autor: Darkbeth & Hina
Zdravíme drahé twincesťačky! 😀 Přicházíme s novou povídkou. No, něco k jejímu vzniku. Seznámily jsme se díky twincest seznamce a skoro okamžitě jsme daly hlavy dohromady a vytvořily povídku Selling Cheap. Obě z nás pro ni obětovaly svůj školní prospěch :D, tak se vám snad bude alespoň trochu líbit. Vaše Darkbeth a Hina
Hina: I když vím, že mě kvůli tomu Darkbeth zabije, já to musím veřejně říct :D. Moc ti děkuju za spolupráci, protože to bylo naprosto úžasný :D. Na dobu, kdy jsme povídku psaly, vážně nikdy nezapomenu :D. Takže k čertu se známkama, za to mi to stálo 😀
Darkbeth: Ano, máš pravdu, zabiju tě! 😀 Ne, taky ti moc děkuju za spolupráci a jsem ráda, že jsem měla tu čest psát povídku s někým tak talentovaným, jako jsi ty! A věř mi, že i když nás dělí od sebe tři roky, tak to rozhodně není poznat!
Takže žádný, že to rozhodnu já, protože jsem starší! 😀 (P. S. Nezabij mě, až si to přečteš :D)
Love is real and reality is pain
Zvuk ohlašující konec poslední hodiny se rozezněl po celé škole. Všichni se začali zvedat a dávat učebnice do svých tašek. Pomalu, ale jistě začínala být třída čím dál prázdnější. Přesto v rohu třídy ještě seděl jeden člověk. Vypadal, jako by se ani k odchodu nechystal. Jako by se už celý den, jako všechny ostatní děti, netěšil domů. Stále jen seděl ve své lavici a díval se z okna na zataženou oblohu. V jeho hlavě kolovaly pořád stejné myšlenky, stejné pocity a chuť se dnes domů už nevrátit. Stejně tam na něj nikdo nečeká. Jen pach cigaret a alkoholu. Na zemi budou rozházené hromady věcí a ve schránce nové dopisy a upozornění o nezaplacení dluhů. Možná se tam najde i nějaký výhružný vzkaz od otcova bývalého kamaráda, který mu kdysi půjčil peníze. A samozřejmě uprostřed obývacího pokoje, jestli tu místnost tedy můžeme tak nazvat, i svého do němoty opilého otce.
Nenáviděl ho. Obviňoval ho za matčinu smrt. Jeho matka Simone zemřela, když byly Billovi tři roky spolu s jeho dvojčetem Tomem při autonehodě. Bill věděl, že je absurdní z jejich smrti vinit zrovna svého otce, ale měl potřebu najít viníka. Jeho bolest to ale neodstranilo. Možná dočasně utlumilo. Na svého brášku si moc nevzpomínal, jen mlhavě, a i tak měl podezření, že jsou to jen výplody jeho fantazie. Kdyby jeho bráška žil, bylo by mu teď stejně jako Billovi devatenáct let. Letos Bill maturoval. Měl z toho strach. Doma zažíval stresy a nebyl s to se připravovat do školy. Známky ovšem neměl špatné.
Nakonec se s povzdychnutím zvedl a vydal se domů. Coural se, jak nejvíce mohl, aby došel domů co nejpozději, ale naneštěstí pro něj, nebydlel daleko od školy. Sklesle odemkl dveře od jejich prokletého bytu, jak ho často ve své mysli nazýval, a vydal se vstříc dalšímu utrpení. Když ale přišel, tak ho čekalo příjemné překvapení. Jeho otec zatím doma nebyl a všude vládlo ticho, které bylo v jejich domácnosti nezvyklé. Bill se rozhodl, že se skočí vysprchovat a bude si moct zpívat ve vaně. Začal se tedy svlékat a jen v boxerkách chtěl přejít do koupelny, když uslyšel silné prásknutí dveří a otcův hrubý hlas.
„Bille, sakra, kde zase seš! Okamžitě pojď sem za mnou!“ křikl a bylo slyšet, že je zřejmě opilý. Bill si raději jen rychle uvázal ručník kolem boků a svižným krokem došel k otci. Dnes nechtěl žádné hádky. V hloubi duše si přál, aby alespoň dnes jeho otec byl při smyslech a mohl si tak alespoň na chvíli připadat jako normální rodina.
„To ti to trvalo! Co si tam dělal?! A proč seš jenom v tom ručníku!? Seš kurva, jenom jedna bezcenná kurva! A nikdy nic jinýho nebudeš!“ začal plácat nesmyslné věci a motal se po chodbě. Najednou shodil vázu, která s hlukem tříštícího se skla dopadla na zem. „Do prdele, co to zase děláš, Bille?! Ukliď to!“ začal znovu řvát. Bill mu na to nic neřekl a raději šel smést střepy. V duchu mu prolétla myšlenka, že střepy přinášejí štěstí. To by mohlo být znamení, že se všechno zlepší. Že by konečně mohl žít normálně a mohl by mít nějaký domov, kde by se cítil šťastný a spokojený.
Když konečně všechny pozůstatky vázy uklidil, znovu si stoupl. Připadalo mu divné, že otec už dlouho neřval. A i když se na něj znovu podíval, byl překvapený. V jeho očích byl zvláštní výraz. Nikdy předtím ho Bill neviděl a nedokázal ani přesně určit, na co otec myslí. V jeho pohledu byla zvláštní jiskra, skoro, jako by na něco přišel. Ale také tam byl i náznak podlosti a nečistých úmyslů.
„Pojď sem,“ zavolal si ho k sobě Gordon a pokynul mu prstem. Pohled v jeho očích se Billovi vůbec nelíbil. Po celém těle mu naskočila husí kůže a nevěděl, co má dělat. Zdali má odložit lopatku se střepy a jít za otcem, jak po něm žádá, a nebo raději utéct. Zůstal proto zkoprněle stát, ale brzy druhou možnost vyloučil. Moc dobře si pamatoval na svůj útěk. A krátká jizva na zádech mu to bude připomínat až do smrti.
„Neslyšel si mě, ty malej bastarde?! Okamžitě pojď sem!“ ukázal otec před sebe ve tváři vepsaný vztek a hněv. Bill nejistě udělal pár kroků vpřed a zastavil se před otcem. S obavami sklopil hlavu, avšak otec mu ji prudce zvedl zpět. Nutil ho, dívat se mu do opilých očí.
„Vidíš tohle?“ zamával Billovi před očima obálkami. Bill věděl, co v nich je. Dluhy a vyděračné dopisy. Důvod otcova alkoholismu a hrubého chování. Všechno to začalo otcovým hraním v kasinu, kde prohrál všechny peníze a poprvé v životě si půjčil. Jenže pak si půjčil i podruhé, potřetí… a všechno začalo jít skopce.
„Odpověz!“ křikl, když se Bill neměl k odpovědi.
„Dluhy,“ pípl Bill a po tváři mu stekla slza. Co by dal za jeden den strávený v normální rodině. Kde by cítil lásku a bezpečí místo strachu a bolesti. Bylo to ubíjející.
„Správně… a právě jsem našel způsob, jak je vyřešit,“ ušklíbl se Gordon.
„Jak?“ zeptal se zvědavě Bill. Že by vše začalo být lepší? V jeho mysli svitla naděje.
„Víš, Bille, ani jsem si nevšiml, jak z tebe vyrostl hezkej kluk… možná by to někdo ocenil,“ zablesklo mu v očích a Billova naděje na lepší život zhasla ještě rychleji, než vzplála.
„C… co…?“ ustrašeně šeptl Bill. Nezmohl se na nic jiného. Myslel si, že se přeslechl, že se mu to všechno jen zdá. Že to, co se teď stalo, byl jen zlý sen a on se musí každou chvílí probudit. Ale přesto někde v hloubi duše věděl, že se neprobudí. Celý jeho život je jen zlý sen, z kterého nemá šanci utéct.
„Nedělej ze sebe blbce, sakra! Prostě nemám peníze! A ty mi je obstaráš, musíš!“ jeho hlas začal znovu nabírat na síle. A zároveň se k Billovi začal přibližovat. V obličeji začal rudnout, v očích byla vidět posedlost a nenávist, i postoj celého jeho těla napovídal tomu, že jestli mu Bill neodpoví souhlasem, tak to dnes nedopadne dobře.
„Ale tati, já… já přece,“ nestihl doříct ani větu, když ho jeho otec přitiskl ke stěně a pevně ho chytil pod krkem.
„Tak co teď, ty jedna malá kurvo?! Uděláš to, co ti říkám, nebo tě k tomu mám donutit násilím?“ jeho ústa byla až u Billova ucha, ale i tak jeho otec křičel. Billovi se před očima dělaly mžitky a měl pocit, že ho nohy už neunesou, ale přesto se ještě zmohl na nepatrné kývnutí hlavy, které otci evidentně stačilo. Ještě ho chvíli držel, ale za chvíli ho přeci jenom s naštvaným odfrknutím pustil. Bill se sesunul podél stěny a na zemi se snažil popadnout dech. Ze začátku se mu to nedařilo a myslel, že omdlí, ale po chvíli se přeci jenom nadechl.
