
Bill
Ráno jsem procitl s výbornou náladou, a dokonce ještě dřív než Tom. Byl jsem odpočatý a spokojený jako už dlouho ne. Vzbudil jsem brášku, spáchali jsme hygienu, oblékli se a v 11 jsme se připojili k ostatním v jídelně. Byl jsem vážně v neobvykle dobrém rozmaru, a tak jsem ani neremcal nad kuchařem připálenou omeletou. Monotónně jsem míchal lžičkou v kávě a s přiblblým úsměvem zíral do prázdna, myšlenkami u bezchybného včerejška. Proto jsem si ani nevšiml Gustava, proradně skrytého za svým pravidelným denním tiskem, který mi s poťouchlým křeněním bohatě přisolil můj ananasový džus.
„Bill se nám zamiloval!“ zanotoval najednou Georg a mně ujela ruka, kterou jsem si podpíral hlavu, a dezorientovaně jsem na něj zamžoural. Tom se pronikavě kabonil. „Tak kdopak je ten šťastný?“ šaškoval. „Snad ne ten dramaticky vypadající kovboj, co s ním randíš už pár dní?“
V pracovním tempu den v mžiku uběhl. Půlnoc minula a já si hověl v posteli. A ačkoliv jsem byl unavený z nastupující nervozity a vyčerpávajícího vybírání outfitů pro VMA, převaloval jsem se z boku na bok a čumákoval do tmy. Pilo mi to krev! Tom se mnou tentokrát nespavost nesdílel; přes dveře jsem slyšel jeho oddechování. Býval bych za ním mohl jít, aby mě rozptýlil a nebo přijal k sobě, kde bych určitě vytuhnul hned, přitulený k němu, jenže mi bylo líto ho budit, a navíc by mě jistě poslal do patřičných mezí. Od rána byl zase nafouklý a přehlížel mě. Jako kdybych mohl za to, že Georg mluví ptákoviny! Tohle všechno bylo tak nespravedlivé.
Položil jsem si telefon a minutu zíral do stropu. Potom zavibroval.
AHOJ, MALICKY. CO ZE NESPIS PRED TAK VELKYM DNEM, JAKYM BUDE ZITREK? RISKUJES KRUHY POD OCIMA. 😛
„Aww,“ zachichotal jsem se. Maličký? Tak hezky mi ještě nikdo neřekl.
NA KRUHY MAM MAKE-UP. 😛 A NEMUZU USNOUT…
TAKZE SIS VYVOLIL ME JAKO ROZPTYLOVATELE?
PRESNE TAK. 😉
VIS, CO BUDE LEPSI? ZAVOLAM TI. SMS KONVERZACI NEMAM PRILIS V OBLIBE. ASI ZACINAM BYT STAROMODNI…
Trochu jsem vytřeštil oči vzrušením. Nebyl jsem připravený na rozhovor! Nicméně, přístroj mi hlásil příchozí hovor. Zhluboka jsem se nadechl pro uklidnění nervů a přijal jsem.
„A mohl bych mít ještě přání?“ skuhral jsem. Usmál se.
Nikdy jsem si nemyslel, že se kvůli tobě budu potit
Nikdy jsem si nemyslel, že ti udělám to samé
Nikdy jsem si nemyslel, že budu naplněn touhou
Nikdy jsem si nemyslel, že se budu tak stydět
Já a drak můžeme zahnat všechnu bolest
Tak předtím než skončím den, vzpomeň si…
Můj sladký princi, ty jsi ten jediný
Můj sladký princi
ty jsi ten jediný
Vnímal jsem slova a tichou melodii té překrásnosti a oči se mi nezadržitelně klížily. Když po několika minutách utichl, přes zastřené vědomí jsem sotva postřehl přání líbezných snů, zašeptané nejmilovanějším hlasem na světě.
Brian
Maskérka úslužně přispěchala, zatímco asistent fotografa přenastavoval světla. Smířeně jsem pootočil tvář a nechal se přepudrovat. Zabíjeli jsme den shootingem. Neměl jsem v tom pražádné zalíbení. Život rockové hvězdy nabízel mnoho duchaplnějších a zábavnějších činností. Ale nebylo zbytí. Steva jsme měli v kapele nově a bylo potřeba mít v zásobě nějaké fotky, kde by také figuroval.

Nesoustředěně jsem si pohrával se strunami své nejoblíbenější akustické kytary. Tenhle náš stereotyp relativního nicnedělání se mi celkem začínal zajídat. Tajně jsem dychtil po Billově společnosti, neboť vnášel do mé přítomnosti punc zajímavosti a novoty, ale tak otevřeně bych si to nepřipustil. Místo toho jsem nenápadně zabloudil k televizi a nahlédl do programu. Mhm, od pěti běžel přenos z červeného koberce. Ale jak to navléknout? Nebyl jsem zvědavý na další Steveovo utahování. V duchu jsem zaúpěl sám nad sebou a vrhnul zkoumavý pohled na balkon. Nikdo si mě nevšímal. Kašlu na to.
Naladil jsem MTV a musel se ušklíbat nad tou podívanou. Ty ´hvězdičky´, které se tam producírovaly, pro mě nebyly ničím jiným než bandou namyšlených nadutců, kteří vydělávali na zničeném hudebním vkusu svých posluchačů. Do hudby nevnášeli nic tvůrčího, pouze krákali na playback cosi plytkého, co jim vymyslel jejich producent. Celý přenos byl příšerný a strašlivě zkomercionalizovaný a nebýt Billa, který se tam několikrát mihnul, dávno bych to vypnul. Vyhráli tu svojí kategorii a já měl škodolibou radost, když kamera snímala tváře poražených, horko těžko skrývajících rozhořčení a vztek pod maskami přejícnosti. Jakmile to skončilo, šel jsem spát. S vírou, že příští den už zaneprázdněný nebude.

Zavěsil jsem a snad minutu hloupě zíral na mobil ležící na stole. Cítil jsem takový lehký a příjemný pocit na duši. Ten malý se mnou dělal divy. Rychle jsem vyskočil a šel se přistrojit a namalovat, a ve zbytku neúnosné spousty času jsem bloumal bytem a ve svých myšlenkách. Oba mí spolubydlící měli přes pokročilou hodinu pořád ještě půlnoc. Steve na noc vyrazil do města a vrátil se až k ránu, takže dospával, a Stefan měl ve zvyku chrnět tak dlouho, dokud ho ze snů nevytrhly hladové křeče jeho žaludku. Zvlášť v jeho případě se mi nyní hodilo, že tu nešmejdil. Iritovalo mě, jak po Billovi šel, ač mu okatě dával najevo, že nemá zájem. A proč mě to tolik iritovalo? No… protože to bylo nedůstojné. Ano, jistě, proto.
Cinknutí zvonku utnulo můj zuřivý vnitřní monolog. Určitě mu to zase bude slušet.
autor: Fee
♥ Myslím, že to nejdůležitější jsem ti napsala minule, ale stále mi ta povídka neztrácí kouzlo a miluji ji čím dál víc. 🙂
Mne sa páči, ako sa spolu rozprávajú, krásne.
Oh krásnýý dílek…:-) ♥ Úžasnééé…:-)♥
Krásne. Túto poviedku som si zamilovala a okamžite ako Brian začal Billovi spievať princa som si ho musela pustiť 🙂 To bolo tak krásne :)Páči sa mi ako Brian nazýva Billa "maličký" je to krásne nežné a absolútne nevadí, že v skutočnosti by to mohlo byť aj naopak 🙂 Tento ich vzťah sa mi veľmi páči, až tak, že vôbec neriešim to, že obvykle mi vadí každý iný pairing okrem T+B asi je to tým, že je to napísané tak krásne a Brian je skrátka zlatíčko podobne ako aj Bill. Tomi nech mi odpustí moju neveru 😀 idem to napraviť k inej poviedke 😀
Na tuhle povidku se chystam uz strasne dlouho, ale nejak posledni dobou nestiham. Ptackove cvrlikali, ze ma byt moc hezka a ja se novym pairingum nebranim… takze nechavam si ji pod stromecek a pak se ozvu s komentarem k veci:-)
aaach.. tahle povidka je naprosto skvela 🙂 uz se tesim na pokracovani a "vývoj" jejich vztahu 🙂 honem dalsi dilek 🙂
Doprčic Fee tohle mě zabíjí,je to tak úžasná povídka já se nemůžu dočkat dalšího dílu:)
Malickyyyyyyyyy
*rozpustile se smeje jako maly debilek* aaaaaaah neco dokonaleho pro mou spalenou dusi *devil smile*
bože, Brian je tak kurevsky roztomilý! 😀 sežrala bych ho chudáčka zaživa. 😀 jasně, bežně si o svých "kamarádech" gůglí informace, sjíždí posedle videa a dívá se na nudné předávání cen, jen aby je alespoň na okamžik spatřil. 😀 no, drahý Briane, já myslela, že tohle dělají jen trhlé a zaláskované fanynky. 😀 je prostě sladkej, ať si namlouvá, co chce, Bill s ním cvičí jedna radost, tak ať ho ani nenapadne se tomu nějak bránit. 🙂
a kdo by nemiloval oslovení "maličký", to už mám s Billem neuvěřitelně moc zažitý. 🙂