autor: Darkbeth & Hina
Ahoj, tak posíláme další díl, sice trochu kratší, ale příští bude zase delší 🙂 Vaše Darkbeth a Hina
Cestou Bill mlčel. I když vnímal, že na něj Andy pořád mluví, nedokázal se soustředit. Byl rád, že se u něj stavil, ale měl strach, že se něčím prozradí. Nechtěl to Andymu říct. Už tak se cítil dost zahanbený a nechtěl si tak připadat i před ním.
„Bille, no tak Bille! Posloucháš mě vůbec?“ Andy se na Billa ustaraně díval. Nikdy nebyl takový jako dnes. Vždy ho zajímalo, co se ve škole děje, a jestli je něco nového. Ale dnes byl jako tělo bez duše. Pomalým krokem šel vedle Andyho a díval se do země.
„Promiň, říkal si něco?“ zeptal se Bill. Andy měl starost. Co když je vážně nemocný a třeba má teplotu. Proto natáhl ruku, aby se dotkl Billova čela. Ale než tak stihl udělat, Bill jeho ruce rychle uhnul.
„Prosím, nech mě. Aspoň dnes!“ zašeptal vystrašeným hlasem a zvedl k němu pohled. Andy tomu nechtěl věřit. Z Billových očí stékalo několik slz.
„Co se stalo, Bille? Mně to můžeš říct. Přece mi věříš.“ Snažil se ho Andy uklidnit, ale nedařilo se mu to. Bill se na něj stále vylekaně díval a celý se třásl.
„Andy?“ probral se najednou z šoku Bill.
„Jo… Billy, co se děje?“ svraštil obočí. Jeho kamarád se dnes choval opravdu divně. Jako by měl… strach.
„Já jen… myslel jsem, že jsi…“ najednou se zarazil. Málem mu všechno vyklopil, a to Bill rozhodně nechtěl. Nechtěl přidělávat Andymu starosti, a už vůbec nestál o něčí lítost.
„Kdo? Kdo že jsem?“ chytil se toho Andreas a nehodlal to nechat jen tak plavat. Bill mlčel a dál už se o tom nehodlal bavit.
„Nic, jsem jenom unavenej,“ promnul si spánky, načež si zívl. Opravdu byl unavený, ale nejen z nedostatku spánku. Už ho unavovalo, jak ho nikdy nikdo nedocení a poslouchá jen samé nadávky. Možná, že kdyby víc poslouchal svého blonďatého kamaráda a vnímal více jeho nesmělé doteky, mohlo by být všechno jinak. Ale také by pak mohlo být i všechno horší.
„Pojď dál,“ pobídl Billa nakonec Andy a ukázal na dveře. Celou cestu nepromluvili ani slovo a Andy po Billovi pořád házel starostlivé pohledy.
„Bille, vážně… co se děje?“ neudržel se nakonec Andy.
„Nic, Andy. Vážně nic. Všechno je v pohodě,“ snažil se přesvědčit Andyho, a zároveň i sám sebe. Věděl, že neumí lhát. A vždy, když se o to pokoušel, Andy to na něm poznal. A stejně tak i teď. Blonďák se na něj starostlivě díval a bylo zřejmé, že mu neuvěřil ani slovo.
„Vážně mi nechceš něco říct?“ zeptal se ještě jednou.
„Není co, Andy,“ potichu šeptl a sklonil pohled k zemi. Nechtěl, aby to Andy věděl. Za žádnou cenu.
„Dobře. Ale kdyby přeci jenom, tak víš, že si na tebe udělám kdykoliv čas. Kdykoliv, Bille,“ řekl odhodlaným hlasem a letmo ho pohladil po ruce. Bill se na něj usmál a na chvíli na všechno zapomněl.
Zbytek dne strávil u Andyho. Celý den dělali blbosti a Bill si tak skvěle odpočinul. Připadal si normálně. A znovu byl schopný vzdorovat. Rozhodl se, že už se nenechá takhle prodat. Bude silný a časem na to všechno zapomene. Cítil v sobě pocity radosti, které už tak dlouho nezažil. Byl tak šťastný a rozhodnutý nevzdat se. Tedy alespoň do té doby, než mu začal zvonit mobil.
Podíval se na displej se zjištěním, že je to neznámé číslo. Nakonec ale jen pokrčil rameny a hovor přijal.
„Prosím?“
„Máš tak sexy hlas…“ ozval se tichý chrapot v telefonu. Ten hlas poznal. Nikdy by na něj nezapomněl.
„K-kde… kde jste vzal moje číslo?“ vymáčkl ze sebe jen Bill.
„Tvůj otec je… řekněme velmi štědrý,“ ozvalo se v telefonu, a i když Bill nemohl neznámého vidět, dokonale si představil jeho pohrdavý úšklebek na tváři.
„Proč mi voláte,“ nezmohl se na nic jiného Bill.
„Chtěl bych další schůzku,“ řekl muž prostě a přímo.
„Zavolám později na tohle číslo. Teď… teď nemůžu,“ broukl do telefonu a oči mu sjely na Andyho. Původně chtěl odmítnout, ale nyní měl pocit, jako by ho něco s tím krutým neznámým mužem spojovalo. Až ho to do jisté míry děsilo.
„Kdo to byl?“ vyzvídal hned ustaraně Andy.
„Jeden… známý,“ řekl nakonec Bill a zaraženě zůstal civět do zdi.
Andy se na něj zvláštně díval. Samozřejmě, že mu nevěřil, ale navíc slyšel pár slov z toho rozhovoru. I když mu to nedávalo smysl, měl o Billa starost.
Bill se ještě chvíli díval do zdi, a pak se prudce zvedl na nohy. „Na chvíli si odskočím, Andy. Hned jsem zpátky,“ řekl spěšně a odešel z pokoje. Ani nečekal na Andyho odpověď.
Odešel kousek ode dveří, kde byl jeho kamarád, a vytočil číslo, které mu před chvílí volalo. Párkrát to zazvonilo, když člověk na druhé straně zvedl svůj telefon.
„To jsem ti tak moc chyběl, že mi tak rychle voláš zpět?“ řekl muž chlípným hlasem. Bill nevěděl, co na to říct. Sám sebe nepoznával, ale nedokázal se udržet. Musel mu zavolat.
„Ne, jen jsem vám slíbil, že za chvíli zavolám,“ odpověděl chvějícím se hlasem.
„To je dobře. Už se mi stýskalo. Včera ses tak vzpouzel, byl jsi tak sexy. Jo a prosím tě, tykej mi. Vždyť se už známe, Billy,“ pošeptal.
„Dobře. Máte… teda máš dneska čas?“ vyhrkl ze sebe Bill. Nepoznával se. Nevěřil tomu, že se mu vlastně sám nabízí.
„Záleží jak na co,“ mlaskl vyzývavě do telefonu neznámý a potutelně se zasmál.
„J-já,“ dostal ze sebe jen Bill. Mužovo chování ho často docela vykolejovalo.
„Vyzvednu tě v sedm před tvojí školou,“ řekl rozhodně.
„Jak víš, kam chodím do školy?“ polkl Bill. Vůbec se mu nelíbilo, kolik toho o něm ten neznámý muž ví.
„Jak jsem řekl… tvůj otec je velmi štědrý, co se týče informací, které se týkají tebe,“ ušklíbl se opět a zavěsil. Bill zůstal jen opařeně stát a podíval se na hodiny. Šest hodin večer.
„Řekneš mi už, co se sakra děje?“ dožadoval se Andy, když se Bill vrátil do místnosti, kterou před chvíli obývali společně.
„Promiň, budu muset jít,“ špitl jen.
„Chápu,“ vydechl Andy. Žárlivost v jeho hlase se nedala přeslechnout.
autor: Darkbeth & Hina
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 7
Jeee!!..strašne som sa na túto poviedku tešila!!…ale Bill toto by som od teba nečakala….len sa nezačni správať ako štetka..prosím!!…moooooc moooc mooooc sa teším na pokračovanie!!!!…úplne dokonalá pviedka!!!…milujem ju!!
Hurá 😀 skvělá povídka, hrozně jsem se na ni těšila. Úžasné ♥
Juhůů!:D konečně další díl!:D…úžasná povídka 😉
Co?! Jak?! C-co ?!?!?!?!?!?!?!?!?!?! Tohleto no….já….. :DDD Tohle je….divný? jo to je to slovo…tak tohle bylo divný XDDDDDDDD (neurážet se! mě trošku hrabe !)
Omm.. bojím se co se Billovi stane, ale zároveň se těším.. :o)
UUUU ,, Sakra tak krátký díl? to je jak za trest 😀 , No nic kdo si počká ten se dočká ,tak ,ale šup šup :-)))
Tahle povídka mě tak baví! Už se těším na další díl =)
Ale musím přiznat, že Billovo chování mi přijde dost nepravděpodobný, copak si nepamatuje, jak se cítil po tom sexu?… Jak s ním Tom zacházel.. 🙁 Divný, že to chce dobrovolně zažít znovu 😀 Třeba se v něm probouzej sadomasochistický choutky xD
Ale jsem nadruhou stranu ráda, že se zase sejdou 😀 takže honem další dííl =) 😀
Konečně, jinak nádhera .. 🙂
C-co? Jako Bill jde dobrovolně? :O Ne, že by mi to vadilo. 😀 Tom je přeci jen Tom, ale teda, ten chlípný hlas si u Toma nedokážu představit. 😀 No… ale rýsuje se to hezky. 🙂 A Andy… on je tak sladký. 🙂 <3 Ale nechápu, proč se mu Bill sám nabídl… :/ No, uvidíme, co bude dál. 🙂
Hej..proč je to tak krátkí? :DD
Bože můj…. tak odhodlaný? 😐 No… Doufám že se Billovi nestane nic strašného…
Oh?! =DD Prej nabral sílu k vzoru a pak se tahle sám nabídne??? =DD Snad na něj bude hodný! 🙁
To je šílený,jakej Bill teď má strach..je mi ho tak líto…jak se lekl Andyho…ach jo :(…není čemu se divit.
Jinak…jsem ráda,že u Andyho na to docela zapomněl,ale..o to horší je pak ten návrat do reality. =/ Taky…je mi líto i Andyho….Na Billovi mu doopravdy záleží a ..on prostě vidí,že se něco děje…musí to bejt pěkně blbej pocit.
"Rozhodl se, že už se nenechá takhle prodat." – No Billy…odhodlání ti moc dlouho nevydrželo :/..,ale…já se ani nedivim….strach…..Booože…další schůzka s Tomem……bože…ten je tak úchylnej tvl :DDD..to je děsný.
Jinak……. Docela mě překvapilo,že se mu Bill doopravdy takhle sám nabídl.
mam takove nejasne tuseni ze Billa a Toma neco opravdu spojuje a neni to jenom Billovo devkareni…kraasnej dil, holky 🙂 ♥