Vzbudilo mě bouchnutí dveří. Pootevřel jsem oči, načež jsem si přes hlavu přetáhl deku, ale před ostrým, červnovým sluncem mě moc nezachránila. Počasí venku vážně dokazovalo, že léto už se blíží. Už jen 24 dní a budou letní prázdniny.
Po minutě jsem se přestal skrývat před těmi dotěrnými paprsky a mátožně jsem se vyhrabal z postele. Protáhl jsem se, načež jsem zalezl do koupelny. Vyčistil jsem si zuby, opláchl obličej a začal jsem si hřebenem rozčesávat zacuchané vlasy. Tak trochu přihlouple jsem se na sebe zaculil do zrcadla a měl jsem pocit, že mé tváře jsou pořád ještě trochu červené ze včerejšího večera.
„Tak… dobrou noc,“ špitl jsem nejistě a trochu jsem se do něj zapřel dlaněmi, abych ho od sebe oddálil, ale on se ke mně hned zase přitiskl.
„A co takhle pusu na dobrou noc?“ nevinně se usmál.
„Tak to teda nevím,“ zavrtěl jsem hlavou, ale ukazováčkem jsem mu jemně přejel po bradě.
„Kdo by mi odolal?“ pohladil mě po boku.
„Vážně?“ zajel mi rukou pod tričko na záda. Naskočila mi husí kůže a s chtivým výdechem jsem přivřel oči.
„Ne…“ zamumlal jsem a dychtivě jsem ho políbil.
„Já vím…“ stiskl mezi zuby můj spodní ret, a pak ho opatrně vsál mezi své. Jemně jsme rty otírali o sebe, laskali jsme se, a když jsme po několika sekundové pauze na nádech opět přitiskli svá ústa na sebe, zapojili jsme do hry i jazyky. Tom mi rukama bloudil po holé pokožce na zádech – tričko jsem měl vyhrnuté skoro až k hrudníku.
Po chvilce jsme se od sebe oddálili, ale já ho pořád musel objímat, protože jenom to mi dělalo oporu, abych nespadl.
„Tak dobrou noc,“ věnoval mi poslední měkký polibek a mazlivé pohlazení po krku, ale pak už se otočil a vydal se směrem k jeho domovu.
Se zasněným úsměvem jsem se přesunul do kuchyně, kde byl na ledničce vzkaz:
Tom
„Tome, zlato, vstávej. Je devět! No přece jsi nezapomněl na náš velký nedělní nákup,“ bušila mi mamka energicky na dveře a odmítala přestat, dokud neudělám nějaký pohyb nebo zvuk, který by dokázal, že jsem naživu.
„Mami,“ zahuhlal jsem, „já nikam nechci. Bolí mě hlava.“
„Ale jen nepovídej. Včera, když jsi šel na tu pláž, ti bylo až moc dobře, a když jsi pak přišel domů, tak ještě líp, tak tady na mě teď nehraj divadlo,“ stáhla ze mě peřinu. Na poslední chvíli jsem ji zachytil a opět jsem se přikryl.
„Thomasi, okamžitě vylez ven z té postele!“
„Ne,“ zachumlal jsem se do peřinky a připadal jsem si jako medvěd, kterého někdo násilně budí ze zimního spánku.
„Počítám do tří, a pak jdu pro vodu,“ postavila se Simone nad moji postel a netrpělivě klapala podpatkem. Bojovně jsem se zamračil, ale nakonec jsem to vzdal a odšoural jsem se do koupelny.
***
„Tady máš seznam a já jdu támhle vedle pro ovoce a zeleninu. Sejdeme se za půl hodiny u pokladny.“
„Jo,“ zamručel jsem a pomalu jsem se s košíkem rozjel dopředu.
„Hm… tak, 20 vajec, chleba, sýr, mléko, kafe… Copak tu nemůže být třeba pizza, brambůrky, čokoláda nebo tak něco?“ zabrblal jsem a vydal jsem se k regálu s pečivem. Tam se nějaká hezká malá blondýnka bezmocně natahovala pro toastový chleba, ale ne a ne na něj dosáhnout. Natáhl jsem se pro něj a s úsměvem jsem jí jedno balení podal.
„Ah, děkuju,“ usmála se na mě sladce.
„Nemáš vůbec zač,“ úsměv jsem jí oplatil a chtěl jsem jet dál, ale zadržela mě: „Počkej, půjčil bys mi mobil?“
„Jo, jasně,“ pokrčil jsem rameny. Vzala si ho a po půl minutce mi ho opět vrátila. Svůdně na mě zamrkala a s gestem „zavolej“ odešla.
Podíval jsem se na display a tam bylo nějaké číslo a u něj jméno Vanessa. Chvilku jsem se na něj s neurčitým výrazem díval, ale pak jsem klikl na „smazat kontakt“ a mobil jsem si se spokojeným úsměvem zastrčil do kapsy.
Já ho nezklamu.
autor: Rose
To je krásnej díl.. :o) nemůžu se dočkat dalšího.. 😀
Ta poslední věta já ho nezklamu krása je moc hezký jak se to mezi nima klube
No ještě že tak, už jsem se obávala, že by jí chtěl zavolat. Moc hezký díl 😉
"Já ho nezklamu."…..To mě dostalo…nemám slov…nádherné♥
XDDD Ty "postelové souboje s matkou" moc dobře znám :DDD Naprosto jsm se v tom viděla a ta poslední věta-…..to je klááášnýýý !! :3 :3
Ta poslední věta <3 Ta mě naprosto odrovnala…. nádhera =)
No wow, Tom je vcelku charakter, to bych nečekala =)) Jsem zvědavá, jak se jejich "vztah" bude vyvíjet, i když si nejsem tak úplně jistá, jestli se Bill nebude bránit – přece jen já být na jeho místě, tak se bojím, že Tom "ulítne" :D:D:D Těším se na další díl =)
Nádherný dílek…honem další nemůžu se dočkat ♥♥♥
Tohle mi už nikdy nedělej!!!!!!!!!!!!!!
Za tohle bych ti nejradeji nasadila pás cudnosti a zahodila klíč…Jak si to vlastně představuješ mě takhle děsit!!!Málem se mi zastavilo srdce,když jsem to viděla…Ty bláho tak jako já se těším celý dny až uvidím,jak se ti dva budou muckat u těch dveří a ona si madam dovolí mi tam šoupnout něco jiného…No máš jediné štěstí,že to tam opravdu bylo jinak bych tě asi vážně zabila a donutila díl přepsat :DDDDDDD Jinak holka co dodat prostě dokonalost a to jak Tom nechce Billa zklamat je vážně úžasné..Snad do všechno dopadne dobře nemám moc ráda bad end…Tomovo chování mě překvapuje čím dál tím víc, ale v tom dobrém samozřejmě..A Billík? Ten se nám nějak rozjíždí,ale to mě vůbec nevadí :-* Jinak opět se omlouvám,že komentík píši až dnes ,protože můj milovanej pejsek Jess si prostě rozmyslela,že na net nepůjdu a budu se věnovat jenom jí a tak mi odpojila kabel od wifiny …POkračuj sakra tohle je moje další nejmilovanějších povídek vůbec