My student 6.

autor: Bína

Omlouvám se, že to tak trvalo, ale vůbec jsem nevěděla, jak kapitolu dokončit. Strašně jsem se s ní trápila, a taky podle toho vypadá. =o( Abych řekla pravdu, vůbec se mi nelíbí a několikrát jsem ji přepisovala, ale nic lepšího mě prostě nenapadlo. Snad se bude líbit aspoň trochu. Bína


Zastavil jsem u mého domu a oba jsme v tichosti došli nahoru.
„Pojď dál.“ Otevřel jsem dveře a vešli jsme. Jak tohle dopadne.
„Dáš si něco? Máš hlad, žízeň?“
„Ne děkuju.“ Usmál se zdvořile a prohlížel si vše kolem něj.
„Tak chceš se kouknout na tu matiku?“ Zeptal jsem se.
„Matiku?“ Povytáhl obočí a přišel ke mně. Ještě před chvíli vypadal jak zvědavé dítě a teď.
„Matiku.“ Potvrdil jsem. Chytil mě za boky a přitáhl k sobě.
„Nemáme snad rande?“ Zašeptal mi do ucha a jemně ho skousl.
„Rande. Jasně.“ Sjel rty na můj krk a pokračoval až k bradě.
„Mmm.“ Vydechl a políbil mě. Polibek jsem mu opětoval, přičemž mě dostrkal na gauč.
„To se nehodí, na první rande.“ Upozornil jsem ho, ale to už rukama šmátral pod mým tričkem.
„Tak v tom případě to ber jako druhé rande.“ Znovu se věnoval mému krku.

„A jaké bylo to první?“

„To v tom baru?“ Odpověděl na otázku otázkou.
„Fajn.“ Přetočil jsem ho pod sebe a políbil.
„Mmm.“ Přitlačil svůj klín k tomu mému a nasál můj spodní ret. Jemně za něj zatahal a pak pustil, jen jsem se usmál a znovu ho políbil. Rukama mi zajel pod tričko a pomalu mi ho vytahoval nahoru. Pomalu si sedl a tričko mi vysvlíkl. Přitáhl mě k sobě a začal líbat na krku. Zaklonil jsem hlavu dozadu, pootevřel rty a přivřel jsem oči. Rukama jsem zajel pod jeho triko a osahával jeho bříško. Musím říct, že ho má opravdu vypracované.Převlíkl jsem mu ho přes hlavu a odhodil pryč. Vyhledal jsem jeho rty a jazyk.
„Zbožňuju tvoje doučování.“ Vydechl mezi polibky. Usmál jsem se a přitiskl ho blíž k sobě. Přejel mi přes boky, nadzvedl mě a posadil si mě na klín. Jemně jsem mu přejel zoubky přes čelist k bradě. Na bradu jsem mu vtiskl malou pusinku a dál pusinkoval jeho krk. Zachvěl se a naskočila mu husina na rukách.
„Mmm, Billi.“ Vydechl.
„Ano?“ Usmál jsem se a vzhlídl k němu. Jen se usmál a přitáhl si mě pro polibek.

Mazlili jsme se dlouho než jsme si oba uvědomili, že je již tma.

„Měl bych jít, Billi.“ Zašeptal Tom do polibku.
„Už?“ Podíval jsem se na hodiny a s údivem zjistil, že je devět večer.
„Oh, bože. Promiň já, nevím, jak se to stalo. Nechtěl jsem tě takhle zdržovat.“
„Ty si mě nezdržoval.“ Políbil mě.
„Vážně? Neměl jsi něco důležitého?“ Pousmál jsem se.
„Ne. Jdeš brzo spát? Nebo můžu ještě chvíli zůstat?“
„Ještě zůstaň. Nespěchám do postele a odvezu tě domů. Nenechám tě jít samotného.“ Pohladil jsem ho po tváři.
„To nemusíš.“
„Ale chci. Nemáš hlad? Žízeň? Něco udělám.“ Hned jsem se zvedl a odešel do kuchyně. Otevřel jsem ledničku a chvíli do ní vejral. Najednou se kolem mě obtočily Tomovy ruce a vtiskl mi polibek na šíji.

