autor: GossipGirl
EPILOG
In die Nacht
Dny se přehouply v týdny, týdny v měsíce a 12 měsíců dokončilo další rok. Dvojčata oslavila narozeniny, nahráli nové album a všechny promo akce k jeho vydání je momentálně zaměstnávaly na celé dny. Čas ubíhal jako splašený, velké haly jim splývaly s předáváním cen, a klapání foťáků jim stále plnilo celé dny.
Všichni tři manažeři s potěšením sledovali, jak se lepší vztah mezi dvojčaty, a v celé kapele zase vládne pohoda. David zářil radostí, kapela prosperovala a on z toho měl peníze.
Byl říjnový večer, když se Bill vracel domů. V chodbě odhodil boty a nechal tam i tašky, doskákal do obýváku. Pokoj byl prázdný. Nakouknul do kuchyně, koupelny a s tím nejhorším pocitem se vydal po schodech nahoru, odkud slyšel hlasy. Byl si jistý, že právě mluví jeho dvojče.
„… ne, nepustím tě tam.“
„Ale já…“
Neposlouchal dál. Znal oba hlasy a jejich kombinace ho vyděsila. Nehodlal se vzdát jako tenkrát. Nechal v sobě vystoupat vztek a rozeběhl se nahoru. Proběhl chodbou a zarazil se v jejím ohybu. Zalapal po dechu nad výjevem, který se mu naskytl…
Oba se rychle otočili, stáli od sebe, jak nejdál mohli. Tom svraštil čelo a vyčítavě na Billa kouknul. „Proč jsi ho pozval?“
Bill vytřeštil oči. „Já ho pozval?“
„Tvrdí, že jo.“
Theodor se otočil od Toma, věnoval mu zlý pohled. „Bille, promluvme si.“
„Ono není moc o…“
„Prosím.“
Bill si povzdechnul a zkřížil ruce na prsou v obranném gestu. „Tome, necháš nás…?“
Tom si povzdechl a neochotně se rozešel dolů ze schodů. Vrhnul na Billa ještě smutný pohled, než zmizel.
Bill si dupnul. „Co tu děláš?“
„Přijel jsem… omluvit se, chci tě zpátky.“ Theodor nasadil svůj kajícný, skleslý výraz.
„Ale já tebe ne!“ štěknul Bill a stisknul rty do úzké linky. „Odešel si jen z uražený pýchy, když jsem ti oznámil, že na turné nejedeš! Choval ses jako žárlivá manželka a bez rozloučení sis sbalil věci a odjel zpátky… proč bych tě měl chtít zpátky?!“
„Já se změnil. Uvědomil jsem si, jaký chyby jsem udělal a chtěl bych je napravit. Prosím!“
Bill rozvážně přešlápnul. Nic se nezměnilo na tom, že Theo byl krásný, ale jediný vzpomínka na Toma… hodného, všímavého Toma… jej ze všech hříšných myšlenek vyléčila. Proto zakroutil hlavou. „Jenže já už žiju s někým jiným.“
Theodorovy oči se zaleskly. „Ale já tě miluju.“
Bill lítostivě zakroutil hlavou a odstoupil.
„A zná tě, stejně dobře jako já? Ví, na co myslíš, a ví, kdy co potřebuješ?“
„Zná mě líp, než kdokoli jinej.“ V Billově hlase zněla taková jistota, že Theodor nemohl říct nic jiného.
„Řekni mi, ať odejdu, a já to udělám, zmizím z tvého života. Jen to řekni!“ vyzval blonďák Billa, s pohledem upřeným přímo do jeho očí.
Bill dvakrát naprázdno otevřel pusu, než získal jistotu. „Odejdi.“
Tichým bytem se ozvalo prásknutí dveří, s tichou kulisou šumu rušné ulice. Bill sešel dolů do obýváku, kde našel Toma sedět na gauči, zírajícího na zhasnutou televizi. „Poslal jsem ho pryč,“ oznámil tiše.
Skoro viděl Tomův úsměv. „Vážně?“
„Jo,“ zasmál se Bill. „Ty mi za to stojíš.“
Přešel přes velkou místnost a stočil se do klubíčka u Tomova boku. Hlavu zabořil do ohybu mezi ramenem a krkem, a upřel pohled do stejného místa jako Tom. Obklopoval je zvláštní klid.
Za oknem se postupem času zešeřelo, potom se i setmělo. Bill nevěděl, kolik času uplynulo, než Tom promluvil. Nebylo to důležité.
„Půjdeme?“
Bill se líně usmál. „Kam?“
„In die Nacht…“ zašeptal mu Tom do ucha a věnoval mu dlouhý polibek.
KONEC
autor: GossipGirl
betaread: Janule
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 8
Škoda, že už to končí… vážně moc hezká povídka. 😉
Božeeeee =(( To ne! Co já teď budu číst? 😀 Tý bláho 😀 Tak tahle povídka mi bude vážně moc chybět =) Skvěle napsané, naprosto nepředvídatelné a celkově… smekám 😀 Snad jen zbývá dodat, že je vážně škoda, že už je konec =( 😀
jůů 🙂 tahle povídka byla moc krásná 🙂 jen škoda, že už končí, ale doufám, že snad napíšeš nějakou novou 😛 🙂 tohle mě bavila! 🙂 moc pěkný! 🙂 ♥
Pááááni krásný konec…:-):-) Opravdu se mi ta povídka celkově líbila…:-) Je to povedené..:-):-)
Jen je škoda, že už to skončilo…:-(:-D ale opravdu krásnnéééééééé…:-)
Holky, moc vám děkuju za komentáře :))) vážím si každého čtenáře 🙂
A ano, další povídku už mám rozepsaný 🙂
Ďakujem za ten koniec. Mňa tak zamrazilo, keď som čítala tie prvé vety. Ale Bill sa zachoval úplne nádherne a Tom tiež. Bála som sa, že bude urazený, žiarlivý a bude hádka. To by ma mrzelo, ale takto to je úplne nádherný príbeh. Krásna poviedka.
Oravdu nádherná povídka, přečetla jsem ji jedním dechem 🙂
Tahle povídka se četla doslova do písmene sama :))
Je to náádherná… povídka miluju jí!.. =DD Promiň že jsem nepsala ke každému dílu.. tak ti to tu shrnu na konci!.. x)) Jáj opravdu dokonalá četla se úplně sama.. x)
Povídka se mi opravdu moc líbila 🙂 Jsem strašně ráda, jak dobře nakonec dopadla. 🙂 Do samého konce jsem měla pořád strach, že se něco pokazí a ti dva se od sebe zase odloučí. Naštěstí se nic takového nestalo a já jsem šťastná, že jsem povídku neprobrečela 😀 Prostě skončila jak nejlíp mohla 🙂
Moc Ti za tuhle povídku děkuji! 🙂
Mladý, nadržaný, nerozvážne chalanisko, ktorý bol tak nás*any na seba a celý svet, že zničil život a be aj človeku, ktorého mal najradšej. Ale je fajn, že mu Bill dokázal odpustiť a zabudnúť a bol ochotný skúsiť to znovu ( hoci to vyzeralo skôr tak, že to nie je jeho vôľa, že sa len jednoducho nedokáže ovládať, xi ). Urobil blbosť, že tak dlho predstieral, že chodí s Teodorom, že si tým koli nejakej pochybnej hrdosti skoro prekazil možnosť vzťahu s Tomom. Ale, našťastie, všetko dobre dopadlo. A tak to ja byť. Ďakujem za poviedku.