Send me an angel 1.

Ahojky twincesáci, přináším vám svou vícedílovku. Už jsem se tu objevila s jednodílovkou Ztráta paměti, takže jsem se rozhodla, že napíšu i nějakou vícedílovku. Je to povídka plná zákazů a předurčení, ale i ponížení a lásky. Jen info pro vás. V této povídce nejsou Billí a Tomí bráškové.

„Hej, lidi, co takhle si vyprávět nějaký historky?“ zeptal se Michael. To byl ten, co mě pozval. Trochu jsme všichni pili, takže jsme souhlasili. Opilost na nás všech byla vidět. Sice nepiju, ale když už mě Michael pozval, tak nebudu neslušný. Jen mi připadalo, že toho do mě lijou víc než do sebe.

„Tahle historka, je jen pověra, tak to berte s rezervou. Někdo říká, že každý má svého strážného anděla, který mu pomáhá a dává na něj pozor. Ale jsou i tací, co říkají, že se jim jejich anděl zjevil, když na tom byli opravdu špatně. Říká se, že když je ten dotyčný opravdu na dně a už neví jak dál a co se životem, tak se mu anděl objeví a dává na něj pozor osobně. Prý tak, že se zjeví v podobě smrtelníka, který toho dotyčného brání před ostatními. Ale je to jen povídačka pro děti,“ vyprávěl jsem.

Docela mě ta pusa bolela, ale nevnímal jsem to. Nechtěl jsem před nima brečet. Ve škole by to pak bylo ještě horší. Ale bolelo to fakt moc.

Ráno jsem se vzbudil ve svém pokoji. Netušil jsem jak jsem se sem dostal.Trochu jsem se pohnul ale rozmyslel jsem si to. Bolelo mě celý tělo. Vůbec jsem si nepamatoval, že bych si to někde udělal. Posadil jsem se a v tu chvíli mi vyhrkly slzy bolesti. Sakra, co se včera dělo? Dobelhal jsem se do koupelny. Potřeboval jsem sprchu. Shodil jsem ze sebe oblečení a zděsil se. Celé moje břicho bylo pokryté modřinami. Na včerejší večer jsem měl totální okno a trochu hořce jsem litoval, že jsem na Michaelovu párty šel. Stoupl jsem si do sprchy a pustil na sebe horkou vodu. Miloval jsem pocit, když na moje tělo dopadaly kapky vody. Byla to taková moje relaxace.

V koupelně jsem strávil asi půl hodiny a další půlhodinu jsem do sucha fénoval svoje vlasy. Byla neděle, takže jsem si potom uklidil pokoj, připravil si věci do školy, a pak jsem se posadil do obýváku a pustil televizi. Mamka dělala i o víkendu, takže jsem byl doma sám. Můj nejlepší kámoš Andy byl nemocný, takže tohle padlo. Chtěl jsem jít na chvíli k němu, ale hned jsem si to rozmyslel. Vzal jsem si ze stolku papír a tužku a začal si psát. Moc rád píšu texty. Jedinej problém byl, že jsem k nim nikdy neměl melodii. Ale bylo mi to fuk. Můj šuplík doslova přetékal takovými texty.

Z ticha v bytě mě probral až domovní zvonek. Vstal jsem z gauče a šel otevřít. Byl jsem docela překvapený, kdyý jsem viděl Andyho.

Zoufale jsem se sesunul na podlahu a do očí se mi tlačily slzy. Jak mohli? Odpověď byla jednoduchá. Pozvali mě, jen aby mě zneužili. Bylo mi ze mě samotného na nic. Skočil jsem jim na to, že můžeme být kámoši, a oni udělali tohle. Co jinýho jsem mohl čekat.

autor: Terry Kaulitz