Doppelleben 46.

Do koncertu zbývalo posledních pět uzoufaných hodin, přičemž do zvukové zkoušky jen tři, a my se s Tomem rozhodli, že nebudeme na sex čekat až do středy, protože doba našeho fyzického odloučení byla příliš dlouhá a nedalo se to vydržet. Právě z toho důvodu jsem se právě teď nacházel přišpendlený ke zdi v ložnici, zatímco Tom mě vzrušeně hladil po celém těle a prsty divoce přirážel do mého těla, přičemž se mi nezapomněl otírat o prostatu, tudíž já byl šťastný, že jsem tak pevně přiražený ke zdi – neexistovala šance, že bych se svezl k zemi. Pomalu jsem pootočil hlavu, abych Tomovi oznámil, že už jsem připravený, ale umlčel mě polibkem, který mi zcela vyrazil dech. Chytil jsem se rukama za jeho zadek, čímž jsem si ho na sebe přitiskl ještě víc, jak jen to jeho ruka zaklíněná mezi našimi těly dovolovala.

„Tomi, tak už pojď,“ zaskučel jsem, když se stále k ničemu neměl.

„Jo,“ zabručel vášní zastřeným hlasem a hbitě mě přesunul na postel, kde jsem se mátožně postavil na všechny čtyři, vyčkávaje na Toma, což netrvalo nijak dlouho. Téměř okamžitě si mě přichytil za pas, protože první příraz byl tak prudký, až jsem se málem skácel. Táhle jsem zasténal do polštáře, vzhledem k slabosti zdejších zdí. Bylo mi líto, že jsem se nemohl projevovat nahlas, protože jsem věděl, jak má Tom rád, když hlasitě křičím. Teď ale místo abych dusil svůj křik do polštářů, si mě za krk přitáhl k sobě, a já tak mohl sténat do jeho úst, zatímco do mě tvrdě přirážel.

„Billé! Tomé! Jste tam?!“ ozvalo se najednou za dveřmi, ale Tom tvrdošíjně pokračoval ve svých přírazech, z čehož jsem usoudil, že už brzy bude. Během několika minut vážně vyvrcholil, ale bušení na dveře neustávalo.

„Co teď?“ poplašeně jsem k němu vzhlédl, zatímco jsme se spěšně oblékali.

„Lehni si na postel bez trička a na břicho, řekneme jim, že jsem ti dělal masáž.“

„Jsi úplně zpocený!“

„Je tu horko, to už se vysvětlí,“ udýchaně pohlédl ke dveřím, do kterých se stále dobývali kluci. „Jdu jim otevřít, tak si lehni.“

Udělal jsem přesně, jak mi řekl, a pro jistotu jsem i zabořil hlavu mezi polštáře, aby nebylo poznat, že úplně rudí jsme oba. Zatímco jsem poslouchal posměšné výroky od Gustava, s hrůzou jsem si uvědomil, že Tomovo sperma zůstalo hluboko v mých útrobách a já nemám šanci to ze sebe dostat.

„Á, naše primadona se ani neobtěžuje zvedat z postele kvůli nám.“

„Rušíte,“ využil jsem svého elegantního prostředníčku, abych na ně ukázal. „Máme s Tomem relaxační hodinu.“

„Řekl bych, že Tom moc nerelaxuje, podle toho, jak je rudý,“ zamumlal Gustav.

„Tom relaxuje tím, že můžu relaxovat já. Dává mi péči, kterou potřebuju, a která mě uspokojuje.“

„A uspokojuje to jeho?“

„Řekl bych, že naprosto skvěle,“ ušklíbl jsem se s pohledem upřeným na Toma, znovu se potícího. Sledoval jsem osamělou kapičku potu, která se líně sunula z čela přes tvář až na krk, kde zmizela pod lemem jeho tílka.

„Co… co jste vlastně chtěli?“ vykoktal Tom a raději pohlédl na Georga, který uspokojivě srazil jeho vzrušení k zemi, a ještě ho úctyhodně pošlapal.

„Pokecat, nudili jsme se.“

Hlasitě jsem zaúpěl a praštil sebou do peřin. Takže já jsem se neudělal jen kvůli tomu, že pánové se nudili? Bože můj, zabijte mě někdo dřív, než zabiju já je!

„Co je?“ zvědavě se naklonil Georg.

„Ale nic,“ zeširoka jsem se usmál. „Jen si teď půjdu dát sprchu, aby ta masáž od Toma měla vůbec smysl, protože jinak by to vlastně žádná relaxace nebyla,“ hbitě jsem si vzal čisté spodní prádlo a dřív, než vůbec stihli něco namítnout, jsem zmizel za dveřmi koupelny.

Úlevně jsem vydechl, když jsem z kalhot vytáhl svůj stále naběhlý penis, který začínal být citlivý na pouhý dotek. Bleskově jsem vlezl do sprchy, a zatímco mi na ramena dopadaly kapky horké vody, snažil jsem se dokončit to, co Tom načal, ale kvůli těm blbcům nedokončil, a zároveň myslel na to, jak moc blízko odhalení jsme byli. Přes všechna má očekávání, fakt, že jsme to s Tomem dělali ve chvíli, kdy za dveřmi stáli kluci, mě nesmírně vzrušoval, a proto netrvalo dlouho, než se mi v dlani rozlila lepkavá tekutina a mým tělem putovalo slastné uspokojení. Ještě pár vteřin jsem stál v neměnné pozici a uchovával si v paměti ten skvělý pocit z vyvrcholení, než jsem se začal líně omývat kokosovým mýdlem. Pamatuji, že když jsem se s ním sprchoval poprvé, Tom mě pak okusoval ve snaze mě sníst, protože podle jeho slov měl ohromnou chuť na kokosový suk, a na desítky mil daleko jsem se kokosu podobal pouze já. Samozřejmě vím, že lhal. Ale kdo by odolal jeho rtům, které se zcela dobrovolně dotýkaly mého těla?

Po uspokojivé sprše jsem se jen v boxerkách vydal za ostatními, kteří se rozvalovali po celé ložnici, aniž by měli alespoň snahu dělat něco užitečného.

„Bezva, už ses vrátil. Tom už chtěl jít kontrolovat, jestli tě nespláchla voda do odpadu,“ zasmál se Georg svému vlastnímu vtipu. „Byl jak na trní.“

S úsměvem jsem se podíval na Toma, červeného rozpaky a pohrávajícího si s lemem trička.

„No, jsem v pořádku,“ posadil jsem se vedle něj a natáhl se pro tělový krém. „Namažeš mi záda, Tomi?“ něžně jsem se usmál. Zatímco kluci vyprskli smíchy a měli pusu plnou jízlivých poznámek, Tom ztuhle polkl a zíral na mě s nepokrytým zoufalstvím v očích. „Prosím,“ tiše jsem ho požádal, a poté se obrátil ke klukům. „A vy byste mohli zmizet, abych si mohl odpočinout.“

„Nám se nechce,“ zahučel Gustav.

„Tak mi můžete udělat manikúru!“ nadšeně jsem navrhl.

„Zapomněli jsme, že, že…“ rychle se snažil najít nějakou věrohodnou výmluvu Georg. „Musíme si převléct postele!“ vyhrkl první blbost, která mu nakonec přišla na mysl.

S pozvednutým obočím jsem se snažil udržet vážnou tvář, zatímco spěšně odcházeli z pokoje.

Když za nimi konečně bouchly ty zpropadené dveře, líně jsem si lehl do Tomova klína.

„Zůstáváš mi dlužen, Tomi! Musel jsem za tebe dodělat tvou práci,“ zabručel jsem. „Budu chtít, abys mi to splatil i s úroky, na promíjení dluhů já nehraju.“

„Budeš to chtít v penězích nebo naturáliích?“ sklonil se těsně nade mě.

„Peněz mám dost, samozřejmě, že v naturáliích! A můžeš začít hned, potřebuji natřít ty záda,“ svalil jsem se z něj, abych se mohl pohodlně rozvalit v peřinách. S tichým smíchem, ale bez protestů, se nade mě sklonil a jemnými polibky zasypával má záda. „Tomi, mně ale vážně stačí ten krém,“ vzdychl jsem.

„Já vím, ale ještě máme spoustu času a já těch dluhů taky nemám nejmíň,“ něžně mě kousl do krku.

„Dluh máš jen jeden, ale úroky jsou vysoké,“ zavrtěl jsem se pod ním.

Cítil jsem, jak palcem pomalu hladí má záda, až dorazil na drobnou jizvičku, kterou jsem měl v oblasti ledvin. Přesně si pamatuju, že vznikla během jedné z našich velmi divokých nocí, kdy jsme nebývali zrovna dvakrát opatrní, a já skončil ve střepech z rozbitého zrcadla. Bylo to příliš vzrušující, než abychom ten pohled vydrželi, tak ho Tom rozbil, ale nikdo z nás už nepočítal s tím, že v těch střepech můžeme skončit.

„Promiň,“ zašeptal.

„Neomlouvej se, bylo to vzrušující.“

„Devatenáct stehů je podle tebe vzrušující?“ lehl si vedle mě.

„Mám to místo toho společného tetování, které mi pořád slibuješ,“ krátce jsem se zasmál, ale okamžitě zase zvážněl, když jsem si všiml Tomova výrazu. „Tomi, nic to není, mohlo se to stát kdykoli a při čemkoli, byla to prostě hloupá nehoda, rozumíš? Kromě toho, to já byl ten, kdo dělal hlouposti a chtěl tě svádět ze země.“

„A já byl ten, který rozbil zrcadlo, aniž bych uklidil střepy,“ zamumlal.

„Tomi, nech toho, nic se nestalo. Jsem živý a zdravý, stále tě miluju a pořád mám chuť na sex s tebou. Není to dostatečné znamení, že jsem v pořádku?“ zabručel jsem. „Už nad tím nepřemýšlej, jasné? Je to minulost,“ objal jsem ho kolem pasu. „Možná bych měl jít do sprchy, hm? Třeba se ti uleví.“

„Víš, že tě miluju, viď?“ něžně mě pohladil po tváři.

„Je to jediná věc, kterou vím na sto procent,“ přitakal jsem.

„A ještě to, že tě nikdy neopustím.“

„Nenechal bych tě. Přivázal bych si tě k topení,“ se smíchem jsem ho vyhnal do koupelny, aby si konečně pořádně odpočinul.

autor: Saline A.