Měl pocit, že to sleduje jen odněkud svrchu, že tohle se nemůže dít jemu. Jenže to byla jeho realita a byla tvrdá, nelítostná. Celý týden proběhl celkem v klidu. Až se Bill divil. Otec se vracel domů, až když spal, a ani za ním nechodil do pokoje. Ve škole se bavil jako vždy jen s Andym, jeho jediným a nejlepším kamarádem.
„Už je to doma lepší?“ zeptal se Andy.
„Je to v pohodě. Díky,“ pokusil se o úsměv Bill, ale svého nejlepšího kamaráda neoklamal.
„Kdybys chtěl, můžeš spát kdykoliv u nás…“ nabídl mu vřele, ale Bill to razantně odmítl.
„Táta by mě zabil… už takhle bych měl jít domů,“ povzdychl se, rozloučil a vydal se k domovu. Jeho otec byl tentokrát doma. Bill si tiše zul boty a vydal se do obývacího pokoje, pokud se tomu tak dalo říkat. Otec tam už na něj čekal.
„Děje se něco, tati?“ pípl Bill.
Otec se na něj otočil a v obličeji měl znovu ten zvláštní výraz.
„Něco se přece děje každý den!“ řekl a začal se tomu smát jako nějakému výbornému vtipu. Bill se na něj jen zaraženě podíval.
„Nečum jak debil, sakra! Mám pro tebe velice dobrou zprávu. Někoho jsem ti sehnal,“ oznámil mu s úsměvem na rtech. Zato Bill na místě jen ztuhnul. Znovu se mu začala podlamovat kolena a jen se na otce nevěřícně díval. Nevěřil tomu, že to opravdu chce udělat. Když mu to před pár dny řekl, myslel si, že byl jen opilý a druhý den si to už ani nebude pamatovat.
„Vidím, jak ti to vyrazilo dech, ale nemusíš mi děkovat. Udělal jsem to pro tebe,“ řekl a znovu se začal hlasitě smát.
„Tati, prosím, ne. To přece nemůžeš!“ snažil se mu Bill odporovat. Ale otec jeho slova ignoroval. Zřejmě se už viděl, jak drží v rukou peníze, které mu Bill vydělá. Jak je bude moct co nejrychleji utratit a někde si užít.
„Připrav se. Zákazník přijede za půl hodiny, tak ať nějak vypadáš. Když budeš dobrý, mohl by ti dát i něco navíc. Tak se snaž!“ oznámil mu přísným hlasem.
autor: Darkbeth & Hina
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 12
Nádherná povídka, už se nemůžu dočkat dalšího dílu :))))))
Skvělé! Povídky na toto téma mám dost ráda, takže jsem nadšená. Hrozně se těším na další díl, snad tu bude brzo 😉
Děkuju, děkuju, děkuju! skoro jsem vstala ze židle, jak mě to vzalo 🙂 úžasná práce, nedočkavě vyhlížím pokračování!
No sakra! To vypadá hodně zajímavě. =) Tom je MRTVÝ? :'( cooože =( snad se to změní ;D _ Je mi Billa srašně líto, že musí žít s takovým násilníkem 🙁 a to co po něm chce… Hajzl!! No, fakt mě to vzalo… je hroznej. Prosím, ať uteče! Ať se tomu zákazníkovi nějak vyhne :'(
Chudááček Bill .. Tom umřel? doufám, že ne … jinak luxusní povídka a těším se na další díly.. 🙂
Wow, no tak to je bombový..:)) Skvělej nápad..;) Ten táta je ale idiot..:D Těším se na pokračovánní..;))
[6]: He, a teď bude ten co má přijet Tom ne..:D Néé to mě jen tak napadlo, protože nevěřím, že by byl opravdu mrtví..:))) Billa mi je líto..:( Nádherná povídka, hned od prvního dílu jsem si jí zamilovala..:)))
Wow. 😀 Chudak Billca 😀
Napínave ale je to fakt super poviedka Chudáčik Billy … :S :S
Super nápad. To čo sa deje Billovy je strašné mňe jeho tak ľúto. Dúfam, že ten nekto kto dojde bude niekto dobrý a Billa zachráni.
Jsem hrozně mooc ráda, že jsem si tenhle díl přečetla. 🙂 Chudáček Bill… ale třeba ten zákazník bude Tom, ale to asi ještě ne. 😀 Každopádně moc zajímavý začátek. Ano holky, ty špatné známky za to určitě stály, protože jsem se asi znovu zamilovala. <3 :)) 😀
fuuj chudák Billy! :((
Oh no můj bože! To je tak smutný..chudák Bill…snad ty střepy něco znamenaly! Snad se to zlepší! Chudák. To je šílený…Zajímalo by mě,jak jeho maminka s Tomem umřeli..:/ sice při autonehodě,ale co byla ta příčina tý nehody. No to je fuk :)Jinak myslim si,že Tom přeci jenom neni mrtvý..:):o)
Bože ale…tohle je šílený..jak se k němu jeho otec může takhle chovat..no to musí bejt naprosto strašný v tomhle žít..jestli se to dá nazvat žitím…spíš přežíváním.. "zvláštní jiskra"…když jsem si to přečetla…zhrozila jsem se…bože…:/!!!!! Jizva na zádech?!..ah pane bože!!!!!!!! :-O To je takovej hajzl ten jeho otec..tak nezodpovědnej..udělá dluhy a neni schopnej to sám nějak vyřešit..začne místo toho chlastat a ..no to si dělá prdel nebo co?!!! (pardon za ten výraz,ale..) no to je jako sranda?!!!! bože můj :-O No tvl.."tati"…..bože..:( :´( bože já brečim..to je tak smutný…jak se k němu takhle může chovat..jak na něj může bejt tak surovej…..to je strašný!
Jsem ráda,že má aspoň jednoho kamaráda..,kterej o tom něco ví..aspoň neni totálně sám..
NO TY VOLE! Já totálně nevim,co bych dělala! Tohle je šílený..a ke všemu si myslim,že je Bill ještě nedotčený ,takže…..byla bych nerada,kdyby o to přišel s nějakym idiotem…ať je ten zákazník Tom..ať je to Tom…prosim ..!!!!!!!!! Tyjo ale…on ho prostě postaví před hotovou věc a prostě v pohodě…no to je šílený! CHUDÁK BILL!!!!!! JÁ BYCH SE ZBLÁZNILA..TOHLE JE VRCHOL. A jestli nějaký ty peníze teda vydělá,tak doufám,že to bude na zplacení dluhů a né na to,aby si otec kupoval chlast a užíval si.
Jinak holky..skvělý! Moc mě to baví. Přesně něco takového jsem potřebovala…a je to tu 🙂
Těšim se na další díl a jsem fakt nehorázně zvědavá,jak to bude dál…
Bože..ať je ten zákazník Tom!
Vylepšili ste mi náladu :)…takéto poviedky mám veľmi rada…ten jeho otec sa k nemu správa, ako zviera….chúďa Bill, má to veľmi ťažké :(….a tá nehoda však ju Tom prežil že??…to by bolo supeer :D…každopádne sa straaašne moc teším na pokračovanie 🙂
Uuuu tak to je hodně zajímavé , chudáček Billíček 🙁 .. Snad to nebude nic vážnýho 🙁 .. těším se na další dílek
Jéjda 😀 Strašně moc děkujeme! Vážně jsme nečekaly takový ohlas a už vůbec né tolik komentů 😀 Takže ještě jednou moc děkujem a doufáme, že budete číst a komentovat i nadále 😀
no paaani pekne…zajimavy namet co tady jeste nebyl, tak sem zvedava co ste Billovy naplanovaly do budoucna:P docela zajimave, schvalne jestli bude Bill odporovat nebo jestli bude poslouchat jako hodna ovecka 😛
super holky uz se tesim na pokracovani 🙂
Chudinečka Billísek !! :// Pokráčko, rychle nebo ti vlezu do hlavy a Gordona z týhle story zabiju XDDD
Hustíí 😀
no tak tohle je celkem dost zajímavý… doufám že to bude pokračovat holky… díky za váš prospěch.. přineslo to úžasnou povídku 😀
teeda, no…chudak Bill :'( je mi ho moc lito…ale verim, ze se to zlepsi. Tom je mrtvy? prosim, rekni mi ze ne :/ proosiiiiim!!! :/ mimochodem, du si opatrit kalašnikova (na Gordona). kraasnaa povidka naprosto genialni ♥♥
Kvôli tomuto som túto poviedku nečítala, ale čestne priznávam, že som si prečítala koniec a ten sa mi páči, takže risknem moju psychickú traumu a idem si prečítať celú poviedku. Dúfam, že to nejako zvládnem. Ja to až príliš prežívam,keď sa dvojičkám ubližuje.
Tuhle povídku jsem četla,ale jsou povídky ktere se daj číst víc krát a tahle patří knim.
Ou, toto začína drsne. A o to viac ma zaujíma, čo bude ďalej 😀