autor: Helie
Zdravím všechny spolu s novou povídkou. Už hrozně dlouho jsem ji slibovala, ale neustále přicházely nové nápady a já jsem se k ní tak nějak nedostala. 😀 Dala jsem si však slib, že ji dopíšu, protože, přiznám se, ten nápad mě naprosto uchvátil. 😀 Kdo mě zná, ví, že jsou dvě věci, které miluji víc než cokoliv – fantasy a Egypt 😀 V téhle povídce najdete obojí =) O Egyptě, respektive o Egyptě v době faraónů a otroků nevím dost na to, abych o něm psala, proto jsem zvolila kombinaci všech starověkých kultur, ze kterých vznikla úplně nová země s novými zákony a novou historií =) Země, ve které je možné takřka naprosto všechno 😀
Než se však pustíte do čtení naprosto nic neříkajícího prologu, který zatím nemá žádnou roli, chtěla bych vás varovat. Povídka nebude jen o samotném twincestu (krom toho, že twins nebudou twins :D). Můžete v ní tak do poloviny najít taky prvky Billshida, a pokud mi to má milá povídka dovolí, nebude to jen nějakých pár náznaků 😀 Bushido tam původně neměl ani být, ale do role toho, koho bude zastupovat, se mi nikdo jiný nehodil. Navíc spolu s nápadem Bushida jako jedné z hlavních rolí přišel taky konečně nápad na děj (abyste chápali, já děj většinou vymýšlím až v průběhu povídky 😀 většinou začínám pouze s nápadem na název a občas s prostředím :D).
Taky bych chtěla poděkovat svojí nejlepší kamarádce, která pro mě nakreslila obrázek pyramid, který můžete vidět na coveru =) No a myslím, že jsem se rozkecala až příliš, takže na závěr… doufám, že se vám povídka bude líbit =)
Helie =)
Prolog – Temná strana lva
Slunce vcházelo do kraje, jeho paprsky se odrážely ve zlatých stěnách Slunečního paláce v Igdar. Sluhové běhali po celém sídle a roztahovali těžké závěsy přes okna. Jen do pokoje vládce si nikdo netroufl. Závěsy jeho oken byly už dávno roztažené. Roztáhl je sám faraón. Na parapetu ležela velká černá lvice a hleděla na probouzející se dění na nádvoří Slunečního paláce. Nic neuniklo bystrému pohledu ledově modrých očí. Za sebou zaslechla zvuk. Otočila hlavu, aby viděla, jak její pán a zachránce vstává. Její pobyt zde zatím netrval příliš dlouho a vděčila za něj jedině blonďatému faraónovi, který se právě vrátil z říše snů.
Vždycky byla jiná. Neměla tu správnou barvu srsti. Její smečka ji za to vyhnala. Jako černou ovci… Dlouho unikala lovcům, dlouho se bránila nepřízni živlů. Její zakrvavené tělo jednoho dne dopadlo do bílého písku, rostlo pod ním tratoliště krve. Tu noc šel kolem chlapec. Nikdo jej neznal, nikdo o něm nikdy neslyšel. Jako černá ovce rodiny utekl. Proč by ho měl někdo mít rád, když nesplňoval otcovy představy? Proč by o něj někdo stál? I on unikal moci živlů. Našel lvici ležet v písku, myslel, že je mrtvá. Ulehl vedle ní do písku a doufal, že její kožich zažene nepřízeň nocí, které jsou v Igdaru neuvěřitelně ledové.
Ráno se probudil, aby pohlédl do ledově chladných očí černé lvice. Cenila na něj zuby.
„Ne, prosím, nezabíjej mě!“ zakvičel. „Něco mi říká, že pokud nezabijeme jeden druhého, budeme si moci být užiteční,“ špitl, jako by mu lvice mohla rozumět. Ta naklonila hlavu ke straně. Faraónův syn se na ni zářivě usmál. „Moje maminka byla šamanka. Naučila mne mnoho rituálům a možná znám některý, kterým tě mohu uzdravit. Ale nesmíš mě potom zabít!“ našpulil Amendetom, pro rodinu Tom, rty na lvici. Ta pokývala hlavou. Nezáleželo na tom, jestli to byl pouze zvířecí instinkt, Tom jí důvěřoval. Noc rituálu je spojila navždy.
Mladý faraón přešel k oknu a podrbal svoji lvici na bradě. Spokojeně zamručela a otočila se zpátky k oknu. Amendetom ji nechal být a oblékl se do denních šatů. Když byl hotov, zamlaskal na lvici, aby upoutal její pozornost. Obří lví tělo se zvedlo z nosného mramorového parapetu a seskočilo dolů. Když lvice stanula po faraónově boku, konečně měli oba pocit dostatečného naplnění.
Voní to tu, vytanulo Amendetomovi v hlavě. Věděl, že myšlenka nepatří jemu. Tak už to mezi ním a lvicí chodilo.
„La-ilo, nebuď nenažraná,“ zasmál se a podrbal ji mezi ušima.
Lidský blázne…
Po snídani se La-ila odpoutala od Amendetomovy nohy, hledala svoji cestu k modlitebně. Ulehla před oltářem a vzývala lidskou část svého já, aby vystoupila z jejího těla a udělala potěchu Bohům. La-ila nikdy nepřestala děkovat Bohům za Toma, kterého jí vpustili do cesty. Při rituálu se část jeho lidskosti přesunula do jejího srdce. Její zvířecí dravost potom utržený kus nahradila v Tomově těle. Když se bok po boku vrátili do Slunečního paláce, nikdo nedokázal Tomovi odporovat, nikdo si nedovolil zakázat mu přístup. La-ila mu stála vždy po boku jako jeho anděl strážný, jako nejlepší přítel…
Škubla vzhůru hlavou, když periferním viděním zaznamenala pohyb.
„Tady leží, sama, opuštěná.
Seslaná hvězdou. To je tvé jméno, ne? Ach, La-ilo, kde máš svého pána? Proč tě zde nechává samotnou?“ zeptal se štiplavý ženský hlas. „Omlouvám se, zapomněla jsem, že mluvíš pouze ke svému pánu. Víš co, La-ilo? Jsou věci, na které nepotřebuji slyšet tvůj souhlas, abych věděla, že souhlasíš.“ Na krku černé lvice přistála dýka. „Teď ti dám něco vypít. Až to vypiješ, podepíše se to i na
Tomovi. Nehneš se od něj ani na krok, viď?“ La-ila hlasitě polkla. Nehnula by se od něj… To dotyčná musela vědět.
„Jsem ráda, že se mnou souhlasíš, maličká. Teď tohle vypiješ,“ strčila jí mezi pysky lahvičku a zvrátila lvici hlavu, aby měla jistotu, že jí tekutina steče do krku. Lvice měla možnost zahlédnout záblesk pomněnkově modrých očí. „Odteď zůstávej vždy po boku našeho vládce. A upozorňuji tě, Seslaná hvězdou, hni se od něj a zabiju tě. Jsem stále kolem tebe… I když o mně nevíš,“ zamumlala žena a udeřila La-ilu do spánku. Lvice se zhroutila v mdlobách k zemi, kde ji o půl hodiny později našel Amendetom.
autor: Helie
betaread: Janule
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 3
Billshido a twincest? O__o Noo, jsem pořádně zvědavá 😀 Určitě budu číst dál, těšim se na další díl :))
A kde je Bill?? :DD
No začátek je tedy opravdu zajímavý, mám ráda Egypt, takže si myslím, že tohle budu číst dál 🙂
Jelikož mám ráda fantasy i Egypt, tak jsem si říkala, že bych povídku začala číst.
Na druhou stranu patřím k milovníkům Billshida a něco mi říká, že Bu v tomhle příběhu asi moc kladnou roli hrát nebude, což mě zase odrazuje, protože bytostně nesnáším, když je jeho osoba zneužívána k tomu, aby mezi twins dělal "toho zlého".
No, uvidíme.
Jinak k té lvici, mám takový zcestný názor, není on to náhodou Bill? =)
[2]: Bill bude, ale až v dalším díle 😀 Tam pro změnu nebude Tom 😀
[4]: Tak to tě můžu vyvést z omylu… a dokonce hned dvakrát 😀 Ne, Bushido nebude hrát zápornou roli. Nazvala bych to spíš jako rolí neutrální, protože je pravda, že bude "škodit" vztahu mezi Billem a Tomem, ale jinak že by byl nějaký zmetek, to zase ne. A lvice rozhodně Bill není, ale bude hrát důležitou roli v celém příběhu =)
[5]: Tak to jsem ráda =)
A lvice Bill není, ale myšlenka to byla docela zajímavá xD
Egypt! 🙂 To se mi líbí a faraoni 🙂 Už teď tu povídku žeru! 😀 Těším se na další díl, kde už bude, jak říkáš, Bill 🙂
jeežiš nějak se v tom ztrácim…to je na mě moc jmen:D ale doufám, že se v tom později vyznám:)
[8]: Určitě vyznáš 😉 Tohle je jen začátek, nic neříkající 😀 Zbytek už bude daleko přehlednější 😉 On ten prolog s několika prvníma dílama ani nesouvisí… to se objasní až pozdeji 😀
tak fantasy tiež zbožňujem Billshido taktiež a história takýchto krajín ma veľmi fascinuje takže toto je poviedka pre mňa…rozhodne ju budem čítať…aj keď sa v tých menách tiež trochu strácam ….ale verím, že si zvyknem…teším sa na pokračovanie!!
Helie, Helie. Ty jsi jako stroj na dokonalost skrz slova.
Těším se na další díl od tebe, protože atmosféra příběhu mě vcucla jako vysavač a v tom bordel pytlíku se mnohdy dají najít zajímavé věci 😀