Who am I? 63.

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne
BILL

Když bylo večer vše hotovo, povečeřeli jsme, a nakonec si dali ještě kávu. Potom jsme se s Tomem odebrali nahoru do pokoje. Prostřídali jsme se v koupelně a šli si lehnout.

„Snad to cukroví bude k jídlu,“ povznesu s úsměvem.
„Určitě jo. Jsme šikovný,“ plácne sebou jenom v boxerkách do postele. Hned toho využiju a přivinu se k němu.
„Řekl bych,“ líbnu ho na hrudník. Se zavřenýma očima se rozvalí. Na tváři mu zůstane úsměv. Začnu ho všude po hrudi a klíčních kostech něžně líbat a dráždit mu sem tam bradavku.
„Lásko,“ vydechne a pohladí mě po vlasech. „Ty nejsi unavený?“
„Jen trošku,“ kouknu se na něj.
„No jo, tebe matinka šetřila. Já se jí dřel se všema těma krabicema,“ zasměje se.
„Ale, ale,“ zasměju se, „já jsem zase pobíhal po zahradě jak fretka,“ ušklíbnu se.
„Jo, to je fakt. Pěkně ses natáhnul do toho sněhu,“ začne se smát.
„Jo, ještě teď mě bolí koleno,“ zasměju se.
„Bál jsem se, že sis natloukl nosánek,“ dá mi na něj pusinku.
„Naštěstí ne,“ hned ho líbnu na rty, když se trošku skloní. Polibek mi s úsměvem opětuje. Pohladím ho po hrudi a zadívám se mu do očí.

„Jsi hrozně krásný,“ řeknu naprosto vážně.

„Nepřeháněj,“ pousměje se.
„Myslím to vážně. Jsi nádherný…“
„No, tak jestli já jsem nádherný, ty jsi pak to nejdokonalejší stvoření pod sluncem,“ pošeptá a políbí mě.
„Ale ne, ne,“ brouknu a nespokojeně našpulím rty. „Nejsem, nejsem, nejsem.“
„Nebudu se s tebou hádat. Já si myslim svý,“ odtáhne se a zase se uloží.
„Mysli, já si taky myslím,“ šeptnu a přilehnu si k němu. Lehnu si na bříško a opřu si tělo o lokty, abych na něj hezky viděl. „V té kuchyni to bylo dost povedené.“
„Co máš přesně na mysli?“
„To, co jsme začali dělat,“ přejedu mu prstíkem po hrudi a začnu tak jakoby kreslit.
„Měli jsme na mále. Kdybychom nepřestali, máma by nás asi prokopla oknem. To by byl trapas,“ řekne se smíchem. Zatne trochu svaly na bříšku.
„No, to teda,“ zasměju se s ním, „nechtěl bys to napravit?“ líbnu ho mezi prsní svaly.
„To myslíš jak?“ To si ze mě dělá srandu.
„No, tak, že bychom to mohli zkusit načít znovu,“ vydechnu. Tom na to nic neřekne. Jenom mě zkoumavě sleduje.
„Jsi příliš unavený?“ pohladím ho po tvářičce.
„Docela jo,“ pousměje se omluvně. „Ale když si zítra přivstaneš, můžeme se pomilovat ve sprše.“
„Jo,“ vydechnu tiše a lehnu si vedle něj. Nenapadlo by mě, že si sex budeme časovat. Ani by mě nenapadlo, že bude tak odtažitý.
„Nezlobíš se?“ pošeptá.
„Ne, já to chápu,“ chytnu ho za ruku.
„Ty chápeš všechno, miláčku,“ políbí mě s úsměvem.

Pousměju se a oplatím mu to. Ani nevím, co mu na to říct. Tohle mu vyčítat nemůžu a ani nebudu. Přichytí mě za bok a přitáhne si mě k sobě. Začne mě něžně líbat. Zavřu oči a vychutnávám si každičký jeho polibek. Pořád mu to oplácím a hladím ho při tom po ramenu. Zajede mi rukou za boxerky, přichytí mě za zadek a převalí si mě na sebe. Vážně mu nerozumím. Najednou mám pocit, že si mě tu ohne a vojede. Před pár minutami bych řekl, že ani neví, co znamená slovo sex.

