Tom hned vběhl do pokoje, kde zrovna uklízelo víc lidí, než jen Bill. Všechny už jen pohledem poslal pryč a zoufale došel až k černovláskovi, který se co nejvíc soustředil na utírání prachu ze stolu.
Bill byl vážně zklamaný, když vešel jako každé ráno do ložnice a viděl tam Tomovu manželku. Ale bylo samozřejmé, že se to jednou stane. Byla to jeho žena, zatímco Bill byl nic. Jen sluha… Tak jak mohl být tak naivní a vážně si myslet, že by ho pán mohl mít byť jen maličko rád. Byl nikdo, jako nikdo se narodil, žil a jako nikdo i umře. Thomas by si o něj neopřel ani kolo.
*
Byl jsem vážně dokonale zoufalý. Dva měsíce jsem dělal úplně všechno, co jsem mu viděl na očích, byl jsem s ním každou volnou chvíli, že už i služební si začali mezi sebou tiše špitat, co spolu máme. A on byl snad jediný na světě, kdo to ještě pořád nepochopil. Nebo nechtěl pochopit. To, že bych pro něj udělal cokoliv, že bych opustil kohokoliv a řekl všechno, klidně bych to vykřičel do světa, i kdyby mě za to měli zabít. Což by zřejmě udělali… Mně to bylo jedno. Já chtěl jen jeho. A žít ty dva měsíce v nejistotě, v doufání, že už konečně… něco. Že udělá něco, čím mi ukáže, že o mě taky stojí… Ale ne. On neřekl ani slovo. Usmíval se na mě, nechal mě hladit ho a občas ho obejmout… ale nic víc. Pořád jsem čekal na ten polibek, který by znamenal, že mě miluje. Jenže on pořád nepřicházel a nepřicházel a já se pomalu začínal bát, že na něj budu čekat tak dlouho, že až se pro mě konečně on rozhodne… tak já o něj už stát nebudu.
*
„Ne, to nechci,“ zakroutil Bill nesouhlasně hlavou. Samozřejmě, že to nechtěl. Chtěl by… být s ním, ale to přece nešlo. A nejen kvůli Clariss…
*
On mě políbil. On mě doopravdy políbil. Čekal jsem na to tak dlouho, a on to nakonec doopravdy udělal. Od té chvíle mi bylo úplně všechno jedno. Nepotřeboval jsem peníze, služebnictvo, zámky a panství… potřeboval jsem jen jeho. A on mě chtěl. Chtěl mě. Byl jsem rozhodnutý udělat úplně všechno, abychom mohli být spolu. Pořádně spolu, ne se jen potají v noci scházet v mém pokoji. Doopravdy. Musel jsem vymyslet, jak to udělat. První překážkou byla samozřejmě moje žena. Ale ta se tak nějak… vytratila. V tu chvíli by mě nic takového nenapadlo, ale když se to stalo, byl jsem za to vlastně rád. Ale o tom až později. Teď mě nechte si užívat ten pocit jeho rtů poprvé na mých, toho pocitu, že… že mě miluje. Ano, miloval mě. Miloval…
*
Ještě alespoň deset minut Tom jen stál a usmíval se, šťastný a spokojený. Celý zbytek dne se pak nebyl pořádně ani schopný soustředit na práci, nebo na to, co říká a co jemu říkají ostatní. Jediné, na co se soustředil, bylo, když se večer otevřely dveře jeho ložnice a v nich stál Bill. Ani se neptal, jestli může dovnitř, prostě jen vešel a pro jistotu zamknul. Ne, že by se chystal něco nemravného dělat, ale mohla by přijít paní jako včera večer, a to rozhodně nehodlal riskovat. Tom se jen spokojeně usmál.
autor: Iwča
pěkné =)
Bože. *__* nádhera. ^^ asi bych chtěla hodně, aby už nepřišly žádné komlikace, ale takhle by to mohlo zůstat. 🙂 Doufám, že i na konci téhle povídky budou spolu! 🙂 těším se na pokračování 🙂
nádherný! je to úžasně napsaný!
těšim se na pokračování:)
Je to moc sladký. 🙂
Začala jsem číst před chvílí a lituju, že jsem nepočkala na víc dílů 😀 Teď budu do dalšího dílu nervit jak pako 😀 Bože, tak to je naprostá nádhera =)) Úžasný nápad, dokonale zpracované a celkově… mazec 😀 nemůžu se dočkat na další díl =))