autor: GossipGirl
Give me novacaine…
„To není vtipný…!“ smál se Georg a kopnul do sebe panáka.
Tom se zašklebil. „Nikdy jsem nechtěl ojet Theodora.“
Bill si přitáhnul skleničku k ústům a koutkem oka zaznamenal, že to samé udělal Georg. Pozvednul jedno obočí. „Cože?“
„No co…?“
Gustav se zazubil. „A vyšlo ti to, Bille?“
Bill protočil oči a zakroutil hlavou. „Ne, nikdy,“ vydechnul, lehce omámený narůstajícím počtem panáků.
Všichni se zasmáli a Bill si skousnul ret. „Nikdy jsem nešukal s nikým, kdo má černý vlasy.“
Všichni ostatní se napili a Bill už se jim chtěl smát, když zachytil Tomův výmluvný pohled. Upřel oči na jeho nové copánky a lehce zrudnul. Přiložil láhev ke rtům a loknul si.
„Ty se nezdáš…“ zamumlal Gustav, lehce omámeně zíral do stropu. „Nikdy jsem… neojel nikoho v autobuse na Schrei tour.“
„Vy se mě snažíte ožrat!“ zaječel pobouřeně Georg a napil se z láhve, kterou sebral Billovi. Bill zaregistroval Tomův malý pohyb, jak si usrknul ze skleničky a zrudnul ještě trochu víc. Motala se mu hlava, ale pil dál. Nezajímalo ho, co bude ráno. Teď se chtěl bavit.
„Nikdy jsem…“ v půlce věty se zarazil a padnul na Tomovy nohy. U toho se smál jako šílenec a nemohl to ovládat.
„Myslím, že má dost,“ okomentoval to Gustav a odložil panáka na stranu. „Vezmu ho do postele.“
Tom rychle zakroutil hlavou. „Já to udělám, jako vždycky. Bavte se kluci,“ brouknul a popadnul Billa podpaždím. Jakmile bezvládné tělo se značnou námahou dotáhnul na chodbu, vzal ho do náruče a položil ho až do měkké postele. „Ty si s Theodorem nikdy nespal…?“ odvážil se vyslovit otázku, co ho kousala už dost dlouho.
Bill našpulil pusu a rázně zavrtěl hlavou. „Tomi, vždycky jen Tomi.“
><
Take away the sensation inside,
Bitter-sweet migraine in my head.
It’s like a throbbing toothache of the mind,
I can take this feeling anymore
Bill trhnul hlavou a zamrkal do stropu. Probudil se ze zmateného snu, kdy ho v jednu chvíli někdo pronásledoval a v druhou se válel na pláži na Maledivách. Zvednul se do sedu, chtěl na celou tuhle noc zapomenout. Ale jakmile se posadil, ozvala se jeho hlava a zaprotestoval i žaludek. Přiložil si dlaň k ústům, měl pocit, že zbytek života stráví ohnutý nad záchodovou mísou.
Kopnul do sebe dva prášky, co mu nějaká hodná duše nechala na nočním stolku, a pomalu se dal do vstávání. Musel se ukázat na snídani, konala se každodenní porada s Davidem a té se musel zúčastnit. A potom si vzpomněl na pohupující se autobus a rozeběhl se na záchod.
Na snídani vcházel jako chodící smrt, přičemž se snažil vyhnout každému zkoumavému pohledu. Dopadl na židli a hlavu si položil na stůl, okázale ignoroval cornflaky, mléko a croissanty, dokonce přehlédnul i muffiny a sáhnul po černém čaji, který si přesladil.
„Blbě…“ brouknul směrem k Tomovi, jako odpověď na starostlivou otázku. „Už nikdy nebudu pít.“
„Kecá…“ zazubil se Gustav a místo kávy sáhnul jen po suché topince.
Tom si přisunul židli blíž. „Vzal sis ty prášky?“
Bill jenom kývnul a dál ležel na stole, ohřívajíc si ruce o hrnek s čajem.
V tu chvíli se u stolu objevil David, s hlasitým pozdravem se usadil na volnou židli. „Bille, co je s tebou?“
Bill zvednul oči, jeho výraz promlouval lépe než slova.
„Já tě přetrhnu.“ David hodil na stůl tlustý plán tour a opřel se do židle. „Ale budeš muset přežít den v autobuse, nemůžeme zrušit koncert.“
„Mně je to jasný,“ zamumlal Bill a pomalu se zvednul. „Dojdu si zabalit,“ mumlal a odcházel z jídelny. Zůstal po něm jenom hrneček s kouřícím čajem, ve kterém byla přemíra cukru.
Give me a long kiss goodnight,
and everything will be alright…
><
„Opravdu nejdeš aspoň do postele?“ Tom už poněkolikáté za cestu nakouknul do maličké koupelny.
Bill zakroutil hlavou. „Ne, mám pocit…“ zakuckal se, „že se každou chvíli pozvracím.“
„To bude dobrý…“
„Kdy?“
Tom skrčil ramena. „Vypil si toho dost, ale až si dáš něco teplýho a vyspíš se, tak se ti udělá líp.“
„O jídle mi ani nemluv,“ zaúpěl zpěvák, momentálně znovu ohnutý nad záchodem. Nezvracel, ale každou chvíli měl pocit, že bude.
„Musíš něco sníst, navíc, jsem tu, abych ti oznámil, že Georg potřebuje nutně na záchod.“
„Tak ať mu zastaví, všude jsou ben… benzínky.“ Bill se složil vedle záchoda a zaregistroval, jak bouchly dveře. Hned nato vedle něj dopadlo tělo jeho dvojčete.
„Co tu nacvičuješ?“ Mluvil slabým, unaveným hlasem.
Tom se zazubil. „Když ty nejdeš ven, jdu já dovnitř.“
„To znělo jak z americkýho romanťáku.“
„Vždycky jsi na ně koukal.“ Tom se vyloženě posmíval.
Bill nakrčil nos. „Jo, ale to jsem musel mít hodně slabou chvilku.“
Tom se zasmál, vzal Billovu hlavu a položil si ji do klína. „Můžeš spát tady.“
„Co Georg?“
„Přežije to.“
Bill zamžoural na usmívající se obličej. „Hey, ty sis to vymyslel!“
„Něco jsem říct musel, už bylo divný, že sem chodím každou chvíli.“
Bill spokojeně zavřel oči, zmocnil se ho podivný klid. Bolest hlavy a podrážděnost žaludku odplouvala do pozadí, potlačená zvláštní silou. Cítil, jak jeho končetiny ochabují a mozek přestává myslet, vypíná. S poslední myšlenkou na Toma a na jeho výraz, když je v extázi, se ponořil do hlubokého spánku.
Out of body and out of mind,
kiss the demons out of my dreams
it’s a funny feeling,
that’s alright…
„Billie…“
Otevřel oči a zíral do pár milimetrů vzdálené tváře svého dvojčete. Zmateně zamrkal. „Co?“
„Stavíme na benzínce, chceš něco?“
Bill se pomalu posadil a promnul si oči. Na rukách mu ulpěly zbytky make-upu, který si včera neodlíčil. „Mám dojem, že si půjdu zakouřit.“
„Jdu s tebou.“
„Nemusíš, už je mi líp.“
„Chci.“
Oba se na sebe usmáli a naráz se zvedli z nepohodlných dlaždiček v titěrné koupelničce.
Kamiony v okolí benzínky jim poskytly soukromí, aby si v klidu zapálili. Bill vyslovil přání odejít od lidí z týmu a z jejich dohledu, a Tom ho odvedl právě sem. Stáli mezi návěsem s nápisem Schubert a druhým, který fosforeskoval divokým ‚Aldi‘.
„Jsem rád, že už je ti líp,“ pousmál se Tom a škrtnul zipem. Jeho obličej osvítil plamínek, než připálil sobě i Billovi a zapalovač zase zaklapnul.
„Jo, je to lepší.“
„Můžu se… na něco zeptat?“
Bill nakrčil čelo. „Děsíš mě.“
„Ne, já jen… jestli… teda jak…“
„Tak už se vymáčkni,“ Bill netrpělivě dupnul botou o asfalt.
Tom sklonil hlavu. „Jak můžeš s někým chodit skoro dva měsíce a nevyspat se s ním?“
„Jak víš, že…“ Bill zalapal po dechu. „Já…“
„Včera si to řekl… mně i klukům.“
Černé nehty projely skrz tmavé vlasy v Billově zoufalství. „Proč tohle…?“
„Takže já jsem… jedinej, s kým si něco měl?“
Bill si odfrknul. „Moc si věříš. V česku to bylo… no, bavil jsem se.“ Nemohl uvěřit, že ani nelže. Vzpomínal si na ty měsíce, kdy se každý večer chodil bavit do roztodivných podniků ještě horších názvů a hledal lidi, kteří dokázali prohodit anglicky alespoň základní věty. Až jednou našel Theodora, který se ukázal jako první člověk s perfektní znalostí němčiny.
„Holky?“
„Nejsem ty.“
Chvilku postávali v tichu, které vyrušilo jen prásknutí dveří, jak se jeden řidič vracel do auta. Oba kouřili pomalu, Bill se po chvíli opřel o jeden z návěsů. „Vlastně je to tam podobný, lidi se chtějí bavit, a když se ožerou, chovají se jako kreténi.“
Tom se zasmál. „Všude stejný. A Geo když se ožere, vážně se chová strašně.“
„Ty jsi horší.“
„Cože?“
„Vždycky když se ožereš, jsi nadrženej jako prase a první volba padne na mě.“
Tom se zakabonil. „Teď kecáš.“
„No ták, aspoň sám sobě přiznej, že je to pravda.“
Zavládlo ticho, kdy Tom sklonil hlavu a odklepnul popel z cigarety. „Neměl bys kouřit.“
„Neuhýbej.“
„Snažím se jen…“ Tom poraženecky zavrtěl hlavou. „Já si to většinou ani nepamatoval.“
Bill naklonil hlavu. „Nic z toho?“
„Já… vždycky vím, že jsem to udělal, ale nevím, jestli sem ti neublížil nebo tě nijak nezranil. Potom většinou přijdou výčitky a já… nedokážu se ti podívat do očí a vycházet s tebou. I když ty možná jsi v pohodě, ale moje svědomí mě nechce nechat bejt.“
Bill promluvil až po chvilkovém zaváhání. „Ublížil jsi mi jen jednou. Ale zato to byla pořádná rána pod pás.“ Zašlápnul vajgl a vykročil úzkou uličkou mezi návěsy zpátky k černému autobusu.
So give me Novacaine!
autor: GossipGirl
betaread: Janule
wow skvělej díl! :))
Paráda dílek…:-) jsem zvědavá na pokračování…:-)
Jůůůůůůů Tomi vždycky jen Tomi to bylo tak strašně roztomilý :-* fakt bych ho chtěla vidět někdy ožralýho :D:D musí být fakt děsně roztomilej 😀 krásnej díl :D:D
fakt cekam kdy se Tom dozvi ze uz Bill s tim Teodorem nebo jak se jmenuje neni….. na to cekam nejvic…. super dilek jen tak dal
úžasný 🙂
Konečne rozhovor k veci, len mi chýbala Tomova reakcia. To ospravedlnenie a možno aj určitý druh uistenia, že to bolo niečo viac, nie len prvá voľba v opilosti…
Nádherná kapitola 🙂