Cejchovní znamení 4.

autor: Helie


Horečka

Uteklo několik hodin a Bill spal jako zabitý. Maya donesla Anisovi karafu s pálenkou na posilněnou a vrátila se ke svým družkám a vyšívání. Přítomnost žen na stavbě byla prostá. Vařily jídlo, opravovaly otrokářům oděvy a staraly se o ně, když měli volnou chvilku. Jejich život se lišil od života žen v paláci. Ženy na stavbě byly stejně jako muži cejchování v šestnácti, v roce dospělosti. Vybraly si cestu celibátu a jejich těla směla sloužit pouze jako potěcha Bohům. Kdežto naopak ženy v paláci dostaly svůj cejch, až když o jejich cejchování požádal některý z mužů. Tím mezi sebou uzavřeli partnerství, složili si svůj slib. O zaslíbenou ženu už potom jiný muž nemohl faraóna požádat.

Na výběru cejchu u mužů záleželo hlavně na rozhodnutí faraóna. Podle toho, v jakých poměrech se dítě narodilo, bylo vychováváno a od patnácti let muselo nastoupit do zaměstnání příslušného poměrům rodiny. V roce dospělosti byl potom mladý muž přiveden před faraóna, který rozhodl o tom, jestli zůstane v zaměstnání, které pro něj stanovila rodina, nebo bude přeřazen jinam. Podle vybraného povolání potom muže cejchovali. Každé povolání neslo určitý počet cejchovaných pracovníků, který nesměl přesáhnout maximum. Jakmile muže jednou cejchovali, nemohl zastávat jiné povolání, než které mu faraón přidělil.


Většina národa pod vládou faraóna Amendetoma měla své místo v paláci. Palác představovalo velkolepé místo o rozloze několika hektarů, z něhož sám Amendetom pro své potřeby využíval sotva pár komnat. Zbytek paláce pak sloužil jako ubytovna pro cejchované a jejich rodinu. Cizinci měli do paláce vstup přísně zakázán. Tento systém v Igdaru zavedl již před několika stoletími první vládce tohoto národa. Igdar nebyl národ dobyvačný a hranice země zůstávaly skálopevně na svém místě. Faraóni této země netoužili po dalších hladových krcích. Právě díky malé rozloze si Igdar mohl dovolit přísný řád, který všichni striktně dodržovali, a nikdo nepomýšlel na vzpouru.

*

Anis po celou dobu Billova spánku seděl na stoličce a sledoval křivky jeho těla. Pozoroval, jak se mu při každém nádechu mírně pohnou ramena a jak mu jeden pramen havraních vlasů stále padá do obličeje a lechtá ho na nose. Vždy, když se tak stalo, Bill zamručel a prsty si pramen zahákl za ucho. Ten tam však nikdy nevydržel dlouho a vyklouzl, aby mohl Billa zlobit. Anis vnímal i řasy, které se Billovi občas chvěly, jako by se chtěl probudit. Otrokář se bezděky usmíval a s každým nádechem, který vypozoroval, se v něm cosi vzdouvalo. Něco, co nedokázal popsat. Emoce? Cit? Sám nevěděl…

Billovo tělo na lůžku sebou zacukalo. Nejspíš se mu zdál jen další ošklivý sen. Anis vstal ze svého místa a klekl si vedle postele. Billova víčka se opět chvěla, jako by se jejich majitel chtěl probudit, ale něco mu v tom bránilo. Anis mu přejel hřbetem ruky po tváři a polekaně se odtáhl. Billova pokožka přímo hořela.

„Bille, Bille! Vzbuď se,“ mumlal otrokář a něžně plácal Billa po tvářích. Marně. Horečka ho věznila v hlubinách spánku. Anis ji musel něčím okamžitě srazit, jinak by se mohla Billovi stát smrtelnou. Horečka byla zrádná a Anis viděl už mnoho daleko silnějších mužů, jak umírají v jejích pařátech.

Opatrně vzal chlapce do náruče a posadil ho na stoličku, na které ještě před chvílí seděl on sám. Od pasu si odpoutal jednou rukou měch s vodou, zatímco druhou rukou podpíral malátného Billa, který by bez jeho jištění skončil na zemi. Přiložil mu měch ke rtům a zaklonil mu hlavu, aby voda mohla téct přímo do jeho hrdla. Bill se zakuckal a konečně otevřel oči. Zmateně sevřel v rukou měch a dál hltavě pil vodu. Anis zatím vstal a namočil ve džberu hadřík, aby jím zchladil Billovo čelo.

Billovo hrdlo nedokázalo přijímat takové množství vody, která pozvolna začala Billovi stékat po bradě. V jemných potůčcích stékala přes jeho kůži. Anis se otočil zpět k němu a hadřík mu div nevypadl z rukou. Uchváceně sledoval kapičky laskající Billovu kůži na krku. Zachycovaly se mu na konečcích vlasů a na kůži na krku. Třpytily se v tlumeném slunečném světle, jež pronikalo odklopenou plachtou do místnosti. Anis pociťoval potřebu dotýkat se Billovy kůže v místech, kde se jí před tím dotkla voda. Sám sebe si představoval se rty přitisknutými k Billovu krku. Pouze ta představa mu do těla rozlévala příjemné teplo.

Bill vycítil jeho pohled na své osobě a naklonil hlavu ke straně. Zastrčil dřevěný kolík do otvoru ve vaku a ruku natahoval zpátky k otrokáři. Voda mu vehnala do žil nový život, a dokonce krapet snížila i horečku. Anis zatřepal hlavou, když si všiml Billova zvídavého pohledu. Převzal od něj vak a položil mu namočený hadřík na čelo. Když se Billovy prsty otřely o jeho zápěstí, okamžitě ucukl. Bill však přistoupil na jeho hru. Líbilo se mu, jak na něj otrokář koukal, to nemohl popřít. Byl až příliš mladý a nezkušený na to, aby si uvědomil, že to, co dělá, je strašně špatné.

Vrávoravě se postavil a doklopýtal k zrcadlu, které Maya postavila na stolek a opřela ho o trám podpírající plachtoví. Zkroutil se tak, aby viděl alespoň část svých zranění. Nezaujatému člověku to mohlo připadat jako naprosto normální, avšak nebohý otrokář to vnímal úplně jinak. Nestydatě sledoval svého otroka, jak se kroutí před zrcadlem. Avšak pouze do té doby, než se od vchodu ozvalo hlasité ženské odkašlání. Bill se kroutit nepřestával, ale Anis sklopil pohled stranou.

„Vidím, že už je ti lépe,“ usmála se Maya a přešla k Billovi. Když oba stáli rovně, Maya byla o několik centimetrů menší. Pohladila mladého otroka po rozpálené tváři a podala mu hrneček s čerstvým čajem z bylinek, které měly přeprat jeho horečku. „Vypij to a lehni si. Zkontroluji ti rány. Potom se mnou půjdeš do umývárny. Poslala bych tam s tebou toho mameluka, ale obávám se, že by to nebyl nejlepší nápad,“ uculila se Maya na Anise, který stydlivě klopil pohled k zemi, když kolem něj procházela, jak strkala Billa k provizorní posteli. Ten se poslušně usadil na postel a srkal horký čaj. Nevěřil, že by mu horký nápoj mohl od horečky pomoci, ale řekla to žena, takže se rozhodl doufat. Kdyby tu nebyla Maya a Anis si nesundal svoji roušku, bál by se o svůj život. Dva lidé, kteří se o něj starali, porušovali spoustu pravidel, čímž mu dokazovali, že se jich nemusí bát. A Bill jim věřil.

*

Bill zalezl do kádě s vlažnou vodou, do které mu Maya nasypala vonnou sůl. Seděla vedle kádě a pozorně sledovala Billa, který si užíval koupel plnými doušky. Jednou za čas byli všichni otroci nahnáni do velké místnosti, kde se na ně pustila studená voda. Jejich koupel trvala sotva pár minut, protože by se dala považovat za plýtvání vodou. I tak se na koupel všichni otroci těšili, protože bylo příjemné jednou za čas smýt zaschlou krev z rozedřených zad. Tohle však bylo o něčem úplně jiném. Už když se Bill dotkl špičkou palce vodní hladiny, měl sto chutí vykřiknout. Dalo by se říct, že ani netušil, že voda dokáže být jiná než studená. A tahle navíc tak krásně voněla! Spokojeně se cachtal v kádi bez špetky studu, kterou by u něj Maya čekala.

„Řekněte mi, proč se o mě tolik staráte?“ zeptal se Bill, zatímco jako malé dítě plácal rukama do vodní hladiny a fascinovaně sledoval kroužky a vlnky, které na ní vytváří. Maya se usmála. Jak mohl být někdo takový zaměstnán tou nejtvrdší prací, kterou Igdar nabízel? Vždyť byl ještě dítě!

„Protože mě o to Anis požádal. Víš, možná se to nezdá, ale když tě dnes odpoledne zbil, měl velké výčitky svědomí. Je sice trénovaný, aby nevnímal bolest lidí ve svém okolí, ale tebe si oblíbil, což mu práci dost ztěžuje. Navíc máš dnes večer cejchování a on tě nechtěl faraónovi předvést v takovém stavu, v jakém jsi byl. Nehodilo by se to. Proto jsem mu slíbila, že mu pomůžu dát tě alespoň trochu do pořádku. Dnes večer vyrazíš faraónovi dech, tím jsem si jistá,“ usmála se vstřícně Maya. Skutečně si tím byla jistá. Chtěla, aby na její práci mohl být Anis pyšný. Chtěla, aby Bill uspěl, aby dostal co nejlepší možný cejch. Znala toho chlapce sotva pár hodin, ale neskutečně se jí dostal pod kůži. Hádala, že se mu to povedlo u každého, na koho se byť jen podíval. Pro jeho dobro doufala, že se totéž stane i u vládce jejich země.

*

Blížil se čas Billova cejchování. Anis přecházel nervózně před stanem a sledoval skupiny otroků, jak se popoháněni bičem svého otrokáře kolébavým krokem vrací ke stanům. Maya ho vyhnala z jeho stanu se slovy, že se chce o Billa postarat sama, protože chce, aby byl Anis překvapený. Trvalo jí to už dobrou půlhodinu a kočí vozíku, který je měl dopravit do paláce, si netrpělivě poklepával bičem o holé stehno. Anis ho musel každých pět minut ujišťovat, že Bill bude brzy připraven na cestu. Kočí si pokaždé odfrkl, zamumlal si pod vousy, že nechápe, proč otrokář dělá tolik povyku kolem otroka, a plácnul se bičem o něco silněji. Jeho činy činily otrokáře ještě nervóznějším.

Zatímco Anis rázoval před stanem, Bill seděl se zavřenýma očima před zrcadlem. Na kůži cítil něžnou péči Mayiných prstů. Vtírala do jeho pokožky různé krémy. Nebo alespoň to mu tvrdila. Zničehonic se její prsty vzdálily. Spokojeně si něco zamručela a Bill musel potlačovat silnou touhu po otevření očí. Mayiny prsty se přemístily do jeho vlasů. Pročesávala mu je svým hřebínkem. Překvapila ji jemnost jeho vlasů. Čekala, že budou zničené neustálým slunečním zářením, avšak opak byl pravdou. Billovy vlasy byly jemné jako nejjemnější hedvábí. Spadaly mu na ramena, kde ostře kontrastovaly s bílým svátečním rouchem, které tvořila volná tunika ke kolenům opásaná v pase černým páskem. Pod ní měl Bill bílé plátěné kalhoty.

„Můžeš se na sebe podívat,“ promluvila Maya a Bill v jejím hlase zaznamenal podtón úsměvu. Nedočkavě otevřel oči. Nezmohl se na jediné slovo. Sám sebe by nepoznal! Na tváři měl nanesený zlatavý prášek a kolem očí mu Maya nanesla černou barvu přesně podle toho, jak to má správně být. Cejchování mělo jistá pravidla, jejichž dodržování sice v poslední době dosti upadalo, ale někteří je stále ještě považovali za svatá. Navíc to zvýší Billovu šanci na úspěch. Maya si skutečně dala záležet. Byla si jistá, že Amendetom nepřenechá Billa u povolání, které by zničilo jak krásu jeho zevnějšku, tak krásu jeho duše. Takový jejich faraón nebyl…

„Jak se cítíš?“ zeptala se Maya.

„Skvěle!“ odpověděl Bill okamžitě a se šťastným úsměvem ji objal. „Děkuji vám.“
„Nemáš zač. Jen dávej pozor na své líčení. Snadno se rozmaže a přece nechceme, abys měl své líčení rozmazané, až předstoupíš před faraóna. Teď půjdeme, ano? Jsem si jistá, že Anis nám odpustí, že jsme ho nechali venku.“ Bill akorát pokýval hlavou a nechal se táhnout ven před stan. Maya ho předala do rukou příjemně překvapeného otrokáře a schovala se zpět do stínu plachet. Nikdo ji nesměl vidět. Našla si v plachtě skulinku, kterou sledovala, jak otrokář pomáhá chlapci do vozíku.
„Zamotal ti hlavu, Anisi,“ uculila se pro sebe. Vozík mizel v prachovém mračnu a ona se konečně mohla s dobrým pocitem vrátit ke své rozdělané práci.

autor: Helie

betaread: Janule

9 thoughts on “Cejchovní znamení 4.

  1. Chudáčik Bill, mne je ho tak ľúto. Anis je veľmi starostilvý. Dúfam, že dostane dobrý cejch . Krásny diel.

  2. WAA…som zvedavá, ako Bill skončí…moc moc moc sa teším na ďalší diel..úžasná poviedka!!

  3. Krásný díl. Tahle povídka má prostě tak úžasnou atmosféru a to prostředí – to je prostě ach! 🙂
    Strašně se mi líbí, jak se v Anisovi perou emoce, když se dívá na Billa a jsem zvědavá na to, jaký bude Tom a co vybere Billovi na cejchování. No, moc se těším na další díl :))

  4. Jsem si více, než jistá, že Bill faraonovi padne do oka =)
    Pravděpodobně mu přidělí starost o své pohodlí a nechá si ho u sebe, to by bylo nejlepší a doufám v to =)
    Strašně se mi líbilo, jak Anis na Billa zíral, když mu po obličeji stékaly kapičky vody, to byla krásně napsaná scéna, něžná a přitom sexy, moc se ti povedla.
    Takže doufám, že Bill faraona svou krásou okouzlí stejně, jako se mu to povedlo u Anise =)
    No a nebyla bych to já, kdybych zase nad  něčím nešpekulovala a tak mě napadlo, jestli se Bill nebude starat o Amendetomovu lvici =)

  5. Děkuji za všechny komentáře =)) Děláte mi jimi strašnou radost =))

    [5]: Přiznám se, že tu scénu, o které se zmiňuješ, mám strašně ráda, hlavně kvůli své úchylce na Billa v kombinaci s vodou :D:D Tvoje spekulace jsou naprosto úžasné, ale opět mylné 😀 Ne, Bill s La-ilou nebude mít vůbec nic společného 😀

  6. Juhůůůůůů to je tak super. Musim říct,že mě tahle povídka neskutečně baví. Jsem zvědavá,jestli Bill u faraona uspěje. A Anis je slušně v loji :D♥

  7. [6]: Zase omyl??!! xD
    To mi děláš schválně, beztak jsem to všechno uhodla a tak jsi celý děj nakonec změnila xDDD

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics