Cizinec 1.

Zdravím všechny s „novou“ povídkou =) Mám ji na „skladě“ už nějakou dobu, ale zatím jsem neměla dost dílů a času, abych ji sem poslala. Ale protože je teď jaksi úbytek povídek, rozhodla jsem se, že ji sem přece jen pošlu 😀 Co vám budu vykládat, nemám nejmenší ponětí, jak často a pravidelně budou díly přibývat. Není to moje „pilotní“ povídka, takže se jí moc nevěnuji, ale budu se snažit =) Je to taková fantasy oddechovka. Jen upozorňuji, že je to ten typ, kde twins nejsou twins (nemám to sice ráda, ale tady to jinak nešlo :D) Snad se vám bude povídka líbit =) Helie =)

Tom odtrhl oči od hvězdné oblohy a podíval se po černobílém chlupáčkovi, který rozverně vrtěl oháňkou. Tom ho podrbal mezi ušima a černobílý německý ohař šťouchl čumákem do oslintaného klacíku, který mu ležel u předních tlap. Tom se odlehčeně zasmál a štítivě chytil klacík mezi prsty. Vzduch zasvištěl, jak jím klacík prolétl někam mezi jabloně do středu malého parčíku, který k panství Broken Manor neodmyslitelně patřil.

Znovu zaklonil hlavu a oddával se svému rozjímání. Nic jiného se v tuto hodinu v naprosté pustině dělat nedalo. Jeho matka Simone poklízela zabydlené levé křídlo Broken Manor a Tom by se jí nerad pletl do cesty. Neměla ráda, když jí někdo překážel. Tom se zakroutil, proutěné křeslo pod jeho vahou vydalo praskavý zvuk. Skoro vleže sledoval temná zákoutí neproniknutelné tmy. Jestli na Anglii něco skutečně miloval, pak to byly letní noci po období dešťů.

Nechal se unášet uklidňujícím pobrukováním své matky, zíral na hvězdy a oči se mu pomalu začínaly klížit, víčka těžkla. Za chvíli už jen tak mžoural na oblohu, nevnímal svět kolem sebe.

Něco mokrého mu přistálo na tváři, na hrudníku cítil tlak. Jen neochotně otevřel oči. Na hrudníku mu ležel Scotty a vesele olizoval jeho tvář. Shodil psa z hrudníku a promnul si krk. Nepříjemně si ho přeležel o opěradlo křesílka. Protáhl se, v Broken Manor už se dávno nesvítilo. Simone asi zapomněla, že její syn stále ještě sedí na terase.

Tom se začal pomalu zvedat, aby doklopýtal do svého pokoje a mohl spát dál. Scotty ho poslušně následoval. Dělili se o svoji malou část Broken Manor téměř bratrským dílem. Tom se svěšenou hlavou prošel část sídla až ke svému pokoji. Tam se bez rozmyslu natáhl na postel a zíral na bohatě zdobený strop, krášlící snad všechny pokoje Broken Manor.

Panství Broken Manor zdědila Simone po svém otci. Tom celý svůj život strávil v Německu, dokud Simone nedostala zprávu z Anglie, že její otec umírá. A vzhledem k tomu, že byla jediným dítětem svých rodičů, sdědila Broken Manor ona a rozhodla, že tu zůstanou. Prvé křídlo panství vůbec neobydlovali. Stačilo jim pouze levé, a i tak měli daleko víc místa než zbohatlíci ve svých vilách. Pravé křídlo budovy pomalu chátralo a Simone to rvalo srdce. Vyrůstala zde a nerada viděla, jak se chlouba její rodiny rozpadá. Broken Manor jí uštědřilo nespočet probdělých nocí…

Tom se přetočil na bok. Nesnášel to tu, když na to přišlo, a přesto obdivoval kouzla přírody, která celé panství obklopovala. Miloval park, na který si kdysi museli najmout zahradníka, aby ho dal do pořádku, když ho jeho dědeček zanedbával. I přesto všechno Tomovi neuvěřitelně chyběl městský ruch. Byl zvyklý vyrůstat mezi lidmi a tady široko daleko nikdo nebyl. Nežili ani ve vnitrozemí, ani na pobřeží, kousek od Londýna, a přesto moc daleko. Jen málokdy se Tom dostal do města…

Jako malý chlapec se často projevoval tím, že rád zavítal do chudinských částí města. Obdivoval roztodivné cesty životů, které se na takových místech splétaly v jeden obrovský štěbetavý celek. Slýchával tam smích i pláč, hádky i spokojené špitání milenců. Tam později čerpával inspiraci, sám takové věci neznal. Neměl důvod plakat, neměl s kým se smát. Hádal se občas s matkou, ale nikdy se to nevyrovnalo hádkám, které slýchával tam. Nikdy nezažil skutečnou lásku… Bolestně zavřel oči. Nesnášel onu samotu, která Broken Manor obklopovala. Přál si alespoň sourozence, aby tu nebyl sám, když matka potřebuje něco ve městě. Měl Scottyho, samozřejmě, ale ani se Scottym nemohl zažít to, co s jiným člověkem.

Osamělost poblouznila jeho mysl a on si radši vybral cestu spánku. Avšak ani ve snech ho nenechala pořádné vydechnout…

Zdálo se mu, že padá hvězda. Čistá a jasná. Okamžitě si přál, aby její pověstné kouzlo zničilo jeho osamělost. Ozvala se rána, Scotty se rozběhl někam do zahrady. Když začal pobouřeně štěkat, Tom vyskočil z křesílka a utíkal za ním. Ohař se krčil na břehu jednoho z jezírek, která byla rozmístěna po celém parčíku Broken Manor. Zíral na něco před sebe.

Oběhl jezírko. V zelené trávě leželo stočené do klubíčka bledé lidské tělo. I přes všechen strach musel obdivovat jemnou pokožku, která přímo sváděla k dotekům. Starostlivě poklekl vedle hlavy neznámého stvoření a odhrnul z obličeje černé vlasy, místy spletené do bílých dredů, které se osobě volně rozprostíraly přes nahá záda. Upíraly se na něj dvě temně hnědé černě orámované oči. Jako by však zíraly skrz Toma.

autor: Helie