Tak a poslední jednodílka- Jó ulice. Příjemné čtení a za komentáře děkuju… 🙂
El
Jeho otec se sebou měl problémů dost. A v bohatý rodině taky nevyrost. Vlastní matka nevěděla, jestli ho má ráda, stalo se, co muselo, když ukázal jim záda.
Problémovej parchant, furt by si jen hrál, učit se mu nechtělo, už ve školce se rval, a když pořád slyšel: co tu chce ten šmejd; jediný ho napadlo, mezi svejma bejt.
Jó, ulice je jako sen duše v plamenech, děsně dlouhej den. Jó, ulice teď patřej sem, noc je královna, no problem
Neměl zrovna lehký život. Jeho otec se oběsil, když mu bylo deset. A matka? Té bylo jedno, co s ním bude. Ta ho nechtěla od samého začátku.
Vezměme to ale pěkně od začátku.
Když jí bylo sedmnáct, otěhotněla se svým tehdejším klukem. Nejprve chtěla jít na potrat, ale Dereck jí to vymluvil. Řekl jí, že se o něj klidně nemusí starat, že si ho potom vezme k sobě a postará se o něj dobře, ale ať hlavně nechodí na potrat.
A tak nešla.
Nesnášela Toma od samého začátku, a i když byla těhotná, hodně pila a kouřila. Na poznámku, ať už od své matky nebo Derecka jakožto manžela, že by tolik neměla pít a kouřit, měla vždycky nějakou kousavou odpověď.
A jak čas plynul, Tom už chodil do školky. Nikdo ho tam neměl moc v lásce. Byl problémové dítě. Bral ostatním dětem hračky a pořád dělal problémy.
Uběhlo zase pár let a Tom už chodil do školy.
Tomova matka začala pít ještě víc. Dereck to už ze zoufalství nevydržel a oběsil se na zahradě na Tomovy desáté narozeniny.
Bylo mu čerstvých 12 let a chodil do šesté třídy.
Ani ve škole ho neměli moc rádi. A bohužel – děti umějí být kruté. Smály se Tomovi, že jeho matka je jenom děvka, která v životě nic nedokázala a jeho otec se raději oběsil, než aby se zbláznil. A i když Toma matka ráda neměla, Tom oba své rodiče miloval a nikomu nedovolil brát si jejich jméno do pusy.
Když ale ještě povyrostl a bylo mu kolem šestnácti let, zjistil, že jeho spolužáci měli pravdu. Jeho matka byla opravdu, jenom když to řekneme slušně, prostitutka, která dokázala tak maximálně odejít ze školy a potom z domu. A tak odešel taky. Ze školy, i ze života své matky…
Tak poprvé v životě, našel kamaráda s ním si nechal na rameno vytetovat hada. Spolu to snad jednou někam dotáhnou, když na těžkejch křižovatkách blbě nezahnou.
Hodně lidí spojil, jak ocel tvrdej rock. Jsou démoni ulic a pro vostatní šok. A chtěli by i milovat, vo nic hůř než vy, na ulici léčej si svý duše bolavý.
Na ulici to nebylo tak špatné, jak si myslel. Potkal tam jednoho kluka. Billa. Taky mu bylo dvacet stejně jako jemu. Ale on neutekl kvůli tomu, že by jeho matka byla závislá na alkoholu, nebo že by se jeho otec zabil.
Jeho a Tomův život byl úplný opak. – Přepych.
Bill nesnášel přepychové věci. Nesnášel, když jedli z nejlepších porcelánových talířů, se stříbrným příborem, nebo pili nejlepší víno z nejlepšího skla.
Ale jeho rodiče pro něj chtěli to nejlepší. Chtěli, ať jde studovat na právníka.
Billa tenhle život unavoval. Unavovalo ho to, jak měl všechno předem naplánované. Těšilo ho, když se jeho rodiče na něj zlobili. Rád je provokoval. A proto si nechal píchnout hned několik piercingů na svém těle a vytetovat pár věcí.
Když v pubertě zjistil, že není stejný jako ostatní a líbí se mu něco jiného než dívky, nevěděl, co si počít. Byl z toho zmatený. Měly se mu přece líbit holky…
Nicméně nemohl s tím nic udělat a později ani nechtěl.
Věděl, jak homofonní jeho rodiče jsou, a když za nimi jednoho dne přišel se slovy: ‚Stěhuju se ke svému příteli‘, mohli se zbláznit. Ale nic s tím nemohli udělat. Konec konců. Bill už byl plnoletý.
Jenomže po nějaké době Bill zjistil, že jeho přítel ho podvedl s nějakou ženskou a odešel od něj. Neměl kam jít a domů se vrátit nemínil…
A tak jednoho dne potkal Toma. Hned od první chvíle se mu zalíbil. Už od pohledu to byl rebel. Černé rasta copánky mu slušely a jeho volné oblečení tomu dodávalo šťávu.
Stali se z nich nejlepší přátelé a na důkaz jejich přátelství si nechali vytetovat dvouhlavého hada, který se táhl z Billova ramene na to Tomovo.
Po čase zjistili, že je to k sobě přitahuje. Tom nikdy svoji orientaci neřešil, a tak se jedné noci stalo, co se stalo…
Naštěstí pro něj se jeho matka po čase upila k smrti a Tom se mohl vrátit zpátky do malého bytečku, kde žil předtím celý život. Bill se bál závazků. Bál se, že ho Tom podvede stejně jako jeho tehdejší přítel. To se ale nestalo. Ani když se k němu potom později Bill nastěhoval.
Někdy je i nejhůř, krev často všechno zkazí. Vopruz je, když jeden do druhýho nůž vrazí. Jinde zase večer slzy provázej, to mladý lidi z báglama z domu vodcházej.
Jó, ulice je jako sen duše v plamenech, děsně dlouhej den. Jó, ulice teď patřej sem, noc je královna, no problem.
nooo i takhle se da ta pisnicka vylozit 🙂 Pekny. Me osobne v tom ale chybi nejakej hlubsi pribeh. teda….pribeh to ma, ale tak urychlene shrnutej. Myslim ze i kdyz to je na motiv pisnicky, tak se to da detailneji popsat. Ale jinak to neni spatne. Napad se mi rozhodne libi
Zajímave!!!ale pěkné!!!
nooo i takhle se da ta pisnicka vylozit 🙂 Pekny. Me osobne v tom ale chybi nejakej hlubsi pribeh. teda….pribeh to ma, ale tak urychlene shrnutej. Myslim ze i kdyz to je na motiv pisnicky, tak se to da detailneji popsat. Ale jinak to neni spatne. Napad se mi rozhodne libi
Wow! Tohle se mi opravdu líbilo 😉
No aspon že su spolu…
Daniela Landu nemam moc rada, ale ta povídka se mi líbila 🙂
El ty nesmíš skončit se psaním, s tebou bych si totiž chtěla napsat něco. 🙂
Zajímavá povídka a mě se líbila.. 🙂
Povedená jednodílka =) aneb jak shrnout dvacet let do jednoho článku 😀 ale přesto je to strašně zajímavé a mě se to líbilo =)
mě se to líbilo jako jednodílovka pěkný
nevím jestli je to čistě tím příběhem nebo tím že mi to někoho připomnělo ale skoro jsem se rozbrečela 🙂
klaním se každýmu co vubec nějakou povídku napíše a jdu si vzít kapesník 😀
Mám tuhle písničku docela ráda ,ale nikdy by mě nenapadlo vzít si ji jako inspiraci k psání povídek =) RESPEKT a moc povedené práce
Zajímavé 🙂 Hodně pěkný nápad 🙂
Děkuju moc všem! 🙂
Jsem ráda že aspoň u téhlé povídky jsou komentáře! 🙂
Takže děkuju moc.