autor: Catherine & Sch-Rei
Děkujeme za vaši přízeň. 🙂 Jsme rády, že se vám druhá řada též líbila. ;D Děkujeme za všechny krásné komentáře… ^^ Cath. & Sch-Rei
„Myslíš, že bych něco tak dokonalého nechal šukat někým jiným?“ zasměje se a šťouchne mě jedním prstem do boku.
„Hádám. Nenechal?“ zasměju se.
„V žádným případě! Asi ti zamknu kalhoty na zámek,“ směje se a zakroutí hlavou.
„Ztratíš klíč a nikdy se tam už nedostaneš,“ pokrčím rameny a vypláznu jazyk. Sjedu nenápadně rukou do Tomova klína, kde ho pohladím.
„Mmm…“ vydechne a ušklíbne se. Omotá mi jednu ruku okolo ramen. Přivřu spokojeně oči a zabořím nos do jeho krku. Vydechnu mu na něj horký vzduch, mezi rty vezmu jemnou kůži. Začnu ji laskat. Usmívám se a hladím u toho Toma po břiše. Oh… Jak miluju, když si s ním můžu takhle hrát. Strašně moc se mi to líbí, opravdu. Stejně tak jako Tomovi, který mi mé doteky potvrdí souhlasným vzdychnutím. Položí si svou dlaň na mou, která je na jeho břiše, a jemně ji pohladí. Spokojeně vydechne, ale zaujatě dál sleduje televizi. Chvilkami si u toho saje pierc ve rtu. Dělá to vždycky, když je nervózní, nebo aspoň minimálně vzrušený a nechce to dát najevo… A z toho je nervózní, takže…?!
„Jsi vzrušený?“ zasměju se a dám obličej před jeho. Šibalsky zamrkám.
„Pfff… Já?! Vypadám tak?“ Vytáhne jeden koutek úst a zvedne obočí. Vyndám ruku z jeho klína, ušklíbnu se nad ztopořeným penisem. Zase se mu kouknu do očí.
„Okolnosti tomu napovídají,“ vypláznu jazyk.
„Stane se,“ pípne a nevinně na mě zamrká. Jo, stane. Hlavně jemu. Zase se odtáhnu do normální polohy. Dělám, jako by se nic nedělo. Klidně koukám na televizi. Nikdy mě nic takového nevzrušovalo, tuším, že ani nezačne. Nechápu, co snad každej vidí na filmovým sexu. Je to… Přinejmenším hodně nechutný. Cítím, jak mi Tomovy prsty jedou na bok. Políbí mě na krk a otře se o něj nosem. Nenechám se tím vyvést z míry, vím, kam tím míří. Pche, ať se taky trošku snaží, ne? Ať mi ukáže, jak dokáže o sex bojovat.
„Koukej. Jak ho přehnul přes desku stolu a teď do něj buší,“ olíznu si spokojeně rty a přivřu oči. Jen čekám, kdy tohle nebo něco podobnýho udělá i Tom se mnou, mheh.
„Mhm,“ přikývne, ale pokračuje. Zajede mi rukou pod tričko a po boku pohladí. Skousne mi kůži na krku a lehce za ní zatáhne a pak po ní přejede jazykem.
„Nemyslíš… Že lepší je to provozovat v reálu?“ vydechne mi na krk. Zasténal bych nahlas, ale to by bylo zlý, moc zlý. Přetáhnu si tedy triko přes hlavu a hodím ho k tomu Tomovu.
„Nevím, nezkoušeli jsme to,“ vypláznu na něj jazyk. Vyjede rty výš, až se mi dostane na moje, políbí mě. „Za zkoušku to stojí, hm?“ řekne mi potichu proti rtům a mezi svoje nasaje můj spodní, zatáhne za něj.
„Mmmm… Fajn,“ ušklíbnu se. Neříkám, že mi nechybí dny, kdy byl pro mě i pro Toma sex svým způsobem nová věc… Dělali jste to jen v posteli a opatrně. Teď… Téměř kdekoliv. Políbím ho na krk. Yeh. Tom na mě šel dřív… Opatrněji. Skoro ve všem.
„Nebo se můžeme klidně jen dívat,“ ušklíbne se a pokrčí rameny.
„A pak si vyhoníš?“ ušklíbnu se. Opravdu nevěřím, že by se Tom vydržel na tohle jenom dívat. Na to ho znám až moc dobře.
„Myslíš, že to nezvládnu?“ Zvedne jedno obočí. Popravdě? Myslím.
„Tak si vyhoň,“ pokrčím rameny a zvednu se. Nebudu na to koukat, nechtěl jsem to dobrovolně. Dělám to proto, že chtěl Tom… „Já jdu nahoru. Tohle se mi nikdy nelíbilo. Koukal jsem jen proto, že sis to přál ty.“
Hm. Čekal bych, že Tom půjde za mnou? Nějak se k tomu nemá, spíš naopak. Vydechnu a zakroutím hlavou. Tiše z místnosti odejdu a jdu do patra. Když mu je přednější porno, tak ať. Vlezu si do vany a odpočinu si tam, tak. Pak půjdu do postele… A Tom třeba mezitím přijde. Šourám se nahoru po schodech. Když tak přemýšlím… Chybí mi hodně to, jak to bylo dřív. Stisknu pevně oči, aby mi nezačaly utíkat slzy. Nechci brečet… Vlezu do pokoje a podívám se na postel. Smutně se pousměju. Vybavují se mi všechny okamžiky toho, co bylo. Posadím se na ni a pohladím povlečení. Je stejné, jaké bylo, když jsem tady spal s Tomem poprvé…
(Tom)
Vydechnu a zakloním hlavu. Tak, co budu dělat teď, když mi… odešel Bill?! Můžu dělat spoustu věcí, že. Přivřu oči. Můžu zavolat Andrease, můžu… Co ještě můžu? Protočím oči a vstanu z pohovky. Nebo taky můžu jít za Billem, že. Jdu nahoru. Přijde mi, že ho poslední dny přestávám tak úplně chápat. Zakroutím nad tím hlavou a otevřu dveře od pokoje.
„Bille?“ Zamrkám, když se na něj podívám. Leží zkroucený v klubíčku na posteli a tiskne k sobě peřinu.
„Mhh?“ ozve se tiše. Hlas následuje vzlyk. Zavřu dveře a posadím se k němu. Vydechnu a pohladím ho po hlavě.
„Co se děje, zlato?“ zašeptám. Zakroutí hlavou a přitáhne si k tělu peřinu.
„N-nic.“
Nakrčím obočí. No, vidím, jak se nic neděje.
„No tak,“ šeptnu a políbím ho na tvář. Přitáhnu si ho k sobě a začnu ho hladit po zádech. Nemám rád, když se Bill trápí. A jestli se mnou o tom nechce mluvit… Je to pak takový pocit, že s tím nemůžu nic dělat. Ne pro něj.
„Já… Opravdu mi strašně moc chybí to, jak to bylo ze začátku. Například… Sex. Dřív to bylo něco jinýho… Kouzelnýho. Teď je to každodenní záležitost. Neříkám, že mi to vadí… To vůbec ne. Ale vadí mi to, že si už toho tolik nevážíme. Že to prostě… Dokážeme dělat všude a kdykoliv. Bez opatrnosti, beze všeho,“ zavzlyká. Povzdechnu si. Jo, možná mu to tak nepřijde, ale vím, o čem mluví.
„Vím… já… taky mi to chybí, víš? Jen… Přijde mi, že ani jeden už nejsme takový, jako na začátku…“ řeknu tiše. Jo, to je pravda. Bill… Už takový není určitě. Všímám si jeho změn chování. Už není takový, jako byl. Nestydí se tolik, není nonstop ten nevinný roztomilý Bill. Ale není to věc, která by mi nějak příliš vadila, jen… mi to někdy chybí. Moc.
„Já vím a… Mrzí mě to,“ obmotá svoje dlouhé paže kolem mého břicha. Zavrtá do něj obličej.
„Mně taky,“ vydechnu a projedu konečky prstů jeho vlasy. Někdy mi přišlo, že si tohoto všímám jenom já, on nevypadal, že by mu to nějak moc vadilo. Ale není to jenom to, co se změnilo v našem vztahu, změnilo se toho opravdu hodně. Od Billa po Andrease nebo mě. Je to složitější… Kdybych neměl Billa, Andy by mi určitě neřekl to, co mi řekl, byli bychom… Měli bychom to mezi sebou tak jako dřív. Ale zase s Billem nemám blonďáčka. Hm. Teď přemýšlím úplně nad něčím jiným… Vlastně je to jedno, ne?
„Chtěl bych jít do té vany… A mazlit se,“ šeptá mi. Pousměju se.
„Jo? Můžeme jít,“ přikývnu. Není to špatný nápad, ani trošku. Zatímco se posazuje, hladím ho pořád ve vlasech nebo po zádech. Usměje se na mě a proplete se mnou prsty.
„Tak pojď.“
***
(Bill)
Roztěkaně se dívám kolem sebe, zhluboka splašeně dýchám. Hemh… Je neděle ráno, Tom i ostatní ještě spí. Jinak bych asi z domu neodešel. Jen doufám, že tady někdo bude. Potřebuju to, opravdu hodně moc. Prudce zabouchám na dřevené dveře klubovny. Zavřu oči.
„Kurva, pomaleji by to nešlo?!“ zakřičím a do dveří kopnu. Jo, tohle opravdu miluju. Slyším pomalé kroky.
„Se neposer,“ unavený hlas Andrease? Oh god. Ten tady zase dělá co? Vždyť šel včera k sobě domů s tou nějakou… Holkou, ne? Nebo že by byli tady? Ne, to je blbost. I když… To je fuk. Nepřišel jsem kvůli tomuto, že.
„Já se neposeru, ale mákni si!“ zakřičím a o dveře se bokem opřu. Přivřu oči. Jestli něco nebude mít… Tak jsem slušně v hajzlu. Je mi opravdu zle,
potřebuju úlevu.
„Aaah!“ vykřiknu. Příště by neuškodilo upozornění na to, že blonďáček otevírá dveře. Promnu si bolavej bok, na kterej jsem dopadl. Zdá se mi to nebo jsem u těch dveří usnul? Ne, to je blbost. Nemohl jsem tam usnout. Určitě ne. Nemůžu spát.
„Můžeš mi vysvětlit, proč spíš na dveřích klubovny?“ Zdá se mi to nebo slyším v hlase Andrease notnou dávku ironie? Agrrrrh!
„Nespím,“ rychle se vyhrabu na nohy. Trhaně se nadechnu, zatahám Andyho za tričko. Bože, je mi samo ze sebe zle. Ničím se, vědomě. To je to nejhorší… Ale nemůžu jinak.
„Bille, uklidni se a pusť to tričko.“
„Jsem… V klidu,“ kousnu se do rtu. Ublíženě fňuknu. Nejsem v klidu a vím to dost dobře. Musím se ale tak tvářit. Alespoň… Alespoň před Tomem. Nechci, aby na mně cokoliv poznal. Sáhnu do kabelky, vytáhnu peněženku. Protočím oči nad pohledem nechápajícího Andrease.
„Co to…?“
„Kurva… Potřebuju… Potřebuju něco! Něco silnějšího jak trávu! Je mi tak zle,“ zafňukám a sesunu se na pohovku. Pohled na mě musí být opravdu krásný, jen co je pravda. Ale tak… Neřeším to. Nemá to cenu řešit.
„A Tom to ví?“
Vaří se ve mně vztek. Grrrr. Kdyby to věděl Tom, tak tady už nejsem. Zamknul by mě v pokoji a sežral klíč. Nepustil by mě sem.
„Ne kurva, neví! A nesmí to vědět. Andreasi, prosíím,“ zakňučím a dám si hlavu do dlaní.
„Fajn. Ale nedělám to rád, už jen proto, že mi na Tomovi hodně záleží. Pokud ale chceš, nemůžu ti bránit. Tak ti dám… Péčko?“ Podívá se na mě s úšklebkem ve tváři. Kdyby se na mě takhle díval Tom, určitě vím, na co myslí. Andrease ale neznám tak dobře, abych to… Poznal. Spokojeně přikývnu.
„Jo, díky,“ vydechnu úlevně. Doufám… Že mi bude pak lépe. Musí.
„Kolik ti dám?“ podívám se na něj. Vezmu mezi prsty stříkačku s tekutinou uvnitř. Hypnotizuju ji pohledem. Neměl jsem nikdy rád jehly, ale… Pokud se mi uleví, bude to jedině dobře. Nadechnu se a zavřu oči. Rozpumpuju ruku a zase ji před sebe natáhnu. Právě se chystám udělat něco… Co mi život změní, zničí. Dělám to svévolně, to je na tom snad ještě… Horší.
„Zatím nic, mh? A pokud ti můžu poradit… Nepíchej to do ruky, jinak to Tom hned pozná,“ zase se na mě usměje. Fajn. Takže buď mám halušky, nebo mi Andreas radí. Kývnu a vyhrnu si tričko. Podívám se na jehlu a pak na svůj bok. Tak… Tam by to mohlo jít, ne? Nedá se tam nic poznat. A když tam bude modřina, vymluvím se na to, že jsem třeba upadnul. Tak… Palcem protřu jemnou kůži, zavřu znovu oči. Nechci se na to dívat. Zhluboka se nadechnu a píchnu bodavý předmět pod kůži. Usyknu, trošku to bolí. Začnu tam látku vytlačovat.
„Děkuju, Andy,“ vydechnu úlevně a jehlu ze sebe vytáhnu. Hodím stříkačku na zem a zakloním hlavu. Opřu se. Začínám se cítit skvěle. Jsou to téměř orgasmické pocity. Je mi mnohem lépe než před pár okamžiky. Stáhnu tričko a položím se na gauč. Je mi fajn.
KONEC
autor: Catherine & Sch-Rei
betaread: Janule
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 4
Hm, nejako mi ušiel dej. Kedy sa stal Bill závislý? Alebo to bolo po nejakej dobe?
Vypadalo to, že to tak krásně skončí když se usmířili atak … ale pak ten Bill 🙁 :'(
Už je konec??? :-O nečekala jsem, že se to uzavře tak rychle, protože, s prominutím, mi přijde, že se tam nějaké věci odehrály jen mezi řádky a vypadá to, že se to stalo, když se usmířili…. 🙁 Je to škoda, protože povídka byla hezká a i Billovy pocity byly krásně vykresleny, ale ten konec mě opravdu zklamal…:-( Opravdu je mi líto, že musím vyjádřit nesouhlas na poslední díl, ale působí to na mě urychleně…:-(
Jinak krásná povídka, ale první řada se mi líbila víc…:-);-) možná proto, že byla taková romantičtější, i když od toho názvy I WILL LOVE YOU FOREVER jsem čekala opravdu víc…:-(
Ty posledné díli byly tak divne,ale vím proč mu Andy nechva to svinstvo.