen mě mrzí to, že neoceníš ani moji snahu zpestřit váš vztah. Já nemůžu za to, že ti to princezna vyhulila.“

„Oceňuju tvoji snahu, blonďáčku. Fakt.“ Trošku se pousměju a pokrčím rameny. Jo, Andreas se možná malinko chová zvláštně, ale což. Je to jedno, dokud neumírá, neřeším to. Protočím nad sebou panenky. Řeším to!

„Chceš teda hulení?“

„Mm…“ pokrčím rameny. „Jo.“

„Chceš si ubalit sám?“ Bože… Na co dává takovéhle otázky.

„To zvládneš ty,“ vydechnu a přivřu oči, zakloním hlavu tak, abych se jí opřel o zeď. Jsem tak… Unavený? Už? Teď? Nu což. Možná můžu už jít…? Jo, nechat s nimi Billa. To není dobrý nápad. Ještě mi ho ošukají… A… Fuj. Ne, nebudu na to myslet.

„Princezna si taky dá?“ zeptá se mě blonďák a podá mi ubalenou trávu. Usměje se na mě.
Pokrčím rameny.
„No, to se zeptej princezny,“ ušklíbnu se a olíznu si rty. Jistě, Bill… Princezna. Možná kdysi. Ušklíbnu se nad tím a zakroutím hlavou.

„Nedám si. A… Proč princezna?“ odmítne Bill. Jo, to by mě taky zajímalo, proč Andreas takhle říká… Mému Billovi. Je můj, nikdo pro něj nebude používat… Takováhle slova. Pokud to je myšleno kladně. Andreas sjede Billa s úšklebkem pohledem a pokrčí rameny. Protočím panenky a unaveně vydechnu. Hlavně, aby se mu Bill nezalíbil, respektive zadní část jeho těla a… Pusa.

„Tome? Mohla by mi princezna prokázat službu?“ otočím se za jemným hlasem Christiana. Eh…? Vždycky byl jen na holky. Nakrčím obočí.
„Pokud to nebude nic, co můžu dělat jen já, promyslím si to,“ ušklíbnu se a cinknu zubama o pierc. Pohladím Billa po břiše.

„No já nebudu dělat nic. Princezna bude dělat,“ ušklíbne se. Cítím, jak Bill zesílil stisk svých paží kolem mých ramen. Sáhne do kalhot, které leží na zemi, a vyndá zapalovač. Zapálí mi trávu. Jsem na to trošku zapomněl, no. Nevadí.

Políbím ho letmo na rty. Ušklíbnu se a potáhnu si, vydechnu to Billovi na krk, skousnu mu kůži. Mmm. Zdá se mi to, nebo je teď nějak potichu? Vlastně je to fuk. Potichu se nad tím zahihňám.

autor: Catherine & Sch-Rei