Wenn es manchmal regnet 5.

autor: Lisa

Díky moc všem za komentáře! Jste skvělé.
Vidím, že Bill má všeobecné sympatie 😀 No, dneska si asi taky moc nepřilepší.
Přeji pěkné počtení, do děje nám vstoupí nová postava :p

Lisa

***

Když jel v metru, připadal si, jako by jel do pekla. Lidé kolem na něj vrhali znechucené pohledy a jemu bylo jasné, že každý poznal, co se s ním děje. Seděl vmáčknutý do sedadla, otíral si nos a chraptivě dýchal. Byl celý zpocený a třásl se zimou. Měl pocit, že ještě chvíli a určitě tam umře. Nechápal jak to, že mu je zase tak špatně, když si vzal tolik vália. Měl nutkání sáhnout do kapsy a vzít si další, ale bál se, že by na něj někdo z těch lidí zavolal poldy. Možná byl jen paranoidní, ale nehodlal riskovat. – Ne když byl už tak blízko.

Konečně dojel na místo a vystoupil z vlaku. V duchu děkoval za eskalátory, protože by nikdy nemohl vylézt až nahoru po svých. Doploužil se na „plac“, jak se říkalo místu, kde si kupoval heroin, a očima hledal známou postavu. Ale ať se rozhlížel, jak chtěl, nemohl Mika najít. Mike byl jeho dealer – jediný, od koho drogu bral. Rozhodl se, že chvíli počká, protože Mike tady vždycky byl. Jen občas, když si musel dojít pro zásoby, tak nebyl k nalezení, ale jinak se na něj mohl vždycky spolehnout.

Když se ale ani po půl hodině nic nedělo, Bill už to nevydržel a polkl dalších pár tabletek vália.

„Doprdele,“ zaklel a nakopl obrubník. Neměl tušení, co Mika tak zdrželo, ale začínal být opravdu zoufalý. Začal chodit okolo, jestli ho jen nepřehlédl, ale opravdu tam nebyl.
Namísto toho poznal někoho jiného. Snědý, asi třicetiletý muž se opíral zády o zeď a kouřil cigaretu. Ve tváři měl zamyšlený, až naštvaný výraz. Jmenoval se Anis.
Bill ho tady příliš nevídal. Anis byl vlastně Mikův šéf – Mike prodával jeho fet. To ale Billovi příliš nepomohlo. Věděl, že Anis sám neprodává – bylo to pro něj příliš podřadné, měl na to lidi. Aspoň by mu ale mohl říct, co je s Mikem. Protože pokud to měl někdo vědět, byl to on.


Došel až k němu a váhavě si odkašlal. Anis vypadal naštvaně a on ho nechtěl dopálit ještě víc tím, že ho bude otravovat. Měl z něj respekt, protože to byl člověk, díky kterému měl stálý přísun fetu, a tak si to u něj nechtěl rozházet. Ale už to nemohl vydržet. Potřeboval si píchnout – a to hned.
Arab k němu zvedl hlavu a obočí mu překvapeně vylétlo vzhůru.
„Bille,“ kývnul na něj. „Vypadáš strašně,“ ušklíbl se. Bill přešel jeho rýpavou poznámku bez komentáře. Věděl moc dobře, jak vypadá – stejně strašně, jako se cítil.
„Anisi, kde je prosím tě Mike?“ zeptal se bez okolků. Neměl čas se vykecávat.
„Dnes tady není,“ odpověděl mu Anis a Bill měl pocit, že s ním hraje nějakou hru.
„A kde je? Kdy se vrátí? Potřebuju si dát,“ zakňoural černovlásek zoufale.
„Jo, to teda potřebuješ,“ uchechtl se starší muž zlomyslně. Bill ho chtěl poslat do prdele, ale nakonec se jen zhluboka nadechl a zkusil to znova.

„Řekneš mi prosím, kde ho najdu, nebo kdy se vrátí? Víš, že beru jen tvůj fet od Mika,“ zaprosil a poukázal na to, že je vlastně stálý zákazník a jeho přísun peněz.

Anis mu věnoval zkoumavý pohled a potom se zamračil.
„Počítám, že se vrátí tak za pár let,“ řekl hořce. Bill na něj jen chvíli zíral, protože mu nedocházelo, co mu to vlastně řekl.
„Co to doprdele meleš?“ neudržel se nakonec, protože jestli správně pochopil, co mu Anis řekl, pak byl Mike…
„Sebrali ho včera v noci,“ potvrdil mu a v jeho tváři se opět objevil rozzuřený výraz.
„To není pravda,“ zakroutil Bill hlavou. „Mike si dával pozor,“ zakňučel, jako by to snad mělo všechno vysvětlit. Tomu se Anis jen vysmál.
„Doprdele, co budu dělat?“ vyjekl Bill vyděšeně, když mu došlo, co to opravdu znamená. „Kde mám teď něco sehnat? Jak se kurva mohl nechat chytit, doprdele!“ zuřil a vztekle kolem sebe rozhazoval rukama. Ačkoli Mike byl jeden z nejbližších lidí, se kterými se stýkal, stejně nebyl schopný cítit nic jiného než vztek nad tím, že si nemůže hned dát. Na nějakou lítost neměl ani pomyšlení.

„Přestaň fňukat,“ okřikl ho Anis. „Tak to ještě budeš muset vydržet. Já jsem ten, kdo přišel o pěkný balík fetu a ještě o dealera!“

„Ale jak-jak…?“ zakoktal se Bill. Nedokázal to pochopit. Mike byl vždycky tak opatrný. Proto taky vydržel dealovat tak dlouho.
„Ten zmrd Daniel ho práskl,“ prsknul.
„Daniel?“ zarazil se Bill zmateně. „To je blbost,“ namítl. „Daniel bral fet taky jen od Mika, proč by to dělal-“ zarazil se a vykulil oči. „Ne, to ne,“ zakroutil hlavou.
„Ale ano,“ přikývl posměšně Arab. „Ten hajzl si od něj koupil poslední dávku, napráskal ho a pak se jen tak panáček rozhodl dát si zlatou! Kdyby už nebyl mrtvý, tak ho zabiju!“
Bill od něj bezděčně ustoupil. Nebyl sice žádný srab, ale Anis vypadal opravdu rozzuřeně a on se cítil právem ohrožený, aby na něj nepadl jeho hněv.

Sice ho zpráva o Danovi šokovala, ale bylo to spíš z toho důvodu, že Daniel vypadal vnitřně vyrovnaný. Což možná říkat o člověku závislém na heroinu může znít pitomě, ale Bill ho tak vždycky vnímal. Začali s heroinem přibližně ve stejnou dobu a Bill si vždycky myslel, že pokud jeden z nich někdy spáchá sebevraždu, bude to určitě on, kdo to udělá dřív, a ne Daniel. Najednou nevěděl, jak by se měl cítit.

Z přemýšlení ho vytrhl až Anis, který od něj bez rozloučení odcházel pryč.

„P-počkej!“ vyhrkl a rozešel se za ním. „Nemůžeš mi něco prodat ty?“ zeptal se rovnou.

Arab se na něj podíval s úšklebkem na tváři a zakroutil hlavou.
„Víš, že já takhle neprodávám. Musíš počkat, až seženu nějakého nového dealera. To by ostatně nemělo tak dlouho trvat,“ zase se otočil a odcházel od něj pryč. Bill ho chytil za rukáv a zoufale ho otočil k sobě.
„Ty to nechápeš – já nemůžu čekat! Už to nevydržím!“ kňučel jako raněný pes a tahal Anise za rukáv. Ten se mu jen vyškubl a bez zájmu mu sdělil, že je to Billův problém a ne jeho.
„Možná to bude tvůj problém, až si pokecám s poldama jako Dan o tom, kdo nám fet doopravdy dodává,“ štěkl na něj, a ještě než to dořekl, věděl, že je zle.
Silná ruka ho chytla pod krkem a Anisova naprosto rozzuřená tvář se vznášela jen pár centimetrů od té jeho.
„Ty malý skrčku! Nedokážeš si teď ani utřít nudli u nosu a chceš mi vyhrožovat?“ jeho stisk ještě zesílil a Bill cítil, jak se začíná dusit.
„Proč myslíš, že jsem ještě tady, i když je Mike ve vězení, co?“ zavrčel mu do tváře. „Protože není takový idiot, aby mě udal! Protože ví, že kdybych se dostal k němu do vězení, tak si ho dřív nebo později najdu,“ odplivl si na zem, a konečně černovlasého mladíka pustil. Ten se zhroutil na zem, lapal po dechu a kašlal. Arab se na něj bez zájmu zadíval, pak se otočil a odcházel pryč.

„Ne,“ zaúpěl Bill a snažil se ovládnout kašel. Vyškrábal se na nohy a belhal se za Anisem. Nenechá ho odejít. Ne, dokud mu nedá, co chce.

Teď už věděl, že prosením a vyhrožováním ničeho nedosáhne, a tak zvolil jinou taktiku. Hrábl do zadní kapsy džín a vytáhl pomuchlané bankovky. Dohnal Anise a znovu ho za rukáv otočil k sobě.
„Promiň. Nemyslel jsem to tak,“ omlouval se. „Mám dost peněz. Vzal bych si toho víc,“ strčil mu pod nos bankovky. Pokud na něj mělo něco platit, tak to byly právě peníze. Byl to ostatně taky důvod, proč s drogama obchodoval. Obočí mu vylétlo vzhůru, když viděl, kolik peněz Bill má.
„Kdes to sebral?“ neudržel se. Nešlo mu to do hlavy. Většina heráků tak tak splašila peníze na jednu dávku, a on se mohl s tímhle obnosem zásobit tak na týden dopředu.
„To je fuk,“ zatřásl Bill hlavou a snažil se nevnímat provinilý pocit, který se mu rozléval v žaludku, když pomyslel na bratra. „Domluvíme se?“ vzhlédl do tmavých očí. Anis se na chvíli zamyslel, a pak se s odevzdaným povzdechem zase obrátil a vykročil.
„Pojď.“ Bill by se za ním radostně rozběhl, kdyby toho byl schopný. Namísto toho se k němu došoural a kráčel mu nejistě po boku. Pořád tady byla možnost, že si to Anis rozmyslí a toho se bál.

Zoufalostí se málem rozbrečel, když zjistil, že ho Anis vede zase k metru, protože to znamenalo, že budou muset jet někam dál a bude to ještě nějakou dobu trvat, než do sebe dávku dostane. Zaťal zuby a snažil se potlačit nepříjemné pocity bolesti, které se v něm bouřily.

Když dojeli konečně až na konečnou, Anis beze slova vystoupil a Bill ho zase poslušně následoval. Na chvíli ho přepadl strach, že si z něj jen dělá legraci a zavezl ho někam na okraj města, kde mu nic nedá a nechá ho tam trápit se v absťáku. Koneckonců se mu Bill snažil vyhrožovat, a tím si to mohl všechno pokazit. Ale ukázalo se, že jsou v části města, kde byly velké sklady. Bill tady ještě nikdy nebyl. Přišlo mu, že už musí jít minimálně půl hodiny, když se Arab konečně zastavil před menším skladem, který vypadal stejně zanedbaně jako ty ostatní.

„Dělej,“ postrčil Billa dovnitř. Uvnitř bylo šero a zatuchlý smrad. Bill se zase rozkašlal, jak se mu zvířený prach dostal do úst.

Anis přešel ke stolu, který byl umístěný u stěny naproti dveřím, a z krabice vytáhl velký sáček plný heroinu. Bill se s očima rozšířenýma touhou připlížil za jeho záda a sledoval, jak starší muž rozřízl sáček a začal fet přesypávat do o mnoho menšího, který měl na váze.
„Tak ukaž, kolik teda máš,“ natáhl ruku a Bill mu do ní rychle vtiskl pomuchlané bankovky, pohled nespouštěl z balíku plného bílého prášku. Anis obnos beze slova přepočítal a potom ještě trochu fetu přisypal do menšího sáčku.
„Fajn, to je tvoje. Teď vypadni,“ vrazil mu heroin do ruky a strkal ho pryč ze dveří.
„Nemohl bych,“ začal Bill, protože se mu nechtělo hledat místo, kde by si to mohl píchnout.
„Na to zapomeň!“ zavrčel Anis, vystrčil ho ze dveří a přibouchl mu před nosem.
Bill si naštvaně odfoukl a rozhlédl se kolem sebe. Kolem něj nebylo nic než pitomé sklady a on potřeboval nutně vodu. Musel si vypláchnout stříkačku a píchnout si. To ale tady nepřicházelo v úvahu.

„Zatraceně,“ zaklel frustrovaně. To opravdu nemohl mít aspoň trochu kliku? Nakonec se rozhodl pro kompromis. Postavil se do uličky mezi dva sklady a rozhodl se, že si trochu šňupne a potom dojede zpátky do centra, kde si konečně píchne. Nic jiného mu stejně nezbývalo, tak co. Usadil se na nějakou přepravku, co se tam povalovala, a z tašky si vytáhl zrcátko. Lžičkou si nabral špetku fetu a udělal si lajnu. Hrábl do kapsy pro poslední bankovku, která mu tam zbyla, sroloval si ji do ruličky, a konečně do sebe dostal trochu heroinu. Nebylo to sice tak dobré, jak píchnutí, ale bylo to aspoň něco. Pečlivě si všechno sbalil zase do tašky – až na sáček s fetem, který si opatrně schoval do kapsy, a opřel se zády o stěnu skladu. Po několika minutách mohl cítit, jak se jeho tělo uvolňuje a dostává do „normálu.“ Na tváři se mu rozlil spokojený úsměv a on si oddechl. Tak tohle přežil.

Hrábl zase do tašky a vytáhl si balíček cigaret. Vzal si jednu z posledních dvou a potěšeně si ji zapálil. Teď si mohl dovolit tady jen tak sedět. Nemusel nikam spěchat. Připadal si jako v sedmém nebi. Nemusel shánět zákazníky, nemusel shánět fet. – To všechno vlastně díky bratrovi.

Jeho úsměv mu trochu povadl, když si na něj vzpomněl. Zamračil se a znovu potáhl z cigarety. Nechtěl se cítit provinile. Ne, když teď podle něj bylo všechno v tom nejlepším pořádku.
Ale ať se snažil sebevíc, nedokázal myšlenky na bratra vyhnat z hlavy. Fet, který si dal, sice pomohl jeho tělu, ale nebylo ho dost, aby pomohl i jeho mysli. Stalo se toho až příliš od chvíle, kdy si Tom sundal šátek z tváře.
Byl na bratra naštvaný. – Co si o sobě vlastně vůbec myslel? Že se najednou zase objeví v jeho životě a hned ho začne poučovat o tom, co dělat? Vráska na jeho čele se ještě více prohloubila.

„Pitomý Tom!“ zabručel si pro sebe, ale neulevilo se mu. Naštvaně odhodil nedopalek od cigarety a zvedl se na nohy. Fajn, byl čas dát si pořádně do nosu. Teda do žíly, opravil se v duchu. S pobaveným úšklebkem se vydal zpátky směrem, kde tušil zastávku metra. Chtěl jít do obchodního centra a tam si dát pořádnou dávku. Sice bylo ještě brzo, a tak mohl jít kamkoli jinam, ale on si to chtěl udělat takové speciální – po tolika útrapách, které musel překonat, a v obchodním centru to měl nejradši. Taky si chtěl popovídat s Karlem. Teď, když měl tolik času, měl náladu být společenský.

autor: Lisa

betaread: J. :o)

10 thoughts on “Wenn es manchmal regnet 5.

  1. Jakmile jsem si přečetla to"snědý muž"..hned mě napadl Bushido :D! tvl ale ten Bill..to je strašný,jak hluboko klesl :/….Tomovi peníze dá za fet…to je fakt hnusný. Jsem ráda,že ho aspoň trochu hlodalo svědomí. Trochu kliku? ..Může bejt rád,že se ještě neufetoval…a taky,že získal co chtěl…takže bych řekla,že kliku má. Ach jo..Bille Bille :/ Jsem ráda,že se cítí provinile!!!!!! Karel? Tak na toho jsem zvědavá.

  2. Jen ať ho to svědomí žere, nakonec se za Tomem vrátí. Teda alespoň myslím. Skvělý díl 😉

  3. No to snad není možné, Anis dneska potřetí na scéně xD
    Přiznávám, že jsem docela zklamaná, že mu Bill nemusel zaplatit něčím jiným, než penězi xD
    Takže nic, no… xDDD
    Ale jinak, chudák Bill, tohle je strašný život, i když na druhou stranu jsem na něho naštvaná.
    Chápu, že se do toho všeho dostal tak trošku "nevinně", ale nedokážu pochopit, že si nechce nechat pomoct, vím, že s Tomem by dokázal zvládnout i léčbu.
    Naštěstí ho hryže svědomí a to je moc dobře =)
    Moc mě zajímá co Tom, až zjistí, že Bill nejenom že utekl, ale ještě mu ukradl peníze a asi ne zrovna málo peněz, podle Anisovy reakce.
    Bude hrozně zklamaný, to je mi jasné, snad ho to neodradí od myšlenky Billa znovu najít a pomoct mu.
    Takže na další díl se moc a moc těším =)

  4. Eeeeej, tak Bushida bych tam vážně nečekala, ale překvapuje mě, jak moc se tam hodí… Ale v momentě, kdy zaznělo jeho jméno a to, že je to vlastně on, od koho si Bill drogy bere, i když prostřednictvím někoho jiného, čekala jsem, kdy se dostanou do postele 😀 Nevím proč, ale když si Bill i tak vydělává prostitucí, myslela jsem, že to bude zkoušet i na něj… No tak to se nestalo, ale tak nevadí, třeba příště 😀 (Jinak pro zasmání, při zaznění jména Mike mě napadl Mike Müller :D:D)
    Ale stejně mám pocit, že svědomí Billa nažene zpátky k Tomovi… už takhle nad ním pořád přemýšlí a ostatně nějak se musí zase dostat k sobě =))
    Těším se na další díl, tahle povídka je vážně zajímavá, líbí se mi =))

    Btw (a to vážně hodně btw :D)… šupej na mail, konečně jsem si vzpomněla :D:D:D

  5. Vždy keď čítam o niekom kto si takto zničil život, ma mrazí. Je mi to hrozitánsky ľúto a hnevám sa na Billa, že utiekol ale aj sa divím Tomovi, že ho nechal ujsť. Asi ešte nevie aký sú feťáci vynaliezavý. Tak teraz bude vedieť. Dúfam, že ho čoskoro nájde. 🙁

  6. o muj bože to je nechutný!! nikdy nechci mít s drogama nic společnýho :///
    doufám že se dá dohoromady a nakonec bude s tome hezky doma a čistej!!

  7. Je to tak krásná povídka! A moc hezky napsaná =) Tohle téma mě tak baví, že bych se klidně spokojila i s tim, kdyby tam nebyl twincest 😀 Ať ho Tom najde! Nebo ať se k němu Bill vrátí =) prosíím 😀 <3 Úžasný =) už se moc těším na další díl

  8. Díky moc všem za komentáře. Je to opravdu hnací motor :))

    Haha, vidím, že Billshido má tady v oblibě více lidí 😀 Třeba se dočkáte, jeden nikdy neví :p

    [3]: Jo, Anis jede 😀 Když ten parchant se hodí všude 😀

    [5]: Tom chudák je ještě trochu naiva, ale to ho brzy přejde 🙂

  9. přidávám se ke stejně úchylným představám, jako má Janča a Helie. 😀 prostě..jakmile se někde objeví Bushido, těžko se mi vyrovnává s tím, že nebude hoblovat jedno z dvojčat. :D:D:D ale on je vždycky jasná volba, když se musí vybrat nějaký hajzl nebo dealer. 😀 a asi se mu nepřičte k dobru ani jeho včerejší svatba. 😀
    každopádně budu ráda, když se jeho postava zdrží dýl. popravdě jsem si chvíli myslela, že novým dealerem udělá Billa. 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics