autor: *Mischa* :o* & Turmawenne
TOM
„Něco najdu, i kdybych měl prohrabat celý svůj šatník,“ usměje se Bill sladce a skloní se až ke mně. Dá mi pusinku na čelo a ukazováčkem mi přejede po nose. „Klidně vyrazím do města a koupím ti to největší tričko, na které narazím,“ zaculí se. „Ale… buď se mnou, prosím.“
„Oceňuji tvoji vynalézavost, ale nebylo by lehčí prostě dojet ke mně domů pro nějaké věci?“ zasměju se.
„Možná ano, šlo mi o ten efekt,“ pousměje se. „Chtěl bys tu spinkat?“ zeptá se pak tiše. Tak moc bych chtěl vedle něj usínat, strávit s ním celou noc. Kdykoliv bych se probudil, on by byl vedle mě. Mohl bych sledovat, jak bezbranně spí a oddechuje. Až bych se ráno vzbudil, ležel by vedle mě. První, co bych viděl, by byl jeho úsměv. Díky tomu by byl můj den už od rána naprosto dokonalý. Pro jeho úsměv bych zabíjel. Zabíjel bych pro tuhle noc, kterou bych s ním mohl strávit.
„…chtěl,“ vydechnu.
„Tak… zůstaneš?“ řekne. Jeho oči se rozzáří.
Rád bych…„Jenomže… co Molly?“ povzdechnu.
„Mamka nebude doma?“ zeptá se.
„Nebude,“ pošeptám zklamaně. Ach jo… To je tak nefér. Já chci zůstat s Billem. Aspoň jednu jedinou zatracenou noc, sakra!
„Aha,“ broukne a skousne si ret, jako by přemýšlel. Máma je hodně přesčas v práci. Znají Mollyin stav. Určitě by jí dali volno…
„Ale… když mi přineseš z bundy iPhone, něco zkusím,“ pousměju se. Chci mu dát alespoň malou naději. Hlavně ji chci dát sobě.
„Hned,“ vydechne a rozeběhne se do chodby. Nad tou jeho roztomilostí se musím usmát. Asi opravdu stojí o to, abych strávil dnešní noc s ním. A já taky moc chci. Musím mamku ukecat. Opřu se o lokty a čekám. Po chvilce přiběhne a vloží mi hned iPhone do dlaně. Usadí se zpět ke mně a ruce si položí do klína. Hmm… Nechci, aby měl v klíně ruce. Chci tam být já.
„Bille,“ brouknu smutně a dám mu ty ruce pryč. „Tohle je moje místo. Ty ruce si dej jinam.“ Potichu se zasměje a hned je zvedne nahoru. Položím se na něj a hlavu si opřu o jeho hrudník.
„Nejsem těžkej?“ zeptám se pro jistotu.
„Ne, ne,“ pohladí mě hned. Omotám si jeho ruce kolem krku a políbím ho na zápěstí. Pak už se začnu věnovat iPhonu. Odemknu ho a hned se usměju nad tapetou, kde je Billova fotka.
„Tome?“ vydechne tázavě a ukáže prstem na displej. „Jak mi to vysvětlíš?“ zasměje se hned.
„Jestli mi chceš zakázat, abych měl na tapetě takhle dokonalý stvoření, který miluju, tak máš smůlu,“ vzhlédnu k němu pobaveně. Navíc… On mě tam má taky, takže má smůlu.
„Nezakazuju ti to, ani nemůžu, když tě tam mám taky,“ líbne mě na hlavu. „Ale tuhle fotku…“ Je dokonalá.
„Neboj se, já jí změním,“ ujistím ho. „Hned, jak se mi do rukou dostane tvoje úplně nahá fotka,“ zazubím se nevinně.
„Ta se ti ale do ručiček nedostane,“ zasměje se. „Chtěl bys snad takovou fotku?“
„Vlastně ani ne. Já si raději počkám na originál, který si budu moct ohmatat,“ usměju se. Nadzvednu se a líbnu ho zespodu na bradu. Jenom ta představa mi dělá dusno v boxerkách.
„Mhh,“ zachichotá se a pohladí mě po hrudi. „Na mně není co k vidění, broučku.“ Kam se vytratilo jeho sebevědomí?