„Mhh,“ pousměju se a položím se na něj. Začne mě jemně škrabat nehty po zadku, přičemž mě stále líbá. Musím se nad tím trošku usmát.

„Copak?“ pošeptám a skousnu mu jemně spodní ret tak, jak to má rád.
„Nic,“ šeptne, načež si vyžádá další polibek. Obkroužím mu lehce jazykem rty a začnu ho líbat znovu. Oddychne a lehce mi v dlani stiskne zadek.
„Chci tě, broučku,“ pošeptám mu do pusinky. Přestane mě líbat a povzdechne. Podívám se na něj a ztuhnu. Tak to jsem říkat asi neměl. Nejde mi o to se s ním jen milovat, chci se ho dotýkat, laskat ho, vychutnávat si ho.
„Dneska opravdu už ne,“ pohladí mě smutně po tváři a sundá mě ze sebe.
„Já jsem ale nemyslel to…“ brouknu smutně.
„Pojď spinkat, ano?“ šeptne něžně a dá mi pusu na tvář.
„Tak dobrou noc,“ řeknu tiše a jen ho pohladím ho paži. Tom zhasne a přikryje se. Stočí se na bok čelem ke mně. Trošku si k němu přilehnu a chytnu ho za ruku, propletu si s ním prsty a zavřu oči. Pohladí mě palcem po prsteníčku a spokojeně odechne.
„Miluju tě,“ pošeptám ještě. Tom ale už neodpoví. Jen si tiše povzdechnu. Raději už mlčím, abych ho neprobudil. Byl vážně unavený. Mám strach, že je v tomhle všem více než únava. Ale to se stejně jen tak nedozvím.

TOM

Když jsem se ráno probudil, Bill ještě spal. Ležel na opačné straně postele schoulený do klubíčka a sebral mi celou peřinu. Chvíli jsem na něj mžoural, až jsem si protřel oči a zívl. Zadívám se na hodiny. Už je skoro 11. Tak to žádný sex ve sprše nebude. No, uvidíme večer, jak na tom budeme. Vylezu na čtyři a dolezu k tomu stvoření. Odhrnu mu vlasy z obličeje a jemně ho políbím na tvář.

„Lásko…“ pošeptám.
„Mhh,“ zabručel trošku a začal se otáčet směrem ke mně.
„Probuď se, broučí,“ dám mu pusu na zpocené čelo a začnu ho hrabat z té peřiny. Musí být úplně uvařený. Jakmile ho poodkryju, začne se sápat po peřině, ale otevře oči. Když mě ovšem uvidí, tak se zastaví a trošku se usměje.
„Dobré ráno,“ pošeptá.
„Ahoj. Už se nehrab zpátky. Jsi celý zpocený a je 11 hodin,“ dám mu pusinku a hodím peřinu na svoji polovinu postele.
„To už?“ protáhne se trochu.
„Jo, už. Tak vstávej. Jdu do sprchy,“ pohladím ho po vlasech a přelezu ho. Zavřu se v koupelně a začnu konat ranní hygienu. Stále čekám, že se otevřou dveře a Bill se ke mně připojí, ale nic. Snad není kvůli včerejšku naštvaný. Byl jsem unavený, takže bych stejně stál za nic. Když jsem byl hotov, vrátil jsem se pouze v ručníku zpět do ložnice. Bill už seděl na posteli a pořád na mě celkem rozespale koukal.

„Jak ses vyspal?“ usměje se trošku a prohrábne si vlasy.

„Docela dobře a ty?“ zeptám se na oplátku.
„Taky,“ odpoví a začne se hrabat z postele.
„Upřímně jsem čekal, že za mnou do té koupelny přijdeš, jak jsme se včera domluvili,“ přiznám. Stáhnu ze sebe ručník a začnu si utírat ještě mokrá ramena.
„Musí to být až tak plánované?“ upne ke mně pohled. „Chtěl jsem tě nechat v klidu se umýt a tak…“ Jo, ty mi umíš po ránu vždycky zkazit náladu.
Pozvednu ruce na znamení, že se vzdávám. „Jako bych nic neřekl.“ Zakroutím hlavou a obléknu si boxerky. Bill zajde do koupelny, ale dveře nezavře, jen je přivře. Ať si pak ale nestěžuje, že jsem odtažitý. Jako bych snad mohl za to, že není čas nebo jsem večer zkrátka unavený. Bože. Schválně mu ty dveře hlasitě zavřu. Obléknu si zbytek oblečení a bouchnu za sebou dveřmi od pokoje. Seběhnu do kuchyně.

„Ahoj, mami,“ pozdravím ji. Dám jí pusu na tvář a vezmu jí z talíře jednu sušenku.

„Nech to,“ plácne mě se smíchem po ruce. Usměju se a sednu si k ní na linku. „Jak ses vyspal? Bill ještě spí?“
„Jo, dobře. Bill je ještě v koupelně,“ ujasním jí.
„Aha… Myslíš, Tomi, že bych ti ho na dnešek mohla ukrást? Ráda bych ho vzala do města, aby si vybral nějaký dárek,“ řekne mi nejistě.
„Oh, klidně si ho ukradni po zbytek našeho pobytu. Uděláš mi laskavost,“ zasměju se.
„Ale no tak. Snad jste se nepohádali,“ pousměje se.
„U nás hádky probíhají i beze slov, to mi věř,“ začnu se smát a ona se ke mně připojí.

Asi po půl hodině jsem zaslechl Billovy kroky na schodech. Cítil jsem tu jeho kolínskou až sem. Možná jsem byl načichlý já. Nevím, neřeším.

„A zítra přijede Adam,“ řekne mi mamka.
„Oh, vážně? Wow, toho jsem neviděl už ani nepamatuju,“ vydechnu zaraženě.
„Dobré ráno,“ pozdraví Bill už ode dveří, když vejde. Oba se na něj podíváme.
„Ahoj, Bille. Jak ses vyspal?“ zeptá se ho hned s úsměvem máma a dá mu na stůl šálek s jeho oblíbeným latté. Bez zájmu dál sedím na lince a cpu se cukrovím.
„Děkuju, dobře. A vy?“ zeptá se slušně a přisedne si ke stolu. „Moc děkuju, nemáte si dělat starost,“ broukne. Strčím si do pusy další kokosku.
„Ale jo, já se vyspala dobře. Občas mě vzbudilo Gordonovo chrápání, ale jinak v pohodě,“ zasměje se máma. Tímhle tempem budu za chvíli půl tunový a budu vedle Billa vypadat jako velryba. Znechuceně odložím misku s cukrovým.
„Tak to jo,“ prohodí Bill a napije se trošku latte. „Nevyrušil jsem vás?“
„Ale kdepak. Stejně nemáte s Tomem žádné tajnosti, ne?“ usměje se na něj. Raději se napiju kakaa, aby to vypadalo, že nemůžu mluvit. Nevím, proč na něj pořád tak cukruje. Nejspíš se snaží chovat jen mile. I když máma je takový mírumilovný blázen. Kdyby měla v domě potkana a okousával jí nábytek, Gordon by se ho snažil čímkoliv zabít, ale ona by ho chránila, a ještě mu potají schovávala jídlo. Bill se na mě podívá a trošku se usměje. Přetvářka jedna. Odvrátím od něj pohled, otřu si fousy od kakaa, a když se ještě olíznu, seskočím z linky.

„Co budeme dneska dělat?“ zeptá se pak. Budu mít od tebe klid, miláčku. Potěšeně se usměju a založím si ruce na hrudi.

„Půjdeme spolu nakupovat, Billy. Vybereš si nějaký dárek pod stromeček,“ řekne mu máma na vysvětlenou. V ten okamžik očividně ztuhne, podívá se na mámu a potom na mě.
„Aha, tak dobře,“ řekne jen. Muhaha. To mu patří. Nesnažím se skrýt své pobavení.
„Půjdeš s námi?“ pozvedne obočí.
„Ne, nepůjde. On už dárek má, viď?“ odpoví za mě máma.
„Přesně tak,“ přitakám se škodolibým úsměvem. Musím se šklebit jako debil.
„Dobře,“ pousměje se.
„Tak já jdu na ten stromek,“ řeknu mamce. Odpíchnu se od linky, projdu kolem Billovy židle a přesunu se do obýváku. Pustím si nějaké vánoční hitovky a začnu strojit stromek. Až po delší době se Bill rozejde z kuchyně ke mně.

„Nechceš nějak pomoct?“ zeptá se.

„Last Christmas, I gave you my heart. But the very next day, you gave it away…“ zpívám si a dělám, že ho přes hudbu neslyším. Připevním na větev další světýlko a popotáhnu kabel o něco dál.
„Tome,“ řekne hlasitěji. Tududů.
„This year, to save me from tears. I’ll give it to someone special…“
„Tome!“ řekne ještě víc nahlas. Bože, on je jak pijavice.
„Ježiš, nekřič. Já tě slyším,“ převrátím oči v sloup. Přidělám další světýlko a pokračuji v práci.
„Můžu ti nějak pomoct?“ zeptá se.
„To nevím tedy jak,“ odpovím jen. Jak ho znám, tak by ten stromek povalil nebo podpálil.
„S tím stromkem třeba,“ odvětí.
„Nenamáhej se. Raději nahoru se sebou jdi něco udělat, ať na tebe máma zbytečně pak nečeká,“ zamumlám. Zapojím světýlka do zásuvky a zkusím, jestli svítí. „Jééé, super. Svítí, mami!“
„Neboj se, já bych to stihnul i tak, ale… no, nic,“ povzdechne. Prohlédne si stromek a pak se koukne na mě. Nic neřeknu. Narovnám se a otevřu krabici s ozdobami. Rozejde se nahoru po schodech. Už se ani neohlédne. Zavrtím hlavou a dál zdobím tu jehličnatou obludu.

Stromek jsem měl ozdobený snad během necelé hodiny. Moc jsem se s ním nepáral. Tím pádem jsem ale už neměl co dělat. Bůhví, kdy se máma s Billem vrátí. Nakupování s Billem je děs, ale s mámou peklo. Ti dva spolu snad prolezou každou uličku v každém butiku. Prohlédnou si všechny barvy všech triček, aby zjistili, zda se jim náhodou jedno z nich nelíbí. Oh, bože. Gah. Ještě, že jsem nešel s nimi. Co ale budu dělat teď?

Seděl jsem na gauči před tím obrovským stromkem s whisky v ruce a kouřil. Uvažoval jsem, zda-li by se ještě nedal nějak vylepšit, ale nic mě nenapadalo. Byl zkrátka hotový. A co podniknu teď? Mohl bych se mrknout do města, možná do nějakého baru. Mám chuť na nějaký alkohol. Často z nudy piju. To mám po otci, i když není můj vlastní. Típnu cigaretu a zvednu se. Vyndám z krabice špičku na strom a napíchnu na její hrot nedopalek od cigarety. Poté vylezu na židli, nastrčím špičku na vrcholek stromu a seskočím na zem. Vezmu si flašku vaječného koňaku a přesunu se nahoru do ložnice, abych se převlékl a něco se sebou udělal. Teple se obléknu, narazím si čepici na hlavu, aby mi neomrzly radárky, a vydám se do neznáma.

Zabrousil jsem do prvního klubu, na který jsem narazil. Jaké bylo mé překvapení, když to byl striptýzový klub. Jo, Tom Kaulitz má stále dobré instinkty. Usadím se na baru a rozhlédnu se. Na to, že je odpoledne, tak je tu dost zákazníků. Nadržení Američani, no. Když se ke mně přiloudá barman a zeptá se, co bych si dal, řeknu mu, že to nechám na něm. Nějak si nevšímám toho, co mi to tam míchá. Koneckonců, já snesu všechno. Vezmu si hotový drink, otočím se čelem do prostoru a začnu jenom tak ze zvědavosti koukat, jaký je tu materiál oproti Německu. Bylo tu pár kozatých holek, ale žádná mě z nich obzvlášť nezaujala. Ten, kdo mě zaujal, byl mladý chlapec na druhé straně baru. Rozhodně to nebyl zákazník, ale pracovník. Ani ne tak pracovník, jako… striptér nebo tanečník.

Pozorně jsem si ho prohlédl. Měl delší vlasy, které mu padaly do obličeje. Se skloněnou hlavou pil svůj drink, přičemž si hrál s nějakým přívěskem, který měl zavěšený kolem krku. Jako by snad cítil můj pohled, zvedl hlavu a podíval se mým směrem. Jakmile zpozoroval, že si ho prohlížím, lehce se na mě usmál. Pečlivěji jsem si ho prohlédl. Jeho čokoládové oči byly zvýrazněny jenom trochou tužky. Dřív bych si toho nejspíš ani nevšiml, ale od té doby, co žiju s Billem, začínám se v tom všem docela vyznávat. Ten chlapec mi opravdu připomněl Billa – ačkoli mu nebyl podobný – a naše setkání. Malým úsměvem jsem mu oplatil a opět sklonil pohled ke svému drinku. Hodil jsem ho do sebe a objednal si další. Mělo to divnou chuť, tak jsem se rozhodl, že díky tomu dalšímu vykoumám, co to v něm je. Náhle se vedle mě ovšem pohnula barová židlička. Vzhlédl jsem, abych zjistil, kdo jde narušovat můj klid. Byl to ten kluk.

„Ahoj,“ pozdraví mě sametovým tónem s úsměvem na tváři. Opravdu mluví na mě?

„Ahoj,“ oplatím mu trochu zmateně pozdrav. Nechápu, proč si přisedl zrovna ke mně. Ten úsměv snad byl nějaký mně neznámý signál?
„Nevypadáš moc jako muž, který chodí do podniků, jako je tenhle. Ještě jsem tě tu nikdy neviděl,“ začne si mě se zaujetím prohlížet.
„Nejsem místní,“ vysvětlím jen krátce a napiji se ze sklenky. Co po mně chce? Nezdá se mi, že by si chtěl jenom popovídat.
„To vysvětluje i tvůj přízvuk. Smím se zeptat, odkud jsi?“ usměje se.
„Z Německa,“ prozradím mu s malým úsměvem.
„Wow, to je dálka. Jednou jsem v Německu byl s rodiči v Berlíně,“ poví mi se sladkým úsměvem, který rychle vymizí. Skloní pohled. „Ale to už je dávno.“

Oh můj bože, proč mi tolik připomíná Billa? Vypadá jako další chudák, který tohle dělá jenom z bezmocnosti. Je mi ho tak líto. Nikdy mě ani nenapadlo, že by mohlo být více případů, jako je Bill. Tenhle kluk vypadá tak mile. Asi mám na takováhle zatoulaná štěňata opravdu štěstí.

„Jak se jmenuješ?“ zeptám se trochu povzbudivě, abych odvedl jeho očividně smutné myšlenky.

Pozvedne hlavu a věnuje mi úsměv. „Christian.“
„Já jsem Tom. Těší mě,“ podám mu se smíchem ruku. Zasměje se a lehce mi ji stiskne. Vidím, jak ho mé chování vyvádí z míry. Určitě není zvyklý, aby se k němu někdo takhle choval.
„Takže ty tu pracuješ, hm? Roznášíš pití, nebo…“
„Jo, tancuju u tyče,“ povzdechne. „A někdy si ze mě dělají i šukací pannu.“ Oh, tak takové akce nebyly jenom u nás, ale i jinde.
„Aha,“ řeknu jen.
„Chceš, abych ti zatančil?“ nabídne mi s úsměvem. Nabízí mi dobrovolně striptýz?
„Pokud chceš…“
„Stejně za chvíli budu muset jít nahoru. Budu rád, když se budeš dívat,“ zadívá se mi do očí. Vzpomínám si, jak si Bill přál, abych se díval. Cítil se lépe. Proč ne.
„Tak dobře,“ odsouhlasím nakonec. Zvednu se a i s pitím se vydám k podiu. Christian seskočí ze židle a pospíchá za mnou. Vážně nevím, proč mám štěstí na tyhle typy. Usadím se na jednu ze židlí, rozhlédnu se a sundám si bundu i čepici, jelikož mi začíná být horko. Jakmile Chris vyleze nahoru a spustí se hudba, začne kroutit boky do rytmu. Dokonce se i tak ladně pohybuje jako Bill. Snad ještě lépe. Opřu se, napiju se a jenom ho sleduji. Dřív by mi to nejspíš přišlo super, ale teď už ani ne. Christian mi věnuje jeden ze svých svůdných pohledů a obtočí se kolem tyče. Usměju se a sednu si pohodlněji. Pozoruji jeho pohyby a výrazy. Musím uznat, že je pěkný a sexy.

Nebylo to moc dlouho, co si Christian jezdil rukama po polonahém těle, když jsem cítil v podbřišku známé pnutí. No… Poposednu si a vydechnu. Začínalo mi být podivné horko. Cítil jsem, jak začínám tvrdnout. Co to, kurva, je?! Vždyť nejsem vzrušený! Rozhlédnu se a znovu si poposednu. To se mi snad zdá. Tohle je jen zlý sen. Vydechnu a otřu si pot z čela. Začínalo se mi hůř dýchat. Už jsem se nedokázal soustředit na jeho taneční výkon. Viděl jsem rudě a penis mě doslova bolel.

Christian se po celou dobu svého tančení na mě díval, zřejmě proto poznal, že něco není v pořádku. Netrvalo dlouho, než slezl z podia. Přišel ke mně a prohlédl si mě.

„Děje se něco?“ zeptá se starostlivě.

„Mám… problém,“ vydám ze sebe ztěžka.
„Jaký?“ přiblíží se až ke mně.
„Nějak… Je to trapný,“ vydechnu a přikryji si obličej rukou. Jak se mi mohl postavit?! Kurvafix!
„Jsi celý rudý. Co je?“ skloní se ke mně. Povzdechnu a podívám se na svůj rozkrok. Pohlédne dolů. „…wow.“ To je to jediné, co řekne.
„Vůbec to nechápu. Najednou se to… stalo. Nebyl jsem vzrušený,“ řeknu rozmrzele. Christian stáhne obočí a podívá se k baru.
„Pil jsi něco?“ zeptá se náhle.
„No jenom ten drink…“ podivím se jeho otázce.
„Ach, bože. Já si to myslel,“ povzdechne. „Pojď se mnou. Něco s tím uděláme.“ To fakt nevím, co s tímhle chce dělat. Stěží se zvednu a vezmu si věci. Rozejdu se za ním.
„Co sis myslel? O čem to mluvíš?“ zeptám se.
„Řeknu ti to až v pokoji,“ chytne mě za ruku a někam mě vede. Nechám se odvléct dozadu do nějaké chodby. Tam je pár dveří. Chris jedny z nich otevře a zatáhne mě dovnitř. Zavře za námi. Rozhlédnu se po místnosti. Hned je mi jasné, že to jsou stejné pokoje, jako byly i u nás v klubu.

„O co jde?“ nechápu.

„Myslel jsem si to už dřív, ale až teď se potvrdilo, že to je pravda. Na baru musejí dávat něco do pití, protože pokaždé jsou skoro všichni ti chlapi strašně nadržení. Mají tak mnohem větší tržbu,“ svěří se mi.
„Hm, to je fakt hustý,“ zavrčím nervně. „Co s tímhle mám teď asi tak dělat.“ Hodím si věci do křesla a svalím se na postel. Christian si přisedne ke mně a obezřetně si mě prohlédne.
„Je to až tak hrozné?“ broukne.
„Je to šílený. Úplně to bolí,“ zakňučím bezmocně a přitisknu si ruce do rozkroku. Já se z toho poseru. Tohle je nemožný, kurva!
„Tak-tak… Já ti… pomůžu,“ řekne najednou. Povytáhnu obočí. Nabízí mi, že mi ho vyhoní nebo vykouří?
„Jak přesně to myslíš?“ ujišťuji se.
„Jakkoli to budeš chtít,“ přiblíží se ke mně.
Odkloním se. „To-to nejde. Jsem zadaný.“
„Nemusí se to dozvědět,“ strčí do mě lehce, abych se položil. Pokusím se zvednout, ale je rychlejší. Přitiskne se ke mně a začne mě líbat. Pootevřu pusu, abych ho od sebe odstrčil a začal se bránit, jenomže to využije jen jako moji slabost. Vpije se mi jazykem do pusy a začne mě vášnivě líbat. Vydechnu.

„Hmmm,“ dostanu ze sebe. Chci ho odstrčit, ale odtrhne se sám.

„Uleví se ti. Udělám ti dobře,“ pošeptá mi do rtů a vzápětí mě znovu začne líbat. Pohladí mě po hrudi. Ještě chvíli se mu bráním, ale poté to vzdám. Mé tělo je tentokrát silnější než srdce i mozek. Potřeba a touha byla šílená. Musel jsem je ukojit, jinak bych se nejspíš zbláznil. Christian mi rozepnul kalhoty a kus je stáhl. Hned na to mi dlaní silně přejel přes penis. Bolestně zakňučím. Je to k nevydržení. On si je toho zřejmě vědom. Obkročmo se na mě usadí a začne se o mě třít vlastním rozkrokem. Hlasitě vzdychnu. Objede mi jazykem rty a poté začne jazyk proplétat s mým. Automaticky spolupracuji. Přichytím ho za zadek a pomáhám mu se hýbat. Už potřebuju uvolnit. Mám pocit, že mi brzy prasknou varlata. Zajedu mu za boxerky a začnu je z něj tahat. S úsměvem se ode mě odtáhne. Sám si je sundá a poté svlékne i mě. Nechá moje kalhoty s boxerkami pohozené po zemi. Vyhrne mi triko, tak se nadzvednu, aby mi ho mohl sundat úplně. Všechno to šlo tak automaticky. Byli jsme skvěle sehraní.

Dřív, než jsem se stihl pošoupnout po posteli dál, už byl skloněný v mém klíně a zíral na můj nateklý penis. Jen lehce ho přidržoval mezi prsty.

„Jsi tak velký,“ pošeptá a olízne mi špičkou jazyka žalud. To už jsem někde slyšel…
„Hmmmh. Tak už dělej,“ vzdychnu a chytím se prostěradla. Christian mě nasaje do pusy a začne silně sát.
„Bože, oh, kurva… Au, to už bolí,“ vzlyknu. Tiše se zasměje, olíže mi penis ze všech stran a vyleze ke mně výš. Podívám se na něj. Zjistím, že vyndává ze šuplíku kondom.
„Tak ukaž, zbavím tě toho,“ pousměje se. Během pár vteřin mi ho navlékne.
„Já… Tohle vážně…“ snažím se něco namítnout.
„Pšššt,“ přiloží mi prst na rty a políbí mě. Otře se mi zadkem o penis a poté mě uchopí do ruky. Chvíli se jen dráždí špičkou mého penisu, až si mě do sebe začne cpát. Po celou tu dobu se mi dívá do očí.
„Do prdele,“ vzdychnu a přichytím ho za bok. Zatlačím ho proti sobě. Bolestně zakňučí, ale narve si mě dál a stáhne. Zaryju mu nehty do boku a zasténám. Je tak strašně pomalý. Potřebuju to řídit sám. Takhle to nejde. Shodím ho ze sebe, přičemž z něj vystoupím. Vylezu nad něj a přikrčím mu nohy k tělu. Sám si je přichytí.
„Ty to umíš? Už jsi někdy souložil s klukem?“ vydechne. Párkrát se mu otřu žaludem o otvor a pomalu se do něj zasunu. „Ouh… Nevypadáš jako gay.“
„Musím vypadat jako gay? Mám přítele a teď tu šukám s tebou místo s ním, tak aspoň mlč,“ vzdychnu a zasunu se do něj hlouběji. Ovládlo mě mé živočišné já. Nebyl jsem schopný rozumně přemýšlet. Potřeboval jsem sex. Nutně.
„Bože,“ zasténá. Zasunu se až na úplný konec a vyhledám si jeho prostatu. Lehce do ní narazím. Zkroutí se slastí a vzdychne. Párkrát mu přejedu rukou po penisu a začnu se pomalu pohybovat.
„Vomrdej mě,“ zakňučí a natiskne se na mě víc.

Přichytil jsem ho za boky a začal přirážet. Oba jsme ihned místnost naplnili svým sténáním a křičením. Bylo to šílené. Nikdy jsem neměl takovou potřebu udělat se. Potřeboval jsem stále víc a víc. Každou chvilku jsem přirážel stále víc a rychleji. Christian vřískal na celou budovu a já pokračoval. Zarážel jsem se tak hluboko, jak jsem jen dokázal. Musel mě cítit naprosto všude. Občas se mi podíval do očí nebo mě políbil. Možná jsem mu působil bolest, ale líbilo se mu to. Sténal a přirážel proti mně.

„Bille,“ zasténám. Přirazím do něj a stisknu ho. Vyhledám si jeho prostatu a znovu silně přirazím. Ryl mi nehty do zad, a když mohl, sál mi rty nebo je kousal. Měl jsem škrábance snad po celém těle. Netrvalo dlouho a dosáhl jsem vrcholu. Když to přišlo, byl to snad můj nejdelší orgasmus. Hlasitě jsem sténal, skoro až křičel, a plnil kondom svým spermatem. Chris mě jen občasně svíral, aby mi tu chvilku prodloužil.

