Doppelleben 40.

autor: Saline A.
„Ahoj,“ zašeptal jsem do tichého pokoje směrem k Tomovi, který si zaujatě četl dnešní noviny. Od trapného obědu u Andrease uplynulo už několik dní, během nichž jsme se stihli několikrát pohádat, usmířit a znovu pohádat. Tom, snažící se mě ochránit, mi pořád cpal fakt, že je tu se mnou, a že mi pomůže, a já, i když jsem byl za jeho lásku vděčný, se mu snažil vysvětlit, že to zvládnu sám, že nejsem malé dítě. Marně.
„Čau,“ zabručel, aniž by se na mě podíval.
S povzdechem jsem se odebral do kuchyně, abych si připravil kakao a nemohl se ubránit vzpomínce na naši poslední hádku.

FLASHBACK

„Chci o nás říct Christianovi,“ prohodil Tom ledabyle při obědě, jako kdyby oznamoval aktuální stav počasí.

„Cože chceš?“ ohromeně jsem na něj zíral.
„Chci říct Christianovi, že spolu máme vztah, protože by pak bylo všechno mnohem lehčí.“
„To neuděláš!“ výhružně jsem zavrčel.
„A když ano?“
„Tak rovnou budeš moct říct, že je to minulost, protože ve chvíli, kdy tahle slova opustí tvé rty v přítomnosti Christiana, se s tebou rozejdu, a to myslím smrtelně vážně!“
„Děláš si srandu?“ překvapeně na mě zíral.
„Vypadám snad na to?“ odsekl jsem.

KONEC FLASHBACKU

S myšlenkami upřenými k té hádce, k Tomově bolesti, kterou měl vepsanou ve tváři, jsem rozmrzele míchal lžičkou kakao, nijak nezaznamenávaje, že právě vešel do kuchyně.
„Pořád spolu nemluvíme?“ zabručel a posadil se na linku.
„Omlouvám se,“ zdvihl jsem k němu pohled. „Já jen… Vyhrkl’s to na mě jako jasnou věc, aniž bys to se mnou rozebíral, a já… Nechci, aby to Christian věděl, alespoň zatím.“
„Vyhrožoval jsi mi rozchodem, Bille! Stačilo říct, že si o tom promluvíme a všechno by bylo v pořádku, společně bychom došli k nějakému řešení.“
„Promiň, Tomi,“ odložil jsem hrnek a natěsnal se mezi jeho stehna, která jsem pohladil dlaněmi. „Vážně mě to moc mrzí, myslel jsem na to celou noc. Bylo hrozné spát bez tebe.“
„Taky se mi bez tebe špatně spalo,“ s povzdechem natáhl ruku, aby mě mohl pohladit po tváři. Hladově jsem se do toho dotyku opřel, dožadujíc se dalších.
„Ještě jednou promiň, Tomi.“
„Taky se omlouvám,“ nohama mě objal kolem pasu.

Stoupl jsem si na špičky, abych dosáhl na jeho rty, a poté jsem ho líně políbil. Když se naše jazyky konečně setkaly, slastně jsem zafuněl a omotal ruce kolem jeho krku. Zůstal bych v téhle pozici klidně hodiny, kdyby se mi nohy, zesláblé nevyspalostí, neroztřásly. Zklamaně jsem se tedy odtáhl od Tomových rtů, dopadaje na paty.

„Co kdybychom dneska zalezli do postele a odpočívali?“
„Myslím, že přesně to by prospělo nám oběma,“ hlasitě zívnul. Se smíchem jsem čekal, než seskočí z kuchyňské linky, abych ho mohl pevně obejmout kolem pasu a po jeho boku odkráčet do ložnice, kde jsme se zmoženě zavrtali do peřin. Sotva jsme dolehli, nekompromisně jsem se stulil na Tomově obnaženém hrudníku, za což jsem byl pochválen slastným zavrněním vycházejícím z jeho hrdla.
Leželi jsme v té pozici několik hodin, občas jsme na pár minut usnuli, ale vzápětí se probudili, abychom si mohli vyměnit několik dlouhých polibků.

***

„Možná bychom měli zavolat Davidovi a vrátit se zpět do kapely, dokončit projekty, které jsme si domluvili před odjezdem na Honolulu, a ty, které jsme museli dočasně přerušit kvůli stěhování,“ zamumlal Tom s plnou pusou těstovin, zatímco já se šťoural v umyvadle se špinavým nádobím ve snaze umýt ho.

„To bychom asi měli,“ souhlasně jsem přikývnul. „Byli jsme zahrabaní už moc dlouho, je to nefér i vůči fanouškům.“
„Budeme muset přijmout nějaké nabídky na vystoupení, rozhovory i focení.“
„Zkusím zavolat do Vogue a zjistit, zda by bylo možné nafotit něco z toho, o co nás žádali minule. Budu je prosit, abychom to mohli nafotit,“ zafuněl jsem.
„Copak by ti někdo mohl odolat?“
„Vsadím se, že zrovna Vogue ano,“ rozmrzele jsem vypnul tekoucí vodu a o lokty se opřel vedle Toma.
„A přijít tak o jedinečnou šanci zvěčnit tvé tělo?“ zuby mi skousnul odhalený kousek kůže na levém boku. „Byli by blázni, kdyby tě odmítli.“
„Nás, Tomi. Je to společné focení.“
„Hm, to jsem nějak zapomněl,“ zabručel s hlavou nyní zabořenou pod mým tričkem, přičemž jazykem počítal všechna má žebra. „Nevadí, alespoň mi tě nikdo nebude očumovat.“

„Tome, to lechtá!“ se smíchem jsem vyjekl, když našel jakousi prohlubeň mezi žebry a zakmital tam jazykem. Přidušeně se mi zachechtal do kůže. Šťouchnul jsem do něj prstem, na což zareagoval ochutnáním mé vzrušením ztvrdlé bradavky. „Hej!“ vypískl jsem, když si mě prudce stáhl na klín.

„Co?“ nevinně se uculil.
„Nevidím na tebe,“ zabručel jsem. Se smíchem si mě otočil, takže já jsem spokojeně omotal ruce kolem jeho krku, přičemž jsem se nezapomněl se zavrtěním zadečku pohodlněji usadit.
„Lepší?“
„Ne.“
„Proč?“ rozverně se rozesmál.
„Protože mi něco,“ chytil jsem jeho ruce, „chybí tady,“ položil jsem je na svůj zadek. „Tak to je mnohem lepší.“
„A já bych na ten tvůj malej, ale drzej zadeček málem zapomněl.“
„Ty možná ano, ale tvůj nebezpečný kamarád rozhodně ne,“ něžně jsem mu skousnul spodní ret, zatímco moje ruka přes látku Tomových tepláků tvrdě masírovala jeho ztopořený penis.
„Můj kamarád žije tvým zadkem, Bille,“ zavrčel.
„Jenom zadkem?“ přejel jsem mu jazykem po krku až k uchu, kde jsem začal cumlat jeho lalůček.
„A tvojí pusou,“ táhle zasténal.
„Takže kdyby měl někdo můj zadek a jazyk, šel bys za ním?“ odtáhnul jsem se.
„Co to plácáš, Bille? Samozřejmě, že ne!“ chytil můj obličej do rukou a přitáhl si ho ke svému. „Kolikrát ti budu ještě opakovat, že tě miluju, než to pochopíš?“ výhružně zasyčel.
„Opakuj mi to, dokud neumřu,“ zašeptal jsem a vrhl se na jeho rty.

Dravě jsem ho líbal, okusoval jeho rty, zatímco Tom dlaněmi masíroval můj zadek. S hrdelním zasténáním jsem se na něj těsně přitisknul, když mi rukou zajel pod boxerky a vstoupil do mě prstem.

„Bože, Bille!“ ohromeně vydechl; začal jsem přirážet na jeho ruku a jako pouliční děvka jsem ho prosil, aby přidal na intenzitě. „Netušíš, jak moc sexy v tom mém tričku jsi,“ dráždivě mě políbil na krk, když jsem zaklonil hlavu.
„A proč myslíš, že ho nosím?“ zasmál jsem se, ale vzápětí se bleskově přichytil desky stolu, jelikož Tom v mém těle zapohyboval prsty takovým způsobem, až se mi před očima objevil jasný záblesk. „Šukej mě!“
„Rád,“ okamžitě nás oba svlékl.

Při prvním hlubokém přírazu jsem se prohnul v zádech, až jsem se lopatkami opíral o stůl, což Tom odměnil dalším přírazem, snad ještě hlubším. Zatímco do mě přirážel, jazykem mi obkresloval i nejmenší pihy rozeseté na mém břiše, já se zmohl jen na to, abych zabořil ruce do jeho vlasů a hlasitě sténal, i když myslím, že tak to Tomovi vyhovovalo nejvíc.

„Kruci, Tome!“ vykřikl jsem. Jeho ruce se s naprostou jistotou přesunuly do mého klína, kde sebejistě začaly pracovat na mém uspokojení.
„Nadávat mi můžeš až za chvíli,“ se smíchem mě dravě políbil, načež jsme oba, v neznatelném časovém rozdílu, vyvrcholili. Vyčerpaně dopadl na mé břicho a já ho hladil všude, kam jsem dosáhl.
„Tohle je něco, čeho bych se nikdy nemohl vzdát.“
„Mhm,“ unaveně mi to Tom odkýval. „Vstáváme, jinak tu usnu a ty přijdeš o záda,“ zavelel a mě nezbývalo nic jiného, než ochotně souhlasit.

autor: Saline A.

betaread: Janule

4 thoughts on “Doppelleben 40.

  1. Neznášam hádky som rada, že je to medzi nimi zase v poriadku. Ale mrzí ma, že kašlú na kapelu. Som zvedavá čo im povie David.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics