
Po skončení Tomovy pracovní doby vyráželi na procházky po městě nebo do parku. Občas zašli někam na jídlo nebo nakupovat. Záleželo na náladě. Když přišel čas, aby se Bill stáhl do práce, Tom jej doprovodil až k nevěstinci, kde se jen neradi loučili. Postupně se mezi nimi vytvářelo ono dobře známé pouto, které popraskalo, když se od sebe duševně vzdálili. Postupně k sobě přirůstali a každým dalším dnem bylo těžší najít slova loučení.
Propichovala Toma pohledem, když spolu seděli u večeře. Ve tváři měl zasněný výraz a Bella by vsadila na to, že o ní ani neví. Pochybovala, že vůbec ví, co vkládá do úst. Hlasitě si odkašlala, aby na sebe přitáhla jeho pozornost.
Když se Toma ptala, jak to mezi ním a Billem skutečně je, řekl jí, že se kdysi rozhádali. Byli spolu sotva nějaký čas jako pár a neklapalo jim to. Avšak zjistili, že k sobě mají až moc velké pouto, takže se dohodli, že se budou vzájemně považovat za bratry. Tom jí nemohl říct pravdu, dokud o tom nemluvil s Billem, proto se rozhodl pro naprosto neškodnou lež. Navíc Bella by to určitě všechno vyklopila Lindě, které by nález Tomovy pravé matky zlomil srdce.
„Bezva,“ zavrčela Bella, vstala a zpod ruky mu vzala talíř s rozjedeným jídlem. „A teď mě zase vykopneš, aby sis ho sem mohl nastěhovat, ne?!“
„Už toho mám dost. Těch všech keců kolem Billa. Neslyším nic jiného než jeho jméno, nemůžu si být jistá, kdy mě vyhodíš! Mám tě plný zuby!“ zakřičela Bella, hodila umývaný talíř do umyvadla, takže se rozlomil na tisíc kousků. Nabroušeně oddupala z pokoje a nechala tam vykuleného Toma sedět s vlastními pomatenými myšlenkami. Nechápavě se za ní díval, dokud zvuk jejích kroků neodezněl. Vzápětí vzduch prořízlo halasné bouchnutí dveřmi.
Tom stále nechápal, co to do Belly vjelo, ale to mohl přehlížet a řešit to později. Kdežto střepy po celé kuchyni se jen tak přehlédnout nedaly. S povzdechem si došel pro smeták a opatrně, aby na některý střep nešlápl, je smetl na jednu hromádku. Potom je nametl na lopatku a vyhodil do koše. Když uklidil spoušť, kterou Bella napáchala, sklidil nepoškozené nádobí do myčky a zapnul ji. Kuchyň naplnilo pravidelné bručení.
Tom opustil kuchyň. Měl v plánu stavit se u Belly a zeptat se, jestli je v pořádku, ale když došel k jejím dveřím, hlasité dunění hudby mu oznámilo, že dnes už nebude vítán. Zamířil proto rovnou k sobě, kde sebou plácl na rozložité letiště. Lehl si na bok a sledoval doznívající ruch noci ve městě. Přemítal nad Bellou a jejím nesrozumitelným výbuchem, dokud se světla usínajícího města nezačala rozmazávat a on pomalu neproklouzl za hranice spánku.
Mluvila o nejistotě… Ale copak je možné v této době říct, že je něco skutečně jisté?
„Vypadáš, jako by tě přejel parní válec,“ prohodil Bill, když dorazil do džus baru. Usídlil se na svém oblíbeném místečku a zíral na bratra, jak naprosto bez zájmu mixuje koktejl pro momentálně jedinou zákaznici v podniku.
„Počkám,“ usmál se na něj Bill, a když Tom ženě předal její objednávku a opřel se o pult, konejšivě mu stiskl ruku. Když tak udělal, Tom se pokusil usmát… Už jen kvůli tomu, aby svému malému bráškovi nedělal starosti.
Chtěl bych poznat skutečné štěstí. Nechat se ponořit do vlny klidu, ztratit se v jejích hloubkách a nemusit neustále řešit zbytečné nesmysly, které akorát znepříjemňují život. Přál bych si, abych mohl žít někde mimo všechny starosti… Jen já a Bill…
autor: Helie
To je krásný jak si k sobě našly vztah jako bratři =o) moc krásná kapitolka
Ti dva jsou prostě úžasní. :****
Mám pocit, jako by se Bella tak úplě nevzdala toho, co s Tomem kdysi měla… ale je to jen můj pocit… 🙂
Ta Bella fakt nweví co chce… nejdříve chtěla Tmovi pomoct a těď když je alepsoň konečně trochu sťastný, tak mu to zase kazí… za to bych jí nafackovala… nemám jí ráda..://
Jsem moc ráda, že se zase dali dohromady, i když jen jako bratři, pořád ale jsou spolu..:))) Jsem strašně zvědavá, jak to bude dál, protože tuhle povídku prostě zbožňuju.. ♥ Nádhera..♥
Bella ví co chce Tomaaaaaaaaaaa.