Doppelleben 28.

autor: Saline A.

Šťastně jsem se protáhnul s úsměvem zabodnutým do stále spícího Toma, načež jsem se k němu sklonil a vtiskl mu několik drobných polibků na lopatky. Tiše zabručel, ale na tváři se mu mihnul úsměv, proto jsem v polibcích pokračoval a prstem mu na zádech kreslil nejrůznější obrazce.
„Nespi, miláčku,“ lehce jsem ho políbil těsně pod ucho.
„A proč přesně bych neměl?“ zahuhlal ospale.
„Kvůli mému úsměvu a mým očím, přeci,“ laškovně jsem se zasmál. „Skočíme si do sprchy a pak se můžeme celý den válet ve vířivce, okolo jsou vysoké keře a my budeme mít soukromí, hm?“
„Začínáš dobře,“ pousmál se a přetočil se na záda, tudíž já mohl konečně pohlédnout do jeho karamelově hnědých ospalých očí. „Co dál?“
„Co by?“ vtiskl jsem mu polibek na nos. „Má společnost by měla být hlavní důvod, proč ráno vylézt z postele.“
„Na tom něco bude,“ ušklíbl se. Se smíchem jsem mu vlezl na klín a prsty krátce zahrál na jeho žebra, díky čemuž se hlasitě rozesmál. „Dobře, uznávám, že to je velmi dobrý důvod, proč vstát,“ poplácal mě po nahém zadečku.
„To je jediný důvod,“ spokojeně jsem zavrněl.
„Dobře, znovu souhlasím,“ zasmál se. „Zajdeme do té sprchy?“ pošimral mě v oblasti pupíku.
„Mhm, nevím,“ lehl jsem si na něj s úsměvem. „Musel by sis mě tam odnést.“
„Víš, Bille,“ hbitě se zvedl z postele i se mnou, „možná bys měl vědět, že mi vážně nedělá žádný problém nosit tě na rukou. Jsi lehký, možná bys mohl trochu přibrat,“ opatrně mě v koupelně postavil na zem.

„Nelíbím se ti?“ smutně jsem našpulil rty a sledoval odraz jeho očí v zrcadle, které okamžitě změkly.

„Samozřejmě, že líbíš. Jsi nejkrásnější na celém světě, miláčku,“ něžně mě políbil. „Jen říkám, že bys možná mohl nabrat o pár kilo víc, ale to vážně neznamená, že by ses mi teď nelíbil, ano?“ trpělivě vysvětloval.
„Vždyť ale já jím,“ krátce jsem kývnul. „Nevím, proč nemůžu přibrat, i mně někdy vadí, že se velmi špatně shání oblečení, které by mi přesně padlo.“
„Zapracujeme na tom. A teď pojď,“ s úsměvem mě vtáhnul pod horkou sprchu. „Chceš dneska dělat i něco jiného, než se válet ve vířivce?“ prsty mi zajel do vlasů.
„Válet se ve vířivce s tebou,“ objal jsem ho kolem pasu. „A párkrát bychom se mohli i milovat, hm?“
„Mám chuť z tebe vyšukat duši, Bille,“ dráždivě mi zašeptal do ucha.
„Oh, v noci ti to nestačilo?“ pousmál jsem se a přitiskl ho na stěnu sprchového koutu.
„Absolutně ne.“

„A co s tím budeme dělat?“ jemně jsem mu skousl bradavku.

„Myslím, že jde udělat jen jedno,“ prudce se přese mě přetočil a tvrdě mě narazil na stěnu, zády k němu. Nesouhlasně jsem zavrčel, což Tom odměnil kousnutím do mého krku a pevným stisknutím mých boků, po kterém stoprocentně zůstanou stopy. „Nevrč.“
„Chce se mi,“ s úsměvem jsem vystrčil zadek, díky čemuž jsem ho odsunul na takovou vzdálenost, že jsem se mohl hbitě přetočit a drze se na něj šklebit.
„Koleduješ si,“ znovu se na mě chtivě přitiskl.
„Oh, vážně? A o co přesně, Tomi?“ stiskl jsem jeho penis v dlani. Tom okamžitě zkrotnul jako beránek. Věděl jsem, že pokud se ho dotýkám rukou nebo ústy, je zcela v mé moci, protože miloval mé dotyky, ale nechtěl jsem ho zbytečně trápit. „O co přesně si koleduju?“ vsál jsem do pusy jeho spodní ret.
„O pořádný výprask na holou!“
„Nemyslím si, že bys to udělal, vzhledem k tomu, že jsem to já, kdo má nadvládu, Tomi,“ přejel jsem mu prstem přes žalud a druhou něžně pohladil jeho varlata.
„To neznamená, že já nevyhraju příště,“ zabručel, rukou se opíraje vedle mé hlavy a zoufale lapajíc po dechu.
„Já vím,“ osvobodil jsem ho z mého zajetí a něžně ho políbil. „Zvládneš to ve mně, nebo to mám dokončit pusou?“
„Urgh, pusou,“ zoufale zakňučel.
„Tak se opři, abych tě nesbíral ze země,“ s úsměvem jsem si kleknul na kolena. Když se Tom opřel, jazykem jsem přejel po celé délce jeho penisu, načež jsem ho vzal do pusy celého. Věděl jsem, že nebude trvat nijak dlouho, než vyvrcholí, proto jsem si dal extra záležet, abych ho zbytečně netrápil prodlužováním.
„Bille, už!“ hlasitě vykřikl a já si užíval chvíli, kdy mou pusu zaplnil svým spermatem, které jsem poslušně spolykal.
„Jdeme do vířivky, ne?“ se smíchem jsem se k němu vyšplhal a vášnivě ho políbil.

***

Spokojeně jsem se válel v horké vířivce, v ruce držíc skleničku s džusem a „kapkou“ vodky, o které Tom dělal, že neví, protože jemu jsem nedal ani tu jednu kapku. Sluníčko nám svítilo do obličejů a já cítil, že nálada se mi zvedá do závratných výšin mnohem rychleji než obvykle.

„Nechápu, proč tu vysadili ty keře,“ zabručel.
„Protože kdyby tu nebyly, nemohl bych udělat tohle,“ se smíchem jsem mu vylezl do klína a znovu si usrkl džusu.
„Mám dojem, že sis tam dal víc vodky než džusu.“
„A tvůj pocit je správný,“ znovu jsem se zasmál.
Tom nespokojeně zavrčel, ale dlaněmi pevně stiskl mé boky. Jemně jsem se zhoupnul, přičemž se mi ze skleničky vylil veškerý zbylý obsah. Smutně jsem odložil skleničku stranou a objal Toma kolem krku.

„Jsi nadržený,“ zakňučel.

„Velmi často, ale vím moc dobře, že ty jsi na tom úplně stejně,“ s úsměvem jsem mu hrábnul do klína, který byl značně ztvrdlý. Tom zalapal po dechu, vrhaje na mě opovrženíhodný pohled. „Co je?“ otráveně jsem stáhnul ruku pryč z jeho penisu, ale Tom ji pohotově chytil a vrátil ji zpátky.
„Jestli teď přestaneš, zabiju tě,“ zavrčel a lačně se vrhnul na mé rty. Dravě je líbal, zatímco si mě za zadek přitáhnul k sobě. Nebyl jsem schopný nějak reagovat, jen jsem ho objímal kolem krku a lehce se třel o jeho klín.
Oba jsme táhle zasténali, když se jeho penis otřel o vstup do mého těla. Beze slov jsem ho do sebe pomalu zaváděl, následován Tomovým starostlivým pohledem, vzhledem k tomu, že jsem se předem nijak nepřipravil. Když jsem na něj dosedl, několik chvil jsem setrvával bez pohybu, přičemž Tom mě něžně líbal na krku.

„Bože,“ tiše jsem zanaříkal při prvním nepatrném pohybu. Zdálo se mi, že Tom pořád tvrdne do extrémních rozměrů, což bylo samozřejmě nemožné, ale já se ještě nikdy necítil tak plný.

„Všechno v pořádku?“ okamžitě se zeptal.
„Víc, než kdy jindy,“ pousmál jsem se a znovu zapohyboval pánví podle mých oblíbených zvyků. Ze rtů se mi vydral táhlý sten ve chvíli, kdy jsem šikovně narazil na svou prostatu, pod sílou té chvíle jsem se slastně prohnul v zádech, vděčný, že mě Tom stále pevně drží za boky.
„Tomi!“ zakňučel jsem nesouhlasně, když se stále neměl k žádnému pohybu.
Hlasitě se rozesmál, ale hbitě zastavil mé nemotorné přirážení a během vteřiny do mě velmi tvrdě přirazil. Zalapal jsem po dechu a s tichými díky jsem ho křečovitě objal kolem krku. Při dalších prudkých přírazech se ke mně Tom natáhl pro polibek, který jsem mu velmi rád se vší vášní, již jsem v sobě posbíral, dal.

„Oh, dlouho jsem ti neřekl, že tě miluju,“ zasténal mi do rtů.

„Taky tě miluju,“ zamumlal jsem a hned poté hlasitě vykřikl, když do mě Tom s posledním přírazem vyvrcholil. Netrvalo dlouho a já jsem ho, díky jeho pečujícím rukám, následoval také.
„Chtěl bych doma vířivku.“
„Nemáme jí kam dát,“ rozesmál jsem se.
„Škoda,“ pokrčil rameny.
S němým kývnutím jsem se mu stulil v náručí, prstem ho hladíc po hrudníku. Bylo mi jasné, že má mazlivou náladu a já mu ji chtěl dopřát.
Byl jsem vážně vděčný, že spolu s duší, ze mě vyšukal i tu vodku.

autor: Saline A.

betaread: Janule

3 thoughts on “Doppelleben 28.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics