pokračování
„Byla tohle jediná věc, kterou vás Lord Bill přesvědčil o svých schopnostech?“
„I kdybych nebyl přesvědčen o Billových Vizích, nemění to nic na tom, co jsem našel po svém hledání.“
„Žádám Soud, aby nařídil Lordu Jorgovi, aby odpověděl na mou otázku.“
„Ne, nebyla.“
„Takže, znovu, ptám se, kdy jindy se jeho předpovědi vyplnily?“
„On… poradil mi s několika akciemi.“
„Ale burzovní obchod s něčím, o čem víme, že je to jisté, je nelegální.“
Jorg se chladně podíval na vordaie. „Buď jsou jeho Vize opravdové, což celou dobu popíráte, a tudíž se žádný obchod založený na podvodu nekonal, nebo chcete dokázat, že jeho Vize pravdivé jsou a já zaplatím pokutu. Pokud se prokáže to druhé, dokážete tím vinu vašeho klienta.“
„Takže Vize vašeho zetě jsou vše, co to dokazuje?“
„Ne. S dalším šetřením veřejných zápisů, byly tu nějaké… kontrakty, které Lord Brendan dostal, a byly velice výhodné-„
„Proti zisku určitě žádný zákon neexistuje.“
„To není pravda; když se podíváte na zápisy, společnosti jsou vlastněny rozdílnými Domy.“
„A jsou to všechny Domy, které Lordu Brendanovi dluží nějaké peníze. To nemůže být náhoda.“
„Žádám Soud a Lorda Lina, aby nařídil Lordu Jorgovi, aby se zdržel veškerých úvah, které nesouvisí s jeho výpovědí.“
Prostřední soudce, který tiše poslouchal, přikývl. „Přijato.“
Jorg se posadil zpříma. „Uznávám, že samo o sobě se to může zdát… vskutku nepřesvědčivé. Ale když si to spojíme do souvislosti s tím, že Senátor Kraol zajistil pro Lorda Raphaela pozici uvnitř Císařského Paláce jen krátce po tom, co se sám stal poněkud zadluženým Domu Flebt, a že dluh byl najednou prominut a Senátor a jeho Dům skoro dvakrát zvětšil počet svých kreditů a účetnictví bylo prováděno Lordem Brendanem a Domem Xet. Soud mi odpustí, když si to spojuji jako celkem evidentní důkazy.“
„Lorde Jorgu,“ pokračoval vordai, „moji klienti jsou obviněni za spousty věcí, rozkrádání majetku je jen jedna z nich. Jsou tyto informace klíčem i pro ta ostatní?“
„…Ne.“
„A co je pro ně klíčem?“
Jorg si povzdychl, podíval se na Soud a pak zdráhavě řekl: „Vize Lorda Billa.“
Bill sklopil hlavu, poslouchal, jak vordai Jorga propustil, ale nedíval se. Brzy se místo vedle Davida znovu zaplnilo a Tomova ruka bolestivě svírala tu Billovu. Bill už byl Jorgovým svědectvím dost zahanben, málem zapomněl, že jeho vlastní má přijít-
„Žádáme Lorda Billa z Domu Vave, aby předstoupil jako svědek.“
Bill polkl a nejspíš by se dál držel manželovy ruky, kdyby ho Tom nepustil. Pomalu se postavil a převzal po Jorgovi jeho místo uprostřed místnosti.
Obrazovka Infonexu byla sklopená od té doby, co vstoupili do místnosti, a on se na ni během svého usazování podíval.
Lord Linus se na něj usmál, a to ho trošku uklidnilo. Bill se podíval na Toma přes Linovo rameno, pak se podíval zpátky na vordaie, který promluvil. „Lorde Bille, máte Zrak, ano nebo ne?“
„Ano,“ řekl Bill tiše.
„Byl jste Učeň v Klášterní Škole v Diopoli, pozice, která je přijímána nejen jako právně legální, ale i nutně potřebná jako součást tréninku někoho, jako jste vy, pro Císařství?“
„To je pravda.“
„Proč je to pro Císařství potřebné?“
„Protože je známo, že tací jako já můžou pomoci Pěti Městům vyhnout se zkáze,“ odpověděl Bill, poprvé se ztěžka podíval na Lorda Brandona a Raphaela. „Musíme být trénováni, abychom to ovládali.“
„Tyto Vize nepřichází, kdy chcete vy?“
„Ne… vlastně, to… občas.“ Billovi se skoro chtělo brečet frustrací, ale Tom na něj kývl a on pokračoval. „Ve většině případů věštce přemohou.“
„Nemoc Zraku.“
„…Ano.“
„Prožil jste ji?“
„Častokrát. Když jsem byl mladý, bylo to nezvladatelné.“
„Co byste vzkázal těm, kteří tvrdí, že předstíráte, že máte Zrak jen pro své vlastní výhody.“
Bill sám sebe překvapil tím, že se maličko zasmál, brzy se ale rychle uklidnil. Odkašlal si. „Navrhl bych jim, aby si sami prožili nemoc Zraku a pak mi to znovu do očí zopakovali.“
Lord Linus se na něj znovu usmál. „Tak co vám vaše Vize ukázaly o Lordu Brendonovi, Lordu Raphaelovi a obvinění, která jsou proti nim sepsána?“
„Měl jsem Vizi o Lordu Brandanovi, Lordu Raphaelovi, a Senátoru Kraolovi, jak se spolčují na Pentapolském Gree Ha. Mluvili o tom, že se ujistí, aby byl jejich Generál na místě, aby dovolil Bezvěrcům pobít naše jednotky.“ Polkl. „Nemohl jsem je nechat vyjít z toho bez úhony.“
„A tak jste začal jednat.“
„Ano.“
Lord Linus přikývl, a pak se Bill zhluboka nadechl, když předstoupil druhý vordai.
„Lorde Bille,“ začal. „Oba, Dům vašeho otce i vašeho manžela, měly transakce s teď už zaniklým Domem Rao, že?“
Bill cítil, jak se mu sevřel žaludek, nemohl si pomoci a letmo se znovu podíval na Raphaela. „Ano.“
„A jak to, že ten Dům zanikl?“
Bill se opatrně nadechl. „…Lord Anis byl zabit v bitvě,“ dostal ze sebe.
Vordai nenuceně přikývl. „Které bitvě?“
„V Masakru v Cizině.“
„Přesně v tom, ze kterého vy a váš Dům viníte mé klienty.“
„Ano.“
Vordai přistoupil blíž a Bill se instinktivně posadil víc dozadu. „Řekl byste, že jste… si byl s Generálem Bushidem blízký?“
„Snad.“
„To není odpověď, Lorde Bille.“
Bill semknul čelist a nutil se nedívat na Toma. „Dalo by se to tak říct.“
„Co takhle to tedy ukázat,“ navrhl vordai a Bill se na Toma tentokrát už doopravdy podíval. Nedokázal přečíst výraz svého manžela. „Mohl byste prosím položit dlaně na desky před vámi?“
Bill se znovu podíval na Toma a dostalo se mu přikývnutí.
Olízl si rty a odvrátil pohled od manžela, podíval se na vordaie, pak na čekající Soud, poslechl, položil dlaně před sebe.
Na chvíli se nic nedělo. Pak Bill uslyšel, jak se obrazovka za ním zapnula.
„Jsi vzhůru,“ ozval se místností Bushidův hlas. Bill při tom zvuku trochu zalapal po dechu a otočil se, aby se podíval. Díval se, jak Bushido na obrazovce leží na posteli.
Bill uviděl i sám sebe, jak se usmívá a opírá se o loket na té samé posteli.
„Jsem,“ řekl po chvíli.
„Chceš si promluvit?“
„Ty ne?“ zeptal se tiše. „Nechceš mě vyhnat ze své postele svými pochybovačnými slovy?“
Bushido pak otevřel oči a Bill si přál, aby dokázal odvrátit pohled od bolesti, která v nich byla. „Nepřeji si dělat nic, co by tě ode mne vyhnalo.“
„Tak ta slova nech na jindy.“
„Ne, když je přede mnou vše tak jasné. Tak jasné jako tvá krása.“ Bushido si opřel hlavu o ruku a podíval se na Billa na obrazovce. „Miluji tě.“
„Pak to nechej, jak to je, také tě miluji. Víc, než jsem kdy kohokoliv miloval předtím. Víc, než si myslím, že budu schopný kohokoliv kdy milovat i poté.“
Bill sebou cukl a na chvíli zavřel oči.
„Maličký, nepoutej se ke mně svými slovy. Slova jsou silná-„
„A já znám jejich moc,“ dokončil Bill. Na obrazovce natáhl ruku a jemně se dotkl Bushidova obličeje, drsné strniště lechtající jeho dlaň. „Anisi, z Domu Rao, miluji tě.„
„Maličký, nevíš, co děláš.“
„To neříkej.“
„Bille-„
„Ne…“
Bill sundal ruce z desek, co měl před sebou, odvrátil pohled od obrazovky a vyhýbal se vordaiovu pohledu. „Už dost,“ řekl, i když na to neměl žádné právo.
„Takže váš vztah s Generálem Bushidem byl víc než… jen v mezích slušnosti, rozumí tomu Soud dobře?“
Bill polkl. „Ano.“ To slovo jako by se šířilo ozvěnou celým sálem, znásobujíc jeho zahanbení a rozpolcené pocity.
„Takže, ozbrojen zlomeným srdcem z toho, že jste v Masakru někoho ztratil, chcete předvést někoho před spravedlnost, mám pravdu?“
„Ano.“ Bill zvedl pohled a probodl vordaie pohledem.
„Chtěl jste vidět někoho za tyto činy potrestaného, za to, že vám vzal Generála Bushida.“
„Ano, ale-„
„Takže, jste se, v nemoci, kterou jste přiznal, rozhodl vznést tato falešná obvinění na mé klienty. Jestli je to tak, Lorde Bille, skončeme to.“
„Není!“ vyrazil ze sebe Bill zprudka. „Mluvím pravdu, tak jako vždy.“
„Takže, kdybychom se zeptali vašeho manžela, ten by nám mohl potvrdit, že jste vzorový příklad pravdy?“
Bill otevřel ústa a rychle je zavřel. „O tomhle nelžu.“
„Budete muset v tom případě jak mě tak i tento Soud omluvit, Lorde Bille, když budeme věřit tomu, že muž schopný lhaní svému manželovi v takovém rozměru je perfektně schopný lhát i nám.“
„Tak k čemu bylo lao mar, když ne k tomu, abych mluvil jen pravdu?“
Vordai se ušklíbl, a i když se nedíval, Bill věděl, že Raphael dělá to samé. „Věřím, že všechny argumenty jsou přesvědčivější, když je vidíme na vlastní oči.“
„Pak byste se měl zřejmě zeptat na Vizi, ve které jsem viděl Senátora Kraola, Lorda Raphaela a Lorda Brendana spolčovat se proti Císařské Rodině.“
„Už nemám další otázky,“ zasyčel Lord Rupert a vrátil se ke svému stolu.
Bill se roztřeseně zvedl, neschopen dále oddalovat pohled na Toma. Obličej jeho manžela byl plný ponížení a bolesti. Bez jediného mrknutí zíral strnule před sebe, čelist semknutou. Nepodíval se Billovi do očí.
Bill usedl vedle něj a díval se sám sobě do klína, když se Lord Linus s povzdychem znovu postavil.
„Žádáme,“ řekl, „aby předstoupil Lord Benjamin z Domu Flebt.“
autor: Little Muse & Majestrix
překlad: LilKatie
betaread: Janule & modrozelená
Tak tohle bylo tvrdý… Chudáci Bill s Tomem, i ostatní členové jejich domu… a vůbec… ten soud je hrozně deprimující k pro mě, co teprve pro ně? Sakra, jak já bych si přála, aby to všechno dopadlo dobře… a určitě nejsem sama. Promítnout tyhle vzpomínky bylo vážně krutý. Jsem si jistá, že to otřáslo nejen Billem, ale i Tomem, který teď dostal určitě ránu rovnou do hrudi, obrazně řečeno… to jsem teda vážně zvědavá, jak to bude pokračovat…
Proboha….. tohle bylo víc než ponižující vytahovat a rozevírat staré rány a vzpomínky. To byla podpásovka od soudu. Snad se jim povede nějak ten soud vyhrát. Chudáci Bill i Tom 🙁
Benjamin přichází na scénu, to jsem teda zvědavá…
Ta vzpomínka… Snad nic nepokazí. Billovo vyznání lásky muselo bejt pro Toma strašně krutý. Achjo 🙁 A jinak ta první část byla vážně super :)) Doufám, že to nebylo naposled, i když po té vzpomínce bych se ani nedivila. Snad bude Tom rozumnej…
Tohle bylo na mě moc… Myslím si, že to, co se událo mezi Billem a Anisem nemají co tahat do soudů… Jakoby tím chtěli jenom srazit dolů dům Vave…
Stalo se přesně to, čeho jsem se bála :/ Moc doufám, že alespoň ten soud vyhrají, protože v soukromém životě nastanou nejspíš opět problémy. Je mi jich líto, obou 🙁
OMG I feel broken and can't even imagine How painful It had to be for Tom ! The court was completely unhappy and crappy for their relationship. I'm sure Vordai of the other side planned everything ! That's so clear . I'm really angry…. Bill is telling true! Why they started to talk about Bushido?It wasn't pure accident . Poor Tom :(!
Na mě moc tvrdý 🙁 alespoň to bude napínavý…
http://masinkatomas.1ds.cz
Chudák Bill, a Tom. Toto bolo veľmi deprimujúce. Dúfam, že to všetko dobre dopadne.
tak rychlý konec dílu? já do příště asi nepřežiju! 🙁 Ka'va dej mi sílu! to je trápení.. :/
ale díl to byl boží, náramně jsem si ho užila. jenom se zmínil Dům Rao a já se rozklepala. ach..můj..bože! po tak dlouhé době zase slyšet o Generálu Bushidovi, vidět ten jeho láskyplný pohled, užívat si jeho oslovení „maličký“.. silný zážitek. 🙂
(proč?! proč jste mi ho nechaly umřít!!)
no, pokusím se zase sklidnit hormon..pro mě sice radost ze vzpomínek, pro Toma to byl však nůž do srdce. :/ ten si to vždycky odpikal ze všech nejvíc. téměř zešílel, mstil se svým nekonečným vztekem na Billovi. on je tím, kdo nosí celou dobu to šaraltové znamení a trpí za hřích svého chotě. je mi ho hrozně hrozně líto, že to všechno musel vidět na vlastní oči. klidně bych se za něj i pomodlila k nějakému tomu jejich bohovi (asi tradičně ke Ka'va, žádnýho jinýho si nepamatuju :D), aby to ustál.
grrr, já bych ty tři ďábly rozkrájela na titěrný kousíčky, hodila do mixéru a celej ten hnus spláchla do záchoda. ach, snad to dopadne dobře a Dům Vave nevymře na pošramocenou pověst.
Neuvěřitelně jsem se na tenhle díl těšila a teď, když jsem ho přečetla, mi doslova vyrazil dech!O_o Jdu si to přečíst znovu a přemýšlet, jak se to bude vyvíjet dál!
aaa, tohle byla asi Tomova nejhorší noční můra/ doufám, že ten soudce bude mít spravedlivý, zatim to nevypadá dobře
PO celou dobu tohohle dílu jsem jenom strnule seděla, oči přilepené na obrazovce a slova jsem doslova hltala. A pak když přišla ta část s Bushidem. Bože, tak to bylo pěkně tvrdé i pro mě. Nedokážu si ani představit, jak hrozně se teď Tom musí cítit. Jedna věc je slyšet o tom od Billa a druhá věc vidět ty dva spolu v posteli a na živo Billa slyšet říkat tyhle slova. Po pravdě nevím, jestli i tohle nezničí jejich vztah. Nevím, jestli bych se na Tomově místě přes tohle dokázala přenést.
Pevně doufám, že se jim podaří soud vyhrát, ale nevím. Začínám ztrácet iluze úplně o všem…:(