„Co by sis dal?“ Zeptám se a pohladím ho po jedné ruce.

„Jen vodu na pití.“ Vezmu minerálku a taky dort, který mám v ledničce.
„Mmm?“ Usměju se a pozvednu obočí.
„Páni, skvělá kombinace.“ Zasměje se a vezme mi minerálku z ruky.
„Skleničky jsou támhle.“ Ukážu na jednu skříňku a vezmu lžičky. Vezme skleničky a vrátíme se zpět do obýváku. Napije se a přitáhne si mě k sobě. Políbím ho a opřu se o něj.
„Takže nemáš přítele?“ Zeptá se najednou.
„Ne, nemám, a ty přítelkyni?“ Sice se ptám brzo, ale lepší pozdě než nikdy.
„No, vlastně asi ne.“
„Asi?“ Podívám se na něj.
„No, pamatuješ tu černovlásku? Ona říká, že spolu chodíme, ale ve skutečnosti jsme se dvakrát líbali. Teda třikrát.“ Zamračil jsem se na něj.
„No tak.“ Usmál se a vtiskl mi pusu na spánek. „Billi, s tebou to je něco úplně jiného. Ty jsi jinej a já nechci, aby to byl jen nějakej úlet na jednu noc nebo něco takovýho.“
„Tome, jsem tvůj učitel. Nevím, jak si to představuješ.“ Ani nevím, co si představuju já. Nevím, jak spolu můžeme být, ale tak, aby to nikdo nevěděl.
„Za půl roku končím, odcházím ze školy, a pokud to do té doby zvládneme.“
„Sotva se známe.“ Podotknu.
„Tak se poznáme líp.“ Jak vše vidí dokonale.
„Během jednoho odpoledne jsem se, seznámili víc. Co když přijdeš domů a přejde tě to?“
„Bille,“ Vzal mi obličej do dlaní a podíval se mi do očí. „nejsem poblázněnej puberťák. Dobře možná poblázněnej jo, ale puberťák ne. Vím, že se mi strašně líbíš a že je mi s tebou krásně. Cítím se s tebou úžasně a šťastně.“ Usmál jsem se a políbil ho.
„Víš, že tímhle si pěkně zkomplikujeme život?“ Zasměju se.
„To mi, ale nevadí.“ Opřel si o mě hlavu a zavřel oči. Ještě chvíli jsem se na něj díval, než jsem usnul taky.

„Billi, no tak vstávej. Nespi.“ Probudilo mě šimrání na nose. Otevřel jsem oči a nade mnou se křenil Tom.

„Kolik je hodin?“ Protáhl jsem se.
„Tři ráno.“ Odpověděl a líbl mě na tvář.
„Ježiši, promiň, já nechtěl usnout, měl jsi mě vzbudit dřív.“
„Nic se nestalo, jen bych měl jít asi domů.“ Zasměje se.
„Odvezu tě.“ Hned jsem se zvednul.
„To nemusíš, nebydlím zas tak daleko. Bež si lehnout do postele a spi.“
„Ne ne, odvezu tě.“ Sebrali jsme si věci a šli k autu. Doufám, že kvůli mně nebude mít doma problémy, to bych nerad. Nasedli jsme do auta a vyjeli k nim. Tom mi celou cestu říkal, kudy mám jet, a během deseti minut jsme stáli před jejich barákem.
„Děkuju za krásný odpoledne.“ Usměju se.
„Já děkuju tobě.“ Usměje se a políbí mě.
„Kdy máme další doučování, pane učiteli.“ Zeptá se a zasměje se.
„To záleží, kdy máš čas.“ Zasměju se s ním.
„Co třeba dnes po škole u tebe v kabinetě?“
„U mě v kabinetě?“ Povytáhnu obočí.
„No, to bude vzrušující.“ Vykouzlí další ze svých krásných úsměvů a znovu mě políbí. „Tak dobrou noc, Billí.“ Přitáhnu ho k sobě a políbím ho.
„Dobrou noc Tomi.“ Vystoupí a ještě na mě zamává. Zamávám mu na zpět, počkám, než zajde domů a rozjedu se k sobě.

Jen co jsem vyjel, začal se na mě někdo lepit. Nesnáším tyhle řidiče, silnice prázdná, ale stejně mě nepředjede. Zrychlil jsem o něco, aby mezi námi byl větší rozestup, ale on mě znovu dojel.

„Debile!“ Zaklel jsem a dál si jel podle sebe. Když jsem se po chvíli ohlídl, nikdo tam nebyl. I když takhle v ulicích nikdo nebyl, jel jsem podle předpisů a na červené zastavil. Počkal jsem, než mi tam blikla zelená a znovu se rozjel, ale auto, které jelo z pravé strany mělo mít červenou, jenže řidič to ignoroval a jel přímo na mě. Před nárazem jsem si stihl všimnout, že to je to samé auto, co jelo předtím za mnou. Pak přišel ostrý náraz. Narazil jsem hlavou do okýnka, které se vysypalo, a pak jsem ztratil vědomí.

Pokud si myslíte, že Tom a Bill jdou na to rychle =oD tak se vůbec nebojte, protože spolu ještě rozhodně nějaký čas „nebudou“. Bína

autor: Bína

betaread: J. :o)

14 thoughts on “My student 6.

  1. ŘíkejTe mi blesku , ale podle mě to byl Deny (nebo jak se měníme ten žárliveu ex Billouše xDD) A jK si to tak čtu znova a znova…myslím že Tomovi ten kabinet ještě dlooooouho nevyjde =DD

    Naštěstí se ve mě skrývá i trocha citu a poliituju Billa…bouračka – ty wole !!!  =( chudinka…

  2. Sakra! Sakra! Sakraaaaa!!! Doufám, že bude Bill v pohodě… :'( Bojím se o něj… Mám takové tušení, že je to Billův bývalý a viděl je spolu… ://
    Jinak, to odpojedne (no a večer) bylo nádherný… :))

  3. No jakože ten konec byl hodně dobrý skoro jsem ani nedýchala, protože jsem se hodně bála, co se stalo…:-( Vůbec se mi to nelíbí a hlavně se bojím, aby to nějak dobře dopadlo…:-( No snad to nebude nic vážného, opravdu…:-)
    No jakože jinak se mi jejich "doučování" líbilo, protože tím tak nějak zastavili čas…:-) a mělo to něco do sebe…:-) NO jsem zvědavá na pokračování a doufám, že nebudeme muset čekat na další dílek tak dlouho, jinak budu zevlit na tomhle blogu pořád(což už ostatně dělám):-D ale né, chápu, jak je těžké psaní;-) takže já si hodně ráda počkám a napjatě očekávám další!!!! 🙂
    P.S.: Jinak na ten Kabinet jsem hodně zvědavá!!!! 😀

  4. To né, bouračka? 🙁 no to snad ne… Prosím, ať to není nic vážného… Teď budu napjatá až do příštího dílu 😀 Ach jo, nechce se mi čekat 😀

  5. Áááááááá, já tak nemám ráda, když je Billovi jakkoliv ubližováno (ano, sama o tom píšu, ale to je vedlejší :D:D:D)… Nějak se to všechno strašně rychle posírá mi připadá =(( Prvně to nedorozumění ve třídě a teď toto (hlavně aby byl Bill v pořádku…)… Ten Tom to s Billem nebude mít jednoduché 😀

    A vzhledem k tomu, že to byl beztak ten jeho žárlivý ex, dala bych mu už vážně nejradši do držky 😀 On je jako tak psychopaticky zamilovaný, že je mu jedno, že Billa masakruje? Ale nechci ani domýšlet, jak by to dopadlo, kdyby Bill Toma nevezl, kdyby šel Tom domů sám. To už by asi fakt odpovídal Zebřin komentář :D:D těším se na další díl =)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics