autor: Bína
Celý týden se táhnul strašně pomalu, ale dnes je již pátek. Normálně by mě to snad i těšilo, ale zrovna dnes mám další hodinu v té třídě. Je to první hodina od pondělí, ač tam mám učit každý den, ale kvůli nějakým změnám se to prostě přehodilo. Přemýšlel jsem, zda bych měl Toma potrestat za to, že nepřišel, nebo ne. Nakonec jsem se rozhodl, že poslední hodinu v pátek se mi nechce nic dělat, natož pak domlouvat nějakýmu puberťákovi, a rozhodl jsem se pro film. Po zvonění jsem vešel do třídy a oznámil, že za deset minut se sejdeme před školní knihovnou, kde mají dvd. Sám jsem si zašel pro věci do kabinetu a pak jsem šel hledat klíče. To mi chvíli zabralo, ale během patnácti minut jsem byl u knihovny. Celá třída tam stála, jako prvního jsem pohledem vyhledal Toma. Stál v hloučku svých přátel a kolem pasu majetnicky objímal drobnou černovlásku. Odemkl jsem jim dveře a nechal je vejít. Zavřel jsem za námi a než se oni usadili, zapnul jsem dvd. Než se film stačil rozběhnout, stopl jsem ho a otočil se ke třídě.
„Dámy je to hlavně film pro vás, takže dávejte pozor. Mohlo by se vám to velmi brzy stát, pokud si nedáte pozor, a pánové, pro vás to je jako odstrašující příklad také.“ Ušklíbl jsem se a pustil film, sám jsem se usadil ke svému stolu a začal vyřizovat papíry. Jen co se učebnou ozval bolestivý výkřik rodičky z filmu, třídou se neslo zděšení. Jo, pustil jsem jim film o porodech, ale co, máme brát rozmnožování a není nic lepšího, než je připravit na to, co je čeká.
„Pane učiteli?“ Objevil se vedle mě Tom.
„Ano?“ Podíval jsem se na něj. Vypadal, že každou chvíli bude zvracet.
„Můžu na záchod?“
„Jistě.“ Usmál jsem se a on se rozběhl ze třídy ven. Ozvalo se tiché zaťukání na dveře, zvednul jsem se a otevřel. Šokovaně jsem zíral na osobu za nimi.
„Ehm… hned budu zpět.“ Vypadl jsem ze třídy a zabouchl dveře.
„Co tady sakra děláš, Deny?“ Štěkl jsem po něm. To mi tak scházelo, rozešel jsem se s ním před měsícem a zatím úspěšně ignoroval jeho sms a hovory, ale nikdy by mě nenapadlo, že mě bude hledat ve škole. Taky díky němu jsem se přestěhoval a změnil zaměstnání.
„Neříkej, že mě nevidíš rád, Billí.“ Usmál se a natáhl ruku, aby mě mohl pohladit. Ustoupil jsem o krok dozadu.
„Nech mě být. Rozešli jsme se, přestěhoval jsem se a změnil zaměstnání, a to jen kvůli tobě. Už mě nech být.“ Jenže ten jeho přiblblej úsměv nezmizel.
„No tak, zlato, nech toho. Myslel jsem, že už tě tahle nálada přešla.“
„Přešla?“ Vypískl jsem jako malá holka. „Děláš si srandu?“ Najednou mě přirazil ke zdi a namáčkl se na mě.
„No tak, oba víme, jak to mezi námi je. Vím, že nemůžeš být beze mě, tak už přestaň s tou komedií.“ Líbnul mě na ucho, čímž si vysloužil ránu pěstí. Kvůli tomu idiotovi jsem dokonce začal chodit do posilovny a na box.
„Už nikdy se ke mně nepřibližuj, rozumíš! Teď vypadni.“ Otočil jsem se, a co nejrychleji vešel do třídy.
„Nashledanou a užijte si víkend.“
„Vy také, pane učiteli.“ Naposledy na mě mávla Denisa a zavřela za sebou dveře. Rozhodl jsem je pustit dřív a pouklízet učebnu sám. Potřebuju trochu klidu a prostoru na uklidnění, nejsem si jist, zda zvládnu řídit. Začal jsem zvedat židle a všimnul si, že Tomův batoh je stále zde. Nebyl jsem si jistý, ale ve třídě jsem ho neviděl od té doby, co šel na záchod. Co když tam omdlel? Rozběhl jsem se k chlapeckým záchodům, jen co jsem otevřel dveře, uviděl jsem Toma sedícího na radiátoru, jak píše sms.
„Ehm.“ Odkašlal jsem si, aby si mě všiml.
„Co?“ Zvednul hlavu, a když uviděl mě, okamžitě vstal. Jen jsem pozvedl obočí a čekal, co z něj vyleze.
„Já… promiňte. Trochu jsem se zdržel.“
„Zdržel? Dobře, pojď se mnou.“ Nechal jsem ho projít a zamířil ke knihovně. „Vem si věci.“ Sám jsem si posbíral věci, pak jsem zamkl a společně s Tomem se rozešel ke svému kabinetu. Sice jsem měl v plánu odsud hned zmizet, ale tohle mu už neprojde. Odemkl jsem kabinet a pustil ho dovnitř.
„Tak, posaď se k mému stolu a vytáhni si papír a tužku.“ Sám jsem si odložil věci do křesla.
„Tak ukaž.“ Vzal jsem mu papír a napsal mu na něj pár příkladů.
„Co?“ Podíval se na papír a pak na mě.
„Stejnak si potřebuješ procvičit matiku, tvá spolužačka nebude vždy počítat za tebe.“
„Vy o tom víte?“
„Samozřejmě, když si od ní bereš tahák, buďte méně nápadní. Teď počítej.“ Jen si povzdychl a začal počítat. Já se posadil k vedlejšímu stolu a vytáhl jsem nějaké písemky, které jsem musel opravit. Po chvíli jsem si uvědomil, že Tom nepočítá, ale kouká na mě.
„Nějaký problém?“ Zvednul jsem k němu hlavu.
„N… e… ne.“ Sklonil hlavu a dělal, že se soustředí na počítání. Upřímně bych řekl, že ani neví, co píše. Věnoval jsem se dál svým písemkám, než se Tom otočil ke mně a podával mi papír. Vzal jsem si ho a hned ho začal opravovat.
„Tome? Ty nechápeš to učivo?“ Přísahal bych, že jsem v jeho očích viděl takové ty rošťácké plamínky a přes jeho tvář přeběhl úšklebek.
„Nechápu, pane učiteli.“ Sklopil stydlivě hlavu, čímž působil tak nějak roztomile.
„Možná by ses na to měl podívat doma nebo se někoho zeptat.“ Podíval se na mě, jako kdybych se zbláznil.
„Zeptat? To nemůžete ani myslet vážně.“
„Oh, já zapomněl, zranilo by to tvoje ego.“ Ušklíbnul jsem se a podal mu papír zpět.
„A nemohl byste mi to vysvětlit vy?“ Usmál se na mě.
„Já? Nemůžeš se zeptat někoho ze spolužáků, ale doučování od učitele ti nevadí?“ Zvláštní.
„No, kdyby to bylo tajný doučování. Nikdy by o tom nemusel vědět.“ Najednou z něj nebyl ten frajírek ze třídy, ale vcelku normální, milý, sladký kluk.
„Mmm… no, Tome, nevím, jestli najdeme čas, který by vyhovoval nám oběma.“
„Já můžu v pondělí od dvou.“ Usmál se, ale hned mu úsměv zmizel, když si uvědomil, co řekl.
„Zajímavé, teď v pondělí jsi nemohl.“ Usmál jsem se nad svým vítězstvím.
„No… já… ehm, zapomněl?!“
„Zapomněl?“
„No, upřímně se tě bojím. Jsem z tebe normální. No pochop, nejsi jako ostatní učitelé. To, jak vypadáš, jak se chováš, to že jsi gay.“ My si tykáme?
„Prosím? Jak… jak víš, že jsem… gay?“ Jak to kruci může vědět? To jde tak vidět?
„No, já tě viděl s tvým přítelem na chodbě.“
„Mým přítelem? Oh, Deny. To není můj přítel, tedy byl, ale už není.“
„Aha, no já myslel… vypadalo to tak. Ale neboj, nikomu to neřeknu.“ Zamračil jsem se, né že by mi vadilo, kdyby to někdo věděl, nestydím se za to, ale myslím, že moje pracně vybudovaná autorita by byla ta tam.
„Věřím ti, ale odkdy si tykáme?“
„Promiň. Teda promiňte. Nemůžem si tykat na doučování?“
Natáhl jsem k němu ruku a on ji téměř okamžitě přijal.
„Myslím, že můžeme. Jsem Bill.“
„Těší mě, Bille.“ Zaculil se a pustil moji ruku, ač dost neochotně.
„No, dobře. Takže v pondělí ve dvě tady?“
„Samozřejmě.“
„Dobře. Teď už pojď. Těším se domů.“ Oba jsme si vzali své věci a vydali se mlčky ze školy ven.
„Děkuju ti za to doučování. Sám bych to nezvládl a bývalá učitelka se vyžívala v mém trápení.“ Usmál se a zastavili jsme u mého auta.
„Slyšel jsem. Nemusíš se bát, u mě máte čistý štít, a když se budeš snažit, můžeš mít i dobré známky.“
„Děkuju.“
„Není zač. Tak ahoj.“ Usmál jsem se a odemknul auto.
„Ahoj, a pěkný víkend.“ Usmíval se a couval ke svým přátelům.
„Tobě taky.“ Mávl jsem na něj, což mi oplatil, nastoupil jsem do auta a vyjel domů. Tenhle kluk mi ještě zamotá hlavu.
autor: Bína
betaread: J. :o)
wohooou tak to je super!nevím jestli se na tom doučování budou vážně jen učit :Ddoufám že ne ;)) povídka super!!
wohooou tak to je super!nevím jestli se na tom doučování budou vážně jen učit :Ddoufám že ne ;)) povídka super!!
Jojo Bille zamotá xDDD už vidím to " doučování" xD
Tak to je huuuustý 😀 Už když za Billem přišel ten ex, čekala jsem, že je Tom načape 😀 Těším se na další díl =))
Nooo už se těším na doučko :-))) .. Tak honem další dílek :-)))
úžasný díl …těším se na pokračování 😉
Ohhh, to je tak úžasné! Moc se těším na pokráčko! 🙂
Ach 🙂 skvělé 🙂
Z doucovani matiky se zmeni na hodiny sexu 😀 aspon si to myslim 😀
Páááni!!!! No wau!!! To mě tak mile překvapilo, jak se ten jejich vztah vyvíjí! :-)) Vnímám je naprosto jako sobě rovné, a ještě jak si začali tykat…xD Tom začíná být vážně milej:-)) A Bill… jako učitel prostě dokonalost sama, nedovedu si představit lepšího učitele:-)
Jinak se nám tady začínají objevovat nové postavy… opravdu zajímavé!
Těšivost na další díl, a to moc!:-) :p
Tohle se mi moc líbí :)))
Úžasné .. jsem zvědavá co budou dělat na tom doučováni. Nějakou představu mám. .. :DD už chci další díl .. nemůžu se dočkat.. :))
Řekla bych,že výběrem filmu Bill Toma docela potrestal za to,že se minule nedostavil 😀 I když to bylo podle všeho neúmyslně,tak se mu to povedlo xD 😀
Oh..Billův bejvalej…dobře on,jak mu vrazil!:D Hah,tak Tom se ulejval na záchodech 😀 to je skvělý 😀 A Bill mu řekl,že ví o tom taháku minule :DDD hahahaha 😀 dobře on! 😀
Áááá ,Tom na něj koukal :D♥ Miluju ty jejich rozhovory 😀 Miluju to,jaké to mezi nima je!!!!!!!!!!! Tvl a jak mu najednou začal Tom tykat..:D já jsem čuměla 😀 xD Jako…wau…začíná to mezi nima být hodně zajímavé…♥!
Moc mě to baví Bíno!
<333 Do týhle povídky jsem se zamilovala. :)) Já vážně úžasná. Úplně si to dokážu představit. 🙂 Tak tykání, jo? Taky dobrý. :DDD A to doučování… Hm… To zní dobře. :)) Třeba se na něm stane něco zajímavého. Vůbec by mi to nevadilo. :DD
Jinak, úžasný díl :))*
tahle povídka je úžasná doufám že jí dokončíš a bude vycházet často !!! já už potřebuju další díl! prosíím :/ >.<
Myslim Bille že se nepleteš,zamota.
Bill a box? zaujímavá predstava 😀 A veru zamotá, Billi, zamotá 😀