„Určitě je. A i kdyby nebylo, k lízání se vždycky něco najde,“ zasměju se. Něco ke kouření spíš… Schválně se mu položím mezi nohy trochu víc a najdu si v seznamu Mamku. Já vím, že jsem hrozný provokatér, ale s ním si nemůžu pomoct…
„K lízání?“ podzvedne obočí. „No tak to si ještě vysvětlíme.“ Ajaj… To jsem už asi přehnal. Shit. Raději vytočím její číslo a zaposlouchám se do vyzvánění. Po chvíli to zvedne.
„Ahoj, mami,“ pozdravím ji hned.
„Ahoj, Tomi, potřebuješ něco?“
„Nóó… Myslíš, že by ti dali dnes v práci volno?“ zeptám se opatrně.
„Uhm… Proč?“ udiví se.
„No to… Já bych chtěl dnes strávit noc někde jinde než doma, víš,“ začnu si kousat ret. Bill mi sjede dlaní po hrudi a líbne mě na spánek.
„A kde?“ zeptá se máma.
„No… s Billem, u něj.“
„S Billem?“ ujišťuje se.
„Jo,“ přimhouřím oči.
„A co budete dělat?“ zajímá se. Ježiš, snad nechce slyšet, že budeme koukat na pohádky jako malé dítě.
„Ahm, mami…“ řeknu trochu trapně. Ne že bych měl v plánu sex, ale co jiného jí mám říct?
„Ah, Tomi, mně to je jasný. Nic neříkej,“ zasměje se. „No dobře, tak si to s Billem užijte. Já si to nějak zařadím. Tak ahoj.“ Zavěsí. Jupííí. Mohl bych Billa teď trochu potrápit.
„Uhm… Jo… Tak ahoj,“ řeknu schválně smutně a zklamaně povzdechnu. Zamknu iPhone a položím ho na noční stolek.
„Tak co?“ zeptá se Bill tiše.
Heh… Jak je zvědavý…„Je mi to líto, ale…“ vydechnu nešťastně. Nahne se ke straně, aby se na mě podíval. Jeho výraz je smutný. Zvednu se z něj, otočím se k němu a obejmu ho rukama kolem krku. „…ale dnešní noc se mě nezbavíš,“ dořeknu a usměju se. Jsem tak šťastný, že to klaplo!
„Aaa!“ usměje se hned a dá mi malou pusinku, aby mě to nebolelo. „Tohle už mi nedělej, takový srandičky si ze mě dělat. Mmm, vážně tě tu budu mít,“ usměje se radostně. Najednou celý tak září, je spokojený, šťastný. Je tak nádherný. Něžně mě hladí po bocích, až si mě k sobě nakonec přivine a obejme mě kolem pasu. Zůstanu klečet na kolenou, takže jsem o něco výš než on. Stáhnu ruce kolem jeho krku a vjedu mu do vlasů.
„Celou noc budeme spolu úplně sami,“ pošeptám. Zakloním mu hlavu a vpiji se mu do rtů. I přes bolest ve rtu ho začnu pomalu a láskyplně líbat. Teď je mi nějaký zasraný ret úplně ukradený. I kdyby mi měl celý napuchnout a zase bolet jako kráva, za tohle mi to stojí. Uvidím, jak sladce spí. Celou noc bude u mě. Ráno se probudím vedle něj. To zní jako sen.
„Mmh,“ oddechne a každičký polibek mi oplatí. Je tak něžný a opatrný. Hladí mě po bedrech a nakonec mi stiskne v dlani zadeček. Hned ale zase vyjede o něco výš. „Budu… usínat a probouzet se… po tvém boku,“ šeptá do polibků. Bože… Kdyby jenom to, jde o mnohem víc.
„Uvidím, jak spokojeně oddechuješ ze spánku. Budu tě vedle sebe mít celou dlouhou noc. A možná budeš mít ráno dokonalou erekci a já tě jí zbavím,“ zašeptám mu vzrušeně do rtů se zavřenýma očima. Jenom když na to pomyslím, popadají mě všechny chutě světa. Vidět jeho mužství v plné kráse. Ach bože… Jeho dlaně znovu sjedou na můj zadek a přitisknou si mě víc k němu.
„Ani to… neříkej,“ obkrouží mi jazyk svým. „Celou noc budeme ležet u sebe a já ucítím tvoje tělo… na svém…“ oddechne nosem. Vzrušeně se k němu přivinu a povalím ho na postel. Položím se i s ním. Slezu trochu níž a začnu ho vášnivě líbat.
„Řekni mi, prosím, že spíš nahý,“ vzdychnu mu do úst a vyjedu mu dlaní po stehnu. Najednou jsem tolik chtivý a vzrušený. Chci cítit jeho nahou pokožku na mé a všude se ho dotýkat. Kdyby mě kurva alespoň tolik nebolel ten ret. Trošku tu nohu pokrčí a posune se pode mnou tak, aby se mi leželo ještě lépe. Cítím, jak zatáhnul bříško.
„Mmm, většinou, ne vždy,“ pošeptá a dychtivě mě políbí.
„Že dneska budeš,“ šeptnu a kousnu ho něžně do rtu, načež ho natáhnu. Pohladím ho po bříšku a líbnu ho na čelist.
„Dnešní noc nebude poslední,“ pohladí mě po ramenou a vyžádá si další polibek. Fajn, takže už jsem si jistý, že dnes nic nebude. Přestanu se přemáhat a už bolestivě syknu. Cítím, jak mi ve rtu bolestivě tepe. Usyknu a křečovitě zavřu oči. Nespokojeně zabručí a pohladí mě po hlavě. Jen zlehka mi na ten ret zafouká.
„Pusinky si musí dát pauzu…“
„Nejen pusinky,“ řeknu. Zvednu se z něj a slezu. Au, kurva. Já si tu hubu snad uříznu. To tak bolí! No jo, to je tak, když se idiot chce líbat. Když on mě tak vzrušuje, proboha… To jeho tělo, ty polibky… Je tak krásný. A já jsem teď tak nadržený. Grrr. Opře si tělo o lokty a podívá se na mě.
„Jsi na mě naštvaný?“ šeptne. Jo, jsem. Děsně. Za to, že mě umíš tak rychle vzrušit.
„Ne,“ zakroutím hlavou a vylezu z postele. Nasaji si ret a ucítím rezavou příchuť. Do prdele. Vyleze taky a poodkašle si.
„Nedáš si něco k jídlu, nebo k pití? Řekni si nebo si to rovnou vezmi,“ nabídne mi. Pootevřu pusu a přejedu si prstem opatrně po vnitřní straně spodního rtu. Podívám se na prst a povzdechnu. Samozřejmě, že mi teče krev.
„Kde máš, prosím tě, tu koupelnu?“ zeptám se a rozejdu se z ložnice, aniž bych mu odpověděl. Hned se za mnou rozejde a dovede mě tam.
„Vezmi… si tu, cokoli potřebuješ,“ cupitá kolem mě. Tady je mi všechno tak platné. Tu bolest nic nezmírní a krvácení taky nic jen tak nezastaví. Pořádně si nasaji ret a flusnu krev do umyvadla.
„Na zastavení krvácení těžko něco máš, takže asi nic,“ řeknu jen a vypláchnu si pusu od té odporné chuti. Skoro až provinile sklopí oči a poodstoupí. V ruce už má připravený čistý ručník, aby mi jej potom podal. Vezmu si ho od něj a utřu se.
„No… Takže buď si ten ret zmrazím totálně, anebo mě nebudeš už moct líbat,“ řeknu mu a přistoupím k němu. Bez jeho polibků? Ani hodinu! „Tím pádem mi pojď dát nějaký led.“
„Ten led ti rád dám, ale nechci, aby se ti znovu stalo tohle,“ chytne mě za ruku. Sice to bolí jako prase, ale budu si muset zvyknout. Bez polibků nevydržím. On je totiž jako droga. Ty jeho rtíky… Mmmh…
„To je dobrý. Zvykneme si,“ mávnu rukou. Otočím ho k sobě zády a pověsím se mu kolem krku. „Tak pojď.“ Dám mu pusu na šíji a rozejdu se s ním do kuchyně. Pohladí mě hned po předloktí. Jakmile dojdeme do kuchyně, hned vyndá z mrazáku led. Kousek si hned strčím do pusy a namáčknu ho jazykem zevnitř na ret. Nespokojeně zabručím. Další kus ledu si přiložím na ret zvenku rukou. Jenom tam tak stojím a snažím si zmrazit ten svůj debilní ret.
„Gež by žmežnul a upadoul,“ zahuhňám zamračeně.
„Jen to ne,“ usměje se trošku. „Nepřežeň to. Už bys nemusel cítit jedinou pusu,“ přistoupí až ke mně.
„Pvoto bůh vynauezl kvk,“ zazubím se.
„Na krk tě budu líbat strašně rád, ale tvým rtům… se nevyrovná nic, stejně jako krku a ostatním částem tvého těla, víš?“ vytáhne mi zezadu jeden copánek a začne si s ním zaujatě hrát. „Všechno na tobě je jedinečné a dohromady to vytváří naprosto dokonalou kombinaci…“ Brouček…
„Taky tue mievuju,“ zahuhlám.
„Cože?“ pousměje se. Převrátím oči v sloup a vyplivnu zbytek ledu do dřezu.
„Říkám, že tě taky miluju,“ zasměju se a strčím si do pusy další kousek ledu. Znovu ho přitlačím na to místečko. Usměje se a otře mi vodu, co mi steče po bradě.
„Já tebe taky…“ šeptne při tom.
„Já tebe vuíč,“ brouknu a položím si hlavu na jeho rameno. „Tueť bych tue chtjel uíbat, aue nemůžu, kueva.“
„Každýho polibku, každý pusinky si budeme mnohem víc vážit,“ slízne mi další kapičku vody a pousměje se. To mi dělá schválně!
„Já na to suevu,“ zanadávám. „Počem.“ Vyplivnu led do dřezu, hodím tam i ten, co držím v ruce a přitáhnu si ho k sobě. Chytím ho ledovými prsty za tvář a hladově ho políbím. Mmm, ani to tolik nebolí. Hned mi to oplatí. Následuje na to další celkem dráždivý vlhký polibek, který zakončí tím, že mi po spodním rtu opatrně zakmitá špičkou jazyka. Zakňučím. Ale ne bolestí, nýbrž zoufalostí.
„Ty mě tak sereš, Bille,“ brouknu. Přitisknu se k němu a namáčknu ho pasem k lince. Vjedu mu rukou do vlasů a začnu ho vášnivě líbat.
Co se mnou ten kluk jenom dělá. Nikdy jsem nebyl tak vzrušený. Já už tohle dlouho nevydržím. Chci mu ho alespoň vykouřit. A chci, aby ho vykouřil i on mně. Ah bože… Tohle už je krize. Ale on se do toho pousměje a ještě se vší spokojeností zavrní. Sjede mi dlaněmi na boky a přitiskne si mě ještě víc k sobě.
„Já tě tak nenávidím,“ vzdychnu mu do pusy. Chci víc. Mně už tohle nestačí, sakra. Chci ho cítit. Vjedu mu rukama pod triko. Pohladím ho po bocích a začnu mu ho pomalu hrnout nahoru, aby mě mohl popřípadě zastavit. Jestli mě ovšem zastaví, tak za sebe už neručím. Asi se přestanu už ovládat. Bojím se zajít někam dál, aby mě neodmítl, nebo necouvl. Jenomže já ho tak chci!
„Mhh a já tě… miluju,“ zašeptá a začne mi sát horní ret.
„Nechci, abys mě tolik… vzrušoval, sakra,“ vydechnu mu do úst. Vyjedu mu po žebrech a pak na hruď. Pohladím ho na prsou, přičemž zavadím o piercing v bradavce a znovu se vydám k bříšku. Slastně oddechne. Cítím, jak mu naběhla husí kůže, a zachvěl se.
„Mhh…“ začal mě znovu hluboce líbat, ale dával si na ten ret pozor. „…vzrušuju tě?“
„Hchmm,“ povzdechnu nespokojeně. Dost, dost. Klid… Je brzy, teď ne. Navíc mě bolí pusa. Tohle nejde. Pohladím ho dlaní po podbřišku, přičemž zajedu palcem i za lem boxerek a odtáhnu se od jeho rtů. Nesmím být tak nadržený, i když je krásný a sexy. Není kus masa. Podívá se mi do očí a trošku zvážní.
„Ještě jsi neodpověděl,“ zapře se rukama o linku.
„Na co?“ povytáhnu obočí.
„Jestli tě vzrušuju,“ usměje se nevinně.
„Takový ten chroptivý zvuk, -který ti možná připomínal prase, ale byl jsem to já- , znamenal souhlas,“ ujasním mu.
„Ah tak,“ zaculí se a obejme mě kolem krku. „Prase mi nepřipomínal, to se neboj,“ začne mě líbat pod uchem.
„Dal bych si něco dobrýho,“ brouknu nesměle a trochu nakloním hlavu. Přivřu pod jeho počínáním oči.
„Co třeba?“ líbne mě na ušní lalůček.
„To já bych se ti tu kouknul, co tu máš. Ale to bys mě musel přestat tak pěkně hýčkat,“ usměju se, načež ho pohladím po tváři.
„Jen se koukni,“ pustí mě hned a usměje se. „Vezmi si, na co máš chuť. Cokoli…“
„Díky,“ dám mu pusu a začnu zkoumat terén. To jsem zvědavý, co tu má. Aspoň se opět přiučím, co má rád. Otevřu lednici a pohledem projedu každý foch. Hm, zásoby nejsou špatné. Našpulím rty, pokývám hlavou a zase lednici zavřu.
„Potravinová skříň je tady,“ poukáže a odstoupí, abych se k ní lépe dostal. Přistoupím k němu, otevřu ji a začnu si prohlížet, co to tu všechno má. Nějaké čaje, chipsy, koření, rohlíky…
Hmm… Nic zajímavého. Kde by jen mohl mít nějakou čokoládu… Rozhlédnu se po kuchyni a skříň zavřu.„Měl bych zajet nakoupit,“ pokývá hlavou. „Promiň mi to,“ vydechne.
„Zásoby máš dobrý,“ šeptnu. Támhle ta skříňka se mi líbí… Dojdu k lince a vyškrábu se na ní.
„Ale je tu kulový…“ broukne a sleduje mě. Dolezu až do rohu a kleknu si. Otevřu skříňku a podívám se do ní. Ah, tady je… Sladce se usměju, vyndám si čokoládu a prohlédnu si, jaká je. Bílá s lentilkami. Mňam.
„To tu určitě schováváš pro mě, viď?“ zaculím se a zamávám s ní.
„Samozřejmě,“ usměje se a opře se o jídelní stůl. „Doufám, že tuhle jíš.“
„Tu miluju,“ ušklíbnu se. Zavřu skříňku, usadím se a spokojeně ji rozbalím. Ulomím si řádku a ukousnu si. „Mmmh, lepší než orgasmus,“ zalibuji si a zavřu oči. Byl bych pro čokoládku vraždil.
„Až tak?“ táže se hned.
„Hmm,“ kývnu na souhlas a strčím si do pusy další kousek, který si nechám rozplynout na jazyku. „I když… s mým posledním orgasmem, který jsem zažil s tebou, se to nejspíš nedá srovnávat. To by musela být jedině belgická čokoláda,“ zasměju se.
„Té se asi nevyrovná nic. Ale aspoň můžu tajně doufat, že tě jednou dovedu k takovému orgasmu, že i belgická čokoláda bude slabá,“ zaculí se. Mmm, to zní moc dobře. Mohl by třeba hned teď… Hah.
„Já věřím, že jo,“ pošlu mu pusu a znovu se spokojeně pustím do čokolády.
„No, já nevím, já to soudit nemůžu,“ usměje se a nalije si sklenku vody. „Nemáš žízeň?“
„Mmm, něco bych si dal, kdybys byl tak hodný,“ slezu na zem. Ulomím si kostičku čokolády a dojdu k němu.
„Red Bull, Colu, nějakou limonádu, šťávu, vodu, kávu, čaj… Eeh, co tu ještě mám?“ zasměje se a hned jde k ledničce. Zastavím ho dřív, než ji vůbec stihne otevřít, a přitáhnu si ho k sobě.
„Postačí mi jenom minerálka, děkuju,“ řeknu mu. Poté mu přistrčím čokoládu ke rtům. „Chceš…?“
„Mm,“ chvilku se mračí. „Ne, spapej to,“ pousměje se. No fajn, jak chce. Já se jen chtěl podělit o Jeho čokoládu. Olíznu si rty a svůdně pozvednu obočí.
„Opravdu nechceš?“ brouknu nesměle. Skousnu kostičku mezi zuby a nakloním se k němu.
„Hmm, ty mě umíš tak… jak to jen říct,“ zaculí se sladce a nahne se ke mně, aby si mohl kousnout. Přichytím ho za tvář a otřu se mu čokoládou o rty. Trošku je pootevře a potom si je olízne. Lehce mu vtěsnám kostičku mezi rty. Ale on si z ní ukousne jen polovinu, nechá si ji v puse a druhou půlku mi přistrčí jazykem. Nad tím se usměju. Pohladím ho po rameně a čekám, dokud se mi čokoláda nerozplyne na jazyku. Nechci, aby mi hned utekl. Vidím, jak ji také uvnitř úst nechává rozpouštět. Tak roztomile si mě prohlíží. Jen se na něj usměju. Když čokoládu spořádám, přitáhnu si ho jemně k sobě a vpiji se mu do rtů. Jazykem mu přejedu po rtech a poté se mu vloupu do pusinky. Mňam, chutná po čokoládičce. Teď je sladký stejně jako ona. Hmm ba ne, on je sladší.
„Mmmh,“ zavrním a trochu oddechnu. Jeho dlaně hned sjedou po mých pažích a sjedou až na boky. Hravě jazykem obkrouží ten můj a nechá mě tak ochutnat tu skvělou chuť čokolády. Pohnu rty proti jeho, ale zabolí to. Usyknu a vybídnu jeho jazyk ven. Jakmile se mi to povede, hned mu ho nasaji a pobaveně ho začnu sát, jako kdyby to byla špička penisu. Kouřit jazyk… To zní divně. Podle toho, jak oddechne a sevře moje boky v dlaních, se mu to očividně líbí. Nechává mě v tom pokračovat. Pohraji si špičkou jazyka s jeho piercingem a přiměju ho napnout jazyk. Přichytím ho za bradu a začnu mu po něm vyjíždět a sát ho rty. Zafuním a lehce ho do špičky jazyka kousnu. Mazlivě to místečko obkroužím jazykem a vrátím se k dosavadnímu počínání – kouření jeho jazyka.
„Mhh,“ vzdychne a stiskne k sobě oční víčka. Přitiskne se víc ke mně a přejede mi dlaněmi po bedrech a zadku. Ještě chvíli pokračuji, ale poté už přestanu. S úsměvem ho políbím a odtrhnu se.
„Dáš mi teda něco k pití, lásko?“ pošeptám a začnu ho něžně líbat na krku.
Už to na mě zase jde. Nemám ho dost. Chci víc.„Jo… jo, dám, hned,“ vydechne a pomalu se mi vysmekne. Dojde k ledničce a nalije mi minerálku.
„Děkuju,“ vezmu si skleničku a napiju se. „Takže… mám blbou otázku, ale… co budeme po zbytek dne dělat?“
„Abych pravdu řekl, tak nevím, ale napadá mě… Mohli bychom zajet nakoupit, když u mě budeš dneska spinkat. Chci tu mít něco, kdyby tě v noci třeba přepadla hrozná chuť… třeba na belgickou čokoládu,“ zaculí se nevinně, „a… mohli bychom zajít na večeři,“ dá si prst na rty a dál horlivě přemýšlí.
„No… tak toho se bát nemusíš. Nebudím se v noci, natož kvůli chutím. A kdyby náhodou, budu mít vedle sebe tebe,“ pousměju se. Což neznamená, že by mohl nahradit belgickou čokoládu. „A nemůžeme ponocovat až tak dlouho, když zítra jdeme – já do školy a ty do práce. A k večeři… si můžeme něco objednat.“ Ne že bych nechtěl někam na večeři, ale… nevím. Momentálně se cítím nejlépe mezi čtyřmi stěnami, jenom s Billem. Nechci vidět cizí lidi, obzvlášť aby koukali na mě a mojí pusu. A nedej bože, abychom někoho potkali.
„No tak dobře, byl to jen návrh,“ usměje se.
„Ne, já… neřekl jsem ne. Pokud chceš, tak můžeme,“ namítnu.
„Já vím, broučku,“ usměje se a napije se trošku ze své skleničky vody. „Jsem strašně rád, že tě u sebe budu mít celou noc,“ šeptne pak.
„Uvidíme, jak to dopadne,“ pousměju se. Opravdu bych nerad, aby to skončilo nějakým fiaskem. Hlavně si musím připomenout, že tu nespím kvůli sexu, ale kvůli… jen kvůli spaní. U Briana bych spal kvůli sexu, ale tohle je Bill. Chce na to jít pomalu. K sexu nedojde, to je jasné. Jen… mě chce mít po boku a spát vedle mě. To je vše. Opře se o linku a zamyšleně se dívá někam do prázdna.
„Prostě… ten pocit, že ležíš vedle mě, že tě můžu pohladit, popřát ti dobrou noc, dobré ráno… Přál jsem si to a měl jsem to v hlavě a najednou je to realita,“ vydechne. Nevím, co na to říct, tak se jen usměju. Soucítím s ním, ale asi bych to zase tolik nepřeháněl, ačkoli… to dost znamená. Je to vyznání, že náš vztah bere vážně. Bill párkrát zamrká, a pak se na mě koukne.
„Měl bych ti najít to tričko,“ usměje se.
„Dobře. Když tak ještě dojedeme domů. Stejně tu nemám kartáček a tak… Možná by to bylo i lepší,“ dořeknu už šeptem, jelikož Bill už odešel z kuchyně. Povzdechnu a rozejdu se za ním. Zastavil se v ložnici a otočil se na mě.
„Chceš… tedy dojet domů pro věci?“ zeptal se tiše.
„Pokud by ti to nevadilo…“ pošeptám a pohlédnu na jeho postel. Žaludek udělá nepříjemný přemet a kopne mě. Představa, že vedle něj budu spát a… Nasucho polknu a zhluboka se nadechnu. Co to se mnou je…
„Ne, nevadí mi to,“ řekne vlídně. „Tak… chceš jet teď?“
„…klidně,“ kývnu a spojím si ruce na úrovni stehen. Odvrátím pohled od postele k Billovi.
„Tak dobře,“ usměje se a dojde ke mně. Pohladí mě zlehka po tváři a vezme pak jednu z mých rukou. Vezme si jen mobil, klíče od bytu a auta, potom už společně se mnou jde do haly, abychom se oblékli. Obuji se, obléknu si bundu a vyjdu ze dveří. Šel jsem napřed, abych přivolal výtah. Vlastně mi to ani nepřijde jako přespání u přítele. Připomíná mi to přespání u kamaráda. Jen z toho mám větší obavy. Bill mě po chvilce doběhl. Mile se na mě usmál, a jakmile přijel výtah, společně jsme nastoupili. Opřel jsem se o stěnu a čekal, až zmáčkne tlačítko. Opravdu si ani asi nevšiml, že nic neříkám. Ani nevím, jak se tvářím. Možná se tvářím normálně, a proto nepojal podezření. No, tím líp, nemusí si dělat starosti.
Stisknul tlačítko a usmál se na mě. „Co ten ret?“
„Ujde to. Lepší to už nejspíš nebude. Pak to zase zchladím,“ pousměju se a začnu pozorovat podlahu. Hmm, hezká podlaha ve výtahu. Je šedivá, zdá se, že z betonu. Jsou v ní červené a žluté tečky smíchané se třpytkami. Na tom světle se to tak pěkně třpytí…
„Snad to bude dobrý,“ smutně se pousměje. „Co je s tebou?“ dojde ke mně a chytne mě za ruce. Je to tak zvláštní. I když je mi 21, i tak jsem prakticky pořád kluk. Ale jemu už je 23, je starší, je to muž. A i přesto… Ostatní muži do toho prostě jdou, chtějí sex. Nejsou ostýchaví. Vztah mezi gayi je především o sexu. Ale s ním? Jak dlouho vůbec bude trvat, než budeme mít první plnohodnotný sex? Měsíc? Půl roku, než se pořádně poznáme? Nechápu ho… Je to muž, má být chtivý po sexu, mám ho vzrušovat. Ale… Není to tak. Nevím, co mám dělat. Nejsem pro něj dost dobrý, nejsem dost atraktivní? Nepřipadám mu dost sexy?
„Nic…“ zavrtím hlavou.
„No, neřekl bych…“ broukne a pohladí mě po hřbetu ruky.
„Jen prostě…“ povzdechnu a na okamžik zavřu oči. Nevím, jestli mu říkat pravdu nebo ne. „Já… Celé tohle přespání je… divný. Připadá mi, jako bych měl přespávat u kamaráda, ne u přítele.“ Hlavu nechám sklopenou, aby mi neviděl do očí. Nechci ho zklamat, ani mu ublížit. Nastane ticho. Až po chvilce se nadechne.
„Aha,“ šeptne potichu a sjede mi po ruce. „Tomi, já to tak teda neberu, ale nevím, jak to změnit, aby ti to tak nepřipadalo.“ No… to taky nevím.
„Budeme vedle sebe ležet a stejně se nebude nic dít. Nemyslím to tak, že mi jde o sex, ale… prostě já… Nevím,“ povzdechnu. „Možná je na nás holt brzy…“ Hlavně na tebe… Chytne mi obě ruce pevněji a nosem se mi otře o ten můj.
„Já vím, že ti nejde o sex, ale… možná to chceme oba,“ pošeptá opatrně, jako by se bál. „Brzo nebo pozdě, o tohle nejde. Jde o to, jak to my dva cítíme, to je podstatné. A to, že vedle sebe budeme jen ležet, to nevím ani já, ty můj vědátore,“ pousměje se trošku. „Myslíš, že to vydržím vedle tebe jen polehávat? Já myslím, že ne.“ Takže by chtěl? Ani si mě nepustil do kalhot, natož rovnou sex…
„To nevíš,“ šeptnu. Pohladím ho po tváři a vydechnu. Je u mě tak blízko, že slyším, jak mu bije srdce. Výtah zastaví v přízemí.
„Ale já to cítím,“ nahne se ke mně a opatrně mě líbne. „Jen nechci udělat něco proti tvé vůli, něco, co bys nechtěl, víš…“ Něco, co bych já nechtěl. Takže já se od něj nechal vyhonit a já se bojím. To je… fajn, no. Raději mlčím, abych neřekl něco, čeho bych později mohl litovat. Sklopí trošku hlavu.
„Přenechejme to osudu,“ pohladí mě po ruce znovu, a poté si mě za ni chytne. Společně vykročíme z výtahu. Už nic neříkám. Je to zbytečné. Nasedneme do auta a rozjedeme se ke mně domů.
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne
betaread: J. :o)
Jáááj oni to chtějí oba, ale bojí se, že to ten druhý nechce?! =DD =33 Jááj! Kráásný díl, snad na ten "osud" nebudeme čekat dlouho!♥.. x))
Jinak MILUJU VAŠE povídky! Who Im I, Novel Of Dream!.. A jak šišlal to bylo skvělý!.. 😀
ach ty sou tak roztomilý :DDD
myslim že je osud dvede dnešní nocí dohromady :DD
Krásný.. 🙂 Jen mi občas Tom příjde jak člověk v jiné dimenzi, tím jeho chováním..
Ooo, jak šišlal =oD Vážně roztomilý =o) už se těším na další… zda něco dopadne =oD
BOze, Tome uz me seres 😀 Ver tomu, ze k necemu dojde a nedelej ze sebe chudacka 😀
Jinak jak sislal, to bylo dokonale.. Takove roztomile 😀 No musime se nechat prekvapit dalsim dilem 😀
To Tomovo "ledové šišlání" mě rozsekalo!!! XDDDDDDDDDDD
"Gež by žmežnul a upadoul," No tak já padala…. XDD SUPER A JESTLI ….jestli se chce osud dožít další noci svede je dohromady….nebo …… XDD
Jenom ležet? to není možný :DDDD Teda doufám 😀
Ou tohle se mi nelíbí. Měli by na to rovnou hupsnout ať jsou spokojení a Tomík není nabručený.
Jinak bylo strašně sladký, jak šišlal. Prostě opravdu dokonalé.
Celá tahle povídka je dokonalá. Každý díl je prostě krásný.
Tom s tim ledem 😀 … a ty jejich hrátky s čokoládou byly fakt rozkošné =)
Litovala jsem Toma, když telefonoval s mamkou 😀 prej "A co budete dělat?" 😀 😀 trapná chvilka.. 😀
Co je ten Bill tak ostýchavý?! Snad se v příštím díle k něčemu rozhoupe =)
Hmmm roztomilý , užasný 😉 honem další dílek 🙂
Tome… prosimtě, co je to za myšlenky? Mě přijde, že Bill dává taky dost najevo, že by rád… koukej opustit ten pesimismus a to hopem. Jsi student psychologie, sakra, používej trochu svůj obor… copak se taky neučíte, jak ovlivnit lidské myšlení? 😀 Zkus to třeba použít 😀
Moc hezký díl, jen ten pesimismus mě štve 😀 těším se na pokračování 😉
Šíleně se mi líbí,jak po sobě navzájem toužej<3! Přesně jak říkal Bill..nechat to osudu…prostě volně..prostě až to k tomu bude,tak to k tomu bude. Řekla bych,že Bill po něm touží určitě taky tak,jako Tom po něm….jenom nechce nic pokazit nebo uspěchat..stejně,jako Tom.
Jsem zvědavá,jak se to vyvine…a jestli k tomu pak nakonec dojde nebo přeci jen ne.
Tááák kluci, dost řečí a šup na to. :DD Vždyť to oba chcete, tak kde je problém? 🙂