„Môj, počuješ? Môj!“ skríkol. Ozval sa výbuch a okolo Toma sa rozlialo ešte spaľujúcejšie teplo. Na sekundu stisol viečka, ale potom sa na muža vzdorovito zahľadel.
„Oh, som ty, môj milý Tom. Tvoja tmavá stránka. Tá, ktorú si v sebe tak šikovne potlačil.“ Ozval sa ďalší výbuch, a keď chlapec opäť otvoril oči, díval sa do tváre svojho brata.
„Prosím, Tomi. Chcem odísť s nimi. Som jeden z nich. Zabi ma. Pomôž mi od trápenia.“ Šepkal a prosil. Tak úpenlivo. Tom pevne stisol viečka. Nie! To nie je on! To nie je jeho Bill!
„Máš pravdu. Skutočne nie som on. Ale čoskoro, čoskoro mi bude patriť! Bude len môj!“
„Nie! Prestaň! Nie si ja! Nemôžeš!“
„Nie? Už raz som ťa ovládol. Pamätáš sa? Mal si 15 myslím. Išlo mi to dokonale.“
„Čo sa to tu deje?! Prečo nám nedáte pokoj!“ opäť zúfalo skríkol Tom a položil čelo na dlážku. Nevedel, či je rozpálenejší on alebo tá zem.
„Už som povedal. Billa! Jeho dušu! Bojuje, ale ja nikdy neprehrávam! Má niečo, čo patrí nám, a my to dostaneme!“ odpovedal muž a s posledným hlasným výbuchom zmizol. Tomovi sa zatmelo pred očami a zvalil sa na podlahu. Matne zachytil rozmazaných mužov, ktorý pribehli, aby mu pomohli. V kuse ticho opakoval bratovo meno.
Zobudil sa až o pár hodín. Ozývalo sa okolo neho nepríjemné pípanie a hlava mu išla prasknúť. Opatrne a hlavne pomaly otvoril oči a pokúsil sa zaostriť. Dôkladne preskúmal čisto-biele predmety okolo seba. Nemocnica. Ale ak bol on v nemocnici, kde je…
„Bill?!… Bill!“ dvere sa otvorili a dovnútra vošla mladá sestrička. „Upokojte sa, pán Kaulitz, musíte ležať. Nadýchal ste sa dymu.“
„To neviem. Priviezli len vás! Počkajte, zavolám lekára.“ Bezradne odbehla a o pár minút neskôr do miestnosti vstúpil mladý lekár.
„Pán Kaulitz upokojte sa, inak budem nútený pichnúť vám niečo na upokojene!“
„Kde je môj brat?!“ ozval sa okamžite opäť Tom.
„Nebojte sa. Je v poriadku. Vzal ho so sebou policajt, ktorý vás priviedol. Povedal, že sa na vás príde zajtra pozrieť, tak sa upokojte. Musíte odpočívať.“
„V poriadku, ale nekričte mi tu.“ Napomenul ho lekár a chvíľu sa dohadoval so sestričkou. Tá mu nakoniec priniesla telefón.
autor: Sisa
Co???? ja nestačím zírat….. Nesmí se jim nic stát 🙁 Bych se i bála bejt na Tomově místě…..
Bože… Doufám, že se jim nic nestane :(( pěkná a zajímavá povídka.
Tak tohle bude ještě zajímavé, moc se na to těším, líbí se mi zápletka 🙂
Už jsem se začínala bát, že se této povídky nedočkám. Ale opak byl pravdou a já jsem za to vážně ráda. Zvědavost mě užírala. A abych pravdu řekla, tenhle díl mi teda na moc otázek neodpověděl. Spíš naopak. Jsem ještě zvědavější, ale to je nejspíš dobře, protože právě zvědavost bude to, co mě donutí přečíst si další díl této nesmírně zajímavé povídky. Tak snad nebudu muset zase čekat tak dlouho na další díl 😉