Milovat nebo nenávidět 20.

autor: Bína

A je to tu! Dvacátá kapitola, a máte se na co těšit. Předem se omlouvám, protože až to dočtete, budete mě chtít zabít =oD. Původně to mělo být na dva díly, ale nakonec je z toho jedna dlouhá kapitola, tak si to užijte. Jinak děkuji za komentáře, vždy potěší a nakopnou k dalšímu psaní. Jen mě celkem mrzí, že jich dost ubývá a co kapitolu to míň komentářů. Bína


Tom
„Dobré ráno.“ Usmál se Bill a políbil mě.
„Dobré. Vyspal ses?“
„Jo, co ty?“
„Trošku.“ Usmál jsem se a věnoval mu polibek.
„Půjdem do sprchy?“
„Jasně.“ Neochotně jsem vylezl z postele a zamířil do koupelny, ale Bill nikde. Nakoukl jsem do ložnice a on se stále válel v posteli.
„No tak, lenochu, vstávat.“ Zvedl hlavu a vyplázl na mě jazyk, což mě rozesmálo. Za chvíli došel za mnou. Sprcha nám trvala asi hodinu, protože jsme se k sobě neustále tulili a líbali se.

„Bille, nevím, co si oblíct.“ Povzdechl jsem.

„Co chceš.“
„Tos mi pomohl.“ Pronesl jsem ironicky a natáhl na sebe první tričko, co mi přišlo pod ruku. Chytl jsem Billa, přitáhl ho k sobě a políbil.
„Mám strach, lásko.“
„Já taky.“ Polibek mi oplatil.
„Nedopustím, aby se ti něco stalo.“ Pohladil jsem ho po tváři a znovu políbil. Jen ta představa, že už nikdy nebudu moct políbit jeho rty, byla hrozná.
„Ani já to nedopustím, Tomi.“ Chytl mě za ruku a zavedl dolů.

„Připraveni?“ U všech bylo vidět to napětí a nedočkavost. Andreas ke mně přišel a objal mě.
„Dávej na sebe pozor, Tome.“
„Ty taky.“ Poplácal jsem ho po zádech a sedl do auta. Břicho se mi svírá, klepou se mi ruce i nohy, mám husinu a nehoráznej strach.
„Klid, chlape. Neděláme to poprvé, budeme v pohodě.“ Pronesl Daniel, jen co si sedl. On je takovej pohodář. Nic si nepřipouští. Naposledy jsem zamával Andreasovi i Samantě a vyjel za Billem. Nepřipouštěl jsem si to, ale co když to je naposledy v mém životě, co jsem Billa líbal? Co když to je naposledy, co jsem viděl Andyho? Co když to je naposledy v životě, co dýchám? Křečovitě jsem svíral volant a soustředil se na cestu. Ulice města byly vcelku prázdný vzhledem k tomu, že je brzy ráno.

Skoro celou noc jsem nespal a přemýšlel. Přemýšlel o tom, co jsem chtěl udělat, co jsem nestihl, co jsem měl, co jsem udělal za chyby. Můj život byl moc krátký na to, abych umřel. Moc krátký můj i Billův. Strašně bych si přál, aby už byl zítřek a já svíral Billa v náručí, neměli bysme žádný starosti a byli šťastní, jenže čím blíž k cíli jsme, tím více mi je jasné, že takhle to neskončí. Bill zabočil k jedné pekárně na snídani. Poslední snídaně v mém životě. Všichni vystoupili, ale já zůstal sedět. Zhluboka jsem dýchal a snažil se nemyslet na to, co přijde.

„Tomi?“ Pohladil mě Bill po ruce, ani jsem si nevšiml, že nastoupil.
„Já… promiň, už jdu.“
„Ne, jen zůstaň tady. Nemám hlad, jen chci být s tebou.“ Pevně jsem ho objal a hladil po vlasech.
„Pojď tady.“ Přelezl si dozadu a já za ním.
„Bude to v pořádku, že jo?“ Zeptal jsem se na tu nejhloupější otázku.
„Doufám, že ano.“ Začal mě líbat, přičemž mě hladil po zádech. Polibky jsem mu velice rád vracel. Zajel jsem mu rukou pod triko a hladil ho na bocích.

