Za linií nepřítele 17.

Cvakl klíč v zámku, bouchly dveře. Tom byl zpátky doma. Bill vstal a postavil se do dveří a sledoval jej.

„Taťka je doma,“ usmál se přiopile Tom a zakopl o své nohy, které se mu pletly. Kdyby Bill včas nezareagoval a nechytil jej, tak už se setkal s podlahou.

„Ty vypadáš,“ povzdechl si a táhl jej do ložnice. Tom se o něj opíral a přihlouple se usmíval.

Bill jej dotáhl až do ložnice a hodil jej na postel. Rasta byl jako hadrový panák. Bill z něj sundal mikinu a tričko, které bylo nasáklé kouřem z baru, a pak mu rozepínal kalhoty.

„Lásko, pojď ke mně,“ natahoval se po něm.

„Tome, jsi opilý, nech toho,“ sundal mu kalhoty. Tom si jej obratem přitáhl k sobě a převalil se na něj.

„Chci tě pomilovat, vášnivě a dravě…“ šeptal mu do ucha a rozepínal mu nemotorně kalhoty. Nebyl zase tak úplně namol, ale byl silně v náladě.

Touha po Tomových dotecích a sexu, který už neměli tak dlouho a Billovi tak chyběl, jej úplně vyvedla z míry a on mu na chvíli skoro podlehl.

„Ne, Tome, dost, jsi opilý, nevíš, co mluvíš,“ chytil mu Bill ruku.

„Ale vím. Chci tě, děsně. Chci být v tobě, cítit to úzko a chci slyšet tvé sténání. Já vím, že to taky chceš,“ vymanil ruku z jeho sevření a drze mu stiskl rozkrok. Bill se neubránil zasténání.

„Vidíš, vím, že to chceš, tak se tomu nebraň,“ začal ho svlékat, brzy byl Bill nahý a Tom mezi jeho nohama. Rasta jej těmi slovy a činy naprosto očaroval. Měl pravdu. Opravdu to chtěl a moc.

Tom do něj bez váhání přirazil a černovlásek se prohnul jako proutek. Nebylo v tom ani tolik něhy a lásky, byl to spíš opravdu potřebný sex plný vášně. Oba nedobrovolně abstinovali tak dlouho. Tom do něj přirážel a Bill zakláněl hlavu a sténal. Bylo to rychlé, bylo to zoufalé a oba se brzy udělali. Tom padl vedle Billa znavený a během pár minut tvrdě usnul.

Bill si začínal uvědomovat, co se stalo. Pouze Toma přikryl a znechucený sám sebou, jak byl zoufalý, se oblékl, dal prát Tomovo oblečení a pak se posadil na gauč, držíc v rukou dopis z armády.

Různě jej kroutil v prstech a hryzal se do rtu. Čas od času si říkal, že tenhle vztah už nemá žádnou budoucnost a oba jsou spolu jen z jakési povinnosti. To bylo špatné. Hodně špatné, jelikož ve vztahu mají být dva lidé dobrovolně a z lásky. Je to jakýsi další krok v jejich cestě. Ovšem zdálo se, že zde to kouzlo už pominulo nadobro. Vždyť se jen hádali kvůli naprostým blbostem.

Bill nakonec vstal a šel se umýt a pak si ustlal na gauči. Nějak se mu nechtělo jít do ložnice. Tom stejně tvrdě spal a byl z něj akorát cítit kouř z cigaret a alkohol. Lehl si na celkem pohodlný gauč a přikryl se tenkou dekou. Naposledy si povzdechl, až nakonec zavřel oči a usnul.

Další den byl Bill první, kdo se probudil. Bylo to celkem brzy. Rozhodl se, že vyrazí do města a udělá si radost tím, že si něco koupí. Aspoň tak na chvíli nebude myslet na to, co se u nich doma děje.

Po úpravě celého jeho zevnějšku se vydal do města. Prošel si několik svých oblíbených obchodů a vybral si tam pár hezkých kousků. Nakonec se rozhodl zajít ještě do nákupního střediska. Chtěl si tenhle den užít bez hádek. Jakmile vyšel z jednoho obchodu, zahlédl, jak k němu jde známá tvář. Chvíli přemýšlel, než si nakonec vzpomněl. Jeho dávný kamarád David.

„Ahoj, Bille. Sakra to už je dlouho, co jsme se neviděli,“ přišel k němu a usmíval se na něj.

„Jo, to je pravda.“ Objali se a jeden druhého si prohlíželi.

„Teda musím říct, že jsi pořád ve formě. Copak v armádě jste dostali dovolenou?“

„Ne, kdepak. Já jsem z armády odešel. Těch několik let strávených tam mi opravdu stačilo, a teď si chci konečně odpočinout.“

„No to zní skvěle. Hele, nechtěl bys zajít na oběd? Pokecáme, co je nového a tak, hm?“ navrhl David a pořád se na Billa culil.

„To zní jako prima nápad,“ usmál se Bill a společně se s ním vydal do jedné nedaleké restaurace. Moc dobře tam vařili a nebylo to ani tolik předražené, jako v těch ostatních. Oba si objednali a pak se pustili do dlouhé konverzace o tom, co je nového a jak se mají a podobně. Bill vynechal tu pasáž o poslední době, jak se s Tomem neustále hádá. David nemusí vědět, že jim to teď prostě neklape. Bill tomu dával za vinu jen krizi, která ovládla jejich vztah a tak nějak tajně doufal, že to brzy zase přejde.

Strávil v Davidově přítomnosti celé dopoledne a část odpoledne a výborně se bavil. Takové odreagování vážně potřeboval. Jen tak se od srdce zasmát a nemuset poslouchal další vyčítavá slova.

„No, Davide. Dnešní den byl opravdu úžasný. Fakt jsem si to užil,“ řekl Bill, kdyže byl na odchodu.

„To já taky. Bylo to fajn, tak třeba zase někdy se sejdeme, co ty na to?“

„Já v tom nevidím problém, budu rád, tak se měj,“ věnoval mu ještě poslední vřelý úsměv, než se vydal zpět domů. To ještě netušil, co jej čeká.

Mezitím, co se Bill skvěle bavil, se Tom dostával z kocoviny a vybavovaly se mu jen útržky ze včerejší noci, které mu nedávaly smysl. Nějak se tím nezatěžoval. Udělal si něco k jídlu, a poté se rozvalil na gauč a díval se na televizi. Štvalo jej, že mu Bill nenechal ani blbý vzkaz s tím, kde je. Ale rozhodl se, že si nebude hrát na stíhačku a prostě počká, až se vrátí domů.

Černovlásek mezitím odemkl dveře bytu a vešel dovnitř. Slyšel hrát televizi, takže usuzoval, že Tom je už vzhůru. Aby taky ne, bylo už kolem čtyř odpoledne.

„No to si děláš srandu?!“ začal lamentovat, když vstoupil do kuchyně. Nádobí neumyté, na lince drobky od různých potravin a nepořádek.

„Jo to bych mohl říct taky,“ ozval se po chvíli z obýváku.

„Tebe sakra nesere, že jsem tu uklidil? Ty už zase musíš dělat nepořádek?“ jeho dobrá nálada byla jako mávnutím kouzelného proutku pryč a opět byl naštvaný.

„Sotva přijdeš, už mě zase musíš buzerovat?“ otázal se nevrle Tom. „Jo a aspoň jsi mohl napsat blbý vzkaz, kde jsi. To by tě taky nezabilo,“ doplnil.

„Jo, napsal bych vzkaz, ale říkal jsem si, jestli to má vůbec smysl. A mohl bys ty chipsy jíst aspoň nad tou miskou. Ty nebudeš ten, kdo tady potom bude luxovat.“

„Dej mi pokoj!“ zvýšil Tom hlas. „Nestarej se o mě a spíš mi řekni, kde jsi byl?“

„Nakupovat a na obědě s Davidem.“

„S jakým Davidem?“ podíval se na něj Tom.

„Je to kamarád už z minula, potkal jsem ho v nákupním středisku. A co tě to vůbec zajímá?“ protočil oči.

„Jsem tvůj přítel, asi je jasný, že mě to bude zajímat, s kým se taháš.“

„Co prosím?“ otočil se na něj Bill a vypadal opravdu naštvaně.

„Slyšel jsi, ne?“ Tom obrátil svou pozornost zase k televizi.

„Jak s kým se tahám? Je to jen můj kamarád a byli jsme jen na obědě, tak co chceš říct tím taháš?“

Tom jej však už nevnímal. Dál chroupal chipsy a sledoval dění v televizi. To Billa vytočilo ještě víc. Ignoraci opravdu nesnášel. Přešel k televizi, vypnul ji a postavil se Tomovi do zorného pole.

„Mluvím s tebou, Trümper!“ zavrčel. Tom k němu zvedl naštvaný pohled a chvíli jej jím propaloval.

„Přeber si to, jak chceš, Kaulitz,“ zopakoval stejně jedovatým tónem.

„Oh, snad nám náš Tomík nežárlí?“ řekl výsměšným tónem.

„Kdybych žárlil, tak by to vypadalo, kurva, jinak!“ Prudce vstal z gauče a odebral se do kuchyně napít kávy.

„Ale nekecej, sálá to z tebe jako pára z horké polívky,“ ušklíbl se.

„Nemohl bys už, kurva na chvíli sklapnout? To tvoje věčné pyskování mě jednou přivede do hrobu,“ bouchnul hrnkem o linku, až se skoro roztříštil, ale vydržel to.

A takhle to bylo skoro každý den. Bill utíkal z bytu ve dne a Tom v noci. A když byli jen na chvilku spolu, házeli na sebe vražedné pohledy anebo se i hádali. Tom se snažil si najít nějakou práci, aby si mohl pronajmout byt a už konečně vypadnout, jenže jako na potvoru se mu to nedařilo. Práce bylo málo a zájemců hodně a jen málo lidí zaměstná bývalého vojáka a ještě se zraněním.

Hodiny ubíhaly rychle, pomalu se spájely v několik dní a ty potom v týdny.

V jejich bytě vládla tichá domácnost. Už ani moc neutíkali z domu. Už se ani moc nehádali a ani spolu moc nemluvili. Nebylo proč, nebylo o čem. To bylo hodně špatné. Jejich vztah klesl pomalu na dno jako trosky Titaniku. Billa chvílemi napadlo zkusit zajít do poradny, jestli by to nešlo ještě nějak zachránit. Chyběl mu ten něžný, laskavý Tom. Chyběly mu jeho doteky, něžné i dravé polibky. Smyslné pohledy a slovíčka lásky, která mu šeptal na důkaz jeho lásky, kterou k němu choval.

autor: Tina & GossipGirl