Killing the emptiness

Poznámka autorky: Takhle napsáno, protože se mi zkrátka chtělo.
Datum publikace na THF: 17.9.2010

Milé čtenářky, tak nám začalo jaro, ale pořád je ještě tak nějak i zima, a já se rozhodla vás trochu zahřát 🙂 Mám tady překlad další povídky od Amdee, a ti, kterým je její tvorba po chuti, se můžou tentokráte těšit na něco „krapánek“ peprnějšího, neboli vybráno z twincestního soudku NC-17. Pěkné počtení, nebo-li Amdee napočtvré.

„Ještě ne.“

„Tak to jsem rád.“

Aniž by se namáhal otevřít oči, přelétl mu po tváři lehký úsměv. Pousmál se jen tak sám pro sebe, protože věděl, že ho Bill stejně nevidí. Každičký sval v jeho těle byl uvolněný a vláčný, a to, jak teď spočíval, když ležel na svém břiše, bylo úžasně pohodlné. Svůj polštář si vměstnal mezi zkřížené paže a obličej, až se jím skoro dusil. I ten sebemenší zvuk se teď v místnosti ozýval jasně a zřetelně, dal se tak snadno zachytit. Byl to okamžik před uhozením hromu, ta klidná chvíle těsně před bouří. V Tomově ložnici – v jejich ložnici – teď visela ta dobře známá, dusivá atmosféra nedočkavosti a očekávání.

Lehký závan Billova dechu se střetl s Tomovou pokožkou. Začal u ušního lalůčku, u něhož Bill formoval svá slova, když k Tomovi promlouval, a posouval se směrem k jeho šíji. Vlhkost Billova dechu se vpíjela do Tomových spletených vlasů, jeho horký dech profukoval řadami copánků a laskal kůži mezi nimi. Tom zamručel spokojeností a byl odměněn tím, že se mu Bill nosem zabořil do zátylku a tam ho láskyplně pošimral.

Byl znenadání tak přístupný… a víc jak povolný.

Bill se toho dne vrátil zpátky domů do Německa. Po nekonečně dlouhém letu byl ospalý a otrávený, vrtošivý, nezáleželo však na tom, protože byli zase konečně spolu a svět nabyl zpátky svého původního řádu. Tom si Billa přijel vyzvednout na letiště, a když autem opouštěli letištní parkoviště, vzápětí hned zase z dálnice odbočili na vedlejší okresku. V okamžiku, kdy měli stoprocentní jistotu, že jsou sami a pro své okolí neviditelní, zaparkovali auto ve stínu korun košatých velikánů, naklánějících se nad cestu – takovou, na které parkují ti, kteří chtějí vyvenčit své psy – a zaplavili se navzájem vlhkými polibky. Tom se bolestně praštil do kolena, když jím narazil do volantu svého auta, a stísněný prostor vozidla jim nemohl stačit k tomu, aby pojmul jejich proplétající se končetiny. I tak jim to však nebránilo, aby mohli hladově sát, něžně okousávat a olizovat rty a krk toho druhého, vydávajíc přitom ze sebe zoufale žádostivé zvuky.

Schylovalo se k tomu už od toho okamžiku, kdy se v opuštěné aleji po Billově příjezdu poprvé políbili. Nyní, když Tom začal pomalu upadat do hlubokého spánku a Bill se ba právě naopak cítil být dokonale čilý – jako noční kočkovitá šelma, jako úchvatná, půvabná mořská siréna – jak byl jeho spánkový cyklus stále ještě ovládán časem v LA, vlezl si zezadu pomalu na Toma, obkročmo se na něm usadil a svůdně mu zašeptal do ucha:

„Spíš?“

Bylo už pozdě, noční hodina někdy mezi soumrakem a svítáním, ale Tomovi to bylo jedno, nezáleželo mu na tom. Ještě předtím se spolu osprchovali. Stáli spolu pod kaskádami prýštící vody a pokračovali v tom, co započali v autě na cestě domů z letiště. Nedokázali zabránit zcela jasně se tvořícím erekcím, a tak o sebe otírali své ztopořené penisy. Prsty hladili mokrou kůži, přejížděli po ní nahoru a dolů, všude tam, kde to jen šlo, s výjimkou těch neinkriminovanějších míst na těle; pracovali na sobě tak, že se jim z prodlevy a očekávání stalo umění.

„Bez tebe jsem se cítil tak prázdný, “ podařilo se Tomovi zašeptat, když líbal bratrovy plné rty.

„Pusť mě dnes do tebe, Tome… Tomi… prosím?“ Bill prosil nedočkavě a přerývavě u toho dýchal. Tomovou odpovědí byl jen zastřený vzlyk.

Pro Billa cokoliv. V rukou Billa byl Tom jako změklý vosk, připraven na vše, odevzdán ke všemu.

Billovy boky se mírně zhouply o Tomovo pozadí, a ten okamžitě ucítil, jak mezi jeho půlky proklouzává Billův napůl ztvrdlý penis. Žádostivě se prohnul v páteři a vypnul svou pánev směrem vzhůru, roztáhl pro svého bratra nohy od sebe, Bill se však ve svém počínání zarazil. Jeho pulsující erekce teď v záchvěvech spočívala na Tomových hýždích, mezi jeho roztaženými stehny, a Toma se zmocnila nezkrotná touha ucítit z ní víc. Ucítit ji uvnitř sebe, pocítit, jak je k sobě opět pojí.

Být s Billem nanovo spoután.

„Tak nedočkavý… tak zatraceně nadržený…, “ Billův hlas klesal hlouběji a hlouběji. „Taky ti to tak chybělo?“

Na důkaz svých slov Bill přirazil mezi Tomova stehna a špičkou své délky přejel po Tomově vstupu, sjel pak ještě o kousek níž a začal svou erekcí zlehka masírovat Tomova varlata, jež se teď zdála být ztěžklá a plná nevypuštěného semene – neonanoval už čtyři dny, došlo Tomovi jen tak mimoděk. Jejich dech se zrychloval, Tomův, stejně tak jako i ten bratrův.

„Hmm…, to je ono…., uhm…, ach ano, prosím… kurva, Bille!“ Tom přidušeně zasténal do polštáře a obepnul ho rukama.

To, jak se Bill potichu ďábelsky uchichtnul, mělo Tomovi napovědět, o co téhle noci šlo. Dnešní noc nebyla o tom, aby si jen tak ze zvyku spolu zasouložili.

„Ale Tome, neříkej mi, že se nezmůžeš na víc. Jen pěkně popros,“ zašeptal Bill do Tomova ucha, jehož záhyby a kontury objížděl jazykem. Kovová kulička v Billově jazyku cvrnkla o ušní lalůček, a špička toho samého jazyka pak znenadání zavítala do hloubi Tomova ucha.

Billovy zuby se zakously do krku a ruce popadly zápěstí, ve snaze udržet jej v naprosté nehybnosti. Tom nepatřil k těm, kteří by byli příliš povolní, ale jednou za čas – za okolností, jaké panovaly této noci, a kdy si Bill umanul ho škádlit, když si chtěl Bill hrát a perverzně Toma dráždit – mu to ani nestálo za to, jakkoliv svému bratrovi odporovat. Když Tom řekl, že se bez Billa cítil prázdný, myslet to v tolika různých rovinách. A jeho bratr to věděl; věděl naprosto přesně, po čem Tom toužil, když byl ponechán bez Billa sám. Tom vyžadoval péči a pozornost. Tak tomu bylo nakonec vždy.

Když pustil Tomův krk, na kterém jako důkaz svého vlastnictví zanechal znatelné, bolestně vypadající stopy po kousnutí, posunul se níž a pokryl Tomovy strnulé lopatky mokrými, ledabylými polibky.

„Hrál si Tomi s mými vibrátory, když jsem byl pryč?“ Ptal se ho Bill mezitím, co se jeho jazyk pohyboval po Tomových zádech.

Tom zčervenal rozpaky až po kořínky vlasů a byl rád, že se v té chvíli nemusel na Billa dívat. Jeho bratr ho znal líp než sebe sama. Hlavu zabořenou hluboko do polštáře, přikývl na znamení souhlasu. Když se Tom za Billovy nepřítomnosti, a to hned na počátku týdne, ve svém osamění uspokojoval, vsunul do sebe jeden z Billových, bohatě žilnatých robertků. Ten pocit, který při tom zažíval, byl tak úžasný. Dalo by se skoro říct, že se to i vyrovnalo tomu, když měl v sobě Billa…, i když ne úplně…, ba ne, ani zdaleka ne…, ani zdaleka to nebylo to samé.

„Já věděl, že neodoláš. Miluješ to, když ve svém zadku něco máš…, přiznej si to, baby.“ Tón Billova hlasu prozrazoval, že byl spíš pobaven než znechucen.

Billovy ruce cestovaly k Tomovým slabinám a zlehka ho tam pošimraly. Tom byl ale nedočkavý a chtivý, mnohem silněji toužil po tom na svém těle znovu ucítit Billův jazyk. Ve skrytu své duše doufal, že ho Bill nepožádá, aby se obrátil na znak. Chtěl se dnes cítit plný Billa, chtěl mu nabídnout ta nejintimnější místa svého těla, chtěl se Billovi odevzdat. Ten teď soustředěně a zvídavě obkresloval svým jazykem malé kroužky kolem mělkých ďolíčků, které našel na té nejspodnější partii Tomových beder hned nad jeho zadečkem.

Tom pocítil zklamání, když si na něj Bill znovu rozkročmo sedl, uchopil jej za levé rameno a částečně jej převalil na pravý bok. Nejistě a tázavě se podíval do tmavých, chtíčem spalujících očí svého bratra, potom nasucho polkl, ale novou polohu bez protestů přijal. Bill se na něj usmál, navlhčil si rty, sklonil se nad bratra a jazykem pak zajel do Tomova podpaždí. Byl to zvláštní pocit. Jeho pokožka byla na tom místě tak lechtivá na dotek, ale i tak mu to bylo příjemné.

Tom zachroptěl slastí, zavřel oči a zvrátil hlavu dozadu. Ucítil, jak po jedné z jeho bradavek přejíždějí opatrně ostré nehty, a jak je pokožka jeho dohladka vyholeného podpaždí chtivě a smyslně olizována horkým jazykem. Byl tam tak citlivý, že si plně uvědomoval i ten nejmenší dotek Billova piercingu na své kůži. Jeho ztuhlá bradavka byla trýzněna pod mírným tlakem Billova prstu, který po ní kroužil a tu a tam za ni zlehka zatáhl.

„Vždyť tobě se to líbí… ach pane bože, tobě se to opravdu líbí.“ Bill v opojení zahuhňal a Tomovi nezbývalo, než s ním souhlasit.

Tom nepřestával být svým bratrem fascinován. Byli si intimně blízcí a znali svá těla už řadu let, takřka celý jejich život, ale i tak mu Bill dokázal i nadále přinášet nové a nové, nepoznané a dech beroucí chvíle rozkoše. To, že byl jejich vztah zakázaným ovocem, a to, jak byl Tom při milování se s Billem naplňován pocitem naprostého souznění a úplnosti, tomu všemu jen dodávalo ještě intenzívnější náboj dokonalosti. Náboj dokonalosti, když se Bill někdy svým jazykem odhodlal pustit na průzkum každého milimetru jeho těla. To, jak jej Bill přiváděl plačícího k orgasmické extázi a Tom byl povětšinou v tak zoufale poblouzněném rozpoložení, že mnohdy ani sám nevěděl, jestli právě zakusil bolest nebo rozkoš.

Dokonalost toho, jak do něj Bill s vervou zajížděl tak hluboko, jak jen to šlo, a to, jak při tom dýchavičně šeptával perverznosti, že je jednou při šoustačce natočí a pustí to pak na Internet, aby se každý mohl podívat. Aby se každá zasraná fanynka mohla pokochat pohledem na to, jak svého staršího bratra šoustá, jak mu to dává svým tlustým ptákem přímo do zadku.

Samotná představa jim stačila k tomu, aby se oba zaručeně udělali.

Bill pustil Tomovu zduřelou bradavku a nechal ho přistát zpět na břiše, bez dechu a s divoce bušícím srdcem. Tom cítil, jak je jeho teď už ztopořený a krví naběhlý penis pod břichem přimačkáván k matraci, a jak i ten nejmenší pohyb na posteli způsobuje, že se mu přes žalud přerolovává předkožka. Bylo mu to příjemné a dohánělo ho to k samovolnému pohybu boků a tření se o prostěradlo postele. Bill se stáhl kousek za něj a roztáhl mu stehna od sebe ještě dál, Tom mu vyšel úslužně vstříc, zapírajíc se koleny o postel pod sebou a prohýbajíc záda do oblouku.

Nabízel se tu svému bratrovi jako mrouskající, vydrážděný kocour, přemožen návaly horka a chtíče. A ani se u toho moc nestyděl, protože ty doby už dávno odvál čas. Tomova mysl se momentálně nedokázala soustředit na žádnou smysluplnou myšlenku nebo reakci, když to jediné, co teď očekával a na co myslel, bylo, aby se ho už Bill začal dotýkat na místech, která mu měla být jako jeho bratrovi zakázána.

Dlaně zlehka hladily zadní stranu Tomových nohou, posouvaly se po nich výš a výš, až narazily na křivku jeho pozadí. Palce objížděly krouživě po kůži vnitřních stehen, kde ji spalovaly a rozněcovaly, k životu probouzely Tomův klín slabými a takřka bolestnými záchvěvy chtíče. Bříška prstů masírovala jemným tlakem oblast mezi Tomovými varlaty a jeho vstupem. Vlhké rty se pootevřely a bez Tomova vědomí se z nich začaly loudit zoufale žádostivé, kňouravé zvuky v očekávání, aby se ho Bill dotkl výš… ještě jen o kousek výš… právě tam.

„Zvedni se,“ poručil Bill krátce a svými polibky, lehčími než vánek, označil stezku podél Tomovy páteře. Někdy mu stačilo, aby na něj Bill jen dýchal. Někdy se oddávali jen tomu; zlehka na sebe navzájem vydechovali a vyfukovali závany horkého dechu a pokožku měli nakonec tak přecitlivělou, že její následně neodvratné, jediné olíznutí bylo jako sopečná erupce smyslů.

Zavrzala pod nimi postel, když se Tom snažil dostat do lepší polohy na svých kolenou, přitahujíc je pod své tělo, roztahujíc je dále od sebe. Odhrnul si spletené vlasy, jež mu padaly do obličeje. Kratičké chmýří nově narostlých vlasů na jeho zátylku bylo přilepeno na teď už zpocenou kůži a dva malé půlměsíce otlačených zubů těsně pod vlasovou partií na sebe Toma upozorňovaly tupou bolestí, drobounké, popraskané vlásečnici těsně pod povrchem kůže zabarvovaly celou oblast skusu do modra a fialova.

Něco přes týden bez jediného dotyku zažíval pocity nicoty a vnitřní rozpolcenosti. Být jako vykotlaný strom, jako prázdná skořepina. Zrychloval se mu dech a on se teď vyznával ze své lásky do svých ohnutých paží, a polibky jeho mladšího bratra se sunuly blíž a níž, prsty mazlivě přejížděly po jeho půlkách mezitím, co se Bill uveleboval mezi Tomovými stehny. Kdykoliv jindy by mu byl tón svého škemravého prošení přišel ponižující a uváděl by jej do rozpaků, ale když on Billa tak potřeboval, teď a hned.

A pak začal Billův jazyk sjíždět dlouhou, mokrou stopou z místa na Tomově kostrči níž, zaplavujíc jeho mozek nepředstavitelnýma vlnami slasti, nutíc ho klenout svou pánev ještě o krapet víc. Bill si ho právě otvíral a zpřístupňoval, zatínal své prsty do jeho jemné kůže, dělal si místo, aby svým jazykem mohl pátravě bloudit v Tomově prohlubni. Konečně, konečně se líně pomalé dotyky jazyka dostaly až k Tomovu vstupu a on se neubránil tomu, aby nezatlačil proti Billovu obličeji za ním.

„Uhm, tak ty by sis mě přál tady?“ Zachrčel Bill nezřetelně a jeho horký dech vibrující na Tomově mokré kůži byl přímo dechberoucí.

Už jen pár vlhkých dotyků a následně Tom pocítil naléhavé zákmity piercingu Billova jazyka, pohybujícího se v drobných záhybech tenké kůže kolem jeho otvoru. Všechny jeho smysly křičely, že to nestačí, že potřebuje víc. Bill přidal na intenzitě a celou plochou svého jazyka drásavě olizoval a rytmicky masíroval Tomův vstup, hltavě a náruživě, jako když si kotě pochutnává na svém prvním talíři smetany. Tom sténavě zanaříkal. Tak strašně moc se chtěl proti Billovu jazyku rozpohybovat, pevné sevření jeho boků mu to však znemožňovalo, Bill si ho přidržoval na místě. Přál si, aby jeho tělo Billův jazyk už nikdy neopustil, přál si moci se pohnout, nesměl však, soustředil se na setrvání v klidu, na to, aby se pod Billovým tlakem nekýval dopředu a zase zpátky. Nesměl se pohnout…

Nesměl, ještě ne… aspoň prozatím.

Na zadní stranu jeho chvějících se stehen a varlat se snesl déšť jemných doteků, něžných polibků, láskyplného oždibování a okusování. Snažil se pootočit hlavu, aby se mohl na Billa podívat. Spatřil, jak i ten je už tvrdý, a jak mezitím, co ho vylizuje, zlehka a automaticky pohybuje svými boky, aniž by si to nejspíš sám uvědomoval. V místnosti se zdálo být spalující horko a Tomovo nepokojně pádící srdce z něj ždímalo drobounké kapky potu, které stékaly po jeho zádech. Bill a jeho jazyk se mu věnovali oddaně dál a jejich souhra, to samé tempo a načasovanost bylo mezi nimi sdíleno jako vždy předtím.

Bill se rozhodl pro změnu taktiky a špičku svého jazyka se teď pokoušel vtlačit do Tomova vstupu. Ve stavu opojného sexuálního podráždění se Tomovi podařilo záměrně a silou své vůle povolit stah svalových svěračů kolem drobné dírky. Jeho celé tělo toužilo po Billovi ve svém nitru, blíž a hlouběji než kdykoliv předtím. Jazyk se dožadoval vstupu, chtěl penetrovat, s lehkostí byl vtlačen do kluzkého, teplého otvoru a Tom zareagoval přerývavými vzdechy. Hned nato se k němu přidal i Bill, dýchajíc zrychleně kolem svého jazyka, který vklouzával hlouběji a hlouběji do Tomova zadečku.

Tom moc dobře věděl, jak je to zakázané a nepřípustné; všechny ty nestoudné, mlaskavé zvuky mokrého olizování a sání, to, v jaké pozici klečel – se zvednutým zadkem vzhůru – a jak se zoufale a bez ostychu nabízel něčemu ještě víc, ta představa toho, jak ho tam vlastní bratr ochutnává, a jak přitom vzrušeně sténá.

Tom věděl, že se právě ocitl v ráji.

Jen na malou chvíli se Billův jazyk stáhl a Toma okamžitě přepadla vlna zklamání.

„Popros… pros mě, abych si vzal tvou sladkou, krásnou, malou prdýlku, “ vypravil ze sebe Bill dýchavičně a setřásl si ofinu z čela. Jeho ruce se spustily po Tomových zádech dolů, až silně zatlačily proti Tomovu trupu. Nehty kroužily podél Tomových žeber, směrem od středu zad, od páteře až ke slabinám a zase zpět.

Billovou manipulací a následnou změnou polohy se Tom ocitl v pozici pro něj ještě méně přirozené, ve které musel váhu svého těla přenést z loktů na ramena, která byla vtlačována do matrace postele. S koleny daleko od sebe a zadkem vysoko ve vzduchu, dokázal si představit, jak teď asi vypadal, jak zranitelně a přístupně teď musel působit. Jeho bratr byl tím jediným člověkem na celém světě, který ho takhle kdy mohl spatřit, tím jediným, kterému takhle dokázal důvěřovat.

I tak Tom zaprotestoval, i přesto všechno to pro něj nebylo snadné o to takhle poníženě žadonit.

„Tak ty nechceš poprosit? Chceš radši, abych přestal?“ Bill se ho zeptal a druhou rukou zamířil k Tomově naprosto dokonale zduřenému přirození, tvrdému jako kámen, kolem jehož délky ovinul své dlouhé, elegantní prsty a začal jimi po něm pomalu pohybovat. Samovolně a jakoby řízen autopilotem, Tom přirazil do Billova sevření, a ten se jen znalecky ušklíbl. Tom věděl moc dobře, jak se teď Bill musí šibalsky usmívat pod vousy, když se Tom pod ním svíjí a bezostyšně mu dává najevo, jak moc ho opravdu chce.

„Bille, prosím tě… a-a-aaahh… Nepřestávej. Tak už…, strč to do mě,“ vypravil ze sebe Tom a tváře se mu zalily karmínem. „…do mého zadku…“

Když konečně řekl to, co říct potřeboval, uslyšel za sebou tlumené cvaknutí víčka, zvuk otvírání tuby lubrikantu a toho, jak z ní někdo vymačkává obsah ven. To, co ucítil v následujícím okamžiku, ho skoro smetlo, stačilo tak málo a ztratil by veškeré sebeovládání – Billovy prsty, pevně svírající jeho pulsující penis, prsty jezdící nahoru a dolů po žilnatém ztopoření, tupý předmět zlehka tlačící na jeho čekající vstup. Pokoj, v němž se až doteď ozývaly jen přidušené steny, byl naplněn bzukotem a ten vrčící předmět vibroval, vibroval až k zbláznění.

Tomovi se podlomila kolena a málem se svezl až na postel, hlasitě přitom zanaříkal. Svazeček svalů kolem jeho otvoru se stáhl, po celém těle se napjal a vnímal, jak mu začíná vypovídat mozek pod neustávajícím přívalem smyslových vjemů. Přál si to mít v sobě, nejlépe teď hned. Požitek z toho, jak se Bill svou dlaní opírá o jeho druhou pevnou půlku zadečku, teď už celou kluzkou od lubrikačního gelu, a s rozhodností naviguje vibrující předmět do jeho nitra, byl nepopsatelný.

Zalapal po dechu a nutil se uvolnit, otevřít se, věděl, že to bude jinak bolet. Přemohl ho ten dobře známý, prvotní, trochu nepříjemný pocit, když si malý vibrátor – velikosti možná dvou prstů – hledal do něj cestu. Vibroval a dráždil jeho už tak přecitlivělé místo vstupu. Bill líbal pokojně a soustředěně jeho bedra, ale i tak ještě Tom dokázal ve stavu svého poblouznění zaznamenat Billovu zoufalou nedočkavost, s jakou zadržoval svůj dech.

A pak do něj vibrující hračka znenadání zajela.

Když Tom ucítil, jak je jeho nitro atakováno, jak je teď PLNĚN, bez ostychu a zábran naříkavě zakňučel. Jeho útrobami se šířila ta povědomě známá první vlna, jež byla kombinací nepříjemného, a zároveň i neodolatelného. Billova ruka se chvěla, a když erotická hračka zmizela v nitru jeho bratra, na malou chvíli se úplně zapomněl a přestat pracovat na Tomově erekci. Vibrátor se do Toma zavrtával stále hlouběji a Tom věděl, že se Billovi nikdy neomrzí pohled na to, jak je Tom penetrován.

„Tome… Tomi… já tě tak miluji…“ Opakoval Bill znovu a znovu, bez dechu a ve vytržení, svůj pohled upřený na to, jak je Tom jeho robertkem roztahován, jak se v něm pohybuje. Bratr s bratrem v tom nejperverznějším okamžiku, jaký si kdo jen dokáže představit.

Bill přidržoval vibrátor na místě a Tom pochopil, co od něj bylo očekáváno. Bylo zcela zbytečné dávat jeho tělu jakékoliv pokyny, protože on dělal jen to, co mu jeho primitivní instinkty přikazovaly. Začal se pomalu pohupovat, přirážel na tu věc a opakovaně vycházel vstříc sevření Billových prstů na její rukojeti.

„Hledej, Tomi, najdi to místo…“ zašeptal přiškrceně Billův hlas za ním, zabarvený teď nezvyklou hloubkou.

A Tom se opravdu snažil. Zoufale svými pohyby hledal a testoval ten nejideálnější úhel, tu nejúčinnější hloubku penetrace, ve které ho měl vibrátor uspokojit. Tam a zase ven pohyb v jeho otvoru byl naprosto dokonalý, ale on chtěl ještě víc. Věděl, co tam na něj čeká, jen se k tomu dostat. A byl tomu už tak blízko. Billova ruka zrychlila, klouzala na jeho extrémně zduřeném penisu, Tomův preejakulát skapávajíc na Billovy dokonale nalakované nehty. Cítil, jak se mu stahují varlata a bylo mu už všechno jedno; nevadilo mu, jak teď vypadá, že je z něj roztřesený rosol, že je na všech čtyřech, že se drží svého polštáře, jako by mu šlo o život. Zvuky, které ze sebe vydával, nebyly určeny uším nikoho jiného než Billa.

Tak mu to chybělo. Stejně jako Bill v něm.

A pak to místo našel.

V okamžiku, kdy vibrátor narazil na jeho prostatu, se jeho celé tělo otřáslo elektrickým šokem, a když konec vibrátoru přejížděl znovu a znovu po tom kouzelném bodě uvnitř něj, vydal ze sebe řadu slabých výkřiků. Jeho celý kosmos se zúžil do jediného pocitu, který se horkými vlnami přelíval z jeho prostaty dále až do jeho penisu.

„Už jsi… jsi tam, že jo? Tady někde?“ Bill se zajíkal a jejich hračkou teď pomalými pohyby kroužil po místě, které mu indikoval Tom. Ten teď však už byl někde úplně mimo, aby mu mohl verbálně odpovědět. Na samém konci a začátku zároveň.

První orgasmický stah Toma přinutil v sobě vibrátor sevřít a nepustit, a tak jako jaro rozkvétalo v nitru jeho duše, tak i začal výstřiky vrcholit do Billovy dlaně. Potřísnil jeho tmavé nehty barvou slonové kosti a bylo to nekonečné, výbušné série perlově bílých stužek se opakovaně střídaly jedna za druhou.

Tom sténal zcela nespoutaně, otevřená ústa zabořená do polštáře, výkřiky doprovázející jeho vyvrcholení. Dosáhl nepředstavitelně opojného orgasmu, ale nebyl schopen to zastavit. Jeho erekce stále ještě pulsovala a přítomnost erotické hračky v jeho otvoru jej strhávala k dalším návalům rozkoše. Jeho vzlykavé výkřiky byly voláním jeho touhy, voláním jejich souznění, toho, že ta bolavá prázdnota v něm už byla zažehnána.

Bill vibrátor držel až do okamžiku, kdy opakované stahy povolily a ten nejvyšší vrchol odezněl. Postorgasmické záchvěvy cukaly Tomových tělem ještě dlouho poté, co se zhroutil na postel, na které ho následoval i Bill. Pomalu a obezřetně z Toma vysunul robertka a nahradil tu nenadálou prázdnotu v jeho citlivém otvoru jemnou masáží svým palcem.

Tom si to vše nechal líbit, blaženě přijímal něžné dotyky i vlhké polibky na šíji a po celých zádech. Bill teď byl ale roztoužený, nedočkavý a žádostivý. Po tom představení, kterého byl právě svědkem, se nemohl udržet, a Tom si v mlhovině svého opojení právě uvědomoval, že Bill se teprve rozjížděl, že to byl jen začátek. Tom se schoulil na boku do klubíčka a usykl, když jeho slabiny přišly do styku se studeným vlhkem spermatu na prostěradle. Svého bratra si přitáhl blíž k sobě.

Začali se líbat a on zakusil chuť sebe sama na Billových rtech, což mu ani nevadilo. Billův dech se už opět zrychloval, ruce se zarývaly do tmavých copánků a rty surově atakovaly rty jeho bratra. Svým jazykem zajel do Tomových úst a ani se nesnažil zakrývat svou momentální posedlost a nezkrotný chtíč.

Billova erekce se zapíchla do Tomova boku, který svou ruku nechal sjíždět od Billových rozcuchaných vlasů po jeho těle až k jeho tvrdému penisu. Bill se zostra nadechl, rty přilepené k Tomovým.

Tak mu to chybělo.

Dovětek autorky: Je nám snad všem jasné, že by se to Tomovi líbilo 🙂

autor: Amdee