autor: Helie
„Tohle nevypadá jako pokoj muže,“ zakroutil hlavou Tom. Stáli ve dveřích jednoho z mnoha pokojů. Jednoho z prvních prohledávaných. „Nechceš to nechat až na zítřek?“ zeptal se ještě pro jistotu Tom. Nějak se mu nechtělo prohledávat stovky pokojů.
„Klidně jdi zpátky. Simone už tě beztak postrádá. Já bych tu rád ještě chvíli zůstal.“
„Můžu?“ Bill přikývl. Viděl, že Tom zrovna netouží po čase stráveném v zaprášeném prostředí pravého křídla Broken Manor. On tu však chtěl zůstat. Vpřed ho hnala představa nálezu oněch vzpomínek starého pána Broken Manor, který potkal prvního cizince na svém pozemku. Bill strašně toužil po získání informací o sobě. Rozčilovalo jej, že o sobě vůbec nic neví.
Tom se s ním rozloučil a odešel. Pomalu se vracel zpátky domů, zatímco Bill odhrnoval prach ze skříněk. Kýchnul, když mu prachový obláček stoupnul k obličeji. Opatrně otevřel zásuvku. Vše v ní zůstalo překvapivě zachovalé. Ležely v ní kousky oblečení, zjevně ženského. Bill v něm trochu zahrabal. Látka mu praskala pod rukama. Pod oblečením nic nenašel. Otevřel velkou skříň. Vypadly na něj kuličky proti molům. Ve skříni visely plesové šaty. Tedy alespoň on by je za ně považoval. Opatrně přejížděl po látce šatů.
„Kde by to mohlo být?“ špital si pro sebe Bill, aniž by si to uvědomoval. Neměl nejmenší tušení, že dřív se projevoval hlavně svojí hlasitostí. Rozhodl, že by mohl začít v pokoji, kde Tom našel obrázek jeho dvojníka. Tom se od té doby, co jej tam Bill nachytal, pokoji vyhýbal. Vypadalo to, jako by nechtěl, aby tam Bill chodil. Bill se tiše vyplížil na chodbu. Zvuk jeho kroků se odrážel do kamenné klenby chodby. Zastavil před bílými dveřmi, opatrně je otevřel. Bál se, že Tom se po svém útěku stáhl právě tam.
K jeho štěstí byl pokoj prázdný. Na stěně visel obraz v zaprášeném rámu. Zbytek pokoje byl čistý. Bill chvíli koukal do temně hnědých očí muže na obrázku. Až teď si všiml, že měl mírně rozdílné tetování. Rysy měl stejně řezané jako Bill, tetování se však daleko více podobalo muži, jehož podobiznu našel Bill v pracovně. Zdálo se, že Billův národ byl s Broken Manor něčím spjat.
Bill zakroutil hlavou. Měl moc práce a málo času. Bůhví, jestli ho Tom nepřijde zkontrolovat. Rychle přešel k bílé skříni. Na rozdíl od skříně, kterou našel v pokoji v druhém patře, tahle zela prázdnotou. Stejně tak i všechny ostatní skříně, do kterých vlezl. Nakoukl i pod velkou postel s nebesy, ale ani tam neměl štěstí. S rukama založenýma v pase stál uprostřed pokoje a přemýšlel, kde by ještě mohl hledat. Toužil alespoň po nějaké indicii. Pohled se mu zasekl na obraze. Prostor za ním bylo poslední místo z pokoje, kde nehledal.
Přitáhl si k prádelníku, nad kterým obraz visel, židli, na které vysedával Tom. Stoupl na ni a sundal obraz z háčku, na kterém visel. Omítka pod ním měla daleko jasnější barvu než zdi ve zbytku pokoje. Obraz tu musel viset dlouho. Kromě jiné barvy se stěna v ničem nelišila. Bill opatrně otočil obraz malbou k podlaze. Vykvíkl překvapením, když za rámem našel zasunutý papírek. Zvědavostí rozklepanými prsty vytáhl papírek, položil jej na prádelník a obraz pověsil na jeho místo.
Usadil se na židli a rozložil kousek papírku. Písmo na něm bylo kostrbaté. S Billovou znalostí místního písma bylo značně těžké rozluštit obsah vzkazu. Po chvíli to ale dokázal.
Drahá Eriko,
mrzí mne, že tě musím opustit. Strávili jsme spolu mnoho krásných dní, ale nadešel můj čas. Nikdy Ti nepřestanu být vděčný, že jsi pomohla najít moji cestu zpět. Pláču. Možná můj vzkaz nikdy nenajdeš, ale nechtěl jsem riskovat, že by jej objevil Tvůj otec. Tvá duše je pevná, Eriko. Neplakej pro někoho, kdo si nezaslouží Tvé slzy. A já si je nezasloužím. Slibuji, že jestli ještě jednou najdu způsob, jak sem přijít, udělám to. Budeš mi moc chybět.
Buď šťastná.
S nekončící láskou
Tvůj Arien
Bill zmateně mrkal na vzkaz. Zdá se, že Erika, pro kterou byl dopis napsán, jej nikdy neobjevila. Pokoj s bílými dveřmi dřív určitě patřil jí. A Arien byl muž na obrazu. Muž Billovy rasy…
Arien… To jméno mu něco říkalo. Znal jej. Zmateně se zvedl ze židle. Dopis svíral mezi prsty, zatímco klouzavou trávou utíkal k levému křídlu Broken Manor. Musel se se svým objevem pochlubit Tomovi. Navíc on určitě bude vědět, kdo Erika byla.
Bill jako hurikán vletěl dveřmi na terasu do domu. Simone stála u kuchyňské linky a chystala pro všechny zeleninový salát k večeři. Naučeně povytáhla koutky úst, když na ni Bill kývnul na pozdrav.
„Je u sebe,“ prohodila Simone, když viděla, jak Bill nahlíží do obýváku a hledá Toma. Kývnutím jí poděkoval a rozběhl se ke schodům do druhého patra. Zastavil před pokojem, který patřil jemu a Tomovi. Od té doby, co se Simone vrátila z toulek po Londýně, se o pokoj dělili. Přišlo mu nesprávné, aby jen tak vletěl do pokoje. Tom zřejmě toužil jednou po chvíli soukromí. Bill tiše zaklepal na dveře. Čekal, dokud se z pokoje neozve odpověď, nebo dokud mu Tom nepřijde osobně otevřít.
Když Tom konečně stanul ve dveřích, Bill už měl napsaný vzkaz, ve kterém mu oznamoval, že něco skutečně našel.
„A co?“ zeptal se Tom. Nezdál se být příliš nadšený, ale Bill mu to nevyčítal. Sám v sobě dusil nadšení za oba. Podal Tomovi papírek a zatím se usadil na posteli, aby mu napsal další vzkaz s hromadou otázek a zjištění. Tom za chůze četl vzkaz na lístku a usedal vedle něj.
„Kdo byla Erika? Ariena znám. Znám jeho jméno. Myslím, že je to někdo tam od nás. A určitě je to ten muž na obrázku, u kterého jsem tě viděl. Vlastně ten lístek jsem našel za ním.“
„Tys byl v tom pokoji?!“ zavrčel Tom, mírně pobouřen. Bill stáhl hlavu mezi ramena a s provinilým kukučem přikývl. Tom si hlasitě povzdechl a chvíli ještě zíral na lístek, než jej vrátil zpět Billovi.
„Erika byla maminka mého dědečka,“ odpověděl strnule. „Myslíš, že to její pracovnu jsme prohledávali?“
„Ne. Arien není muž na obrázku, který jsme našli. Musí být ještě někdo třetí, kdo poznal naši rasu. Něco mi říká, že Broken Manor je opředeno zakletím. Minimálně nějakou spojitost s mým národem mít musí…“
autor: Helie
betaread: Janule
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 11
Jsem ráda že se konečně něco našlo… 🙂
Doufám že se najde více stop 😀
wow… je to čím dál zajímavější…
zacina me to desit. A tak trochu se obavam ze Bill nakonec odejde. Jako ten Arian nebo jak ze to bylo. Jeste to bude nakonec nejakej Billovo otec ne?? Konec koncu kdyz je to jina galaxie ci co…tak tam muzou mit i uplne jinej beh casu nez my. No nic uz moc premejslim. Ovsem jestli Bill nakonec odejde tak asi milou autorku zaskrtim. Tomovi se nedivim…asi bych taky nechtela nic hledat. Bala bych se toho co zjistim. Ale je logicke ze Billovi na tom zalezi.