„Řekl jsi mi – Bille. Kdo je Bill?“ zeptá se náhle. Otevřu oči a podívám se do čokoládových očí, které mě pozorně sledovaly, ale nebyly Billovy. Vydechnu a v očích mě začnou štípat slzy.

Právě jsem podvedl člověka, kterého miluji. Zradil jsem někoho, s kým jsem si představoval zbytek svého života. Jak by on asi mohl chtít někoho, kdo ho podvedl s nějakým levným striptérem, když se neohlídal? Nebudu Billovi dávat vinu za to, že jsme neměli sex. Kdybychom ho měli, možná se tomuhle dalo předejít. Kdyby za mnou přišel do koupelny, mohli jsme se milovat a všechno mohlo dopadnout jinak. Já bych teď netrčel tady a nebrečel nad svojí blbostí. Ale jsem tu. Mělo se to stát. Měl jsem ztratit člověka, pro kterého jsem byl schopný zabíjet. Vlastně jsem i zabil. Náhle mi přišlo, že už nic nemá cenu. Zradil jsem člověka, který mi byl ochotný věnovat všechnu svoji lásku a svěřil mi vlastní srdce do svých rukou. A já teď udělal tohle… Jsem kretén. Pro mě ani není správný výraz. Všechno jsem to zahodil jenom kvůli pár zkurveným vteřinám. Ve vteřině se může změnit celý život. Já jsem toho příkladem. Tohle nezvládnu… Co jsem to jenom udělal, proboha…

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne

betaread: Janule

16 thoughts on “Who am I? 63.

  1. Tomane, ty jedno nadžený prase! Kretén jeden, zasloužil by to ufiknout,idiot. 🙂 🙁
    Chudák Bill…já se picnu.

  2. Co to udelal?????!!!!! Jak jen mohl????!!!! Vsechno to uplne podelal!!!!!!:-/ tohle mu Bill jrn tak neodpusti!!!!!:-/ to neni mozny, jak si Toman sedi na vedeni a premysli Juniorem!!!!!:-/:-/ kdyby nebyl tak zabejceny a urazlivy!!!!:-/:-/ chudaaak Bill, jsem zvedava, co to s nimi udela, ale rozhodne si nemyslim, ze by to mohlo skoncit dobre….:-(:-( opravdu jsem to necekala:-'( jsme zvedava, jak si s timhle Toman poradi…..
    To fakt neni mozny, jaky je to blbecek!!!!:-D
    Jinak perfektni dilek:-)) tesim se na dalsi:-))

  3. To je vůůl…bože Tome!! Profackovat…chudák Bill předpokládám, že mu to Tom řekne=o(… jsem zvědavá na další díl =o)

  4. O__O Tak to sem vůbec od Toma nečekala, je to pěkně hnusný no.. jsem zvědavá na další díl 🙂

  5. ty píííí*o :OOO co to jako? eh? :O .. to je rána pdo pás tohle.. muísm ale říct, že ten poslední odstavec mě totálně dostal, měla jsem co dělat, abych se nerozbrečela :// prosím,ať se nerozejdnou, to ych nerozdejchala ://

  6. bože!! Tom je fakt debil!!! měl by ted s Billem strávit každou minutu co múžou být spolu aby ho podpořil když mu ještě umře táta a on mu udělá tohle!!! chudák Bill on nikoho jinýho nemá!!musí být s Tomem!! 🙁

  7. nechte ho chudáka !!! on za to nemůže !! každej někdy ujede a udělá kravinu !!! měl dokonce výčitky ! neudělal to schválně !!!!!!!!!!!!!! kdo to nechápe ať si to přečte ZNOVA !!!!!! pro autora -proč zas chudák Toman ?!!! 😀

  8. Som totálne sklamaná a takmer vlastne nie takmer, ale úplne cítim Billovu bolesť. Toto sa nedá Tomovi zabudnúť ani odpustiť 🙁 Je mi to hrozne ľúto. Neznášam keď si ubližujú. Toto Tom posral na celej čiare. Na Billovom mieste by som odišla niekam kde by ma nikdy nenašiel.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics