Milovat nebo nenávidět 21.

autor: Bína

Takže =oD TerryChris/Terry Kaulitz doufám, že bydlím co nejdál od tebe =oD Zebra, doufám, že nevlastníš střelnou zbraň =oD a Rose ,žádám milost =oD Jinak mě asi vážně zabijete… No Bill se nám trošičku zblázní, ale jen na chvíli.=o) Bína

Bill

„Ne! Tome, ne.“ Koukal jsem na Chrisovo auto, jak odjíždí s Tomem. Ne, takhle to nemělo dopadnout. Takhle ne. Popadl jsem zbraň, která ležela kousek odemě a zvedl se. Zamířil jsem na toho hajzla podrazáckýho a vystřelil. Neminul jsem. Přiběhl jsem k ostatním a střílel všude kolem sebe jako šílenec. Jak si mohl dovolit mi ho odvést? Jak si mohl dovolit obětovat se? Najednou se ozval výkřik a mně došly náboje. Podíval jsem se na Katie. Zakrývala si ústa a koukala na mrtvé tělo Andrua.

„Bille, ty jsi ho zabil? A ty ostatní?“ Nechápal David.
„Vzal mi ho! ON MI HO VZAL!“ Zakřičel jsem a všichni pochopili.
„Dostaneme ho zpět, Bille.“ Řekl Daniel.
„Budu řídit.“ Řekla Katie.
„Ne!“ Sedl jsem si a vyjel zpět. Uháněl jsem ulicema jako zběsilej. Musím ho najít. Musím. Přes slzy jsem neviděl na cestu, ale stále jsem zrychloval. Bylo mi jedno, jestli nabourám. On mi ho vzal, vzal mi to jediný, na čem mi kdy záleželo. Jak jsem mohl být tak hloupý a vzít Toma s sebou? Měl zůstat v bezpečí. Já za to můžu.

„Bille?“ Andreas přišel k mému autu a otevřel dveře, ani nevím, jak jsem se dostal zpět. Položil ruku na mé rameno a já sebou cukl. Podíval jsem se na něj uslzenýma očima a sklonil hlavu. Musí mě nenávidět.

„Víme, jak Tome dostat zpět.“ Zpozorněl jsem.
„Jak? Musím ho mít zpátky! Nemůžu o něj přijít.“ Zoufale jsem se na něj podíval a hledal aspoň trochu naděje.
„Pojď.“ Vylezl jsem a šel za ním.
„Co chcete dělat?“ Pípl jsem potichu a zhroutil se na křeslo. Samantha ke mně přišla a objala mě. Spokojeně jsem si o ni opřel hlavu a zavřel oči. Jsem vyčerpaný, ale nedokážu myslet na nic jiného než na Toma. To jediný, na čem mi opravdu záleží, je on, je jediný, pro koho bych zemřel, a to, jak se obětoval za mě, byl podraz! Nikdy to neměl udělat.

„Předpokládáme, že Chris se už dozvěděl o tvém zběsilém zabíjení a bude čekat, že si pro Toma přijdeš. Tak jsme zvážili všechny možnosti, kde by mohl být. Napadají nás jen tyhle tři budovy. Jsou to výborné skrýše, jsou blízko jeho skladišti, ale taky mají skvělý únikový cesty, a hlavně jsou nepoužívaný a v okolí se nikdo necourá.“ Vysvětloval Andreas a přitom rozhazoval rukama. Viděl jsem, jak je zoufalý z toho, že tu Tom není, ale je neuvěřitelné, jak je statečný. Hodně mi připomíná Toma chováním. Pro svého přítele by udělal cokoli a do všeho se žene po hlavě. Dokonce i jak rozhazuje ruka, vsadil bych se, že se to naučili navzájem. O to víc jsem si byl vědom, jak moc mi Tom chybí, umírám strachem, ale musím být silný, když se teď sesypu, ničemu to nepomůže, jen bych o něj přišel nadobro.

„Co navrhujete?“ Řekl jsem zmučeně. V tom se ujala slova Samantha.

„Mohli bychom se rozdělit do tří skupinek. Ta skladiště jsou docela blízko sebe. Opatrně je prozkoumáme, abychom zjistil, ve kterým se Chris ukrývá. Jak to zjistíme, udeříme. Předpokládáme, že bude chtít zmizet z města i s Tomem, proto si musíme pospíšit, dokud je tady. Určitě kolem sebe nebude mít všechny poskoky, zjistila jsem, že menší skupinka už odjela dnes hned po střelbě někam na západ. Tom tam nebyl, ten pojede s Chrisem.“ Pokýval jsem hlavou. Má pravdu.
„Takže se rozdělíme Já, Samantha a Andreas pojedeme sem.“ Ukázal jsem na první ze tří budov. „Alex a Katie, pojedou sem.“ Ukázal jsem na další budovu. „A Daniel, David a Mark sem.“ Poslední budova byla nejdále vzdálená od ostatních dvou a já si byl jist, že právě oni to zvládnou. „Pojedeme ve stejný čas a musíme být neviditelní. Pokud se Chris dozví, že je někdo z nás u jedné z těch budov, bude vědět, že jdeme po něm. Takže se jen podíváme a zase rychle zmizíme. Sejdeme se v přístavu do půl hodiny, kdyby byly nějaké komplikace, dáme si vědět. Hlavně nebude nikdo zasahovat sám, musíme se navzájem krýt. V přístavu se domluvíme a zaútočíme. Bude to rychlá akce. Nic jiného, než dostat odtamtud Toma a všechny ostatní živý, mě nezajímá. Pokud se podaří Chrise zabít, je to jen vítězství navíc, ale hlavní cíl to není. Rozumíte?“ Na poslední dvě věty jsem kladl velký důraz, vím, jak jsou někteří odvážní, a pak způsobují komplikace. Hlavně Katie, snaží se dokazovat, že i když je holka, není křehká květinka. Což je super, ale ne, když jde o život.
„Za hodinu buďte v autech a připraveni.“ Řekl jsem nakonec a odebral se do našeho bytu.

Všude kam jsem se podíval, jsem viděl Toma. Jak by taky ne, stále cítím jeho vůni a vidím jeho čokoládový oči. Sesunul jsem se v ložnici po stěně a plakal. Nebyl to pláč, spíš hysterický pláč. Jako kdyby část mě někdo násilím odtrhl, smál se mi do obličeje, vysmíval se mi. Tohle je ještě daleko horší. Vzal mi jediný důvod mého života.


autor: Bína
betaread: Janule

7 thoughts on “Milovat nebo nenávidět 21.

  1. Jo to si piš že vlastím! Momentálně už ano! 😀 Už mi jen stačí tvoje adresa a bude tě to bolet! Jak jsi nám to mohla udělat? Jak!? Z Billa je cvok a pak prej na chvíli… chvíle je podle tebe 5 dílů!? To je pro mě sakra dlouho! 😀 Bíno dejchej dokud můžeš… nebude to trvat moc dlouho… 😀

  2. Ou…. nechtela bych se dostat do Billova zornýho pole…. Chudáčci oba…. snažím se být optimistická… ale jestli se jim neco stane Bino tak si me neprej…. a doufej ze bydlis hodne daleko xDDDDDDDD

  3. No…jsem na to zvědavá. Snad se Tomovi nic nestane a nikomu dalšímu taky ne. Doufám,že ho Bill najde v pořádku. Tohle musí dopadnout dobře. Billa mi je líto :/ Těšim se na další díl.

  4. Úžasný díl…povídky tohohle typu mě hrozně baví, ale chtělo by to ještě nějaké to zabití..:D 😀 …už se těším na další…:)

  5. Ten obrázek se mi nelíbí… :(, né, že by nebyl pěkně zpracovaný, ale ten Tom… bojím se, že ho takhle nějak Bill najde… Ale snad to přežijou. 🙂

  6. no doufám že ho Bill zachrání :/ hrozně se těším na pokračování 😀 jinak dobrý díl 😉

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics