Rivalové 15.

autor: Cincina

Tento dílek chci věnovat Hině, protože její komenty mě vždy rozesmějí a přivádí mě na dobré nápady k této povídce 🙂 Myslím, že tenhle díl se ti bude líbit, protože TO tam ještě nebude 😀 Ale časem asi jo. Ještě uvidím 😀 Jinak děkuji všem za komentáře 🙂


Oba dva se v podnapilém stavu doploužili k Jorgovi domů. Tom k němu původně jít nechtěl, ale Jorg by k sobě domů nedošel a on také potřeboval podpěru. Proto se teda rozhodl, že u Jorga přespí a pak se sebere a půjde za Billem do nemocnice. Jenže nepočítal s tím, co se tu noc stane.

Jorg nahmatal v kapse klíče, vytáhl je a pokoušel se trefit do zámku. Když to zkoušel asi potřetí, vzdal to a rozesmál se. Tom se smál taky. Ve střízlivém stavu by se tomuhle nesmál, ale zrovna teď mu to bylo jedno.

„Ukaž.“ Vytrhl Jorgovi klíče z ruky a zkusil se do zámku trefit sám. Také mu to nešlo, smál se, ale asi na popáté se mu konečně podařilo klíč trefit do zámku. Jorg se mu věšel kolem krku, takže Tom měl problém otevřít dveře. Takže Jorga o dveře opřel, aby mohl při otevření dveří použít obě ruce. Povedlo se mu dveře otevřít, ale když je otevřel dokořán, tak opřený Jorg se nestihl narovnat a prostě spadl do chodby svého bytu. Přišlo mu to strašně vtipné, protože chytil strašný záchvat smíchu a nemohl přestat. Tom na něho koukal a snažil se pochopit, co se stalo. Jeho mozek v tuhle chvíli pracoval strašně pomalu. Když to pochopil, začal se smát taky. Odsunul Jorgovy nohy stranou a dveře zavřel. Jorg se na něj podíval a chytil ho za nohu.


„Pojď ke mně, Tome.“
„C-co?“ Tom se smál. Myslel si, že si Jorg dělal srandu. Ale Jorg se tvářil vážně a jeho oči ztmavly. Nechápal to. Ještě před chvíli se mu leskly a vypadaly světle, a teď byly tmavé. Asi měl halucinace. Pomohl Jorgovi vstát, a ten se chytil jeho bundy, aby neupadl. Tom ho podepřel a Jorg ho začal líbat na krku. Tomem projelo vzrušení. Ne! To nemůžu Billovi udělat!
„Jorgu, nech toho…!“
„No ták. Nebraň se… chceš to. Vím to.“ Šeptal mu Jorg do ucha. Nebyl při smyslech. Byl nadržený. Potřeboval sex. Hned. Nepřestával Toma líbat na krku.
„Mhh… ne!“ Začínal cítit na noze Jorgovu erekci. Sakra! Ani si nevšiml, že ho Jorg namáčkl na stěnu. Až když mu sundal bundu a serval mu košili, až mu z ní uletěly všechny knoflíky, uvědomil si, že Jorg se posouvá až k rozkroku. Za stálého líbání na hrudi mu rozepnul pásek a stahoval kalhoty. Tomovi jako by zamrzl mozek. Nemohl nic říct. Jenom tam stál a vzdychal. Nešlo to. Mozek řval NE! A jeho tělo řvalo ANO! JEŠTĚ!

Najednou Jorg přestal a podíval se Tomovi do očí. Vypadalo to, že čeká na souhlas. Tomovi se blýsklo v očích a tohle bral Jorg jako souhlas. Sundal si košili a kalhoty, popadl Toma za ruku a táhl ho do ložnice.

V ložnici ho začal líbat. A Tom mu to opětoval. Nechápal, co dělá. Jorg ho strkal k posteli. Žduchl ho a Tom dopadl s žuchnutím přesně doprostřed. Jorg si k němu vylezl a znovu ho líbal, tentokrát začal na paži. Pomalinku se posunoval ke krku. Skousl, až Tom vykvikl, a následně mu to ošetřil. Poté jazykem přejel k bradavce. Zpracoval jednu, dokud neztvrdla a pak druhou. Tom sténal. Byl v sedmém nebi. A Jorg pokračoval. Sundal mu boxerky a osvobodil Tomovu erekci. Tom se začervenal. Nemohl uvěřit tomu, že ho vzrušil Jorg. Ach bože! Ještě ze mě bude děvka. Jorg si všiml jeho začervenání a pousmál se nad tím. Drobnými polibky se dostal až k Tomovu mužství.

Tom ho pořád někde hluboko chtěl zastavit. Ale jeho tělo hlasitě protestovalo. Líbilo se mu to. Strašně moc.

„Jorgu… p-přestaň…“
A Jorg toho opravdu nechal. Jeho úšklebek stál za všechny prachy. Potom zase nahodil vážný výraz, ale to při jeho opileckém stavu moc nešlo. Spíš se snažil o vážný výraz.
Tohle přece nemůžu Billovi udělat! Vždyť ho miluju, sakra! Neodpustil by mi to, a já bych sám sebe nenáviděl do konce svého života. Musím vypadnout! Tom Jorga ze sebe svalil, vstal, natáhl si kalhoty a utekl do chodby. Jorg se ho ani nepokusil zastavit, protože nemohl vstát. Spíš nechtěl. Zavřel oči a pomalu usínal. Tom sesbíral ze země svoji košili, spíš to, co z ní zbylo, a pak našel i svoji bundu. Pak vyšel ze dveří a následně je zabouchl. Až když vyšel z toho paneláku, tak si mohl pořádně oddechnout. Tak tohle bylo o fous!

O TÝDEN POZDĚJI

Tom chodil za Billem každý den a pokaždé se tam potkal s Jorgem. Pozdravili se, řekli si pár slov, ale to bylo všechno. Tomovi někdy připadalo, že si Jorg ten jejich incident ani nepamatuje. Ale pokud ne, tak je to dobře. Připomínat mu to nebude. Billův stav zůstával pořád stejný, ale v Tomovi pořád byla naděje, že se probere.

Tom nechtěl odcházet současně s Jorgem, a proto vstal asi půl hodinu před koncem návštěv. Jorg zvedl pohled od Billa a setkal se s tím Tomovým. Beze slova se otočil a šel pryč. Jorg vstal a šel za ním.

„Tome, počkej!“

„Proč? Co mi chceš?“
„Musíme si promluvit.“
„O čem?“
„Myslím, že víš moc dobře o čem.“ Zašklebil se Jorg.
„Ne, nevím, připomeň mi to.“ Oplatil mu Tom.
„Tome, ale vážně. Nemůžeme se třeba zítra někde sejít? Mám pro tebe návrh a mohl by se ti líbit.“
„Zítra? Já nevím…“ Tom se podíval stranou. Nevěděl, jestli se má s Jorgem někde scházet. Minule to málem dopadlo zle.
„Tome, prosím.“ Jorg udělal psí oči.
Tom se rozesmál. „Ty na mě děláš psí oči, jo?“
Jorg se taky rozesmál. „No snažím se.“
„Ok. Takže zítra, až se potkáme tady u Billa, se domluvíme, jo?“
„Dobře. Budu se těšit.“ Zamával mu a vrátil se k Billovi na pokoj.
A Tom šel domů s divným pocitem v žaludku. Nevěděl, co si má představit pod tím návrhem, který mu Jorg chce nabídnout.

autor: Cincina

betaread: J. :o)

6 thoughts on “Rivalové 15.

  1. Hej já tě přetrhnu 😀 😀 čtu, čtu a čtu a je konec dílu grrrr 😀 😀 ale ještě že se Tom nenechal ale možná v příštím … teda aspoň to tak vypadá 😀 😀

  2. V prvé řadě moc děkuju 😀 Vůbec nevím, čím sem si to zasloužila, ale moc mě tvoje věnování potěšilo 😀
    Ale jestli tě moje komentáře přivádí na dobrý nápady, tak to abych pomalu přestala komentovat 😀 😀 Né, to přeháním, jsem moc ukecaná, než abych to vydržela 😀 Jen, že mám občas dost blbý nápady a raděj bych jimi nekazila tak úžasnou povídku 🙂
    A samozřejmě si uhodla, že se mi dílek líbí 😀 Supr jako vždycky 🙂 Ale jestli myslíš TO, tím stejným, jako já, tak…tak… se už dalšího dílu asi nedočkám 😀 😀 😀 Teda pokud se tady neobjeví hned teď nebo nejpozději zítra 😀
    Takže honem dál, nebo to čekání moje slabé srdce nevydrží 😀 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics