Cizinec 20.

Když se Tom ráno vzbudil, postel po jeho levé ruce zela prázdnotou. Místo, kde usínal Bill, připomínalo jeho přítomnost pouze shrnuté prostěradlo. Tom se vymrštil do sedu, jako,by ho někdo polil studenou vodou. Nechápavě se rozhlížel po sluncem prozářeném pokoji, který zel prázdnotou stejně jako Billova strana postele. Tom mžoural do prostoru a neunikly mu ani otevřené dveře do koupelny, které vylučovaly možnost, že by se Bill mohl nacházet právě tam. Tom odhodil deku stranou a vstal. Znovu pohledem prošacoval celý pokoj, ale nenašel ani náznak, kde by se Bill mohl nacházet.

Zrovna když si začal shánět oblečení, aby se došel podívat do haly, jestli si náhodou Bill neodskočil tam, otevřely se balkónové dveře.

„Jsi vzhůru,“ prohodil překvapený Bill ve spodním prádle, který vlezl do pokoje. Ve tváři mu svítila lehká červeň, která ještě zesílila, když k němu Tom přiskočil a sevřel ho v náručí. „Děje se něco?“ zeptal se podezíravě Bill a váhavě poplácával Toma po zádech. Nechápal, která bije. Tom ho jen objímal a tahal mu za konečky vlasů. Bill se nakonec jeho objetí taky oddal a pevně ho objal rukama kolem pasu. Nos zabořil do Tomova krku, kam vložil pár polibků. V Tomovi jeho lehounké polibky vyvolávaly smích, lechtaly ho na kůži.

„Nechci, abys odešel,“ zašeptal Tom Billovi do vlasů. Tom mu takové přiznání nikdy neřekl. Připadal si jako naprostý sobec, ale když Billa svíral v objetí, měl pocit, že tam patří. Nedovedl si představit, že by jeho náruč zela prázdnotou stejně jako jeho postel, když se probudil. Cosi se v něm zlomilo a on zjistil, že bude klidně sám sebe považovat za největšího sobce, jen když Bill zůstane s ním.

„Nechci odejít,“ přiznal Bill. V Tomovi se začal dmout pocit nadšení, který však pohasnul, když Bill dodal prosté: „Zatím.“

Tom se okamžitě odtáhl a stáhl rty do úzké čárky. Pokýval hlavou a pohled sklopil stranou.

„Chápu,“ zamumlal. Cítil na sobě Billův nechápavý pohled, který dovedl zvednout jeho obličej spolu s naprosto falešným úsměvem, který v poslední chvíli vykouzlil. „Nevyrazíme někam na snídani? Rád bych ti toho ukázal co nejvíc.“ Bill přikývl. V očích mu zazářilo. Nejspíš uvěřil Tomovu smutnému úsměvu, nejspíš uvěřil, že je skutečný a spokojený. Okamžitě odcupital ke skříni, ze které vytáhl jedno z Tomových kratších, ale přesto stále dlouhých triček, která mu Tom propůjčil, než mu seženou nějaké nové oblečení. Tom si ho kriticky prohlížel, když natahoval tričko na příliš útlé tělo, které se ve velkém množství látky pomalu ztrácelo.

„Musíme ti nakoupit nějaké nové oblečení,“ pronesl kriticky, ale věcně Tom. „Nemůžeš pořád tahat moje věci. Doma je to v pořádku, ale na ulici v tom vypadáš zvláštně.“ Bill se postavil před zrcadlo připevněné na vnější straně dveří skříně a kriticky se prohlížel.

„Nevypadá to špatně, jsem na to zvyklý a je to pohodlné,“ odpověděl Bill.

„Jsi na takovou módu příliš drobný.“ Tom přistoupil k Billovi a položil mu dlaně na boky. Mezi prsty sevřel látku svého černobílého trička, a zatímco se opíral bradou o Billovo tričko, stáhl látku tak, aby obepínalo Billovo tělo.

„Není to lepší?“ zašeptal Tom a sám se díval na Billův odraz v zrcadle, který se úplně proměnil. Kdyby tričko bylo ještě o něco kratší a s menším obrázkem, působilo by dojmem druhé kůže. Upnutější oblečení by zvýrazňovalo Billovo dle Tomova názoru až příliš vychrtlé tělo. Rozhodně by však vypadalo daleko lépe než Tomova vytahaná trička. Tom látku pustil. Vrátila se zpět do původního tvaru pytle. Tom Billa objal kolem pasu. „Zajdeme do nějakých obchodů a něco nakoupíme, co říkáš?“ Bill oddaně přikývl a položil ruce přes Tomovy. I v pouhém odrazu v zrcadle mohl Tom zahlédnout zvláštní záblesk v jeho očích doprovázený následnou zastřeností, která barvila jeho oči do temně hnědé, skoro až černé barvy.

Tom překvapeně zamrkal, když Bill začal stahovat jeho ruku níž. Na rozdíl od včerejška nahradil svoje slzy odhodláním. Odhodláním splnit slib, který dal sám sobě. Chtěl zkoušet nové věci, o které nejspíš přijde v momentě, kdy se rozhodne pro návrat. Od doby, kdy poznal Toma, se musel prát se zmatenými pocity, které ho občas ovládly, když se nacházel v Tomově blízkosti. Občas se našla situace, která působila jako spínač těchhle pocitů. Dřív mu připadaly zmatené a přisuzoval je důsledkům svého pádu. Brzy je však začal shledávat podivně příjemnými, obzvlášť pak, když se ho v takových chvílích Tom jakkoliv dotýkal. V jedné z takových situací se právě nacházel.

Tom v zrcadle zkoumal výraz v jeho tváři a to, co nacházel v mírně pokroucených rysech, ho překvapovalo. Z Billa vyzařovalo nečekané odhodlání, které doslova tlačilo Tomovu ruku dál, i když Bill své ruce spustil podél těla. Tomova dlaň zastavila na Billově podbřišku ukrytém pod jeho velkým tričkem.

„Nejsem si jistý, jestli-“ Bill Toma nenechal větu doříct. Otočil se v jeho náručí čelem k němu a dlaně položil na jeho tváře. Přitáhl si Tomův obličej a přitiskl své rty k jeho. Jazykem přejel přes Tomův spodní ret, čímž ho donutil rty pootevřít. Okamžitě využil situace, kterou mu Tom poskytl. Za krk si ho přitáhl ještě o něco blíž a prohloubil polibek. Natiskl se na Toma o něco blíž a nohu prostrčil mezi těmi jeho, aby mu naznačil, že má couvnout. Necítil se na roli toho dominantního, ale nějakým způsobem musel Toma přesvědčit ke spolupráci. Zdálo se, že Tom se příliš bojí o jeho psychický stav. Bill ho dotlačil až k posteli, kde do něj šťouchl v momentě, kdy se Tomova lýtka dotkla pelesti postele.

Bill se usadil na jeho klíně, hned jak se Tom uvelebil na posteli. Tom konečně pochopil, že Bill právě přestal brát ohledy na pravidla a že je mu konečně dovoleno všechno. Bill na něj přenášel svoji chtivou náladu. Za krk si přitáhl Billa k sobě a vpil se do jeho rtů se stejnou nedočkavostí, jakou projevoval Bill, když mu během polibku zajížděl rukama pod tričko od pyžama. Dlouhými nehty ho škrábal na hrudníku. Na chvíli se odtrhl od Tomových rtů a přetáhl mu tričko přes hlavu. Rty se přisál k Tomovu krku, na kterém zanechal pár červených flíčků. Naslouchal instinktům, které ho nutily pohybovat se v pravidelném rytmu v Tomově klíně. Překvapovalo ho teplo, které se šířilo jeho tělem, a mravenčení, které pulzovalo v jeho rozkroku. Pocity, které se z pravidelných pohybů šířily do jeho těla, ho příjemně překvapovaly a činily jej lačnějším po dotycích.

Pousmál se do Tomova krku, když mu jeho ruce zabloudily pod dlouhé tričko a hladily ho po zádech. Bill div nepředl pod dotyky, které Tom věnoval jeho zádům. Zavlnil se na Tomově rozkroku, čímž si vysloužil zalapání po dechu. Tom už si tohle týrání nemohl nechat nadále líbit. Jemně ze sebe Billa shodil a lehl si na něj. I on z něj stáhl jeho tričko a s přetrvávající nejistotou opatrně pokládal polibky na Billův odhalený hrudník, který se zběsile zvedal. Bloudil rty po křivkách jeho trupu, přejel jimi přes pupík a pokračoval až k lemu spodního prádla, kde se s výraznými otazníky v očích zarazil a zvedl k Billovi hlavu. Stále ještě nevěděl, jestli je mu dovoleno všechno. Nechtěl Billa jakkoliv vyděsit. Bill naklonil hlavu ke straně a vyčkával. Byl připravený Toma kdykoliv zastavit, kdyby měl s jeho činy problém. Nechtěl ho brzdit už teď, když ještě nic nezkusil.

Tom zahákl prsty za lem jeho spodního prádla a jemně ho stahoval dolů, stále tak bolestně pomalu, aby Billa nevyděsil. Když doputoval až ke kolenům, uhnul stranou a Bill zakopal nohama, aby se překážejícího kusu oblečení zbavil. Hned na to si za ramena přitáhl Toma zpátky a věnoval mu procítěný polibek, jenž měl zbořit poslední zábrany, které Tom měl. V Billovi se sice postupně hromadil strach, ale byl to strach z návratu výčitek svědomí za nedodržení pravidel. Nechtěl na to myslet. Tom se znovu vtěsnal mezi jeho nohy a jemně se otřel o Billův rozkrok. Bill se zašklebil. Nelíbilo se mu tření látky o citlivou kůži. Zabloudil rukou k Tomovým boxerkám a zatahal za ně. Tom však pouze zakroutil hlavou.

„Kdyby ti něco vadilo, zastavíš mě?“ zeptal se pro jistotu Tom, zatímco tiskl rty ke kůži na Billově krku. Bill pokýval hlavou a naplno se uvolnil. Tom putoval zpátky přes jeho hrudník k jeho rozkroku.

Bill zalapal po dechu, když Tomovy prsty přejely přes jeho erekci. Napjatě sledoval, jak se Tomova dlaň pohybuje v jeho rozkroku. Vrtěl se na posteli a přivřenýma očima sledoval Toma. Zasténal, když Tom přejel palcem přes špičku jeho penisu. Každý Tomův dotek na jeho intimních partiích ho dováděl k pokraji šílenství už jen proto, že nikdy nic takového nezažil. Myslel si, že polibky, které mu Tom nabízí, jsou tím nejhezčím v jeho životě. Jak moc se pletl! V rukou drtil prostěradlo. S každou další vteřinou Tomova počínání jím projíždělo silnější chvění, které se postupně hromadilo v oblasti jeho rozkroku. Jeho steny nabývaly na síle a pobízely Toma k rychlejším pohybům.

Když se Bill prohnul v zádech a ze rtů vypustil táhlý výkřik, Tom usoudil, že brzy dosáhne svého vrcholu. Ještě o něco víc zrychlil a zesílil stisk. Bill několikrát zalapal po dechu, vykřikl jeho jméno a sesunul se na matraci v doznívajících záchvěvech orgasmu. Na čele mu perlil pot a ani nebyl s to vnímat Toma, který se natáhl na postel vedle něj, stáhl ho do své náruče a pohrával si s konečky jeho dredů, zatímco mu šeptal, že ho miluje.

autor: Helie