„Tomi, myslíš…“

„Myslím…“ Hladově jsem ho políbil, přičemž se položil na sedačky. Vysvlíkl jsem mu triko a zahrnoval jeho hrudník polibky. Přivíral očička a sladce se usmíval. Kdyby jen věděl, jak moc dokonalý je. Rozepnul jsem mu pásek a kalhoty i s boxerkama strhl dolů. Jednou rukou jsem ho hladil po břiše a druhou kroužil kolem jeho penisu. Pomalu jsem ho vzal do pusy a přejel po špičce jazykem.
„Mmm.“ Bill zaklonil hlavu a pootevřel rty. Sám znovu přirazil, jemně jsem zatlačil jeho boky dolů a přirážel. Rukou jsem mu zajel mezi půlky a opatrně do něj strčil prst.
„Tomi, prosím. Tak moc tě chci.“ Usmál jsem se a zasypával jeho stehna jemnými polibky. Natáhl se po mně a strhl ze mě tričko. Sám jsem si rozepnul kalhoty, a i s boxerkama stál dolů. Přejel jsem svým penisem po tom jeho a znovu ho začal kouřit.
„Ah, ještě.“ Znovu přirazil do mé pusy. Zasunul jsem do něj dva prsty a zatlačil. Cítil jsem, že já sám potřebuju cítit jeho blízkost a jeho tělo na tom mém. Bill zapletl své prsty do mých copánků a zatahal za ně, s tím se mi udělal do pusy. Divoce dýchal, hlavu zakloněnou dozadu, oči doširoka otevřené, na tváři měl úsměv.

Přitáhl si mě k sobě a začal mě líbat. Pohrával si jazykem s tím mým a mezitím se zadečkem přibližoval k mému penisu. On moc dobře ví, jak mě rozptýlit. Přisunul jsem se blíž a opatrně do něj vnikl. S prvním přírazem jsme oba zalapali po dechu, a pak se už naše těla pohybovala tak přirozeně jako jedno. Bill zarýval své nehty do mých zad a natahoval se pro další a další polibky.
„Oh, Bille.“ Vjel jsem rukou do jeho vlasů a zatahal za ně. Zapřel jsem se rukama o kraj sedačky a drtil ji svým stiskem. Bill si mě přitahoval k sobě a hladil mě po bocích. Najednou do mě vnikl jedním prstem. Divoce jsem přirážel, zatímco on líně do mě znovu vsunul prst. Zatlačil ho, co nejdál to šlo. S dalším přírazem Bill vykřikl a zaryl nehty do mého zadku. Sténal jsem mu do pusy a dál přirážel, než mě polil ten známý, dokonalý pocit.
Přetočili jsme se tak, aby si Bill na mě mohl lehnout, a tak, abych ho mohl držet ve své náruči.

„Bože, potřebovali bysme sprchu.“ Zasmál jsem se.

„To jo.“ Souhlasil Bill. Ještě chvíli jsme tak leželi, než jsme se oblíkli a vyšli před auto. Opíral jsem se o dveře auta a Bill se choulil v mé náruči, než ostatní došli.
„Miluju tě, Tome.“
„Miluju tě, Bille.“ Naposledy jsme se vášnivě políbili a vydaly se na cesti.

„Hele, příště si to rozdejte aspoň v Billově autě.“ Zasmál se Daniel.

„Ok.“ Zasmál jsem se s ním. Cesta uběhla rychle, ani ne za 10 minut jsme byli před starou halou a mě pohltil zase ten pocit úzkosti. Bill vjel první a já hned za ním. Vystoupili jsme, ale uvnitř nikdo nebyl.
„Ale, ale, kdo to k nám zavítal.“ Ozvalo se z vrchu, kde stál Chris s několika ozbrojenýma chlapa.
„No tak, Chrisi, pojď dolů, ať to můžeme vyřídit pro vždy.“ Teť mi tak došlo, jak ho chce Bill zabít? Vždyť ani nemám zbraň, co když se začne střílet. Vtom ke mně ze zadu přišel Daniel a strčil mi do kapsy zbraň.
„Stačí ji odjistit.“ Pošeptal mi. Rozklepaly se mi ruce a podíval jsem se na Billa. Ten byl v pořádku, nebo je velmi dobrý herec.
„A jak to chceš vyřešit, Bille? Chceš mě zabít?“ Přišel dolů, ale zadíval se na mě. Polkl jsem a směroval pohled jinam.
„Přesně to mám v plánu.“
„Ale já jsem připraven.“ Rozhodil rukama a kolem nás se ukázalo dalších deset chlapů.

„No tak s tím jsem i počítal.“ Usmál se Bill.

„Překvapuješ mě, Bille. Víš, kdybych chtěl, už jsi dávno mrtvej, ale takhle to je větší zábava. Pamatuješ na tu noc, kdy jsme se potkali poprvé?“
„Jak bych mohl zapomenout.“
„Ano, ano. Můj povedený bratříček si tě přivedl, když měl platit. Byl jsi tehdy takovej roztomilej klučina. Říkal jsem mu, že tohle není pro tebe, ale on si stál za svým. Prej nejlepší řidič. A jak je vidět, měl pravdu. Kdyby mě Hanz nechtěl okrást, byl by to opravdu skvělej brácha. Škoda, že byl tak hloupej. Chceš vědět, jak zemřel? Když jsem se dozvěděl, že mi ukradl peníze, rozčílil jsem se a jel za ním. On se mi vysmál. Vytáhl jsem na něj zbraň, ale on nevěřil, že ho zabiju. Pořád opakoval: „Jsem tvůj bratr“. Smál se. Tak jsem mu prostě vystřelil mozek.“

„Ty hajzle.“ Rozkřikl se Bill.

„To říká ten pravej.“ Oponoval mu Chris.
„Zabil jsi vlastního bratra.“
„Oh, ano. Jsem to ale zrůda. Ale co ty, Bille? Co tvoje svědomí. Tome, svěřil se ti vůbec Bill, co provedl? Pochybuju, dovol mi, abych ti vyprávěl jeho příběh.“ Ani nečekal na mou odpověď a pokračoval.
„Bill se naučil od Hanze řídit. Všichni spekulovali o tom, jestli je Bill lepší, protože vyhrával všechny závody široko daleko. S Hanzem závodil jen jednou a vyhrál. Hanz na něj byl pyšnej. Když se náš Bill dozvěděl, že jsem zastřelil svýho bráchu, rozzuřenej přijel za mnou a chtěl mě zastřelit. Viděl jsem mu v očích, jako moc to chce. Ovšem minul. Tak moc ho to rozzlobilo a on zabil moji přítelkyni. Né, že by mi na ní nějak záleželo, ale měl jsem důvod, proč ho zabít. Ohrožoval mě. A jak jsem očekával, převzal vše po Hanzovi. Jenže pak ta nehoda, při které jsem málem zemřel, mě donutila přehodnotit můj život a stáhl jsem se. Ale teď jsem tady. V plné síle stejně jako Bill.“ Ale tohle všechno už přece vím.

„Tohle vím.“ Odvětil jsem. Zarazil se, ale vypadá to, že má další trumf.

„Oh, výborně. Takže víš i o Billově milostném životě. Určitě si pamatuješ na Andrua.“ Ukázal do rohu, kde stál Andrue a mířil na mě. Co víc, řekl bych, že mi mířil na rozkrok.
„Pamatuju, na toho nejde zapomenout.“
„Toma z toho vynech.“
„Nevynechám, Bille. No nebylo by to fér? Partnera za partnera. Ty jsi zabil mou přítelkyni, já zabiju tvého přítele. Víš, Tome, Bill a Andrue spolu začali chodit chvíli po tom, co se Bill přidal k Hanzovi. Velmi se milovali, ale pak, když po mé údajné smrti Bill musel odjet s tatínkem, Andrua tady nechal bez jediného slova. Pak se vrátí a s tebou. No vždyť se s ním ani nerozešel. Bille, tohle od tebe nebylo moc hezké. Chudák Andrue.“
„Miluju Toma.“
„Ano, to já vím.“ Usmál se Chris. „No možná je na čase to tady zabalit. Velice jsem se bavil, děkuju, Bille, za tak krásné rozptýlení, ale už budu muset jít.“
„Třeba do hrobu.“ Bill vystřelil a zasáhl Chrise do ramene. V tom začali střílet i ostatní. Kryli jsme se mezi autama, ale byla jich velká přesila. Řekl bych, že jsem někoho i zasáhl, protože po mně Daniel házel vděčné pohledy. Po tom se Katie a Alex vydali dopředu. Viděl jsem, jak se s někým perou, ale taky jsem viděl Billa, který se rozutekl za prchajícím Chrisem. Rozběhl jsem se za ním. Zabočil jsem za ním do leva, a pak se rychle skrčil. Bill stál naproti nějakému chlápkovi a mířili na sebe.

„Bille, vzpomínáš si?“ Pátral jsem ve své paměti, vím, že jsem ho někde viděl. Ovšem, to je ten barman, co mi vyprávěl o Billovi. Ale co dělá s Chrisem.
„Tebe bych tady nečekal.“ Odpověděl mu Bill.
„No, musel jsem se dát na tu stranu, která má lepší vyhlídky na vítězství. Promiň, Bille, ale ty to nejsi.“
„To se ještě uvidí. Uhni mi, ať můžu zabít Chrise.“
„Ne to ti nedovolím, Bille. Promiň, ale nehodlám umřít hned po tobě.“
„Umřeš hned, pokud mi neuvolníš cestu.“ Zavrčel na něj Bill. Najednou se za Billem objevil Chris a mířil mu na hlavu.
„Bille, pusť tu zbraň.“ Bill ji upustil na zem a otočil se k němu čelem. Rozběhl jsem se k nim.
„Tome, ne!“ Křikl na mě Bill. „Okamžitě odtud vypadni.“ Rozkázal mi.
„Bille, přeci bys o tohle neošidil svého přítele. Tohle je lepší, než jsem čekal.“
„Okamžitě nech Billa jít.“
„Tome, odejdi prosím.“ Viděl jsem v Billových očích strach, ale ne z toho, že na něj míří zbraň.
„Ne, něco jsme si slíbili. Nenechám tě tu.“
„On je to hrdina. No to se mi líbí.“ Zasmál se Chris. On je snad psychopat.
„Chrisi, ty nechceš zabít Billa.“
„A ještě začíná smlouvat. Máš kuráž. To se mi líbí.“
„Tome, co to děláš“ Podíval jsem se na Billa a v tu chvíli pochopil, o co mi jde.
„Ne! To ti nedovolím. Tome, opovaž se!“
„Něco mi snad utíká?“ Optal se Chris.
„Jo, nezabíjej Billa a vem si raději mě.“ Chris se na mě podíval a zapřemýšlel.
„Dobře.“ Odhodil jsem zbraň a šel k němu.
„Tome, to nemůžeš! Slíbil jsi mi něco.“ Bill se ke mně chtěl rozběhnout, ale zezadu ho chytil ten barman. Snažil se mu vyvlíknout, ale držel ho pevně. Křičel a plakal. Trhá mi srdce ho takhle vidět, ale umřel bych pro něj.
„Miluju tě.“ Řekl jsem směrem k němu, ale to mě už Chris táhl do auta, který stálo kousek od nás. Narval mě do něj a sám si sedl na místo řidiče.
„Néé! Tome!! Tome, prosím. Miluju tě. Prosím. Tome. Nééé.“ Bill se za náma rozběhl, ale to už jsme odjížděli pryč.

autor: Bína

betaread: Janule

11 thoughts on “Milovat nebo nenávidět 20.

  1. wow. tak to byl DOKONALÝ díl!! první sex potom akce 😀 užasné 😀 doufám že Tom neumře a Bill ho zachrání!! 😀 těším se na další díl 😀

  2. DO PRDELE!Já tušila,že se něco posere. Prosim ať se Tomovi nic nestane.Bill ho musí zachránit..tohle musí dopadnout dobře! A ten barman je svině! a Chris ještě větší. DOKONALEJ DÍL.

  3. Já to tušila hned jak tam Tomík přiběhnul..Přiznám se,že přez slzy jsem musela si to přečíst několikrát,abych vůbec věděla oč jde XD 🙂 Njn takovej život už bývá,že sráči přejdou myslíc si na tu "výtěznou stranu" a pak zdechnou…jo a "Naposledy jsme se vášnivě políbili a vydaly se na cesti." nemá tam být Vydali a cesty??

  4. No to snad ne :/// . Achjoo tak to sem nečekala snad to aspoň dobře dopadne , Hezkýý ,, další dílek 😉

  5. Taky asi budu střílet.. ale ne postavy z povídky ale jejich autorku! 😀 že se nestydí takhle nás nechá čekat! no fuj! :DDD krásnej díl… ale špatně ukončenej :DDD

  6. Neeeeeeeee!!!!!!!!!!!! Tomeeee!!! :'((( Osobně zabiju Chrise a hned po něm i autorku. :DDD Neee, neboj, to bych ti neudělala. 😀 Pak bys nemohla psát dál. 😀 Ale doufám, že ho Bill zachrání a že to oba přežijou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics