Someone like you 21.

„Chyť se mě,“ zašeptal Tom a pomalu k Billovi natáhl svou třesoucí se dlaň.

Nebylo snadné stát necelý metr od téměř nahého chlapce, do kterého jste se zbláznili, aniž by se vám chvěl hlas. Tom se snažil vpíjet do Billových očí, opravdu se snažil soustředit pouze na jejich hloubku, ale víckrát se přistihl, jak pohledem přímo hypnotizoval Billovo křehké tělo. Ještě nikdy nic tak krásného neviděl, a to jej úplně vyvedlo z míry.

Billova sněhově bílá pleť mu připomínala čerstvě nasněžený sníh a zimu, kterou miloval. Možná to bylo také důvodem, proč z něj nedokázal spustit pohled.

Bill stydlivě sklonil tvář, zlehka se dotkl Tomových prstů a vstoupil do vody. V poslední chvíli v sobě dokázal udusit zděšené vypísknutí. Ta voda byla přímo ledová, přesto se snažil působit stejně klidně jako Tom, který se na něj něžně usmíval, připraven udělat všechno pro to, aby jej naučil plavat.

„Co se stalo?“ pípl ve chvíli, kdy Tom s úsměvem zavrtěl hlavou a rychle sklonil tvář.

„Je moc těžké se na tebe takhle dívat,“ stiskl Billovy prsty pevněji, a tím jej donutil přiblížit se.

„Tohle je poprvé, kdy se na mě někdo takhle dívá. I pro mě je těžké stát tady před tebou a nezavrtat se studem do tamtěch keříků,“ vesele se ohlédl za sebe a prstem ukázal na rozlehlý porost dřevin. „Na druhé straně jsem ale nesmírně rád, že se na mě díváš právě ty,“ jeho oči se opět vnořily do těch Tomových, které se jakoby podlily slzami.

„Nevím, co za zázrak mi tě seslal,“ na krátkou chvíli se odmlčel. „Přesto za něj nikdy nepřestanu být vděčný, lásko.“

Bill krátce zalapal po dechu. Věděl, že by mu měl říct něco podobného, protože to tak skutečně cítil, přesto však promluvit nedokázal. V tu chvíli se v něm hromadilo tak veliké množství pochopení, něhy a lásky, kterou vůči Tomovi cítil, že mu slova přišla naprosto zbytečná.

Sám zrušil tu minimální vzdálenost, která je ještě dělila, vzal jeho tvář do dlaní a oddaně se vpil do měkkých rtů. Ve chvíli, kdy se jejich rty dotkly, celé jeho tělo pokryla husí kůže. Hladově oplácel všechny Tomovy polibky. Nedokázal se nasytit toho krásného pocitu, že již není sám. Že svěřil své srdce do rukou chlapce, který z něj opět udělal člověka.

Díky Tomovi si uvědomil, že žít bez lásky není možné.

Mohl vymyslet i miliony předsevzetí a slibů, že do svého srdce nikoho nepustí, přesto však stačil jediný okamžik, aby bylo všechno jinak.

A právě z takových okamžiků se skládá lidský život. Z nádherných okamžiků, série nevyzpytatelných náhod, které způsobily, že se po tolika letech opět potkali.

Tom se dotýkal Billova těla téměř neznatelně. Jeho zjevná křehkost v něm probouzela strach, zdali by mu silnějším dotekem nemohl ublížit.

„Miluji tě,“ Billovy rty se krásně chvěly proti těm Tomovým. Vůbec si neuvědomovali, že pomalu postupují hlouběji do vody. Ve chvíli, kdy jim voda sahala téměř do úrovně ramen, vzal Tom Billa do náruče a přitiskl jej na své hořící tělo. Nepřestával jej líbat. Nepřestával jej tisknout do svého objetí, a čím více jej k sobě tiskl, tím větší vzrušení a třes cítil.

Bill se zlehka dotýkal svým jazykem toho Tomova. Líbal jej pomalým, přímo líným tempem a užíval si každé vteřiny té chvíle. Úplně zapomněl, že jsou ve vodě a pro něj extrémně daleko od břehu. Bylo mu krásně. Vnímal, jak Tom bezmocně proplétal jeho mokré vlasy, jak se snaží ze všech sil nepropadnout touze a ovládnout to, co v něm Bill vyvolával. Bylo to však příliš těžké.

Jejich dlaně se po sobě přímo sápaly, dokonce i líné tempo Billových polibků bylo minulostí. Nyní jej líbal dravě, chtivě, a i když se snažil, už v sobě nedokázal potlačit narůstající vzrušení, které Toma dloubalo do břicha.

„Řekni a já hned přestanu,“ zasténal Tom ve chvíli, kdy se jeho vzrušené mužství také přihlásilo o pozornost. Nikdy by neřekl, jak těžké bude v takové chvíli mluvit. V krku měl přímo knedlík a jediné, na co v tu chvíli myslel, bylo pouze Billovo nádherné tělo, třesoucí se v jeho náruči, oděné pouze do tenkého spodního prádla.

„Nepřestávej.“

Bill nad odpovědí nepřemýšlel ani vteřinu.

Vzít Tomovu tvář do dlaní a opět se vpít do jeho rtů mu přišlo krásně přirozené. Nedokázal by jej dobrovolně zastavit a poprosit jej, aby přestal.

Otočil se a přitiskl se na Tomův hrudník tak, že jej objímal rukama i nohama pro větší stabilitu. Chladná jezerní voda jejich těla příjemně nadlehčovala, přesto však nedokázala uhasit zář proudící jejich žílami. Tiskli se k sobě, jako by měl přijít poslední den světa. Jako by již na druhý den neexistovalo nic a všechno by bylo jenom nádhernou vzpomínkou. I když si to neradi připouštěli a snažili se na to myslet co nejméně, věděli, že se toho dne jednou dočkají.

Že jejich konec jednou přijde a jediné, k čemu se budou moct upírat, budou právě krásné vzpomínky, které jim již nikdo nevezme.

V tu chvíli se jim zdál život opravdu nefér. Jiní zamilovaní lidé si mohou se svou láskou užívat, mohou si plánovat společnou budoucnost, zatímco oni dva měli pro svou lásku vymezených jenom několik týdnů. Několik hloupých týdnů, po dobu kterých jistě nestihnou udělat všechno, co by chtěli, nebo říct tomu druhému všechno, co mají na srdci. Byla to skutečně krátká doba na to, aby váhali, zdali je jejich vztah správný.

Bill miloval Toma a Tom zase Billa. Nic jiného pro ně nebylo důležité. Nic jiného by nemohlo potvrdit správnost jejich vztahu víc než jejich láska.

„Řekni mi, co cítíš,“ Tom se téměř bez dechu opřel svým čelem o to Billovo. Cítil neuvěřitelnou bolest a pálení v klíně. Byl až příliš vzrušený, a právě proto chtěl situaci odlehčit slovy, jinak by se zřejmě neovládl a pomiloval by se s Billem přímo ve vodě.

Bill se zhluboka nadechl, pootevřenými rty se otřel o Tomovu tvář a teprve poté se pokusil zformulovat smysluplnou odpověď.

„J-já… nevím, co se to se mnou stalo. Chci, abys mě líbal. Aby ses mě dotýkal, a už nikdy mě nepustil. Jsem do tebe zblázněný, Tome.“

Tom se po těch slovech malinko zapotácel a nešikovně vklouzl do jámy na dně jezera, tudíž se oba na několik vteřin ocitli pod vodou.

Jeho reakce byla automatická a rychlá. Vynořil se i s Billem, který jej neustále pevně objímal a vyděšeným pohledem rychle přelétl jeho mokrou tvář. K jeho vlastnímu překvapení se na něj Bill vesele usmíval a z toho, že skončil pod vodou, si vůbec nic nedělal.

„Jsem v pořádku,“ zašeptal proti Tomovým rtům, které pokrýval drobnými polibky.

„Třeseš se,“ Tom měkkým pohledem prolétl Billovy namodralé rty.

„Ta voda je trošku studená,“ pousmál se a zhluboka se nadechl. Konečky prstů se zlehka dotýkal Tomovy mokré tváře, a vpíjejíc se do hloubky jeho očí, si uvědomil jednu jedinou věc.

Nedokáže jej opustit.

Nikdy nebude natolik silný, aby od něj dokázal odejít.

Nechtěl Tomovi uštědřit další ránu. Po ztrátě rodičů by byla ztráta milované osoby jenom další bolestivou ránou.

„Tak co, vrhneme se na to plavání?“ Tom se naklonil k jeho tváři, láskyplně jej políbil na chvějící se rty, očekávajíc odpověď. Bill se na něj zářivě usmál a vesele zakýval hlavou…

Následujících několik hodin uběhlo jako voda. Billův výcvik plavání dokonce přinesl vytoužené ovoce a po téměř dvou hodinách se konečně udržel na vodní hladině i bez Tomovy pomoci.

Společně s Georgem si pak vychutnali skvělý oběd, a zbytek dne strávili blbnutím na chatě a v jejím okolí. Čekala je druhá, a tím pádem i poslední noc, a Billovi bylo pořád více líto, že víkend trvá jenom tak krátkou dobu, a že se druhý den budou muset vrátit k Andreasovým rodičům.

Poslední večer si chtěli patřičně užít, a proto si venku založili oheň, opékali si různé dobroty, popíjeli a smáli se snad úplně všemu.

Bill, kterému by jako astmatikovi nadmíra alkoholu škodila, vypil pouze jednu skleničku, ale vůbec mu to nevadilo. Bavil se úplně stejně jako namol opilý Georg, dokonce možná ještě lépe, protože se při pohledu na svého tančícího přítele nedokázal přestat smát.

Tom byl také opilý, ale ještě nepřekročil svou pomyslnou hranici a necítil nutkání připojit se ke Georgovi a tančit s ním. Místo toho cítil jiné nutkání. Unaveným pohledem prolétl Billův kouzelný profil, naklonil se k němu a pootevřenými rty se zlehka dotkl Billovy pulzující tepny.

Bill se nehýbal.

Pouze přivřel víčka a tiše vydechl. Tom po chvilce zesílil tlak svých polibků, nosem jej hladil po chvějící se pokožce pokryté husí kůží a dlaní něžně stiskl Billovo stehno.

„Lásko,“ Bill věnoval poslední rychlý pohled Geovi, kterého konečně zmohlo tančení natolik, že klesl na kolena a přiopilým pohledem sledoval světlušku poletující kolem něj, takže jim nevěnoval ani nejmenší pozornost. Vzápětí zavřel oči, zasténal Tomovo jméno a naklonil tvář tak, aby měl k jeho krku dokonalý přístup. Po několika vteřinách už déle nedokázal být nečinným. Natočil tvář k té Tomově, a i když jeho láska nebyla ve zrovna střízlivém stavu, nedokázal jednat jinak. Omámeným pohledem prolétl jeho tvář a překvapeně vydechl, jakmile se náhle ocitl na Tomově klíně. Téměř okamžitě omotal své dlouhé nohy kolem jeho boků a otevřel ústa, do kterých Tom nedočkavě vplul svým jazykem. Jejich polibky byl dravé, ukrývaly v sobě veškerou touhu, kterou cítili vůči tomu druhému a nutili je přímo lapat po dechu.

„Potřebuji jít do sprchy,“ promluvil Tom malinko motajícím se hlasem, neustále líbajíc Billovy horké rty.

„Uložíme Gea do postele a pak půjdeme, ano?“ Bill jej láskyplně pohladil po tváři, a i když si nebyl zcela jistý, že Tom porozuměl jeho slovům, byl si jistý, že porozumí těm následujícím.

„Můžeme se vysprchovat spolu,“ zasténal, zlehka se na Tomově klíně zhoupl a sledoval, jak Tom šokovaně pootevřel rty a přímo bez dechu přikývl…

autor: B-kay